Datousaurus

Datousaurus ("vůdčí ještěr") byl čínský sauropod, žijící na Zemi v geologické periodě Jura, za stupňů bathon až callov. Je znám ze dvou neúplných koster, nalezených v čínském lomu Dashamp. Jméno získalo zvíře od Tanga a Donga roku 1984, tito paleontologové jej pojmenovali na základě jeho lebky. Těžko však říct, zda-li lebka patří ke zbytku nalezené kostry, protože v lovu Dashamp pospolu leží obrovské množství zkamenělin, náležejících sauropodům, a proto je tedy systematické zařazení zvířete nejisté. Vědci však na těchto základech zvíře řadí buďto k čeledi Cetiosauridae, nebo Euhelopidae. Pokud kostra opravdu patří k lebce, pak byl Datousaurus 15 metrů dlouhý, jeho krk tvořilo 13 obratlů a spásal vysoko rostoucí vegetaci. Lebka je na sauropody neobyčejně těžká, nozdry jsou umístěny vepředu, čelisti jsou vyztuženy lžícovitými zuby. Datousaura mnoho vědců považuje za jednoho z posledních úspěšných sauropodů střednojurské doby...

Popis zvířete můžeme najít například v knížce Dougala Dixona "Dinosauři - Průvodce 270 rody", jež byla vydána v letech 2008 a 2009.

Příště Hexinlusaurus!!!

Objev Giganotosaura

Jak došlo k objevu jednoho z největších predátorů vůbec jsem se rozhodl popsat v dalším pokračování článků o významných dinosauřích objevech...

Psal se rok 1993, když Rubén D. Carolini objevil v souvrství Río Limay, jež se nachází v argentinské provincii Nequén, část velké lebky, pánevní kosti, zadní končetinu, ramenní pletenec a pár obratlů, které jednou měly zásadně změnit náš pohled na severoamerického T-Rexe. Celkovými proporcemi se nový druh podobal známému Allosaurovi, byla na něm ale jedna zvláštnost - byl mnohem větší, než nejznámější dinosaurus vůbec, Tyrannosaurus. V roce 1995 zvíře poprvé popsali paleontologové Rudolfo Coria a Leonard Salgado. Pro zvíře bylo vybráno jméno Giganotosaurus, což mluví naprosto za vše, a druhový název získal od svého objevitele - tedy Giganotosaurus carolinii. Salgado a Coria v popisu odhadovali, že dravec mohl být asi tak 12,5 metru dlouhý, možná i o trošičku větší, a mohl vážit až 8 tun, což by T-Rexe předčilo o tunu. Stále však nebylo příliš jasné, zda-li byl Giganotosaurus větší než Tyrannosaurus, protože velikost obřích teropodů nelze jen tak odhadnout. V roce 1998 ale došlo k popisu druhého exempláře Giganotosaura, v němž se autor zmiňoval o zubní kosti. Zubní kost druhého exempláře byla asi o 8 procent větší, než zubní kost toho prvního. Díky těmto významným vědeckým pracím si Jižní Amerika připsala na své konto dalšího, pro vědu důležitého, dinosaura. Pozdější studie prokázaly, že se vědci v souvislosti s tímto novým druhem a Allosaurem nemýlili - Giganotosaurus byl uznán za tetanuru a zařazen do skupiny Allosauroidea... Giganotosaurus se stal tak známým, že vystupoval i v dokumentu televize BBC, Putování s dinosaury: Gigantičtí ještěri...

Giganotosaurus v Putování s dinosaury

Obrázek je z Wikimedie. Pokud se Vám článek líbil, můžete komentovat...

Obrázek týdne 29. 3. 2013

Velký pátek a zároveň poslední pátek v měsíci březnu. Tentokrát jsem se rozhodl zveřejnit nádherný obrázek od Juliuse T. Csotonyiho, jehož díla s tématikou paleontologie jsou všeobecně známa...

Popisek k obrázku: Dsungaripetrus pojídá malinkého amonita při pobřeží dnešní Číny v geologickém období Křída. Všude kolem něj je jen hrobové ticho a tak má možnost v klidu svou kořist pozřít...

Pokud se Vám tento obrázek líbil, můžete komentovat. Chtěl bych nicméně čtenáře svého blogu upozornit, že chystám nový velký projekt a oficiální informace o něm se dozvíte již brzy. Vybral jsem mu jméno Velká knižní recenze roku 2013 - více neprozradím!

Pravěké safari II.-27.

V minulém kole bohužel neodpověděli tři hráči, a to konkrétně Dinosaurss, Vašek a Nony (posledního jmenovaného znovu upozorňuji, že prehistorie umí být krutá). Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Směrem k duně se nebezpečně blízko tebe přiblížil obří Tarbosaurus. Okamžitě zaútočil na Deinocheira, ten ho ale praštil přes hlavu a bok a jeho padající tělo míří přímo na tebe... Zdá se, že je to kritická situace...

A: Uhneš a tečeš,

B: Uhneš,

C: Budeš stát jako sloup.

Megaraptor

Stopy Aliorama tě zavádějí do malé buše. Je tu cítit otřesný pach, není divu, kousek od Vás leží mrtvola těžko identifikovatwlného dinosaura - zřejmě je to ale Tsintaosaurus. Stopy končí tady, nikam jinak nevedou. Zřejmě je to doupě...

A: Porozhlédnete se po okolí,

B: Pokusíš se přesvědčit, zda-li mohl dinosaura vskutku zabít Alioramus,

C: Vrátíte se do původního tábora, až za bažinami, kde ležela podobná mrtvola.

Mosasaurus

Po tvém pohybu zvíře okamžitě zareagovalo a vystartovalo po tobě. Vypadá to, že jsi v kritické situaci...

A: Utečeš,

B: Stále se ani nehneš,

C: Použiješ vzduchovku (uvědom si však, že jed zvíře zabije, takže tvůj cíl bude rázem mrtvý).

Nony

Podívej se, prosím, do minulého kola, ale odpověď v podobě zkopírovaného textu i písmene napiš sem. Máš poslední příležitost...

Alfaraptor

Jen co jste se dostali mezi křoviny, ve světle baterek se lesknou strašidelné oči. Po chvíli ten záhadný tvor vyleze z houštiny a něčím do tebe strčí. Jakmile jsi spadl, obklopila Vás celá skupinka...

A: Utečeš,

B: Odplousloucháš nějaké jejich zvuky a zahraješ je na raptoří komoru,

C: Přivoláš komorou Deinonychy.

Dinosaurss

Odpověď, v podobě zkopírovaného textu i písmene napiš prosím do tohoto kola, vše je v tom minulém...

Vašek

Podívej se do minulého kola a odpověď v podobě zkopírovaného textu i písmene napiš sem...

SuperL

Hned za úsvitu jsi se vydal na cestu do mlžných hor, kde tvá cesta začala. Na kameni se tu leskne krev, zřejmě ta tvá...

A: Půjdeš dál,

B: Někde se tu posadíš a počkáš, co se bude dít dál,

C: Zavoláš vysílačkou svého kamaráda, aby šel s tebou (vezmi však v úvahu, že právě odtud pocházejí jeho strašidelné zážitky a přesvědčování možná nebude úspěšné).

Siamotyran

Hned, jakmile jsi přišel k duně, uviděl jsi znovu Amphicyoní stopy. Za kopečkem toto zvíře právě odpočívá po namáhavém a nepodařeném lovu. Našel jsi svůj cíl, dospělého Amphicyona!

A: Popíšeš zvíře,

B: Více se k němu přiblížíš,

C: Poběžíš zpět k řece a tam skočíš do vody (možnost podobná tvému minulému safari).

Znovu je vše na Vás, milí přátelé. Doufám, že odpovíte všichni, další Pravěké safari tu bude opět příští týden!

