Zmije zakrslá - Pouštní lovec s očima na vrchní straně hlavy

Po nějaké době přináším další hadí popisek. Toto je zároveň vůbec první článek publikovaný pouze na www.blogorgonopsid.blogspot.com a nikoliv na www.blogorgonopsid.blog.cz, který po 16. srpnu, stejně jako ostatní blogy na Blog.cz, zanikl... Tak, jde se na věc! Seznamte se s nádhernou zmijí zakrslou, jedním z nejznámějších namibských hadů!

 

Latinský název: Bitis peringueyi,

Rozšíření: jihozápadní Afrika,

Velikost: délka 25 až 30 centimetrů.

Zmije zakrslá se řadí mezi nejproslulejší plazí obyvatele aridních oblastí na jihozápadě Afriky. Je k nalezení pouze při pobřeží Namibie, případně na samém jihozápadě Angoly. Je pro ní charakteristický pohyb šikmo po písečných dunách, přičemž vlní tělem do strany a zanechává tak v písku stopu ve tvaru písmena J. Tento pohyb je pro hada v pouštním prostředí dosti efektivní; při pohybu dopředu by se jeho břišní šupiny neměly, o co opřít. Zároveň zmiji chrání před přehřátím ze žhavého písku. Při takovém rychlém pohybu do strany se totiž její břišní šupiny dotýkají horkého povrchu jen velice krátce. Existuje samozřejmě více druhů hadů, kteří se pohybují tímto způsobem, a někteří z nich také patří mezi zmije rodu Bitis, vyskytující se na jihozápadě Afriky, kupříkladu zmije pouštní (Bitis caudalis). Ačkoliv může být zmije zakrslá k zastižení ve dne, je aktivní hlavně v noci. Žáru se vyhýbá, a přes den je schovaná ve stínu rostlin. Oči má posazeny na vrchní straně hlavy, podobně jako platýs. Její lovecká taktika spočívá v tom, že se celá zahrabe do písku, skryje se před světem, a v záloze číhá na kolem procházející kořist. Do písku je ponořena i její hlava, jen očima na vršku může zpozorovat kolem se prohánějící ještěrku, a jakmile ji její oči zaregistrují (mnozí hadi pochopitelně vidí jen pohybující se předměty), bleskurychle zaútočí. Vsune do těla kořisti své velké jedové zuby, umístěné v přední části horní čelisti, a vpraví do ní jed. Ten je cytotoxický, rozkládá tedy buňky. Oči posazené na vrchní straně hlavy mají i mnozí vodní živočichové, z hadů například nejtěžší had světa, anakonda. Na kořist číhá mnohdy v kalné vodě, a vynořené nad hladinu má jen oči a nozdry. U zmije zakrslé je ale postavení očí na svrchní straně hlavy poněkud extrémní. Neexistuje žádný jiný had, u kterého by byly položeny v takové pozici, doslova na vrchu hlavy a ani ne trochu po stranách... Co se jedovatosti zmije zakrslé týče, toxiny v jejím jedu nepředstavují pro člověka velké nebezpečí. Uštkne-li v sebeobraně člověka - a nutno dodat, že k tomu příliš často nedochází - vyvolává její jed bolest hlavy, břicha, nevolnost, otok v oblasti kousnutí, křeče a závrať. Web Toxinology.com uvádí tři protijedy, jež je možné po uštknutí oběti dodat. Skutečně se nejedná o nebezpečného hada. Žije v poušti a pouštních dunách, kam se lidé často nevydávají. Dosud nebylo zaznamenáno úmrtí člověka způsobené jedem této zmije... Jak již bylo zmíněno, zmije zakrslá loví převážně ještěry. Přes den chytá například ještěry rodů Meroles a Aporosaura, v noci se zase její kořistí stávají gekoni. Šupiny jsou převážně kýlnaté, tzn. že středem každé šupiny prochází výrazný výstupek. Oči odděluje 6 až 9 šupin, může jich však být i 11. Zbarvení těla je pastelové, žluté až hnědé, dokonalé ke splynutí s písečným prostředím. Břišní šupiny jsou bílé, ačkoliv mohou být posety skvrnami. U 25 % jedinců je ocas černě zbarvený; při lovu jím tyto zmije pohybují, napodobují tak červa a lákají k sobě ještěry. Největší kdy nalezený jedinec měřil 32 centimetrů. Samice přivádějí na svět živá mláďata; v jednom vrhu jich může být 4 až 10. Průměrně měří 11 až 13 centimetrů na délku, to je alespoň polovina délky dospělce! Druhový název B. peringueyi ctí jihoafrického entomologa a experta na brouky Louise Péringueye. V roce 1888 byla zmije zakrslá popsána a pojmenována Georgem Albertem Boulengerem, významným belgicko-britským zoologem, zodpovědným za popis více než 2000 živočišných druhů.

 

Příště zmije rohatá!