neděle 28. února 2010

Čtyři lebky neznámého sauropoda

Lebky sauropodů se dochovávají většinou špatně, ale toto je opravdu významný nález... Vědci v Utahu totiž učinily nový objev lebek, a to neznámého druhu sauropoda. Nálezem byli dvě kompletní, a dvě trochu méně zachovalé lebky sauropoda, který žil na Zemi před 105 miliony lety, a byl pojmenován Abydosaurus (celý název:Abydosaurus mcintoshi). Zuby tohoto druhu ukážou také, jak se zuby sauropodů neustále zmenšovali. Nejbližším příbuzným nového druhu byl Brachiosaurus (viz.2 obrázek).


Informace i obrázky jsou z této zajímavé stránky: www.deinonych.blog.cz .
Doufám, že se vám tento článek líbil...

sobota 27. února 2010

Pláň života i smrti-část 8.

Minulá část:
Mládě se páslo v kapradinách, když tu najednou uvidělo smečku Célofizisů, jak loví ryby. Do řek připluli Rutiodoni. Célofizisové objevily mládě, a tak se vydali na rychlí lov... Mládě jen tak tak přežilo, protože vůdčí samici zabil jeden Rutiodon... Mládě přežilo spoustu let samotářsky, ale něco ještě čeká...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST OSMÁ-SOPKA VYBUCHUJE

Mládě přežlo spustu let samotářsky... Nemělo to sice lehké, ale stal se z něho veliký Lystrosaurus-už nebyl mládě... Bylo to pro něj však těžšké... Nastalo období dešťů, které ale někdy nepřinášejí dobré věci... U řeky se v dešti objevil Postosuchus... Bylo cítit, jako kdyby byl nervózní. A taky že ano. Náhle zvedl hlavu, a rozběhl se až ke skalám. Náš Lystrosaurus jeho chování nechápal... Druhý den přestalo pršet. Ale ve vzduchu stále něco bylo. Mládě ucítilo sopečnatý prach. Podívalo se na sopku. Tento pach už trval snad týden. Zvířata umírala, rostliny usychali, v potoce už nebyli žádné ryby, a mládě, schované za vyschlím stromem hladovělo. Najednou ustalo... Ze sopky se pomalinku začal valit dým, který zahaloval celou oblohu. A náhle bylo nějhůř. Ze sopky se vyhnala chrlící láva. Desmatosuchové, kteří se zde pásly na posledních kořenech, vše zpozorovali jako první. Začali utíkat!!! Náš Lystrosaurus je viděl, a rychle dělal to co oni. Fytosauři rychle odpuli pryč z řeky. Láva byla hodně rychlá. Náš Lystrosaurus ucítil zvláštní pach. Pach, který už mnohokrát cítil... Byl to pach ošklivé smrti v plamenech lávy. Utíkal z celých sil, ale v této chvíly, jako kdyby mu nohy neběželi!!! Už šel pomalu... Smrt už pro něj nastala! Ale náhle náš Lystrosaurus uviděl, že je uprostřed řeky, a že ve vodě se láva mění v kámen!!! Pomalu odešlo z vody. Láva dokončila svojí práci za necelých 12 hodin. Ale mládě leželo u řeky už celé dva dny. A je dost jisté, co se přihodilo. Mládě zemřelo vysílením, když utíkalo před lávou... Do jezera připlaval poslední Fytosaurus, který se zakousl do jeho mrtvého těla. A proto Pláň života dostala své pravé jméno-Pláň života i smrti. A to proto, že zde zemřel statečný Lystrosaurus...

Popisek k obrázku:Do jezera připlaval poslední Fytosaurus, který se zakousl do mrtvého těla Lystrosaura...
Dotazník o příběhu:
Místo odehrání:Dnešní Arizona,
Hlavní hrdina:Mládě Lystrosaura,
Překlad jméne do Angličtiny:Plain life of death,
Příběh se odehrál před 215 miliony lety...
Nový příběh pod jménem "Raptoří útes" čekejte začátkem příštího týdne...

pátek 26. února 2010

Obrázek týdne 26.2.2010

Přidávám už třetí obrázek od společnosti Mesosoic earth, která maluje obrázky z doby dinosaurů, a právě se chystají natočit dokument o pravěku s animacemi, které malují...

Popisek k dnešnímu obrázku:Dilophosauurs prochází kapradinatou pláň, v pozadí na obloze létá ptakoještěr druhu Pteranodon...

Takže příští týden další obrázek od této společnosti!!!

čtvrtek 25. února 2010

Kapitán Johnson-část 3.-Veliký objev

V minulém díle mého komiksu jste se odzvěděli, že kapitán Johnson a jeho přítel Mathew si našli nového přítele-Zamba, náčelníka domorodého kmene... Avšak, z pralesa se ozvalo volání o pomoc. Kapitán i Zamba se rozběhli na to místo. Další krátké pokračování---...

Takže teď už víte, co se stalo... Pkračování příští týden, tedy snad!!!

středa 24. února 2010

Vzájemné boje dinosaurů (2/2)-Pachycephalosaurovití

V minulém díle jsme se dozvěděli něco o bojích silných dinosaurů Triceratopsidů, lépe Ceratopsidů. Dnes se dozvíme o bojích další velké a silné skupiny veleještěrů, a to Pachycephalosaurů.