Petrolacosaurus

Petrolacosaurus byl raný plaz, žijící na konci geologického období Karbon, před zhruba 300 miliony lety. Jednalo se o jednoho z vůbec prvních diapsidních plazů (mezi něž patří například i dinosauři, ptakoještěři a krokodýli). Jeho tělo dosahovalo celkově délky okolo 40 centimetrů. Známe jediný druh - Petrolacosaurus kansensis, jehož druhové jméno je odvozeno v místa nálezu - státu Kansas ve Spojených státech amerických. Petrolacosaurus měl štíhlé tělo, jež se podobalo ještěrce, a byl také vybaven dlouhýma nohama, takže se určitě jednalo o dokonalého dravce. Zuby měl uzpůsobeny k rozlousknutí tvrdých krovků brouků. Zvíře se řadí do skupiny Araeoscelida, kam mimo jiné patří také jemu podobný Araeoscelis. Určitě měl také výkonné srdce, které mu pomáhalo při namáhavém lovu...

Popis Petrolacosaura najdeme například v knize Dinosauři: Nalepovací encyklopedie, objevil se také v dokumentu Putování s pravěkými monstry...

Příště Milleretta!

Objev Euhelopa

Jak už bývá v nějaký ze všedních dnů na tomto blogu zvykem, je tu další článek, jenž se týká objevu světoznámého dinosaura. Tentokrát je to gigant, jménem Euhelopus - první čínský dinosaurus...

Psal se rok 1922. Čínsko-švédská paleontologická expedice nalezla v lokaci Ningxiachou, která se nachází v čínské provincii Shandong, pozůstatky nového rodu dinosaura. Fosílie posbíral rakouský vědec Otto Zdansky a ty pak byly přeposlány do Švédska, kde je detailněji prozkoumal paleontolog Carl Wiman. Wiman zvíře podle těchto ostatků popsal roku 1929 a na počest Zdanskyho mu dal jméno Helopus zdanskyi, tedy "Zdanskyho noha z bažiny". Rodové jméno Helopus bylo pro dinosaura platné až do roku 1956, kdy došlo ke zjištění, že již v 19. století bylo uděleno jednomu mořskému ptáku. Paleontolog Alfred Romer v té době vymyslel nové jméno, platící až dodnes - Euhelopus ("pravá noha z bažiny"). Dokonce muselo dojít i k přejmenování jemu náležící skupiny - Wiman pro ní v době popisu vymyslel název Helopidadae. V roce 1956 došlo ke změnění skupiny na Euhelopodidae. Wiman v původním popisu bohužel opomněl na důležité zmínky o drápech na prstech zvířete - zmiňoval se jen o dvou, namísto tří. V popisu ovšem vypadaly drápy příliš široké, tak se stalo nicméně jen proto, že byly vyobrazeny ze strany, o žádnou chybu se tedy nejednalo. Také se domníval, po výzkumu chodidel, jež připomínaly sněžnice, že zvíře bylo uzpůsobeno pro život ve vodě. Dnes již víme, že ve vodě nežili žádní sauropodi... Nález Euhelopa ale představoval jen malinký kořínek průzkumu prehistorie Číny, nicméně tento dlouhokrký a zjevně pomalý živočich stál u jeho zrodu...

Kosti Euhelopa

Pokud se Vám tento článek líbil, komentujte nebo hodnoťte hvězdičkami...

Cryolophosauří život 28/30

Minulá část:

Náš samec se konečně plně zabydlel ve svém novém teritoriu, na planinách, které již dlouho znal. Od souboje s mladším sokem uběhly již dva týdny. Cryolophosaurus již lovil a podařilo se mu zabít mladého Massospondyla. Ještě téhož dne, konkrétně večer, narazil na Echinodoní hnízdo, přeplněné vejci a všechna je sežral. Potom se položil do nového pelechu a usnul...

Cryolophosauří život 28/30:

Svítalo. Slunce se objevilo za kopci okolo asi šesté hodiny ranní a oznamovalo začátek nového dne. Na symbol startu dalšího boje o přežití zahoukal na výše položené skále mrzutý Massospondylus a společně s ostatními členy stáda se vydal na pastviny. Samec Cryolophosaura se také probudil, ale narozdíl od své kořisti, toto ráno o hladu nebyl. Včerejšek byl pro něj z hlediska potravy dostačující. Spíše chtěl nové teritorium více prozkoumat. Dopoledne bylo teplo a nádherně svítilo slunce, zároveň však foukal silný a studený vítr. Léto už zase bylo u konce. Světlo prosvítalo otvory mezi listím lesa a predátor pomalu postupoval kupředu. Když sestoupil pod malý vodopád, narazil na mrtvolu Anchisaura - zvíře muselo zemřít teprve před pár dny. Všude kolem samec cítil pach jedinců svého druhu a hlavou mu probleskl poslední zápas. Co nejrychleji se z místa klidil a vrátil se na pláně. Toto rozhodně nebyl jen tak všední den. Na pláních bylo k vidění pouze stádo Massospondylů, žádní další býložravci zde nebyli. Když se samec dostal na kopec na východní straně plání, poznal pach svých úhlavních nepřátel - Coelurosaurů...

Popošel až k lesu, který mu připomněl dávný souboj se smečkou těchto hrůzostrašných, avšak malých dinosaurů, a potom pomalinku odešel pryč. Mezi stády Massospondylů však právě probíhaly souboje. A to byla podívána, kterou si žádný kolem jdoucí dinosaurus nemohl nechat ujít. Dva velcí prosauropodí samci se v tuto chvíli navzájem provokovali a brzy se do sebe zaklesli hrudí a předními končetinami si uštědřovali hrozivé rány do nosu a očí. Nakonec z boje vyšel podstatně starší samec, o to byl ale agresivnější. Ve chvíli, kdy uviděl Cryolophosaura, dravce jeho pohled poněkud zděsil...

Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám osmadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...

Trojice nejznámějších Tyrannosaurů

Tyrannosaurus je bezpochyby nejznámějším a nejslavnějším dinosaurem všech dob. K jeho proslavení přispěly všemožné vědecko-fantastické i dokumentární filmy, desítky povídkových knížek i odborných encyklopedií. Na světě je ale něco přes pětadvacet koster Tyrannosaurů, z nichž každá nese své jméno. Zda-li se jednalo o samce či samici a zda-li jim tedy jméno odpovídá, to zřejmě asi nikdy nezjistíme. Mezi ty nejproslulejší ale patří zcela jistě "Tyrannosauřice" pojmenovaná Sue, podle své objevitelky Sue Hendricksonové. Kostra Sue patří mezi nejzachovalejší kostry T-Rexů - bylo nalezeno přes 90 % kostí a tak je také nejdůležitějším zdrojem poznání anatomie tohoto hrůzostrašného zabijáka. Dalším proslulým Tyrannosaurem je bezpochyby Jane. Jednalo se o mládě a fosilie mláďat dinosaurů jsou velmi vzácné. Jane zemřela v asi 11. roce života (přičemž se odhaduje, že se zvíře mohlo dožít i 25 let), měřila 6,5 metru a vážila cca 700 kilogramů. Její kostra ukázala vědcům, že mláďata mohla díky delším zadním končetinám mnohem rychleji běhat, ale čelistní stisk byl o moc menší. Třetím nejznámějším, pojmenovaným Tyrannosaurem je Stan, jméno dostal podle svého objevitele, jímž byl Stan Sacrison. Byl objeven v Hill Creeku v Montaně a jeho lebka patří mezi nejzachovalejší lebky tohoto krále dinosaurů. Podle ní také došlo k výrobě ocelového, biomechanického stroje lebky Tyrannosaura, aby se vědci dozvěděli, jaký skus dravec měl... Tato Tyrannosauří trojice rozhodně patří mezi svými vrstevníky mezi nejznámější, především také díky své důležitosti...

