Časové události ostrova Isla-Sorna-MA-TA-NUI

Toto jsou časové události, které nikdo zatím nezná... Leží jen na mém papíře s mapou ostrova Isla-Sorna-MA-TA-NUI. Já se však rozhodl napsat Vám o nich, aby jste se o mé fantazii více dozvěděli...

Časové události:

1840: Dvě lodě, Echnoss a Merris, plují kolem ostrova.

1860: Na ostrov přicházejí jakésy trosky v záchraném člunu.

1920: Narodil se Andrew James Johnson.

1941: Johnson pluje na lodě Arress, a po dvou týdnech stroskotává sám na ostrově.

1942: 4.června pluje poblíž ostrova nákladní flotila, tím pádem je Johnson zachráněn.

1944: 22.dubna vyráží na ostrov Johnsonova expedice.

6.června je dostavěna obrovská hala na zkoumání zvířat, která na ostrově žijí.

1945: Dva Apatosauři nechtěně zbořili základnu celé expedice.

Téhož roku Johnsonova expedice odlouvá s vajíčkem Plesiosaura do Skotska. Mládě se vylíhlo, ale zmizelo...

1950: Johnson zjistí, že na ostrově byli celou dobu s nimi prchající vědci z Číny.

1961: Příjmením velmi blízcí příbuzní nálezce Iguanodona, Mantella, nechtěně přistávají na ostrově, dochází jim totiž nafta.

1963: Na ostrov přistávají dělníci, kteří pod vedením Johna Archona začínají pracovat v černo uhelných a hnědo uhelných dolech.

1975: Skupina "Golgota" přijíždí na ostrov kopat a těžit síru...

1977: "Golgota" balí práci, protože poprvé začíná vybuchovat sopka.

V létě se vrátili, a postavili přehradní nádrž na řece "Elasmo-nil". Jejich práci jim kazí Elasmosauři. Na podzim 19.září přijíždí příbuzní Mantella na ostrov znovu a sbírají pravěké rostlinné vzorky.

1986: Mantellovi příbuzní pojemnovávají ostrov "Isla-Sorna-MA-TA-NUI".

1990: Raptorům (druhu Velociraptor) se podařilo dostat se do skal.

1992: Z jezera Loch ness přicházejí zprávy o pozorování obřího netvora na dně. Andrew James Johnson patří k podezdřelím, protože mu kdysi uvízlo mládě Plesiosaura mezi kameny a dostalo se až do vody.

1993: Sopka znovu vybuchuje. Naštěstí v její blízkosti nejsou žádná zvířata, neumírají tedy.

1994: Do Nui-Nil se dostala Hyneria. Kvůli špinavé vodě z dolů umřela.

1998: Nad ostrovem letí letadlo. Kvůli usednutí na jedno křídlo, což vše zavinil Pteranodon, padá letadlo do moře.

2000: Úmrtí Andrewa Jamese Johnsona. Jeho syn mu slíbil, že se na ostrov ještě podívá.

2002: Johnsonův syn Bill nalézá na ostrově trosky v záchraném člunu z roku 1860.

2003: Johnsonův syn Bill píše deník, co na ostrově prožívá.

2006: Bill Johnson odlouvá domů. 24.dubna umírá na kousnutí stonožkou.

2010: Ostrov Isla-Sorna-MA-TA-NUI zůstává v klidu na Tichém Oceánu.

Toto byly události tohoto ostrova. Příště se dozvíte o významných postavách, které se dostaly na ostrov plný pravěkých zvířat, rostlin i hub.

Soutěž PLANETA DINOSAURŮ-6.kolo

A je tu další kolo... Ještě bych Vás chtěl informovat, že už sloutěžíte pouze dva nebo tři... Mojeznámkyho do toho zatím ještě počítám... Ale rozpis bodů zde: Juriju: 20 bodů! Deinonych má 22 bodů! A Mojeznamky minule obdržel také 3 body, takže 20 bodů! Dnešní otázky se týkají dílu "Podovi cesty" (originální název zní anglicky: Pod´s travels). Jsou tu čtyři otázky:

Otázka č. 1:

JAKÝ DRUH IGUANODONTA BYL PODLE VÁS OSTROVNÍ DRUH NA HATEGU?