Pachycephalosaurovití, čeleď zvláštních dinosaurů, z velmi silnou lebkou, je další známá skupina dinosaurů, u nichž probíhali vzájemné souboje. A to tak, že proti sobě samci naráželi lebkami, nejprve ze všeho se rozběhli. Tato čeleď žila jak v Severní Americe, tak i např. v Mongolsku. U spousta z nich byli boje stejné. My se dnes budeme zabývat jejich boji v S.Americe, druhu Pachycephalosaurus, zástupce čeledi. Samci takhle bojovali většinou o teritoria, nejprve se rozkročili, a potom rozběhli... Jejich lebky byli hodně silné, takže nárazy vydrželi. Naznačili to většinou rány na hlavách Pachycephalosaurů. Částí souboje byl i řev. Pachycephalosauři měli na lebkách i různé malé trny, a někteří lidé, kteří se pravěkem zase tak moc nezabývají, si dodnes myslí, že způsobovali svému sokovi zranění, ze kterých například vykrvácel. Chyba!!! Cílem soubojů bylo spíše odtlačit soka z místa, a ne ho zabít. Toto se ale občas stalo, ale nechtě... Tato silná skupina dinosaurů vydržela ještě dlouho, ale nakonec vymizela...

Obrázek nahoře:Samci Pachycephalosaurů se proti sobě rozkročují, za chvíly se proti sobě rozběhnou...
Obrázek dole:Samci se srazily, a přetlačují se...

Serál uběhl... ALE!!! Byla to jen jeho první řada!!! V příští epizodě, která bude patřit mezi epizody druhé řady, se bude zabývat boji Tyrannosauridů, jako je například T-Rex, Albertosaurus, nebo Tarbosaurus!!! Tak se těšte!

pondělí 22. února 2010

Pláň života i smrti-část 7.

Minulá část:
Náhle se něco hnulo v křoví, a byl to Ornithosuchus... Vyrazil po mláděti, které se před ním schovávalo v křoví, a málem mládě zabil, kdyby se nevylekal Peteinosaurus. Jeho švih ocasem mládě málem omráčil, kdyby se neobjevil Fytosaurus, a nezaútočil by na Ornithosucha. Rvačka skončila vítězně pro Fytosaura. Ale mládě se bude muset mít na pozoru, protože se všude objevují dravci, a ono je ztracené...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST SEDMÁ-SMEČKA CÉLOFIZISŮ:
Mládě vyšlo z křoví, a začlo se pást na malých kapradinách... Vše bylo zase jako dříve. Neznámé skřehotání neznámých zvířat, které ještě nikdy nevidělo, a známí skřek menších predátorů. Před mládětem se z čista jasna objevila na malém kopečku u vody skupinka Célofizisů, kteří tady lovily ryby. Naštěstí nikdo naše mládě Lystrosaura nezpozoroval, proto se mohlo pást na houštinách dále. Sucho sílilo... Některá zvířata se stále více ochlazovala ve vodě, a dokonce sem k řece připluli i Rutiodoni, krokodýlové z dlouhými čelistmi. Zdíleli teď řeku společně z Fytosaury, kterým se Rutiodoní chování příliš nalíbilo. Célofizisí smečka neopustila místo už dva dny, zřejmě k dostatku ryb v řece... Najednou však jeden hladoví samec zpozoroval naše mládě... Náhlí pískot naznačil, že kořist se chystá k útěku... Smečka vyrazila!!! Takové přesile přece mládě nemůže uprchnout! Rchle se schovalo v kapradí, a utíkalo pomalinku, co nejvíc tiše... Vůdčí samice najednou ucítila pach Lystrosaura! Hnala se do křoví! Mládě ji uvidělo, a rychle utíkalo. Najednou však samici zdržel jeden Rutiodon. Ošklivě ji škrábl do nohy, z které se začal valit slabý proud krve. Mládě uniklo nebezpečí... Ale to bude ještě hrozit. Naštěstí přežije následující léta, sice samotářsky, ale dobře. Ale nedej, co se s ním stane! Přežije?!

Popisek k obrázku:Na malém kopečku se objevila skupinka Célofizisů, která šla lovit ryby...
Poslední část:Premiéra v sobotu 27.února!!!

neděle 21. února 2010

Vzájemné boje dinosaurů (1/2)-Triceratopsi

Sliboval jsem, že se později dozvíte něco o vzájemných bojích dinosaurů, a proto jsem přichystal dvoudílný seriál, ve kterém se dozvíte o těchto bojích. V první kapitole na Vás čekají Triceratopsovití! Samozřejmě, budou zde i obrázky z dinosauřích bojů!!!

Triceratopsidi, skupina, která žila v období křídy, byla vyzbrojena velkými rohy... A samozřejmě kanýrem... Protože se právě na těchto kanýrech našli různá zranění, která pocházela od rohů dalších ze stejného druhu, dokázali vědci shromáždit informace, a nyní už víme, jak vše bylo. Boje probíhali nejvíce o teritoria. Například Triceratopsové se dokázali zaklesnout svými rohy. Ale nebylo to tak, jak si to kdejaký obyčejný člověk myslí. Někteří lidé stále věří tomu, že se proti sobě Triceratopsovití rozběhli, a potom se naráželi. To ale už příliš zašli k jiným druhům. Tyto skupiny ještěrů před sebou spíše stíli, a přetlačovali se. Jejich rohy byli nesmírně silné, ale to všechno tlačilo jediné... Jejich tělo. Například Triceratops vážil až 8 tun, a celé tělo ve vzájemných bojích tlačilo hlavu. Takže Triceratopsové, zaklesnuti, spolu bojovali do té doby, než jeden druhého definitivně nevytlačil z místa. Nikdy se nestávalo, že by se oba navzájem pobily. Stejné souboje probíhali jak u Triceratopsů, tak i u jiných druhů, jako jsou například Torosauři, nebo Chasmosauři... Podobné souboje se odehrávali i například o stádo...

