V rámci Žabího týdne 2026 již na tomto blogu vyšel článek o čtyřech nově popsaných druzích těchto bezocasých obojživelníků, dále úryvek ze vzdělávacího seriálu Zážitky Jeffa Corwina zaměřený na madagaskarskou parosničku rajskou, a včera také příspěvek o bachratce mexické a jejích prehistorických příbuzných. Čtvrtý příspěvek, který jsem pro letošní oslavu žab připravil, se věnuje jednomu důležitému aspektu ohrožení některých druhů tohoto amfibiánního řádu. Doufám, že pro vás bude přínosný, a že pokud o této tématice tolik nevíte, poskytne vám jistou oporu k odražení se při hledání dalších informací.
Žáby patří mezi nejzranitelnější obratlovce naší planety. Spolu s ostatními obojživelníky jsou také nejohroženější skupinou obratlovců, a některé z nich se řadí k indikátorovým druhům, odrážejícím stavy ekosystémů, kterých jsou součástí. V dnešním světě se potýkají s celou řadou hrozeb, na které se za svých 200 milionů let existence na naší planetě sotva mohly připravit. Mezi ně se řadí znečištění vod a vzduchu, antropogenní klimatická změna, šíření invazních druhů zavlékaných do nových oblastí člověkem, doprava a s ní související mortalita žab na silnicích a dálnicích, jakož i obstrukce pro jejich přirozené migrační cesty, dále šíření infekčních chorob, kupříkladu chytridiomykózy, v důsledku lidské činnosti, a v neposlední řadě i nadměrný sběr těchto živočichů pro trh s potravinami a trh s domácími mazlíčky. Právě na poslední jmenovanou hrozbu se zaměřuje tento článek. Odstraňování žab z jejich přirozeného prostředí a jejich přemisťování po planetě, poháněné tržními pravidly nabídky a poptávky, je něčím, co za celou historii existence řádu Anura nemělo obdoby. Nikdy dříve se žáby nenacházely v systému, v rámci něhož by byli zástupci jednoho druhu masově sbírány a přemisťovány na velké vzdálenosti a do zcela jiného prostředí. Na počtech některých druhů žab se tato forma exploitace velmi významně podepisuje, a ovlivňuje negativně jimi obývané ekosystémy. Ač je obchod s některými žabími druhy zákony zakázán, stále se vyskytují na černém trhu. Faktem také je, že žáby coby živočichové s larválním stádiem mohou být jednodušeji a levněji přemisťování po světě jako pulci, zcela se svou anatomií a vzhledem lišící od dospělců, což komplikuje kontroly. Existují slepá místa trhu s domácími mazlíčky, které se vědečtí odborníci stále snaží zmapovat.
Pralesnička pětipruhá (Adelphobates quinquevittatus), jedovatá žába z jižní Amazonie ohrožená mj. nelegálním trhem s domácími mazlíčky. Fotografie z webu The Frog Lady
Byť je pochopitelné, že zájemci o herpetofaunu, kteří jsou v mnoha případech také chovateli plazů a obojživelníků, mají zájem pečovat v umělých podmínkách o celou řadu druhů, na trhu často označovaných lákavým slovíčkem "exotické", a byť většina obchodu s těmito domácími mazlíčky by měla být legální, existuje i jeho stinná stránka. Tento měsíc, v březnu 2026, vydal vědecký časopis Biological Conservation článek Devina Edmondse z University of Illinois Urbana-Champaign a jeho kolegů, kteří se ve své studii zabývali skrytým obchodem s obojživelníky ve Spojených státech amerických, a zjistili, že mezi lety 2004 až 2024 nabízely online obchody celkem 301 druhů obojživelníků, z nichž 30 bylo nabízeno více, než ostatní, což indikovalo jejich produkci na území USA. Takřka pětina, konkrétně 18,1 % nabízených a prodávaných druhů obojživelníků pocházejících z jiných částí světa nicméně neměla žádné importové záznamy; tyto druhy do USA nejčastěji mířily z Brazílie, Kolumbie a Číny. Značné množství druhů, u nichž byly postrádány korespondující importové záznamy, mezi lety 2004 až 2020 do USA mířilo také z Ekvádoru, Panamy, Vietnamu, Německa či Chorvatska. Dále byly některé druhy obojživelníků do USA bez dostatečného taxonomického určení dovezeny z Madagaskaru, Malajsie, Indonésie, Vietnamu či Tanzanie. Jedním ze způsobů, jak dovoz určitých druhů skrýt, se ukázala být identifikace pouze na základě rodu, nikoliv však druhu, anebo na základě starého a již neplatného taxonomického zařazení (například užíváním zastaralých synonym). Tak byly tedy do USA pašovány druhy žab a dalších obojživelníků, jejichž dovoz by byl za normálních okolností nezákonný. Zástupci 44 druhů bez záznamu jsou nabízeni za větší ceny, a to až 1400 dolarů. Výzkum Devina Edmondse a jeho kolegů poukázal na to, že oficiální záznamy importovaných druhů a online nabídka se do určité míry liší.