Odpověď 1: Iguanodon bernissartensis, odpověď 2: Iguanodon mantelli.

Otázka č. 2:

VYPIŠTE VŠECHNY ALVAREZSAURIDY A PTEROSAURY, KTEŘÍ V DÍLU BYLI. (Jestli tam nebyli žádní, napište že tam nebyli nebo tak.)

Otázka č. 3:

V JAKOU DOBU SE OBJEVILA NA MOŘI VELIKÁ VLNA, KTERÁ SMETLA PODA A DALŠÍ TVORY Z PLÁŽE?

Odpověď 1: Den, odpověď 2: Noc.

Otázka č. 3:

JAKOU BARVU MĚL POD A JEHO SESTRY, JAKOU BARVU MĚLA MENŠÍ OSTROVNÍ FORMA PYRORAPTORA A JAKÉ ZBARVENÍ ZDE MĚLI TROODONI?

Odpovědi pište do komentářů a prosím jiné, kteří nesoutěží, aby nepsali do komentářů své odpovědi!!!

Doslovy k příběhům "Pradávný život" 1.

Nikdy bych nevytvořil takové příběhy, nebýt dnes již bohužel neexistujícího blogu www.davna-historie.blog.cz . Zde jsou první čtyři doslovy:

První povídka, s názvem Život v suché oblasti se odehrála před 270 miliony let na území dnešní Sibiře. Tamní zvířata, co tam byla nalezena (Scutosaurus, Gorgonopsid, Dicynodon, Labyryntodon, Lycaenops, Pareiasaurus, Moschops) byly přísbůsebeni tamnímu horku. V povídce jste se seznámili z mnoha druhy zvířat, z nichž převážné množství tvořili savcovití plazi (tj. plazi podobní savcům). Konec povídky Vám ukízal i první z velkých epizod masového vymírání-obří superbouře, která vymítila 90 % všeho živého na Zemi z období Permu...

Druhá povídka, která se odehrála před 215 miliony let, v Triasu, se jmenuje Pláň života i smrti, a pojednává o příběhu mláděte savcovitého plaza ve středním Triasu. Zvířata, která byla v povídce vyobrazena (Lystroaurus, Placerias, Coelophysis, Desmatosuchus, Postosuchus, Peteinosaurus, Fytosaurus, Ornithosuchus, Rutiodon) přežívala na jednom spojeném kontinentu Pangaea v suchých oblastech ale také v krásných vlhkých lesích. Převážně se v příběhu neobjevili dinosauři, jediným zde přítomným dinosaurem byl Coelophysis, který je v mnoha částech. Nakonec příběh skončí vybuchnutím velké sopky.

Třetí příběh byl pojmenován Raptoří útes, a to proto, že v Mongolských pouštích Gobi a Nemect přežíval nejznámější raptor, který osídlil útes, který zbyl na místě po dávném moři. Byl to Velociraptor, velmi chytrý plaz, dlouhý dva metry. Ale nebyl sám, všechna ta zvířata, tedy Saurolophus, Velociraptor, Protoceratops, Therizinosaurus, Tarbosaurus a Oviraptor žila v pouštích, které by se dnes nedali nazvat jinak než velmi rozpálené! I přesto hrozivé podmínky doby Křídy před 75 miliony let dokážou Velociraptoři přežít, a přříběh šťastně skončí...

Čtvrtý příběh se odehrává ve svrchní Křídě před 81,4 milionu let, kdy v Patagonii, v Křídě zvanou též jako Země obrů žil predátor Aucasaurus (asi 6,2 metrů dlouhý). Každopádně, nebyl sám, obří Argentinosaurus, Saltasaurus, Mapusaurus, Giganotosaurus, Alvarezsaurus, Unenlangia, Nothosuchus, Sarcosuchus, Patagosaurus, Carnotaurus a on sám tvořili nejzákladnější zástupce fauny v té době. Příběh pojednává o rodině Aucasaurů, která se dá na útěk kvůli útoku Mapusaurů. V příběhu lze ještě nalézt i ptakoještěry (Pterodaustro, Cearadactylus a Nyctosaurus). Nakonec příběh Aucasaurů šťastně skončí ulovením Argentinosaura společně s otcem všech mláďat.