Obrázek nahoře:Zaklesnutí samci Triceratopse se přetlačují z místa na místo.
Obrázek dole:Samec Triceratopse vítěží, a otlačuje soka ze svého teritoria.

V příštím díle se dozvíte o vzájemných bojích dalších dinosaurů, a to silné čeledi Pachycephalosaurovitých!!!

sobota 20. února 2010

Kapitán Johnson-část 2.-Volání o pomoc!

V minulém dílu mého komiksu jste se dozvěděli o tom, že Kapitán Johnson odplul do Brazílie až k řece Amazonce, aby zde, podle dopisu vědce Mathewa, mohl chytat vyhynulé motýli. Netuší však co ho ještě všechno potká... Jde o další krátkou část...



Kdo to volá o pomoc?! Pokračování příští týdne ve čtvrtek!

pátek 19. února 2010

Obrázek týdne 19.2.2010

Sliboval jsem další obrázek od Mesosoic Earth, společnosti, která maluje krásné obrazy z pravěku...

Popisek k dnešnímu obrázku:Samec Allosaura útočí na mladého ještěra druhu Stegosaurus. U stegosaura můžeme zpozorovat také malou ještěrku, ještěra Ardeosaura...

No, prostě pěkný obrázek, příští týden se dočkáte dalšího obrázku od společnosti Mesosoic Earth.

čtvrtek 18. února 2010

Obří Ortokón



Jméno:Ortocone,
Potrava:Maso,
Výskyt:Pozdní Ordovik až Pozdní Silur,
Velikost:Mohl být dlouhý kolem 12 metrů.

Popisek:
Ortokón, řadící se mezi hlavonožce, byl jedním z největších dravců Silurských moří, celé jeho tělo ale plavalo pozadu, protože chapadla na konci těla většinou plavala směrem ke kořisti, ale oči viděli až před dlouhou přední část těla. Nakonec byl však Ortokón vyhuben velkými Armagedony, nebo velikými druhy ryb, jménem Dunkleosteus...




Další zvíře koncem příštího týdne!!!

středa 17. února 2010

Pláň života i smrti-část 6.

Minulá část:
Desmatosuchové naštěstí mládě Lystrosaura neuviděli, a když započla noc, mládě se bálo zvířete pohybujícího se na stromě. Ráno se však ukázalo, že šlo o Peteinosaura, malého Pterosaura, který lovil u řeky vážky. Mládě pozorovalo jeho úspěchy. Najednou se však něco hnulo v křoví, a z čista jasna to byl...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST ŠESTÁ-RYCHLÍ DRAVEC Z KAPRADIN

Najednou se něco hnulo v křoví, a z čista jasna to byl větší dravec, žijící ve vzdejších křovinách. Jeho jméno zní Ornithosuchus, a ten hladověl už takřka tři dny. Vyrazil po mláděti, nedbaje na vše kolem... Mládě rychle zaběhlo do křoví, a rychle se přikrčilo, aby bylo co nejméně vidět. Ornithosuchus ho chvíly hledal, ale když zavál vítr od mláděte k němu, zavětřil, a rozběhl se mezi keře a kapradí!!! Mládě se pokusilo o rychlí útěk, ale Ornithosuchus rychle přeskočil jeden z keřů, a málem by už mládě zabil, nebýt šramotu na stromě. Dravec se ohlédl, a co vidí? Byl to jen vyrušený Peteinosaurus! Tak kvůli tomuhle on stratil kořist, kterou honil?! Ano! Mládě rychle odběhlo do vzdejšího kapradí, navazujícího na toto. Ale rychlí Ornithosuchus mrštně vyběhl, a uviděl mládě! Švihl ocasem, a mládě letělo k silným kořenům keřů. Chystal se k poslední ráně, a to ráně čelistmi. Najednou ho však lapl za ončetinu mohutný tvor, a ten tvor byl Fytosaurus! Táhl Ornithosucha z levou zadní končetinu, div že se už nezlomila. Ornithosuchus rychle otevřel tlamu, a kousal Fytosaura silně do zad. Krokodýlovitý Fytosaurus však rychle švihl z Ornithosuchem do vody... Oba se kousali, a voda se malinko mísila z krví, která vytékala z krků i z končetin obou soků. Ornithosuchus to ale rázem nevydržel, a silný švih na břeh mu zlomil žebra. Byl úplně zakrvavený, a Fytosaurus se z chutí pustil do jeho masa. Naše Lystrosauří mládě však nečekalo jednu ránu, a to, že dravcům musí čelit pořád, když je ztracené!!!

Popisek k obrázku:Ornithosuchus mrštně vyběhl, a uviděl mládě...
Obrázek je z www.mojeznamky.blog.cz .

Předposlední část čekejte začátkem příštího týdne!!!

úterý 16. února 2010

Kapitán Johnson-část 1.-Do pralesa!