Zleva doprava: AMNH 5027, Sue, Stan a Jane

T-Rex jménem Sue

Pokud se Vám článek líbil, komentujte nebo hodnoťte hvězdičkami...

Objev Dilonga

Tento týden tu sice v žádný z všedních dnů další článek o objevu známého dinosaura nebyl, to však neznamená, že bych jej sem nedal i o víkendu. Počíhá si na nás "Tyranoraptor"...

Psal se rok 2004, když v lokalitě Lujiatun v Beipiau, které se nachází v západní části čínské provincie Liaoning tým z Institutu paleontologie obratlovců a paleoantropologie objevil na tomto místě pozoruhodnou fosílii. Nález pocházel ze známého souvrství Yixian. Ještě téhož bylo zvíře popsáno celosvětově známým čínským paleontologem Xu Xingem a pojmenováno Dilong paradoxus, tedy "čínský drak", což znamená rodové jméno, a druhové jméno značí jisté překvapivé rysy, které se u tohoto zvířete během evoluce objevily. Xing popsal Dilonga jako 1,8 metru dlouhého dinosaura a v popisu upozorňoval na spustu znaků nejznámějších, nejdivočejších a také nejdravějších dinosaurů všech dob - Tyrannosaurů, a samozřejmě i jeho příbuzných. Podobně, jako například Eotyrannus, i Dilong byl zařazen mezi bazální příbuzné T-Rexe - do skupiny Tyrannosauroidea. Není však členem čeledě, Tyrannosauridae. Xing v popisu dále psal o řezákovitých zubech nebo poměrně velkých nosních otvorech. Nejpřekvapivejším ale bylo zjištění, že tento dinosaurus měl tříprsté přední končetiny, což je znak, který se u tyrannosauridů zcela vylučuje, naopak u jejich raných předků je docela běžný. To jen potvrdilo, že i majestátní T-Rex měl předky s tříprstýma "rukama". A Dilong překvapivě nebyl jediný - jen o dva roky později se objevil Guanlong, "korunovaný drak"... Dilong se stal brzy světově známým dinosaurem a byl také vyobrazen v dokumentu Ve stínu dinosaurů z produkce Science Channel...

Dvojice druhu Dilong paradoxus pronásleduje svou kořist

Pokud se Vám článek líbil, komentujte nebo hodnoťte hvězdičkami. Podobného článku se zřejmě dočkáte zase v příštím týdnu...

Obrázek týdne 22. 3. 2013

Je tu další Obrázek týdne, tentokrát se mi bohužel nepodařilo zjistit jeho autora. Podle mě je opravdu moc povedený:

Popisek k obrázku: Plateosaurus a jeho svět. Začíná se smrákat a veliký prosauropod, dokonce tak velký, že si tu na něj nikdo jiný netroufne, pozoruje západ slunce. Po nebi krouží trojice ptakoještěrů a potravu tu také hledá malý Cynognathus. To je Severní Amerika před 215 miliony let...

Pokud se Vám toto mistrovské dílo líbilo, můžete komentovat...

Pravěké safari II.-26.

Minule, po delší době, opět odpověděli všichni, což mě velmi potěšilo (je ale Vaší volbou, zda-li zahynout či přežít). Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Flaksa zvíře nijak neodradila, Deinocheirus se pouze zastavil. Právě ve chvíli, kdy nějaký velký predátor zařve z dálky, přestane na chvíli nástroj fungovat, zasekl se...

A: Co nejrychleji utečeš,

B: Připravíš si vzduchovku,

C: Zůstaneš na místě a ani se nehneš.

Megaraptor

Když jsi se vydal na průzkum okolí, našel jsi čerstvé stopy Aliorama! Nemusíš jej tedy příliš dlouho hledat, stačí ho jen vystopovat...

A: Půjdeš tedy po stopách i se svým společníkem,

B: Necháš společníka v jeskyni a sám půjdeš stopovat dravce,

C: Vrátíš se zpět do jeskyně.

Mosasaurus

Hned po vykročení do lesa Ti vůni tropického dřeva zkazí velká, okousaná mršina dinosaura. Je již v značném stádiu rozkladu. Hned nato však zezadu vykoukne velká hlava Saurophaganaxe... Tvá další rozhodnutí tě mohou dostat do kritické situace, nebo nemusí...

A: Ani se nepohneš,

B: Vezmeš klacek a hodíš ho daleko za zvíře,

C: Vytáhneš si vzduchovou pušku a počkáš, jestli nezaútočí.

Nony

Einhorn se Ti jistě bude hodit. Rozhodl jsi se tedy zůstat u Ornithomimů a počkat na T-Rexe. Zezadu tě však z ničeho nic překvapí syčení, které již znáš - Dromaeosaurus začal hnát stádo přímo k nedaleké skále...

A: Opatrně půjdeš za stádem,

B: Budeš za stádem utíkat,

C: Zůstaneš stále na místě.

Alfaraptor

Varoval jsi Alana a teď se spolu na velkého Acrocanthosaura díváte z křoví. Jen to tady prohlédl a hned nato zase odešel...

A: Půjdete teď směrem k dinosauroidům,

B: Zůstanete na místě,

C: Necháš tady Alana a sám půjdeš za dinosauroidy (může to být i naopak, stačí napsat).

Dinosaurss

Dobrá volba, pomalý odchod neupoutal pozornost Homotheria. Zvíře však stále zůstává na místě - ideální doba pro popis...

A: Popíšeš Homotherium,

B: Skryješ se v křoví a odtamtud ho popíšeš,

C: Raději se vrátíš do jeskyně.

Vašek

Hned jakmile jsi nasedl na loďku, z druhé strany jezera se ozval hluk způsobený Parasaurolophy. Asi na ně něco zaútočilo...

A: Poběžíš tam,

B: Dopluješ tam loďkou,

C: Vrátíš se raději zpátky do tábora, možná je to nebezpečné.

SuperL

Červ je již doslova prozkoumaný, otázkou je nyní, zda-li bereš jako splněný cíl nalezení jeho larv, anebo chceš najít i dospělce. V každém případě to vypadá zajímavě...

A: Ponoříš se ještě pod hladinu,

B: Už zůstaneš na souši a dáš si svačinu,

C: Vydáš se hledat dospělce zpátky do mlžných hor.

Siamotyran

Gratuluji, podařilo se Ti dokončit popis Platybelodona! Můžeš si tedy vybrat bonusový předmět ze dvou následujících:

Uspávací pistole (funguje stejným principem, jako uspávací puška, jen má mnohem menší dostřel)

Jedová šipka (když bodneš zvíře touto šipkou, zahyne, věc je však jen na jedno použití).

Nyní si vyber, co dál...

A: Půjdeš dál k duně,

B: Zůstaneš ještě chvíli s Platybelodony,

C: Raději se vrátíš do tábora k ostatním.

Další safari tu bude začátkem příštího týdne, do té doby mnoho štěstí v prehistorii...

Seymouria

Seymouria (podle města Seymour) byl větším obojživelníkem, patřící do čeledě Seymouriidae a do skupiny Seymouriamorpha. Jeho fosilie byly objeveny ve spodnopermských horninách amerického státu Texas v USA a také na evropském kontinentu. Narozdíl od mnoha jiných živočichů jemu příbuzných, Seymouria netrávil většinu života ve vodním prostředí, ale na souši. Adaptoval se podmínkám, které v té době panovaly. Zvíře se živilo vejci různých velkých tehdejších tvorů, především pak pelykosaurů - savcovitých plazů. Vajíčka ale kladla Seymouria do vody, stejně jako ostatní obojživelníci. Seymouria byla popsána Broilim roku 1904 a známe tři druhy: S. grandis, S. sanjuanensis a S. baylorensis. Byla asi 60 centimetrů dlouhá, tedy 2 stopy a vážila tak 7 kilogramů. Nejznámější zkameněliny byly nalezeny v Seymoururu v Texaském Baylor Country...