V budoucnu se chystají i další povídky, od čtvrtka, jakž už jsem řekl, začne příběh "Spinův poslední lov"!

Největší masový hrob s dinosaury!

Na přibližně dvou čtverečných kilometrech byl nalezen největší masový hrob s dinosaury, jeho historie sahá asi 76 milionů let zpátky. Masový hrob byl nalezen teprve tento týden, takže je to žhavá novinka. Jeden z minulých masových hrobů byl poprvé nalezen v Albertě. Postupně se však výzkum zvětšoval a tento týden byl nalezen tento hrob. V něm byly nalezeny zkameněliny Centrosaurů. Asi 100 kilometrů se valila do dály veliká potopa, která zřejmě zaplavila stádo těchto zvířat. Menší tvorové, např. ptáci vyletěli na stromy a tím se následně zachránili, ale Centrosauři se svými 5-7 tunami nemohli vylézt ani na menší skalku. Stádu se zjevně dobře dařilo, než potopa přišla... Potopa přišla prý podle serveru LiveScience. Kanada byla hojným nalezištěm pro tento masový hrob a i pro spoustu dinosaurů dříve, třeba pro Albertosaury. Doufejme, že nám toho ještě odhalí více!

Foto centrosaura: www.novinky.cz .

Rodina na útěku-část 7.

Minulá část:

Rodinka dorazila až k jezeru, kde je však uvítání moc netěšilo... Co do počtu, tak v jezeru žil i Sarcosuchus, gigantický krokodýl, který připlaval až z Afriky. Chtěl útočit na mláďata, ale nepodařilo se mu to. Později se k jezeru vydala malá skupinka Patagosaurů, dávných Jurských sauropodů, kteří zde byli však už jen v miniaturní velikosti-osm metrů. Ze zhora se však později začínali ozývat zvuky.

RODINA NA ÚTĚKU-ČÁST SEDMÁ-LOV NA SOLNÉ PLÁNI V NOCI:

Už se setmělo téměř úplně, když rodina vylezla na skálu. Byla tam další solná pláň, která, stejně jako ta předchozí, vznikla ústupem velkého moře a krystalická bílá krusta se objevila na povrchu země. Gorgo se najednou ohlédl a za ním i jeho matka Jennifer. Před nimi stála další možná kořist! Bylo to o trochu větší stádo Argentinosaurů než minule. Aucasauři tu ale už nebyli původními lovci. Toto teritorium totiž zabíralo většinu skal, úrodnou na růst jehličnanů a menších keřů, vhodných pro sauropody. Řev rodinu trochu vyděsil. Jedna smečka Carnotaurů, větších masožravců, kteří byli docela příbuzní s Jurksými Ceratosaury a Dilophosaury, už útočila přímo na mladého, jedenácti letého jedince. Mladý Argentinosaurus to tedy vážně neměl lehké. Carnotauři na ubohého veleještěra různě skákali a občas se někomu podařilo zasadit mu ránu zuby na záda nebo na bok. To už se ale i v zadu ozval řev. Velký samec Aucasaura našel rodinu. Přišel k mláďatům a začal slintat. Naštěstí šlo o jejich otce, který tu po celou dobu, kdy byli pryč, lovil ještěrky a mláďata sauropodů. Jeden Carnotaurus se proti samci rozběhl. Aucasaurus mu uhnul a začal ho prudce kousat do krku, takže Carnotaur za chvíli zmizel úplně. Ostatní nechali lovu a utíkali za ním, protože viděli, že tento Aucasaurus je nesmírně sliný. Zraněný Argentinosaurus už neměl šanci. Padl na zem, a rodina ho šla dorazit. A co se týkalo Giganotosaura, jak je později také honil, ten zemřel pádem ze skály. Rodina nyní hodovala na Argentinosauřím mase, a všichni byli rádi, jak se jim to vlastně povedlo...

Popisek k obrázku:Jedna smečka Carnotaurů, větších masožravců, kteří byli docela příbuzní s Jurskými Ceratosaury a Dilophosaury, už útočila na mladého, jedenácti letého jedince... Obrázek je z www.pravekysvet.blog.cz .