Tak, a začíná další seriál... Určitě si pamatujete na komiks o Trespasseru, ale tento bude o nečem jiném... Kapitán Johnson je vědec, jakého si lidé představí nejčastěji. Vědec s dlouhým vosem, starý kolem šedesáti let. Tento je však alespoň trochu obratnější... No, snad se Vám komiks bude líbit, jenom bych řekl, že první tři části budou docela krátké...

Kapitán Johnson--část první-Do pralesa!



Tak, tyto části bvyli kratší, koncem týdne nebo až příští týden čekejte druhou část!

pondělí 15. února 2010

Pláň života i smrti-část 5.

Minulá část:
Mládě se vrátilo na pláň živé a zdravé, za stopami Postosucha. Ten šel pít vodu, ale za skálou se objevil druhý dravec, a to stejného druhu... Oba bojovali o mršinu Lystrosaura, což byla jedna ze samic ze stáda mláděte. Postosuchus, který pil vodu, nakonec vyhrál, ale rychle odběhl, jelikož se na pláň dostala skupina Desmatosuchů...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST PÁTÁ-PETEINOSAURUS:
Mládě Lystrosaura se přikrčilo do křoví... Desmatosuchové šli naštěstí jen oklikou kolem vody, takže mládě nespatřily. Mládě rychle vylezlo, a podívalo se do dálky. Neuvidělo nic zvláštního, a tak se konečně vrátilo do křoví. Započla noc... Mládě, schované v křoví, se náhle vzbudilo... Na stromě uslyšelo a uvidělo podivný šust. Nemohlo však rozluštit, co to je. Muselo počkat na ráno... To nezačalo nějak pěkně. Ze stromu, v listí, se ozval skřehotavý zvuk. Najednou odtamtud něco vyletělo. Mládě se probudilo, a se zájmem sledovalo... Byl to Peteinosaurus, malinký Pterosaur, lovící vážky u řek. Našeho malého Lystrosaura ani nenapadlo, že za chvíly tu bude období sucha. Voda v řece se totiž už stále snižovala, a Fytosauři, kteří zde žili ještě nedávno, pomalu putovali pryč. Mládě sledovalo, jak Peteinosaurus loví vážky. Vyletěl ze stromu, a honil jednu vážku tak, že ta usedla znavením na větev stromu, a malý dravec ji v klidu pozřel. Křídla z vážky odhodil na zem... Najednou se však v křoví něco hnulo.
Co bude z mládětem až ve středu!

Popisek k obrázku:Peteinosaurus vyletěl ze stromu...
Zítra se dočkáte komiksu se jménem Kapitán Johnson!

neděle 14. února 2010

Pláň života i smrti-část 4.

Minulá část:
Mládě uteklo před Célofizisi, až se ocitlo u jezera. Vydělo u něho dva Desmatosuchy. Z lesa vyrašil řev, a vyběhl jeden Célofizis, a padl na zem. Byl zraněný. Na kopečku za Desmatosuchy se po té objevil Postosuchus, a jednoho ulovil. Druhý utekl... Pozřel mrtvolu, a odešel. Mládě se vydalo za ním, může totiž příště lovit nějakého Lystrosaura...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST ČTVRTÁ-ZA LOVCEM

Mládě pečlivě sledovalo Postosucha, ukryté v křoví. Ten si ho aani nevšiml. Vydal se k řece, kde se nadávno potkali dvě stáda, jedno Placeriasí, druhé Lystrosauří. Přišel na pláň života, a rozhlédl se kolem. Mládě se zalklo, jestli si ho nevšiml. Postosuchus naštěstí popošel, v tom bylo jasné, že si mláděte ani nevšiml. Odběhl k řece, aby zapil maso z Desmatosucha, kterého ulovil. Pil velmi hltavě, jako kdyby se mu nedostávalo žádných tekutin... Najednou naše mládě něco ucítilo ve vzduchu. Na pláň přišel druhý Postosuchus. Větřil nějakou mrtvolu. Odešel za skálu, a naše mládě za ním. Co to je? Postosuchus náhle zabořil své čelisti do ještě čerstvé mrtvoli Lystrosaura. Bylo ale jasné, že je to kus ze stáda našeho mláděte. Šlo o vůdčí samici, která už dříve měla velké zdravotní potíže... Mládě jako kdyby vzdychlo, ale jak písklo, dravec u vody, i dravec u mršiny něco zaregistrovali... Pohlédly na sebe, a rozběhli se proti sobě. Začali se hryzat do krků. Samec, který stál před chvílí u vody, nakonec vyhrál, a hnal se pryč. Na pláň se totiž dostalo několik Desmatosuchů. Byla to celá skupina. Mládě se velmi leklo. Jak to s ním dopadne snad zítra.

Popisek k obrázku:Postosuchus pil velmi hltavě, jako kdyby se mu nedostávalo tekutin...
Takže pokračování možná zítra!!!

sobota 13. února 2010

Další dva nové objevy...

Je to velmi nadávno, co vědci zrekonstruovali obličej člověka z Grónska, starého 4 tisíce let. Pomohl jim k tomu však jen jeden vlas. Tento objev byl oznámen ve středu tento týden v časopise Nature. Muž dostal jméno "Inuka", ketrý měl krevní skupinu A, hnědé oči, tmavou pleť a tmavé vlasy, měl ale větší sklon k plešatění. Vědci tedy zjistily, že tlupa, ve které "Inuk" žil, lovila tuleně, nebo jiné mořské ptáky. V tuhé zimě přebývali pouze v chatrných stanech. Inukových vlasů bylo nalezeno čtyři, a dále už úlomky kostí. Měl zřejmě hodně široké zuby na horním patru, a suchý ušní maz... Zdroj: www.novinky.cz .