Její popis najdeme například v knize Zdeňka V. Špinara "Velká kniha o pravěku" nebo v séii "Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury" z produkce Impossible Pictures, mimo jiné pro BBC.

Příště Petrolacosaurus!

Cryolophosauří život 27/30

Minulá část:

Samec Cryolophosaura se ráno probudil a okamžitš vyšel na průzkum. Drobná zranění, která utržil v boji s mladším jedincem svého druhu, se již hojila, potřeboval ale dostatek potravy pro uzdravení těch mnohem větších. Cestou kapradím narazil na malého dinosaura, Echinodona. Večer toho dne se mu podařilo jednoho ulovit a tak se znovu konečně nažral čerstvého masa. Začalo se zdát, že našel nové teritorium...

Cryolophosauří život 27/30:

Žádný pach jiného Cryolophosaura. To byl faktor, na kterém si při průzkumu území samec dával záležet. Jakmile vystoupil z kapradinové džungle, stanul na pláních přeplněných velkými Massospondyly, jež se zájmem pozoroval. Uběhly asi dva týdny od souboje s mladším sokem jeho druhu a náš Cryolophosaurus byl již téměř v pořádku. Jen na krku mu zbyly četné jizvy ze souboje a šrám na levém boku ještě také nezmizel. Vyhlédl si mladého Massospondyla, kterému nemohlo být více, než pět měsíců. Asi minutu se blížil, schovaný v křovinách, občas vyhlédl a potom mohutně vykročil. Když šlápl na větev, Eudimorphodoni, koupající se u louže nedaleko odsud, spustili poplach. Cryolophosaurus si ho ovšem nevšímal a v mžiku zakousl mladého prosauropoda a ještě rychleji jej odtáhl opodál. Bylo jasně vidět, že lov mu už nedělá problémy a i po letech strávených při pobřeží, kde se stával především sběračem odpadků, nezapomněl své taktiky lovu. Vše bylo jasné - toto je jeho novéh teritorium. Snaha přivlastnit si pláně a kousek lesíka nebyla marná...

Ještě téhož dne, večer, narazil na snůšku vajec Echinodona. Když jej matka druhu uviděla, jen utekla - nic jiného ani nebylo v jejích silách. Samec se s chutí pustil do vajec a nechal po sobě jen skořápky, rozcupované na stovky kousků, a pár dlouhých slin, které je k sobě doslova slepovaly. Potom se uložil do nového pelechu. Ten si vytvořil u značně veliké kapradiny, nedaleko posledního jehličnanu, na východě plání, tedy tam, kde celý den lovil. Starý samec tedy konečně našel druhý domov a bližší seznámení s ním snad ani nebyla nutná...

Pokračování opět příští týden... Pokud se Vám sedmadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...

Pravěké safari II.-25.

V minulém kole bohužel opět neodpověděl Nony (naštěstí se z blízké smrti jinou odpovědí vykoupil) a Megaraptor. Upozorňuji Vás, že většina se blíží svému cíli, ale záleží na Vašich rozhodnutích, jestli to bude dříve, nebo později. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Deinocheirus je již téměř u tebe. Jakmile obešel dunu a uviděl tě, začal vydávat nízko slyšitelný zvuk, zřejmě je to ultrazvuk. Brzy zaslechneš řev dravce...

A: Utečeš odsud,

B: Stále se ani nehneš, nechceš ho totiž vyprovokovat,

C: Zkusíš použít flaksu.

Megaraptor

Podívej se, prosím, do minulého kola, ale odpověď v podobě zkopírovaného písmene i věty jemu náležící napiš sem, přičemž sem také napiš, který z předmětů si případně vezmeš...

Mosasaurus

Všude je krásně čistý vzduch, z lesa vychází vůně tropického dřeva a po pláních se potulují Stegosauři a sem tam i nějaká ta Othnielia. Les vypadá velmi lákavě na průzkum...

A: Zahájíš průzkum lesa - hledání Saurophaganaxe,

B: Jen tak se po lese porozhlédneš,

C: Schováš se zpět do stanu.

Nony

Odpověď v podobě zkopírovaného písmene i možnosti, prosím, napiš sem, proto se podívej do minulého kola a případně i napiš předmět, který si vybereš...

Alfaraptor

Než jsi stačil přijít k Alanovu stanu, velké zvíře se již objevilo v okolí řeky. Je to zase Acrocanthosaurus...

A: Ani se nehneš, kdyby uslyšel nějaké šelestění, mohl by být nebezpečný,

B: Přesto varuješ Alana,

C: Potichu se odsud odplížíš.

Dinosaurss

V táboře se nachází velká šavlozubá, kočkovitá šelma - Homotherium! Našel jsi svůj cíl! Bohužel se na tebe zadívá s vidinou snadné kořisti...

A: Zastřelíš ho,

B: Pomalu odsud odejdeš,

C: Použiješ flaksu, zvuk by ho mohl vyděsit.

Vašek

Malá loďka se Ti bude určitě hodit. Albertosaura máš tedy z krku. Teď je osm hodin ráno, nastéblech rákosu je rosa a z lesa voní vlhké tropické spadané dřevo...

A: Vydáš se na průzkum lesa,

B: Zahájíš hledání Deinosucha, tvého druhého cíle,

C: Ještě půjdeš na chvíli spát.

SuperL

Jakmile jsi se ponořil, Hynerpetoni tě doslova zavedli k něčemu něuvěřitelnému - v písku se pod hladinou pohybuje malinkaté zvířátko, přirovnal by jsi ho asi k červu. Ale červy ty přeci hledáš...

A: Vezmeš si rukavice a opatrně ho vyneseš na souš,

B: Blíže ho prozkoumáš pod vodou,

C: Oznámíš to svému spolupracovníkovi.

Siamotyran

Musel jsi nejprve překročit řeku a stopy tě zavedly k malinkatému lesíku. Tady už začínají pláně a uprostřed se nachází samotná duna. Pláně jsou poseté Deinotherii a Platybelodony...

A: Popíšeš Platybelodona,

B: Půjdeš dál k písečné duně,

C: Vrátíš se zpět do tábora.

To je vše, další safari tu ale bude už tento týden ve čtvrtek! Proto doufám, že Vás odpoví co nejvíce...

Úmrtí paleontologa Larryho Martina

Bohužel, v sobotu 9. bžezna 2013 poprvé přišla na světlo světa velice smutná zpráva - v úctyhodném věku 69 let po těžké a především opravdu dlouhé nemoci zemřel paleontolog Larry Martin, pracující v Univerzitě v Kansasu. Tato zpráva samozřejmě okamžitě oběhla celý svět paleontologie a vyvolala v něm reakce... Larry Martin se narodil v roce 1943 a po vystudování se věnoval paleontologii obratlovců. Stal se kurátorem Muzea přírodních věd v USA a pracoval ve výzkumu biodiverzity na Kansaské Univerzitě. Mezi Martinovy práce patřil například výzkum drobného plaza rodu Longisquama nebo výzkum malého, čínského opeřeného dinosaura Caudipteryxe. Univerzita v Kansasu upozorňuje, že Martin byl předním odpůrcem teorie, že ptáci jsou doslova živoucími dinosaury. Mohli jsme jej zahlédnout také hned v několika dokumentech, například v Prehistorických lovcích (Prehistoric Predators) nebo v Jurském bojišti (Jurassic Fight Club). Jeho úmrtí je, jak už bylo řečeno, velice smutnou zprávou...

Bohužel se jedná o poněkud smutné zakončení týdne, nicméně ten příští tady rozhodně přibydou další články na obvyklá témata...

Objev Deinocheira

Všiml jsem si, že jakmile postupujeme dobou objevování známých dinosaurů, v podstatě jdeme podle abecedy. A protentokrát jsem si vybral "strašnou ruku", Deinocheira...

