Užíváme si vánočních svátků, nejkrásnějšího období v roce, scházíme se s přáteli a rodinnými příslušníky, hovoříme s nimi o všem možném, ale to neznamená, že bychom nemohli také číst o dávných obyvatelích naší planety. Takže pokud jste po snězení cukroví, potěšení z včerejších dárků a klábosení připraveni být opět zaujati některým z těch tvorů, kteří se už nikdy nevrátí, mám zde pro vás článek o aardonyxovi v rámci série Dinosauři z Jihoafrické republiky! Její poslední část jsem napsal před dvěma měsíci, 24. října - věnovala se lycorhinovi - takže je v této kouzelné době více než na místě se k projektu o jihoafrických dinosaurech zase vrátit!
Druh: Aardonyx celestae,
Autor popisu: Adam M. Yates a jeho kolegové,
Naleziště: Elliot Formation, Svobodný stát,
Období: raná jura, před 195 miliony let.
V listopadu 2009 byl v online verzi vědeckého časopisu Proceedings of the Royal Society B vydán popis sauropodomorfního dinosaura z kladu Anchisauria, jehož autory byli Adam Yates, Matthew F. Bonnan, Johann Neveling, Anusuya Chinsamy a Marc G. Blackbeard. Byl popsán na základě rostrální poloviny levé části horní čelisti, která dostala označení BP/1/6254 a zvětralé zadní části levé horní čelisti, jež byla označena BP/1/6505 (autoři popisu ve svém článku zmínili, že druhý pozůstatek, nalezený asi metr od holotypu, patřil pravděpodobně ze stejnému zvířeti), ale i dalších kosterních ostatků. Tento fosilní materiál, pocházející z lomu Marc's Quarry na farmě Spion Kop 932 v distriktu Senekal, vypreparovala Celeste Yates, na jejíž počest byl dinosaurus pojmenován Aardonyx celestae. Jeho rodové jméno znamená v překladu "zemní dráp" (slovo aard pochází z afrikánštiny, a znamená doslova zem, anglicky earth). Kromě pozůstatků horní čelisti, jež byly tedy typovým materiálem, došlo i k nálezům dalších kostí, patřících dvěma nedospělým zvířatům; celkově tedy materiál, na základě něhož byl Aardonyx popsán, sestává i z dalších lebečních kostí, obratlů, žeber, gastrálií (tj. dermálních kostí na břišní straně těle), obratlových oblouků (anglicky chevrons), kostí pánve a předních a zadních končetin, včetně prstových kůstek. Jinými slovy, kostry obou zvířat byly takřka úplné. O mládí těchto zvířat svědčí stavba jejich kostí (kupříkladu kalcifikovaná chrupavka na kloubním konci lopatky); v době smrti ani jedno z nich nebylo starší, než 10 let. Zemřela zřejmě při náhlé záplavě. Aardonyx byl býložravým dinosaurem, ale na rozdíl od mnoha svých příbuzných neměl příliš masité tváře; mohl tedy ukousnout větší sousto. S touto adaptací se setkáváme i u pozdějších sauropodů (vlastně téměř u všech zástupců skupiny Sauropoda). Jinak jde o zajímavého sauropodomorfa i z hlediska toho, že reprezentuje jakousi vývojovou fázi (je-li to správné označení) mezi dvounohými a čtyřnohými zástupci tohoto dinosauřího kladu. O bipeditě aardonyxe svědčí stavba jeho předních končetin, zvláště pak kostí vřetenní a loketní. Je také dobré poznamenat, že jeho pažní kost dosahovala dvaasedmdesátiprocentní velikosti kosti stehenní. Stejně tak aardonyxovu bipedalitu dokazuje stavba jeho zadních končetin. Je dobré nicméně podotknout, že některé znaky předních i zadních končetin svědčí o habituální čili konstantní kvadrupedalitě, tedy chůzi po čtyřech. Toto zvíře tedy vykazovalo znaky čtyřnohé chůze, která se později projevila u sauropodů. Aardonyx byl zřejmě schopen obou způsobů pohybu - jak po dvou, tak po čtyřech. Pravděpodobně kráčel pomalu, nebyl to žádný rychlík; v porovnání s ostatními bazálními sauropodomorfy měl dosti robustní 1. kost nártní (os metatarsale I). Co se celkové velikosti týče, mladí aardonyxové, na základě nichž byl rod popsán, dosahovali délky asi 6 metrů, ovšem v dospělosti byl tento dinosaurus zřejmě až deset metrů dlouhý. Před asi 195 miliony roky se na území dnešní JAR Aardonyx setkával například s lesothosaurem, dracovenatorem či litargosuchem.
Obrázek přiložený k mému textu je z Dinosaur Wiki. Informace pro napsání tohoto stručného popisku jsem čerpal jak z formálního popisu druhu A. celestae zpracovaného Adamem Yatesem a jeho kolegy, tak z anglické Wikipedie a webů Prehistoric Wildlife a Přírodopisného muzea v Londýně. Série o jihoafrických dinosaurech bude pokračovat!
Žádné komentáře:
Okomentovat