Dalším, nedávným objevem, je další barva dinosaura! Jde o barvu Anchiornise. Má úplně jinou barvu než nedávný objev zbarvení Sinosauropterixe. Peří Anchiornise má má více barev na keždém pramenu. Anchiornis žil deset miliónů let před Archaeopterixem. Jestli si pamatujete na můj článek o zbarvení Sinosauropterixe, psal jsem, že je zkoumán ještě jeden tvor. Ano, je to Anchiornis, a my můžeme být hrdí, že se to vědcům podařilo dozkoumat...

Snad se Vám tento článek líbil... Kdyby ano, komentujte prosím o tom...


pátek 12. února 2010

Obrázek týdne 12.2.2010

Další pěkný obrázek:...

Popisek k dnešnímu obrázku:Allosaurus stojí na jednom místě, v pozadí vidíme dalšího Allosaura, který žere svoji kořist.

Je to dost pěkný obrázek, alespoň pro mně. Příští týden se dočkáte dalšího skvělého obrázku od Mesosoic earth (Éra Mezozoika).

čtvrtek 11. února 2010

Pláň života i smrti-část 3.

V minulé části:
Mládě Lystrosaura se stačilo včas odvalit. Avšak, jeho stádo zmizelo. Později mládě napadli Célofizisové, a útočili ze zálohy. Mláděti se podařilo schovat se v lese, kde našlo dalšího Célofizise. Uteklo mu, ale ten se vydal po jeho stopách, uchovaných v zemi. Mládě se dostalo až k okraji lesa, kde u jezera uvidělo...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST TŘETÍ-POSTARCH VČECH DRAVCŮ

U jezera mládě najednou zahlédlo popíjejícího plaza. Byl to Desmatosuchus, a nebyl sám. Byli to dva odpočívající samci, těsně po boji o teritorium... Jakmile si znovu odpočinou, pustí se do boje... Lystrosauří mládě také přiběhlo k jezírku, a začalo pomalu upíjet. Samice Célofizise, která mládě teď stopuje, se zřejmě zdřela... Z lesa se ozval šílený řev. Hned na to z lesa vyběhla pískající samice Célofizise, a utíkala o život. Desmatosuchové se také vylekali, ale po chvíly, co řev ustal, zase začali odpočívat. Samice Célofizise upadla do vody. Jak ležela, voda pod její nohou červenala na krev. Byla silně zraněná, a je zřejmé, že se asi už na levou zadní končetinu nikdy nepostaví. Najednou se něco mihlo v křoví za Desmatosuchy... Byl to čtyřnohý dravec, se silnými čelistmi. Jmenuje se Postosuchus. Opatrně vykročil z křoví na malinký kopeček, aby se podíval, jestli nejsou Desmatosuchové od jeho přítomnosti v lese vystrašení. Vydí, že ne, a tak se chystá k útoku. Pokud nějakého skolí, měl by postaráno o potravu. Je to totiž samec, který hladoví už dva dny. Zoufale vyhledává kořist, která by ho nasytila, a je zřejmě u cíle. Vyběhl jak nejrychleji mohl, a skočil na Desmatosucha. Desmatosuchus se povalil na zem, a než vstal, dravcovi zuby už mu drásali krk. Hlína pod Desmastosuchem zčervenala od krve. Se silným řvem se Postosuchus pustil do masa. Naše mládě se ho rozhodlo následovat, je totiž jisté, že může příště jít po nějakém Lystrosaurovi. Až se samec nasytil, mládě se schovalo do keřů, a potichu ho špehovalo...

Popisek k obrázku:Postosuchus vykročil z křoví na malinký kopeček, aby se podíval, jestli nejsou Desmatosuchové z jeho přítomnosti v lese vystrašení... Obrázek je z www.pravekysvet.blog.cz .
Jak to dopadne s mládětem snad až v neděli!!!

středa 10. února 2010

Obří škorpión

Sliboval jsem, že tento týden začne nová rubrika. Své slovo jsem dodržel, snad se dozvíte informace, které se Vám někdy budou hodit...


Jméno zvířete:Brontoskorpius,
Výskyt:Pozdní Ordovik,
Potrava:Maso,
Velikost:Délka kolem 1. metru,
Bezpečí:Nebezpečný, dokázal by sklapnout klepetem ruku člověka,
Jed:Žádný.

Popis:
Masožravý škorpión, žijící v pozdním ordoviku, byl jeden z vyrcholových predátorů. Byl potažen podivnými chlupy, které se u dnešních škorpiónů většinou nevyskytují...





Další zvíře očekávejte až příští týden!

úterý 9. února 2010

Pláň života i smrti-část 2.