Psal se rok 1965, když Zofie Kielan-Jaworowska objevila v lokalitě Altan Ula III, která se nachází v pánvi Nemegt uprostřed drsné pouště Gobi v Mongolsku, pozoruhodné zkameněliny. Mezi zcela nové mongolské dinosaury se zařadil veliký teropod, proslavený obřími ramenními pletenci a dlouhými předními končetinami. O pět let později zvíře popsaly dvě polské paleontoložky; Ewa Roniewiczová a Halszka Osmólska, a pojmenovaly jej Deinocheirus mirificus, což vše dohromady znamená "neobyčejně strašná ruka". Obě paleontoložky se domnívaly, že zvíře muselo mít rozměry T-Rexe. Ale ačkoliv byl Deinocheirus jasným teropodem, nic jemu podobnému do té doby věda neznala. Proto pro něj vědci vytvořili novou čeleď: Deinocheiridae. Roniewiczová a Osmólska si ale při popisu všímaly především velkých kostí se silnými stěnami a to je vedlo k jisté domněnce, aby Deinocheira považovaly za karnosaura a ne celurosaura. Všem náznakům ale odporoval hlavní faktor - štíhlost předních končetin se nápadně podobala stejnému anatomickému znaku ornitomimosaurů, tedy Ornithomima nebo Sthruthiomima. I když se Deinocheirovy drápy podobaly drápům Therizinosaura, pozdější výzkumy ukázaly, že paleontoložky měly skutečně pravdu. Dodnes však samotný rod Deinocheirus patří mezi nejzáhadnější a asi také nejbizarnější dinosaury, kteří kdy existovali...

Figurka Deinocheira

Doufám, že se Vám tento článek líbil, jestli-že ano, nezapomeňte komentovat či hodnotit hvězdičkami...

Obrázek týdne 15. 3. 2013

Je 15. března, pátek, což znamená, že je tu další Obrázek týdne. Tentokrát výjimečně není od Mauricia Antóna, ale od Raúla Martína, a je, stručně řečeno, nádherný. Jen posuďte sami...

Popisek k dnešnímu obrázku: Styracosaurus prochází močály v lesích Severní Ameriky v době před 68 milióny lety. Pravděpodobně hledá potravu, které tu ale najde určitě dost...

Jestli-že se Vám obrázek také líbil, komentujte. O víkendu napíši další Objev a možná i poměrně smutnou zprávu, která se týká jednoho paleontologa...

Arthropleura

Arthropleura byl obrovský členovec, žijící na Zemi v době před asi 300 milióny lety, tedy v geologickém období Karbon, předposledním v prvohorách. Jednalo se o 3 až 4 metry dlouhého živočicha, když se postavila, zřejmě by se podívala člověku do očí. Arthropleura je řazena mezi stonožkovce, ale není zcela jasné, zda-li se jednalo o stonožku, mnohonožku nebo dokonce tisícinožku. Jelikož se jedná o bezobratlého živočicha, dochovalo se z ní jen velmi málo fosilních nálezů, včetně zkamenělých stop na skotském ostrově Aran. Arthropleura obývala teplé, deštné, tropické pralesy, které v té době pokrývaly většinu této planety. Paleontologové se domnívají, že byla tak velká kvůli nadměrnému množství kyslíku v atmosféře, stejně, jako mnoho dalších karbonských členovců. Podle virtuálních zobrazení mělo zvíře velká kusadla, pravděpodobně je používala k trhání listí a byla býložravcem. Tělo jí chránil mohutný krunýř...

Je popsána a zobrazena například v dokumentech Prehistorický Park, Putování s pravěkými monstry - Život před dinosaury nebo Prehistorická monstra.

Příště Seymouria!!!

Objev Corythosaura

Jak jsem sliboval, opět je tu článek o objevu některého ze světoznámých dinosaurů. Znovu se přesuneme na začátek minulého století a zjistíme, jak to bylo s hadrosauridem rodu Corythosaurus...

Píše se rok 1912. Proslulý hledač fosilií a nálezce prvního exempláře Tyrannosaura Rexe, Barnum Brown, pátrá po zkamenělinách dinosaurů na řece Red Deer v kanadské provincii Alberta. Poštěstí se mu tady objevit krásný kousek - téměř kompletní dinosauří kostru, které chyběly pouze přední končetiny a malinká část ocasu zvířete. V podstatě to vypadalo, jako by si před smrtí živočich lehl na bok a poté skonal. Navíc měl po celém povrchu těla zachovány měkké tkáně s mnoha drobnými strukturami na kůži. A na hlavě měl podivuhodný útvar. O dva roky později jej Brown poprvé popisuje. Ve své vědecké práci upozorňoval především na svislé, souběžné záhyby na kůži. Pojmenoval jej Corythosaurus casuarius, což znamená "ještěr z korintskou přilbou" a druhový název casuarius získal díky svému hřebínku na hlavě, nápadně podobnému australskému kasuárovi. Dále se v popisu velmi specializoval na masité zadní končetiny. Od objevení tohoto hadrosaura došlo k nálezům již mála podobně dobře zachovalých kachnozobých dinosaurů. Na začátku dvacátého století paleontologové brali hadrosaury za obojživelná zvířata, což samozřejmě nebyla pravda. Brown se dále domníval, že útvar na Corythosaurově hlavě mohl sloužit podobně, jako u kohouta. Až ve 20. letech minulého století Lawrence Lambe prokázal, že je v něm ukryta spletitá síť vnitřních trubic... Corythosaurus se stal velmi známým i pro širokou veřejnost a tak není divu, že se v jedné scéně dokonce objevil i ve slavném filmu Jurský park 3...

Brownův exemplář Corythosaura

Corythosaurus pohybující se krajinou

Jestli-že se Vám článek líbil, komentujte nebo hodnoťte pomocí hvězdiček. Další článek o objevech tu bude zase o víkendu...

Pravěké safari II.-24.

Minule konečně odpověděli zase všichni, tudíž Nonymu smrt nehrozí... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Za dunou se Ti poštěstilo zahlédnout něco neuvěřitelného - Deinocheira, tvůj cíl! Podařilo se Ti jej opravdu najít jako obřího raptora. Něco ale zavětřil a pomalu jde směrem k duně, za kterou jsi schovaný...

A: Utečeš odsud,

B: Použiješ zase flaksu,

C: Ani se nehneš, akcí by jsi ho mohl vyprovokovat.

Megaraptor

Gratuluji, dokončil jsi popis Gigantoraptora! Za to si teď můžeš vybrat jeden ze dvou bonusových předmětů:

1. Puška Einhorn (přímo od mrtvého Coopera z Jurského parku 3, funguje na výbušné střely)

2. Plynové granáty (v případě otevření asi po deseti sekundách vypustí jedovatý plyn, který zvíře odežene).

Nyní můžeš pokračovat, ošetřil jsi i svého společníka. Tomu je teď dobře a navrhuje, abyste pokračovali...

A: A budete pokračovat,

B: Porozhlédneš se po kraji a pak vyrazíte,

C: Utáboříte se v jeskyni a přečkáte tu noc.

Mosasaurus

Podařilo se Ti nezmoknout, ale vypadá to, že pršet bude přinejmenším celé dopoledne. Teď je šest hodin ráno...

A: Porozhlédneš se po kraji,

B: Doběhneš do lesa a budeš dál pátrat po Saurophaganaxovi,

C: Zůstaeš ve stanu.

Nony

Gratluji, dokončil jsi popis Ornithomima! Za to si teď můžeš vybrat jeden z následujících dvou předmětů:

1. Padák (pro každý případ s ním buď odlákáš dinosaura, nebo můžeš skočit z jakékoliv skály při kritické situaci)

2. Puška Einhorn (přímo od zesnulého Coopera z filmu Jurský park 3, funguje na výbušné střely).

Nyní můžeš pokračovat...