Dotazník o příběhu:

Místo odehrání: Patagonie (místo, zahrující Argentinu a kousek Chile)

hlavní hrdinové: rodinka Aucasaurů

překlad jména do Angličtiny: Family on the run

příběh se odehrál před 81,4 miliony lety...

Tento příběh šťastně skončil pro rodinku, ale já chystám i další příběhy. Také se ale dočkáte doslovu o čtyřech příbězích, které nyní proběhly. Příběh "Spinův poslední lov" očekávejte poi čtvrtku příštího týdne!

Obrázek týdne 25.6.2010

Díky blogu www.dinoexpres.blog.cz jsem našel skvělé obrázky, které sem budu nyní dávat. Vždy u nich bude uveden zdroj, a jakmile budou z jiného webu, zdroj se zase změní... Doufám, že se Vám budou líbit, Dinoexpresu velmi děluji. Našel jsem tam i nějaké od Mesosoic earth!

Popisek k obrázku: Vyhladovělý samec Carcharodontosaura nemůže v Egyptské poušti před pětaosmdesáti miliony let žádnou kořist-proto už jen řve... Je dosti jisté, že do hodiny upadne a už asi nevstane...

Další obrázek příští týden!!!

Nový titanosaur-Fukuititan

Fukuititan nipponensis je nejnovějším dinosaurem, tedy, je popsán v červnu. Tento gigant žil v Japonsku před přibližně 110 miliony lety, a protože v té době bylo v okolí Japonska více vody než nyní, mohly se stáda takovýchto býložravců procházet po plážích. Fukuititan nipponensis byl popsán na základě jedné kostry. Musel být vysoký něco před 4 metry a dlouhý nejméně 10 metrů. Potom vážil asi 12 tun. Převážně měl v tlamě mnoho zubů, zkamenělé pozůstatky ukazují, že musel přežvykovat potravu, aby ji rozmělnil. Možná se to nezdá, ale v Japonsku byl ve svrchní Křídě výskyt kapradin menší než např. v Číně.

Na horním obrázku je Titanosaurus z Evropy, který byl rodu příbuzný.

Za vývojem chobotnatců-část druhá

Tady je, i když možná trochu opožděně, pokračování mého projektu.

Jméno:Mammut borsoni,

výška:v kohoutku měl si 350 cm,

výskyt:v Evropě před 5,5 milionu let.

Mastodonti byli velmi rozšířenou formou prehistorických chobotnatců. Byli velmi rozšířeni v Americe. Mammut borsoni patřil mezi jedny z rozšířených, ale namísto od jeho příbuzných nebyl pokryt chlupy. Mammut borsoni měl velmi dlouhé kly. Ze zadu mu, podobně, jako Gomphotheriu vylézali podivuhodné kly z dolní čelisti, ale ty byly oproti Gomphotheriovým malé. Ještě k jedné z podivných věcí-mastodonti byli právě i v Evropě a pokrývali v pliocénu právě celou Eurasii. Mammut borsoni byl právě jedním z těchto druhů. Mammut borsoni patřil mezi "pravé mastodonty", kteří náleželi k čeledi Mammutidae. 

Jméno:Mammut americanum,

výška:kolem 250 cm,

výskyt:Severní i Střední Amerika před 1,6 milionu let.

Jako typický mastodont i Mammut americanum byl nalezen v Americe. Měl zjevně strst, protože se objevil až v pleistocénu. Nebyl to však zrovna takový obr, jako Mammut borsoni, který žil v Evropě. Tento druh byl podstatně menší, měřil v kohoutku kolem 2,5 metru... Je dost pravděpodobné, že Mammut americanum se setkal i s prvními lidmi Amerického kontinentu, před asi 10 000 lety, kdy lidé už osídlovali. Tento, také jeden z "pravých masodontů" je nejznámějším zástupcem tvorů vedle mamuta srstnatého čeledě Mammutidae.

Příště další část tohoto seriálu!!!

Vysvětlivky: slovo označené tučně vytištěným písmem znamená důležitou věc či pojem.

Knihy o pravěku: Dinosauři nalepovací encyklopedie

V této rubrice se dozvíte něco o knihách o pravěku, které já mám doma a výborně je znám!