Minulá část:
Stádo putujících Placeriasů se vydalo k veliké řece. Po chvíli se však u řeky objevilo i stádo Lystrosaurů, a protože Placeriasové chtěli mít alespoň teď vodu pro sebe, začali odporovat. Lystrosauři, nevšímaje si toho řevu, začali v poklidu upíjet z řeky. Potom se však začali Placeriasové hnát do boje, ale naštěstí se objevil masožravý Fytosaurus a jeden Placerias, zrovna vůdčí samec, to odnesl... V celém tom zmatku přeběhlo mládě Lystrosaura ke stádu Placeriasů. Až potom si všimlo, že je nad ním noha Placeriase, a jestli šlápne, bude ho čekat smrt...

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST DRUHÁ-ČILÝ LOVCI:
Mládě se jen tak tak stačilo odkutálet. Rychle proběhlo stádem Placeriasů a hnalo si to přes řeku zpět ke stádu. Ale Lystrosauři tu už nebyli. Naše mládě v rozpacích běhalo sem a tam, až se zaběhlo do křoví... Uslyšelo nějaký šustění. A řev. Opatrně se odplížilo od křoví, když najednou vidí, že tvor vystupuje. Naše mládě už ho zná, a je nebezpečný. Je to Coelophysis a rychlým krokem si to vyrazil k Lystrosauřímu mláděti. To se hned rozeběhlo pryč!!! Ale Célofizis nečekal, a vyrazil za ním. Hnal mládě ke skalám, kde čekali dravcovi druhové. Jak mládě utíkalo kolem skály, vyrazil za ním druhý Célofizis, a hnal ho přímo k lesíku. Mládě se ztratilo mezi stromy. Pomalu se přikrčilo k zemi, aby ho lovci neviděli, a pomalinku a tiše utíkalo lesní cestou mezi kapradím a cykasy. Najednou však uvidělo dalšího Célofizise. Byla to samice, pomáhaje samcům ulovit naše Lystrosauří mládě... To si to však vzalo oklikou od ní a schované v kapradinách pak utíkalo dál. Nevědělo však, že v hnědé hlíně po něm zůstávají stopy. Samice Célofizise stopy vyčichala, a rychlým krokem po nich šlapala a ty jí vedly stále dál. Najednou mládě před sebou uvidělo jezero... A u něho stál...

Popisek k obrázku:Jak mládě utíkalo kolem skály, vyrazil za ním druhý Célofizis, a hnal ho přímo k lesíku...
Jak to dopadne s mládětem až ve čtvrtek (snad!).

pondělí 8. února 2010

Pláň života i smrti-část 1.

Začíná nový příběh, který se bude odehrávat v Triasu. Bude mít 8.částí! Snad si ho užijete!

PLÁŇ ŽIVOTA I SMRTI-ČÁST PRVNÍ-JEZERO A SETKÁNÍ DVOU STÁD

Nacházíme se na území Arizóny v období Triasu, před 215 miliony lety. Pláň, na které se nacházíme, je jemně zarostlá. V houštinách jsou schované lebky zvířat!!! A právě o tom bude náš příběh, o tom, jak si tahle pláň vybrala zrovna takové jméno... Svěží větřík pomalu pofukuje. Voda v řece je mírně teplá a trochu hučí... Zvuky zvířat se nesou všude kolem, ale náhle přichází k řece skupina Placeriasů, savcovitých plazů, kteří jsou zde skoro na pokraji vyhynutí. Stádo přichází k řece a začíná upíjet šplouchající vodu. Poblíž roste několik kapradin a tak stádo neváhá a přichází se pást. Náhlé zvuky poblíž však přivolávají děs. Vůdčí samec Placeriase nastavuje kly k obraně... Červený písek najednou ulítává, to proto, že se tu něco pohybuje...

Za skálou se pohybovali velicí savcovití plazi, jménem Lystrosauři. Jsou potomky Dicynodonů. Také přicházejí k řece. Placeriasové však chtějí mít vodu u řeky jen pro sebe, alespoň v tuhletu chvíli. Začínají řvát. Naše stádo Lystrosaurů si však urážek od Placeriasů nevšímá. V poklidu upíjí vodu z řeky... Toto Placeriase naštvalo. Vůdčí samec začal přecházet řeku, a hned za ním i další. Když tu najednou vůdčí Placerias bolestivě zařval. Z vody se začala valit krev. Kousl ho Fytosaurus a nechtěl pustit. V tomto zmatku se celé stádo Placeriasů vydalo zpět na břeh. Samozřejmě to další tři ještě odnesli. V celém tomto zmatku přeběhlo jedno Lystrosauří mládě řeku v pořádku a vběhlo doprostřed stáda Placeriasů. Jak si tak ničeho nevšímalo, až později z jistilo, že nad ním je nechtě noha Placeriase. Co když Placerias dupne? Co bude s mládětem?

Jak to dopadne s mládětem Lystrosaura se dozvíte příště, doufám že to napíši zítra...

neděle 7. února 2010

Stopní dráha z Číny...

V Číně prý bylo objeveno kolem tří tisíců dinosauřích stop. Všechna zvířata šla jednou cestou, takže jsou stopy všechny pohromadě. Nebyly to ale jen stopy, které se na tomto místě našly. Mnohem dříve zde byly nalezeny fosílie. Touto cestou procházelo ale nejméně šest odlišných druhů dinosaurů. Podle vědců jsou otisky stop staré kolem 100 milionů let. Možná, že dinosauři, kteří stopy zanechali, byli právě ve velké migraci. Vědci ale kopali stopy snad tři měsíce, byla to určitě velmi namáhavá práce. Tamní město je dokonce pojmenováno "Dinosauří město" a vědci tvrdí, že stopy zřejmě zanechal Tarbosaurus. Je to ale jen příklad, protože druhů tu šlo mnohem víc...