A: Zůstaneš u Ornithomimů, můžou přílákat T-Rexe,

B: Budeš dál pátrat po T-Rexovi,

C: Někde se tu utáboříš.

Alfaraptor

Jakmile jsi na raptoří komoru něco zahrál, živočichové rychle utekli. Musí mít z raptorů příšerný strach. Naopak se sem blíží něco daleko většího, než byli oni...

A: Zůstaneš v křoví,

B: Poběžíš směrem, kam šli oni,

C: Půjdeš k Alanovu stanu a varuješ ho.

Dinosaurss

Střelba byla asi jediným možným řešením a vydařilo se. Když se však podíváš na tábor, je celý zdemolovaný. Jde odtamtud řev...

A: Zůstanete na místě,

B: Raději se vrátíte do jeskyně,

C: Půjdete do tábora s připravenou zbraní.

Vašek

Gratuluji, dokončil jsi Albertosaurův popis! Za to si tedy můžeš vybrat jeden ze dvou bonusových předmětů:

1. Puška Einhorn (přímo od Coopera z filmu Jurský park 3, funguje na výbušné střely)

2. Malá loďka (skvělá pro průzkum zdejších vod).

Nyní můžeš pokračovat...

A: Už se vrátíš do tábora,

B: Ještě tu zůstaneš,

C: Zavoláš sem štáb, aby zvíře natočil, a pak půjdete všichni spát.

SuperL

Jsi asi tak dvacet metrů od místa ponoření, tam zrovna sedí tvůj společník a dává si svačinu. Několik Hynerpetonů znovu skočilo do vody...

A: Ponoříš se za Hynerpetony,

B: Ponoříš se a budeš dál prozkoumávat vody,

C: Vrátíš se ke svému společníkovi a taky se nasvačíš.

Siamotyran

Našel jsi tu doslova desítky čerstvých stop, po kterých jste již kdysi šli do lesa. Určitě patří Amphicyoní matce. Směřují k malinké písečné duně, podle GPS se nachází tak sto metrů na východ odsud, musíš však jít přes řeku...

A: Půjdeš za Amphicyoní matkou,

B: Ještě prozkoumáš okolí,

C: Vrátíš se ke zbytku týmu.

Další Pravěké safari tady bude zase za týden! Tento týden na Vás ale čekají ještě články o objevech dinosaurů nebo slíbený popis Arthropleury...

Cryolophosauří život 26/30

Minulá část:

Cryolophosaurus zažil první den v divočině pralesa a plání po několika letech, které strávil na pobřeží. Na pláních se setkal se starými známými Massospondyly, Lufengosaury, Anchisaury a dokonce i přerostlým jedincem Glacialisaura. Neměl ale dost síly nějaké zvíře ulovit. Teprve až večer narazil mezi ztrouchnivělými větvemi na mršinu Lufengosaura v jednom z posledních stádií rozkládání. Konečně se nažral a poté usnul...

Cryolophosauří život 26/30:

Starý samec se ráno probudil na místě, kam si i večer lehl. Z padlého kmenu jehličnanu, u kterého se před dvanácti hodinami uložil, nezbylo už skoro nic. Přes noc musel foukat velmi silný vítr a všechno odnesl. Ráno byla obloha jemně našedlá a Cryolophosaurus byl hladový, ale jak den postupoval, objevilo se na obzoru slunce a rozehřálo krajinu. Cryolophosaurus ale nutně potřeboval další jídlo. Drobná zranění, která v bitvě s mladším sokem utržil, se už začínala hojit, ale veliké škrábance na bocích a krku společně s rýhami po zubech predátora byly stále velmi ošklivé, ačkoliv otrava krve tu rozhodně nehrozila. Když procházel kapradinami, upoutal ho pohyb v křovině. Byl velmi hladový a okamžitě se tam vrhl. Jakmile mezi rostliny zabořil tlamu, zpoza kapradin vyběhl malinkatý, asi metr a půl dlouhý dinosaurus, o něco menší, než Lufengosaurus. Jeho zadní končetiny byly perfektně uzpůsobeny k běhu. Zastavil se asi devět metrů před samcem a nevinně naň pohlédl. Cryolophosaurus mocně zařval, skočil asi o dva a půl metru dopředu a zvíře najednou nikde. Muselo to být tak rychlé. Nic podobného v životě starý dravec neviděl. Pokračoval v cestě...

Večer, kdy korunami a spojenými větvemi stromů prosvítaly už jen malinkaté paprsky světla, vkročil samec do pralesa. Tady ho čekalo něco neuvěřitelného. Skupinka těch malých dinosaurů, jejichž zástupce v poledne spatřil utíkat kapradím. Byli to Echinodoni, jurští ornitopodi, kteří se takto na jihu vyskytovali jen velmi vzácně. Masožravce si ani nevšimli a malými zobáky ukusovali lístky zelených kapradin. Cryolophosaurus mezi ně v mžiku proběhl a zvířata se dala okamžitě do pohybu. V nastálém zmatku se mu podařilo šlápnout na tělo jednomu mladému jedinci a tak se konečně mohl nažrat i čerstvého masa...

Pokračování zase příští týden... Pokud se Vám šestadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...

Nedávný nález prehistorické pandy

Před opravdu nedávnou dobou došlo ve Španělsku objeven zcela nový druh pravěkého savce - jednalo se o pravěkou pandu. A nejen tak ledajakou, je to nejstarší známá pandí zkamenělina. Zvíře bylo pojmenováno Kretzoiarctos beatrix a jeho popis byl zhotoven pomocí zubů a čelisti, jež byly objeveny v oblastech Zaragoza a Nombrevilla... Nález je však především důležitý jako potvrzení staré hypotézy, že se pandy opravdu vyvinuly z primitivních medvědů. Celkem existují dvě teorie; primitivní medvědi začali putovat ze Severní Ameriky až do Asie, druhá říká téměř to samé, jen se liší od první faktem, že se medvědi vydali na východ a migrovali do Asie přes Evropu. A jelikož tato zkamenělina samozřejmě z Evropy pochází, napadá paleontology jediná otázka: Je konečně tato teorie potvrzena? Začíná se zdát, že ano...

Kretzoiarctos beatrix a důkazy, podle nichž bylo zvíře popsáno

Za informace k tomuto článku bych chtěl poděkovat především oficiálním americkým stránkám časopisu a kanálu National Geographic a také blogu www.dinosaurss.blog.cz . Pokud se Vám můj popis líbil, komentujte...

Objev Achelousaura

Jak jsem sliboval, o víkendu je tu další článek, jenž se týká objevu dinosaura. Tentokrát se bude jednat o Achelousaura, který byl nalezen na konci osmdesátých let dvacátého století...

Píše se rok 1987 a paleontolog Jack Horner s mnoha svými spolupracovníky nacházejí v horních vrstvách souvrství Two Medicine v oblasti Glacier Country, státu Montaně, nové pozůstatky ceratopsidního dinosaura. O pět let později, v roce 1992, Horner uvedl, že se jedná o celkem tři zcela nové dinosauří druhy a popisoval je jako další typy Styracosaura. Nález byl opravdu velmi zajímavý a většina médií o něm v té době informovala. Především se nicméně vědcům zdálo, že by se mohlo jednat o mezičlánky mezi Styracosaurem a Pachyrhinosaurem. Jack Horner v té době nicméně informoval i o objevech pachycephalosauridů nebo tyrannosauridů ze stejného souvrství. Nové typy centrosaurinů popsal v roce 1995 poprvé úplně Scott Sampson a jednoho z nich pojmenoval Einiosaurus procurvicornis. Sampson ale také ohlásil objev dalšího ceratopsida a vyjádřil názor, že by to mohl být dávno objevený Brachyceratops. Nakonec ale došlo k popisu nového druhu zvířete zcela nově a byl pojmenován Achelousaurus horneri, rodové jméno dostal podle řeckého boha Acheoloóse a druhové podle samotného objevitele, Jacka Hornera... Objevený druh je důležitý především tím, že se vlastně jedná o mezičlánek směřující k rodu Pachyrhinosaurus...