Počet druhů obojživelníků nabízených v USA na trhu s domácími mazlíčky, postrádajících korespondující záznamy o importu, z jiných zemí (dominují Brazílie, Kolumbie a Čína). Mapa z článku Devina Edmondse a jeho kolegů
V únorovém rozhovoru pro vědeckopopularizační web Nautilus uvedl Devin Edmonds, že celoplošné tržní zákazy je nemožné implementovat, a že například brazilské žáby byly pašovány do Surinamu, odkud pak do USA zamířily zcela legálně. Regulace takového přemisťování může být opravdu velice obtížná. Stačí v podstatě zavřít žábu v jedné zemi do kufru, přemístit ji do země jiné, a odtamtud už může být legální cestou přemístěna za Atlantik. Na to, že k tomuto pašování skutečně jsou používány obyčejné cestovní kufry, Edmonds upozorňoval též. Roli má také časový rámec. Druhy, o které je na trhu zájem dnes, mohou být zítra považovány za nezajímavé nebo neatraktivní, a může začít docházet k exploitaci jiných, dosud nesbíraných a neprodávaných druhů. Predikovat, které druhy budou v budoucnu v důsledku obchodu s domácími mazlíčky ohroženy, je kvůli tržní dynamice obtížné. Nitya Prakash Mohanty z Muséum National d'Histoire Naturelle a John Measey ze Stellenbosch University učinili studii, v rámci níž se pokoušeli odhadnout budoucí směr globálního obchodu s obojživelníky coby mazlíčky. Jejich článek vyšel v roce 2019 v odborném časopise Biodiversity and Conservation. Při odhadování nahlíželi Mohanty a Measey na velikost těla, velikost areálu rozšíření a také na larvální typ. Sestavili seznam druhů, o které může vzrůst poptávka v budoucnu; obsahoval například pralesničku malovanou (Ameerega flavopicta), pralesničku pětipruhou (Adelphobates quinquevittatus), ropuchu Woodhouseovu (Anaxyrus woodhousii), ropuchu lesní (Rhinella icterica), ropuchu západoamerickou (Anaxyrus boreas), létavku skvrnitou (Polypedates maculatus), létavku skokanovitou (Aglyptodactylus madagascariensis) či létavku druhu Boophis doulioti. Některé z těchto druhů pocházejí z Jižní Ameriky (to se týká pralesniček), jiné jsou doma v USA, další (a to sice jmenované létavky) pocházejí z Madagaskaru. Porozumět tomu, které znaky činí ten či onen druh žáby na trhu s domácími mazlíčky atraktivní je podle Mohantyho a Measeyho velice důležité pro jeho celkové pochopení.