Informace a obrázek jsou z blogu www.pleovo.blog.cz . Zde se možná dozvíte i více.

sobota 6. února 2010

Život v suché oblasti-část 10.

Obsah minulého dílu:
Za skálou se ozval řev. Byli to dva Scutosauři, bojující o vůdcovství stáda... Staršímu Scutosaurovi se podařilo zabít mladšího protivníka, ale v tu ránu se po něm vrhl další nepřítel. Starší samec ale nakonec oba soky skolil... Vtom ale ucítil něco zvláštního, stejně tak i celé stádo...

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST DESÁTÁ-PÍSEČNÁ BOUŘE

Na nebi se objevily černé mraky... Tohle stádo znalo, vždy z toho vznikla písečná bouře. Stádo se dalo na útěk k severu. Vůdce je vedl co nejrychleji mohl. Nikdo však nevěděl, jaký bude příští osud. Vůdce na chvíli opustil stádo, aby běželo stále rovně, s třemi dalšími samci běžel do nejlepších míst, kam už mraky nedosahovaly... Potom to ale uviděl. Poslal jednoho samce, aby to vyřídil stádu. Z dalším samcem potom utíkali dál. Běželi do skal, kde je i potok, a více rostlinné potravy. V následujících chvílích však písečná bouře vypukla. Stádo utíkalo, ale najednou nebylo co vidět. Písek lítal všude kolem! A ani jiná zvěřina neviděla normálně! Stále samý písek, do výšky sto metrů! Vůdce se svým doprovázejícím už asi stádo nikdy neuvidí... Ale skály jsou blízko, není nutné vzdát alespoň svůj útěk! Písek se hnal pár set metrů od našich samců. Jak utíkali, mezi jejich nohama se prohnali malí tvorové. Byla to další zvířata, která prchala. Lycaenopsové!!! Utíkali rychle a zběsile, v jejich očích byl vidět strach. Najednou písečná bouře zaplavila vše. Našim samcům se podařilo dostat se do skal, své stádo ale už nikdy v životě neuvidí. A možná už neuvidí ani jiné Scutosaury... Byli to totiž jedni z posledních Scutosaurů, kteří kdy žili. Ze země ale vylezl Dicynodon. Z jeho potomků se vyvinou velicí býložravci, a ti nás provedou další érou...

Popisek k obrázku:Najednou písečná bouře zaplavila vše...
Dotazník o příběhu:
Místo odehrání:Dnešní Sibiř,
Překlad jména příběhu do angličtiny:Life in the dry,
Hlavní hrdinové:Samec Gorgonopse, stádo Scutosaurů a mláďata Dicynodonů,
Příběh se odehrál před 270 miliony lety...

Příště už příběh z Triasu, který se bude jmenovat "Pláň života i smrti"!

pátek 5. února 2010

Obrázek týdne-5.2.2010

Dnes mám pro Vás připravený další obrázek, který se mi zdá dost pěkný...

Popisek k dnešnímu obrázku:Smečka Deinonychů útočí na starého a slabého Acrocanthosaura.
Obrázek je z www.deinonych.blog.cz .

čtvrtek 4. února 2010

Můj diplom od Blogoguanloga

Tenhleten diplom jsem dostal včera na www.blogoguanlog.blog.cz .

Blogoguanlogovi upřímě děkuji za nádherný diplom z obrázkem z Prehistoric park....

Život v suché oblasti-část 9.

Obsah minulého dílu:
Gorgonopsid se v pokoji vrátil...
Mezi tím však prolézali krajem Dicynodoni, a jedna samice Gorgonopsida je chtěla ulovit. Její pokusy byli marné, ale bojící se Dicynodoni utekli jinými jámami ven. V tu chvíly samice Gorgonopsida zaútočila. A hned po ní i vůdčí samec.. Takhle krutě skončily Dicynodoni, ale za skálou ze začal ozývat bolestný řev...

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST DEVÁTÁ-HNED DVA BOJE ZA SEBOU

Za skálou se začali ozývat bolestné zvuky. Ano, bylo to naše stádo Scutosaurů z prvních dílů našeho příběhu. Byl to starší a mladší samec, ketří bojovali o vůdcovství smečky. Mlaadší samec rychle narazil staršího lebkou do levého boku, ale ten si to nenechal líbit. Rozběhl se proti mladšímu, a svojí hlavou ho sekl do stehna levé zadní končetiny. Mladší samec couvl. Začal řvát, a to znamenalo ve Scutosauří řeči ledajaké urážky. Starý samec to už nevydžel, a sekl mladšího znovu lebkou do stehna. Mladý se skácel na zem, a ze stehna mu vytékal červený pramínek krve... Starší samec zvítězil. Prošel si své stádo, ale najednou se na něj ze zadu vrhl samec takřka v jeho věku. Oba se začali ubíjet do boků svými hlavami, a jak byl starší samec unavený z prvního boje, odběhl si chvíly oddechnout. Ale druhý samec ho nenechal, a pokusil se samce skolit. Oba padli na zemi. Jak tak leželi, váleli se v písku a bouchali předními končetinami do hlav. Najednou ale náš samec vstal, a udeřil soka tak silně, že ten padl na zem, a už se nezvedl. Byl mrtvý. Náš samec mu přelámal některá žebra... Oddechl si, ale najednou ve vzduchu ucítil něco zvláštního. A tak i ostatní Scutosauři. Nad zemí se totiž objevily...