Achelousaurus

Doufám, že se Vám článek líbil, pokud ano, ohodnoťte pomocé hvězdiček nebo komentujte. Další článek o objevech tu bude příští týden...

Obrázek týdne 8. 3. 2013

Mám tu další obrázek od malíře Mauricia Antóna, a určitě tu ještě nějaké přibydou. Tento je však opravdu moc povedený, posuďte to sami:

Popis k obrázku: Magericyon se prochází planinami pravěké Severní Ameriky před 15 milióny let a hledá něco k snědku. Na pláních je určitě dost lovných zvířat nebo také jejich mršiny, kterými se může živit...

Tento týden sem dám ještě nějaký článek o objevech a ten příští tu bude další část příběhu a safari...

Cryolophosauří život 25/30

Minulá část:

Našeho samce napadl jiný, velký Cryolophosaurus, který sem přišel se skupinkou samic vyhledávat nové teritorium. Starší samec nakonec bitvu prohrál a byl nucen pobřeží opustit. Tolik let poté, co sem přišel, se musel znovu uchýlit do krytu džungle a lovit na pláních. Co je však jisté, strašlivá zranění, která v souboji s veteránem získal, přežil a tak jeho život pokračoval dál...

Cryolophosauří život 25/30:

Cryolophosaurus se probudil v měkkém mechu, kam si včera večer lehl, za volání Eudimorphodonů sedících na tropických, jurských kapraďorostech. Z dálky se ozývalo volání Massospondylů, což mu připomínalo pláně, přes které se na pláž kdysi dostal. Tvar pralesa se téměř neproměnil. Jakmile se zvedl a začal se tudy procházet, jako by to tu už znal. Příroda byla zkrátka stejná. Brzy nato však pocítil hlad a byl si jasně vědom toho, že se zraněními hledání potravy určitě nemá být nic lehkého - právě že naopak. O pár minut později, co prohledával džungli, vyšel na veliké pláně. I tady se skoro nic nezměnilo. Obloha byla právě jemně zašedlá a foukal teplý, letní vítr. Mezi kapradinami a dalšími rostlinami se tu pásla stáda Massospondylů, Lufengosaurů a Anchisaurů, bok po boku, čekaje na to upozornit ostatní před útokem nějakého predátora. Samec opatrně sestoupil z kopečka a vyplašil stádečko Lufengosaurů, kteří spustili poplach. Když si dravce ale všimli větší prosauropodi a uviděli jeho zranění, nedělali si s tím hlavu a pásli se dál. Cryolophosaurus prošel okolo skupiny Anchisaurů a podíval se na velikého Glacialisaura, který právě sbíral mezi zuby mech. Pro samce to bylo naprosto nové zvíře, ale nechal jej být a pokračovat v cestě...

Postupně tu polehával a kráčel celý den, až se nachýlilo k večeru a výrazně se ochladilo. Tady šlápl do něčeho odporného, co prasklo a zároveň začalo velmi páchnout. Byla to mršina Lufengosaura; konečně něco, co potřeboval! Ačkoliv byla již v téměř nepoživatelném stavu a kromě kostí na ní bylo jen pár kusů kůže a hnijící maso, vše, co mohl, zkonzumoval. Pokoušel se rozlámat i samotné kosti, ale ve většina případů se mu to, a také kvůli vysílení ze dne, nepodařilo. Potom odešel asi na deset kroků od mršiny a lehl si ke ztrouchnivělému padlému kmenu jehličnanu, kde usnul...

Pokračování opět příští týden... Pokud se Vám pětadvacátá část mého příběhu líbila, komentujte...

Inostrancevia

Inostrancevia byl velký gorgonopsid, jenž žil na subkontinentu Pangaea v období Permu před asi 255-250 milióny lety. K objevu nalezených fosílií došlo v severozápadním Rusku, konkrétně v Archangelské oblasti. Stejně, jako její příbuzní, četně Gorgonopse, Rubidgei nebo Lycaenopse, i Inostrancevia byla vybavena ostrými špičáky, které dokonale sloužily k lovu kořisti. Končetiny Inostrancevie byly postaveny pod tělem, což způsobovalo chůzi podobnou savcům, nikoliv plazům. Zvíře také mělo velké, ostré drápy, které mu zcela jistě musely napomáhat při lovu anebo si jimi přidržovalo tělo oběti, aby mohlo trhat kusy masa. Ty zřejmě polykala Inostrancevia celé, neměla totiž trháky ani stoličky. Známe hned několik druhů: I. alexandri, I. uralensis a I. latifrons. Jednalo se o vcelku velkého dravce, jeho tělo měřilo téměř 3 metry na délku...

Popis Inostrancevie můžeme najít v knize Pravěcí savci od Alana Turnera s ilustracemi Mauricia Antóna a byla také vyobrazena v dokumentu Discovery Pravda o dinosaurech z roku 2011.

Příště Arthropleura!!!

Objev Baryonyxe

Opět přicházím s článkem, který patří do série o objevech světoznámých dinosaurů. Pro dnešek to bude jeden neobvyklý příbuzný obrovského Spinosaura...

Píše se rok 1983. Anglický amatérský sběratel fosílií, William Walker, prohledává oblast hliniště Ockley v hrabství Surrey. Tehdy se mu podařilo najít pozoruhodné zkameněliny - části velikého drápu, drápovou kost a také ocasní kost. Walker odnesl fosilie do Britského přírodovědného muzea v Londýně, aby je zde prozkoumali vědci. V roce 1986, tedy tři roky poté, bylo zvíře popsáno Alanem Charigem a Angelou Milnerovou, kteří celý výzkum vedli, a pojmenováno Baryonyx walkeri, což znamená v překladu "těžký dráp" a druhové jméno odkazuje na jeho objevitele. Autorům připadalo zvíře tak zvláštní, že pro něj založili zcela novou čeleď - Baryonychidae. Zvířeti se ve světě začalo přezdívat Claws, tedy drápy, čímž došlo k narážce na Spielbergův film Čelisti, tedy Jaws. Dinosaurus se tak stal opravdu světoznámým už jen díky této přezdívce. V roce 1987 došla ke zvířeti hypotéza, že se musel živit mršinami. Jeho krokodýlí lebka však brzy prozradila, že lovil především ryby. Koncem 80. let minulého století si však paleontolog Eric Buffetaut a spisovatel Greg Paul všimli, že pozůstatky tvora se podobají zkamenělinám zmizelého Spinosaura. Zařadili jej tedy do čeledi Spinosauridae, kam samozřejmě zvíře patří až do dnešních časů... Baryonyx se stal brzy ještě slavnějším, a tak se měl původně objevit jako hlavní antagonista ve filmu Jurský park 3, který by soupeřil s Tyrannosaurem. Tady ho však vystřídal jeho větší příbuzný, Spinosaurus...

Rekonstrukce Baryonyxe, lovícího ryby

Jestli se Vám článek líbil, nezapomeňte dole okomentovat nebo alespoň ohodnotit pomocí hvězdiček. Další článek do série objevů dinosaurů tu bude asi opět o víkendu...

Pravěké safari II.-23.

Minule neodpověděli už dva hráči - SuperL a Nony. Druhého jmenovaného prosím o návrat, jinak pravděpodobně ví, že ho čeká skutečná prehistorie. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

To byla jen taková malá akce, Velociraptoři se zvuku flaksy nějak polekaly. Ale najednou uslyšíš dunění. Flaksa možná odehnala malého predátora, většího však přilákala...