Pralesnička malovaná (Ameerega flavopicta), druh, o který je na trhu s domácími mazlíčky zájem, byť by jím jeho počty ve volné přírodě zatím neměly být ohroženy. Fotografie z webu EcoRegistros
Fakt, že mezi lety 2014 až 2019 importovaly Spojené státy ohromných 3,6 milionu obojživelníků pro trh s domácími mazlíčky poukazuje na to, jak velký je o tyto živočichy, a zvláště pak o žáby (tvořící většinu importovaných obojživelníků), zájem. S tímto přemisťováním zvířat však dochází k přemisťování nemocí, různých kožních chorob a parazitů, což rozhodně není nic šťastného. A to, že většina importovaných obojživelníků bývá doslova vykořeněna ze svého přirozeného prostředí, a že menší procenta pocházejí z chovů, také není ničím dobrým. Pozoruhodná barevnost pralesničky pětipruhé je dobrým příkladem evolučního jevu pojmenovaného na počest německého přírodovědce Fritze Müllera. Jde o müllerovské mimikry, kterými žába varuje potenciální predátory, že její kůže obsahuje jed. Je ironické, že pro mnohé lidské chovatele mají tyto barvy docela jiný význam (faktem je, že pokud nejsou pralesničky v zajetí krmeny mravenci a dalším hmyzem, který je zásobuje toxiny, postrádají tuto jedovatost), a právě kvůli jejich atraktivitě jsou ve velkých počtech sbírány ve své brazilské domovině, a prodávány do evropských a asijských zemí. Pro tento druh pralesničky představuje trh s domácími mazlíčky velký problém, a napomáhá snižovat jejich počty. Narušování ekosystémů v důsledku poptávky po takových atraktivních druzích je pak závažným problémem. Samotná zvířata mohou trpět též. Studie Shawna Ashleyho z roku 2014, publikovaná v odborném časopise Journal of Applied Animal Welfare Science, poukázala na to, že mezi obojživelníky (ale i plazy a savci) se v několika dnech po odběru z volné přírody projevuje vysoká mortalita (44,5 % obojživelníků odebraných z volné přírody zahyne během 10 dnů), objevují se nemoci nebo morbidní chování, včetně kanibalismu, a živočichům samozřejmě hrozí také přehřátí nebo podchlazení, dehydratace, vyhubnutí či napadení velkým množstvím parazitů. Zájemci o "exotické" žabí mazlíčky (a zrovna tak další "exotická" zvířata) by měli dávat velký pozor na to, kdo je prodává, jak byli převáženi, v jakých podmínkách byli nuceni žít a odkud vůbec pocházejí! Pokud tyto informace nelze dohledat, a nejsou-li spolehlivé a důvěryhodné, mějte podezření, že něco není v pořádku.
Žáby v otřesných podmínkách na šang-hajském tržišti. Fotografie z webu Independent
Nepodporujte ilegální trh s domácími mazlíčky. Na žáby nemá vůbec dobrý vliv. Vytrhává tyto velice citlivé obratlovce z jejich přirozeného prostředí, napomáhá kolapsu ekosystémů, a vede k trápení těchto zvířat v podmínkách, jež jsou nelidské, nedůstojné, v mnoha případech i smrtící. Napomáhá šíření infekcí, žabích onemocnění a jejich parazitů. Přemisťuje žáby a další obojživelníky po celém světě, za velké peníze směřující k těm nejotřesnějším lidem, které welfare těchto živočichů vůbec nezajímá. Jen proto, že jsou to tvorové barevní a krásní, neznamená to, že na ně máte automaticky nárok. Chov obojživelníků není nic snadného, a měl by být rezervován jen pro zodpovědné, informované a zkušené chovatele, věnující pozornost tomu, odkud jejich zvířata jsou. Některé druhy jsou po světě přepravovány skutečně otřesnými způsoby. Na toto téma by se dalo napsat ještě mnoho slov. Je to velice smutné, a člověka chovajícího obdiv k žábám nutí existence nelegálního trhu s nimi opravdu zatínat zuby naštváním.
Zdroje:
Threats To Frogs (Save the Frogs)
Tracking the hidden trade of non-native pet amphibians in the United States (Biological Conservation)
The Dark Side of the Illicit Pet Frog Trade (Nautilus)
The global pet trade in amphibians: species traits, taxonomic bias, and future directions (Biodiversity and Conservation)
Global pet trade in amphibians is bigger than we thought (The Conversation)
Distribution and diversification of Adelphobates, emblematic poison frogs from Brazilian Amazonia (Ecosystems)
Mass Mortality In Amphibian & Reptile Pet Trade (Save the Frog)
Problémům, kterým žáby čelí, je třeba věnovat pozornost. Nezůstávejme neinformovaní! Nepřehlížejme nespravedlnosti, které se jim dějí! V rámci Žabího týdne 2026 se o těchto nádherných živočiších dočkáte ještě tří příspěvků.
Žádné komentáře:
Okomentovat