Popisek k obrázku:Scutosaurus začal řvát, a to znamenalo ve Scutosauří řeči ledajaké urážky...
Co se stane se Scutosaury? To se dozvíte až v poslední části, kterou napíši asi už v sobotu.

středa 3. února 2010

Život v suché oblasti-část 8.

Obsah minulé části:
Gorgonopsid, vydávaje se podle stop, nakonec našel stádo Pareiasaurů, dva Moschopse, a dospělé Dicynodony na jedné menší pláni. Pokusil se zaútočit na jednoho mladšího Pareiasaura, ale neúspěšně. Tento boj ještě posílil jeden Pareiasaurus, a Gorgonopsid by byl málem přemožen. Poté ale zkusil zaútočit na samici Moschopse, a útok se vydařil. Gorgonopsid se nasytil čerstvým masem, a vrátil se ke smečce...

ŽIVOT V SUCHÉ OBLASTI-ČÁST OSMÁ-MLÁĎATA DICYNODONŮ

Samec se vracel ke smečce. Při poklusu neviděl, kam se žene, ale podle stop poznal, že smečka je už blízko. Nakonec dorazil. Lehl si do prostřed smečky, a čekal, co bude. Nic se nedělo. I když si ho ostatní všimly. Je to tím, že Gorgonopsidi málokdy loví pospolu ve smečce. Proto nikomu nevadilo, co se stalo. S Gorgonopsidem to dobře dopadlo, ale náš příběh ještě nekončí. Z dírky v zemi vylezl malinký Dicynodon. Bylo to ještě mládě, a přiblížilo se se k hustě porostlému keři. Zalezlo do něho, a začalo žrát listy. Hned za ním
se do jiných keřů vrhali ostatní. O dvě hodiny později se znovu vraceli do děr, plně nasyceni. Jeden malý sameček zalezl do díry, a schoval se do podestýlky, na které v jiných chvílích spal. Lehl si, a hned za ním jeho další bratr. Z jámy se ozýval pískot, a to nedalo jedné samici Gorgonopsida, a přiblížila se k Dicynodoním obydlím. Začala čichat, co se děje v jámě, a cítilaa, že se zde pohybuje nějaká malá smečkaa Dicynodonů. Protože její hlad byl neukojitelný, začala hrabat v zemi, aby z děr Dicynodony dostala. Jenomže Dicynodonem uhrabané, sluncem zpálené, z kamenu vykopané díry ne a ne zmizet. Mláďata však ucítila nebezpečí, a tak rychle začala přelézat do nových dírek. Podařilo se jim utéct z děr, ale jak tohle viděla samice Gorgonopsida, rychle za nimi vyrazila. Chytila jednoho, hodila ho na zem, a hned zakousla i druhého. Jak tohle uviděl i vůdce smečky, začal zabíjet další mláďata nebohých Dicynodonů...
Tohle byl jejich konec. Ale za skalami se začali ozývaat opravdu bolestné zvuky...

Popisek k obrázku:Protože hlad samice byl neukojitelný, začala hrabat v zemi, aby z děr Dicynodony dostala.
Příště už předposlední část našehi Permského příběhu!!!

úterý 2. února 2010

Nová rubrika-ÚVODNÍK!!!

Otevírám nejnovější rubriku, pod jménem "Galerie mořských živočichů", a uvidíte zde, jak vypadali mořští živočichové v pravěku, alespoň někteří. Vždy zde bude několik obrázků, kde budou zvířata zblízka i z dálky. Dále zde budou i živočichové žijící u moře z pravěku. První příspěvek do rubriky napíšu ale až příští týden. Začneme prvohorami až po třetihory. Všechny obrázky budou z BBC.

Můj další diplom!

Tak přesně dneska jsem dostal nový diplom, a zase za SB.
Tento diplom je z www.mojeznamky.blog.cz .

Mojeznámkymu upřímě děkuji, děkuji za krásný diplom.

Zbarvení u Sinosauropterixe

Vědci už ví, jaké zbarvení peří měl Sinosauropterix. Vždy, v každé knize, časopisu, filmu nebo seriálu byli dinosauři zbraveni jen podle fantazie. Ale je to opravdu nedávno, co analýze vědci podrobily peří druhu Sinosauropterix (fosilní). Objevily se tu melanosomy. Byli umístěny jako je to u dnešních ptáků. Takže, jak vědci zjistily, měl peří Sinosauropterix takové:Byl žíhán, tedy střídavě, černými, zrzavými a žlutými pruhy per. Ještě vědci zkoumají jiného "praptáka", který je podle nich černobílý. Snad se tento výzkum podaří skončit úspěšně...

Nevím, jestli Vám tento článek přinesl mnoho zajímavostí, ale jestli-že ne, podívejte se na zajímavou stránku, z níž mám obrázek i informace: www.deinonych.blog.cz .

pondělí 1. února 2010

Dva diplomy za jeden den!!!

Tak dneska jsem dostal dva diplomy!!!

Tak tohle je diplom z www.encyklopediedejin.blog.cz .

Tak toto je můj druhý diplom, a je z www.ostrovtajemstvy.blog.cz .
Oběma Vám moc děkuji za tyto diplomy...

Nejčtenější