A: Opatrně se podíváš za dunu,

B: Zůstaneš na místě, ani se nehneš,

C: Pomalu odsud odejdeš.

Megaraptor

Opatrnost nebyla až do nedávné chvíle nutná. Teď ale ano. Přeběhl tudy nějaký větší tvor. Naštěstí jsi se společníkem utekl k blízké jeskyni. Tvor se k Vám přiblížil, ale nevypadá nebezpečně - je to Gigantoraptor...

A: Kompletně ošetříš společníka a pak Gigantoraptora popíšeš,

B: Popíšeš Gigantoraptora a poté ošetříš kompletně společníka,

C: Pouze ošetříš společníka.

Mosasaurus

Zatímco jsi posbíral všechny věci, Stegosauři odsud odešli... Ráno to tu vypadá, jako po nějaké pohromně. Žádné stopy po zvířatech a ke všemu se blíží pořádný liják...

A: Schováš se před deštěm do stanu,

B: Půjdeš pátrat po Saurophaganaxovi do lesa,

C: Vylezeš v lese na nějaký strom a tam se podíváš, zda-li na pláních přeci jen nejsou nějaká zvířata.

Nony

Podívej se, prosím, do Pravěkého safari II.-21. a odpověď v podobě zkopírovaného písmene i textu napiš sem. Riziko smrti se Ti blíží...

Alfaraptor

V noci sem něco přišlo. Živočichové, kterým podivně svítí oči. Hrůzou tě to skoro paralyzovalo. Je jich čímdál víc. Dobře, že Alan není s tebou...

A: Přiblížíš se k nim,

B: Raději zůstaneš tady,

C: Pokud by to byli dinosauroidi, zkusíš s nimi nějak navázat kontakt (napiš, jakým způsobem to uděláš).

Dinosaurss

To asi nebyla příliš dobrá volba. Cestou zpátky do tábora se objevili další tři pravlci, zcela určitě členové smečky jedince, kterého jsi musel zastřelit. Jsou podřáždění a agresivní. Jednomu členovi již utrhli batoh s jídlem a útočí i na tebe...

A: Vezmeš si nějaký klacek a půjdeš po nich,

B: Zastřelíš je,

C: Budete utíkat zpátky k jeskyni a tam se skryjete někde na vysoké skále, kam vlci samozřejmě nevyšplhají.

Vašek

Albertosaurus se přišel napít k malému, znečištěnému lesnímu jezírku. Poté si tu lehl a právě odpočívá...

A: Popíšeš Albertosaura,

B: Ještě ho budeš sledovat,

C: Raději využiješ situace a vrátíš se do tábora.

SuperL

Podívej se, prosím, do minulého kola a odpověď v podobě písmene a klidně i zkopírovaného textu, který k němu náleží, napiš sem...

Siamotyran

Sluneční světlo odhalilo pozoruhodného lumpa - mládě Amphicyona, tedy tvého cíle! I když máš rukavice, stále tě kouše. Musí mít veliký strach...

A: Necháš ho na starost zbytku výpravy a podíváš se po jeho matce,

B: Dáš ho na starost zvukaři a se zbytkem týmu se podíváte po matce,

C: Pustíte mládě na zem, třeba Vás dovede k matce.

Tak, druhá řada Pravěkého safari s číslem 23 je u konce. Ještě jednou prosím Nonyho, aby odpověděl, jinak jej opravdu bude čekat smrt. Další Pravěké safari tady bude zase příští týden, vzhledem k mému novému plánu se ale ještě dvakrát dočkáte dvou safari v jednom týdnu...

Nezkrocená Čína s Nigelem Marvenem

Slavný dobrodruh prozkoumává zapadlé kouty nejlidnatější země světa, Číny...

01: Nigel krmící kormorány

02: Po boku jihočínského makaka

03: Miniaturní obyvatel polí

04: Kobra indická - jeden z nejbizarnějších obyvatelů provincie Jün-nan

05: Hladová pandí tvář

Nezkrocená Čína s Nigelem Marvenem (Untamed China With Nigel Marven) je šestidílný britský dokumentární seriál, který měl premiéru přesně 8. března 2012 na kanálu Animal Planet. Vytvořila jej společnost Image Impact mimo Animal Planet též i pro stanici CITVC China. Nigel zde doslova objevuje zapadlé kouty Číny, prozkoumává zdejší přírodu a také poukazuje na čínské tradice nebo zvyky, které se dokonce nikdy předtím na televizních obrazovkách neobjevily. Seriál má celkem šest epizod: Provincie Jün-nan, Veliké pouště, Džungle na jihu Číny, Návštěva v Sich-uanu, Sever Číny a Království Tibetu. Ačkoliv na DVD již vyšel (a dokonce si jej lze v angličtině zakoupit přes Nigelovy stránky), v Česku k tomu prozatím nedošlo, nicméně ho tu Animal Planet již v době světové premiéry začala vysílat. Osobně jej rozhodně doporučit a dle mého se jedná snad o jeden z nejlepších Nigelových dokumentů...

Objev Ankylosaura

Jak jsem sliboval, ještě tento týden přichází další článek ze série o významných objevech světoznámých dinosaurů, tentokrát je o obrněném, těžkopádném a nebezpečném býložravi, Ankylosaurovi...

Psal se rok 1906 a Americké přírodovědné muzeum do oblasti Hell Creek (Pekelného potoka) v Montaně posílá vědeckou expedici, jejíž členem byl i Peter Kaisen. Kaisen se zasloužil o velký objev - našel lebku i kostru zvláštního, obrněného dinosaura, který byl v té době pro vědu naprosto neznámý. Jelikož Kaisen fosílie sbíral pro samotného Barnuma Browna, i tento nález mířil do jeho pracovny. Brown popsal zvíře v roce 1908 jako Ankylosaura a myslel si, že se jedná o zcela nový druh stegosaurida. Brownovi se již předtím podařilo najít nějaké kosti tohoto zvířete, a to při výkopech Tyrannosaura. Většina Brownových závěrů se ale nakonec stejně ukázala být nesprávná. Brown si nicméně všiml i toho, že se zuby Ankylosaura, zachované v lebce, podobají trochu zubům Troodona, na čež též upozorňoval - to však byla jen náhoda. Po několika letech si ale Brown uvědomil, že je tento tvor až na tolik zvláštní a od Stegosaura se tak moc liší, že by měl být zařazen do úplně nové čeledi: Ankylosauridae. A toto zařazení trvalo až do roku 1923, kdy Henry Osborn vyslovil domněnku, že by ankylosauridi měli být uznáni za samostatnou skupinu živočichů. Pozdější objevy v paleontologii však podobu tohoto dinosaura ještě několikrát změnily... Dnes samozřejmě víme, že se jednalo o velkého, až 9 metrů dlouhého býložravce, jenž se stal tak slavným, že se dostal i do seriálu Putování s dinosaury a filmu Jurský park 3...

Původní rekonstrukce Ankylosaura

Hlava Ankylosaura

Další článek do této série určitě napíši zase příští týden. Jestli se Vám tento článek líbil, ohodnoťte dole hvězdičkami nebo komentujte...

Obrázek týdne 1. 3. 2013

Začíná první jarní měsíc a jako každý pátek je tu i tento další Obrázek týdne a jeho autorem je opět Mauricio Antón, na jehož obrázky se v poslední době zaměřuji...

Popisek k dnešnímu obrázku: Čtyři Inostrancevie požírají právě zabitého Dycinodonta na subkontinentu Pangaea v oblasti dnešní Asie před 250 milióny lety. Zatímco dospělci sežerou větší kus, mláďata se spokojí klidně i s končetinami...

Příští týden tu bude určitě další obrázek od stejného umělce. O víkendu asi napíši další článek o objevu nějakého známého dinosaura...