Dinosauři-nalepovací encyklopedie je skvělá knížka o pravěku-obsahuje čtyři sta pětasedmdesát samolepek, ty se dají samozřejmě používat i několikrát po sobě. Najdete tam kratší popisky tvorů, velikost oproti dospělému člověku (asi 1,8 vysokému), místo nálezu a období ve kterém daný druh žil. Přes toto jméno však ze začátku nenajdete jen dinosaury, uvidíte tam třeba Karbonskou krajinu s Hylonomy, Permskou krajinu z Lycaenopsy a Dicynodontem a mnohem víc. Na některých stránkách jsou ještě dvoustrany se zajímavostmi, např. Tyranosauři, Život ptakoještěrů, Život v moři apod. Ale najdete tam taky stránky, kde si budete moci vytvořit vlastní pravěkou scenerii (nahoře je uvedené, na jakých stranách v zadu jsou samolepky vhodné do např.Jurské krajiny). Jediné menší chybičky jsou takové: třeba na straně Triceratops je uveden Triceratops na obrázku ale u něho je místo toho napsané Lambeosaurus atd. Ale jinak je tato kniha moc krásná, já sám ji doporučuji!

Údaje:

Autor:Jinny Johnsonová,

rok vydání: 2007 (v obchodech ještě nyní),

počet stran:160.

Jestli-že knize nebudete moc rozumět a nebudete vědět, jak ji používat, návod v ní najdete

na stranách 6-7.

Příště přinesu i další popisky knih!

Odvětví masožravců-hmyzožravci

Tady můj seriál o rozdělení dinosaurů pokračuje... Seznam dílů: 1.díl: Býložravci (tento díl proběhl 21.dubna), 2.díl: Masožravci (11.května), 3.díl: Odvětví masožravců-hmyzožravci (dnes), 4.díl: Odvětví masožravců-rybožrouti (datum neurčeno). Zde je další část!!!

Masožravci se dělí na skupinu hmyzožravců, a dinosauři byli právě jako tato skupina, která se z požírání červeného masa oddělila, velmi úspěšní. Někteří hmyzožravci, jako třeba Comsognathus požírali pouze hmyz a pavoukovce. Ale nebyli to jen dinosauři... Byli to právě ptakoještěři, tedy létající plazi, kteří se na hmyz velmi dobře specializovali. Severoamerický Anurognathus se zřejmě přiživoval na šídlech. Mláďata dinosaurů však také žrala hmyz, tedy ta masožravá. Například dokument BBC Putování s dinosaury poukazuje i na první lov Velkého Ala, alosaura z doby jurské. Představte si, že tedy znovu můžete přicestovat v čase do dob hmyzožravých prehistorických zvířat, která žila současně s dinosaury na planetě Zemi. Teď jsme přistáli v geologické minulosti, době, zvané Jura. Kdesi v Anglii v této době žil Comsognathus, miniaturní, půl metru dlouhý běžec s velkou chutí k jídlu. Tu mu poskytoval jen hmyz, který lovil. Ve stejné době v Severní Americe žil ptakoještěr, létající plaz který se zase jmenoval Anurognathus. Jeho kořistí se stávají vážky a šídla, a tito tvorové kladou vejce dokonce i na velkých dinosaurech, jako je Diplodocus nebo Apatosaurus. Anurognathové tedy měli dostatek potravy. Ale co třeba mláďata dinosaurů?

Teď jste přistáli v době zvané Křída... Mláďata dinosaurů lovila, tedy ta masožravá, spočátku vždy jen hmyz. Jihoamerické pláně byly domovem Aucasaurů. Tito jedno a půl tunové hrůzy pochodovaly po Zemi přibližně 10 milionů let, stejně jako jejich mláďata. V té době létali třeba v podrostech vážky. A právě vážky a hmyz bylo to první, za čím mláďata masožravých dinosaurů začala běhat. Existují i další tvorové, kteří se živili hmyzem, ale létající plazi a dinosauři byli ti, kdo se za hmyzem honili, někteří již od narození. Některé druhy, jako třeba Comsognathus, měli uspůsobené oči k tomu, aby viděli miniaturní kořist mezi vysokým podrostem a smi měli jen půl metru. Hmyzožravci měli také specializaci k rychlému, výkonnému běhu. Malé tlapky chytli potravu a vše bylo již v pořádku. A byla tu pečínka na grilu. Ale předci dinosaurů, jako třeba Euparkeria byli těmi z prvních, kteří začali s lovem hmyzu jako předci dinosaurů. V obdobím zvaném Trias jsme nyní přistáli... Žijí tu Eparkérie, a loví tu vážky. Teď už víte o hmyzožravcích určitě něco více...

Za nedlouho zase další část, možná ještě tento měsíc, možná příští!

Pravěká zoo-Před výbuchem Toby-1.

Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, najdete ji zde:Příběhy na vyprávění . Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-PŘED VÝBUCHEM TOBY-část 1/5:

Můj sen o vytvoření zoo plné pravěkých druhů zvířat se stal skutečností. V té době už Huayangosauří samice nakladla vejce do hnízda, ale snášet nepřestávala... Dva malý Daspletosauříci na tom už také byli o mnoho lépe než z doby svrchní Křídy. Ale já jsem se rozhodl vypravit se do doby pravěkých savců. "Podívej se, Johne. Jedním z nejznámějších pravěkých zvířat jsou mamuti." řekl jsem. "Ano, ale ti vymřeli před 10 tisíci lety." odpověděl mi John. "To nevadí, já chci do dob výbuchu supervulkánu zvaného Toba a zachránit zvířata před vyhynutím z té doby, některé druhy potom žily i dál!" řekl jsem, John kývl a začali jsme se chystat na cestu. Toba vybuchla před pětasedmdesáti tisíci lety, tedy v době ledové. Nasedli jsme na skútr, a vyrazili do portálu. Ocitli jsme se v době před 75 tisíci lety mezi jehličnatými stromy a ve sněhu. "Toba nemůže vybuchnout za pozdější dobu než pět dní, takže sebou musíme hodit." řekl jsem. "Co kdybychom se rozdělili?" řekl John. "Skvělý nápad, jakmile najdeme každý nějaké pravěké zvíře, zavoláme druhému." řekl jsem. John zakýval hlavou a šli jsme teď každý sám. Přede mnou stála zšedlá jeskyně. Vkročil jsem do ní, ale zvuk mně vyrušil a já vyběhl.

Svalil jsem se k zemi a čekal. Přímo vedle mně proběhl jeskynní lev, pravěká šelma, která se lvu ani moc nepodobala. Chtěl jsem zavolat Johnovi ale lev se po mně ohnal a vyběhl na mně. Stačil jsem jen tak tak utíkat, protože byl rychlý. Odběhl jsem až ke kopečkům. Tam jsem skočil asi  30 centimetrů nad zemí. Lev se zastavil, a číhal v trávě. Já jsem postavil rychle portál. Kdyby totiž jeskynní lev proběhl portálem, nemusel by zemřít výbuchem supervulkánu. Začal jsem na jeskynního lva mávat a on zase vyběhl. Už byl tak tak u portálu, když se na mně rozehnal srstnatý nosorožec a málem mně převálcoval-kdybych neuhnul o čtyři centimetry. Lev se odrazil od kamene a skočil do portálu. Charles byl v zoo velmi překvapený. "Dělejte chlapi, zavřete ho do klece!" volal. Já jsem následoval nosorožce, a zjistil, o jaký jde druh. Bylo to Elasmotherium, s rohem vysokým jako jsem byl já. Zavolal jsem Johnovi, abych mu řekl o svém překvapivém nálezu ale ten na mně ihned ve vysílačce vyhrkl: "Přijď ke mně ke skalám. Mám tu pro tebe překvapení." . Řekl jsem mu, že hned přijdu, ale netušil jsem, co tam může žít...

Obrázek lva se sobem je ze stránky: www.annapichnerova.blog.cz .

Co se stane? Co to vlastně u skal našel John? A kdy vybouchne Toba, prehistorický supervulkán? Příští část Vám to napoví...

Obrázek týdne 18.6.2010

Přináším již i jiné obrázky než jen od Mesosoic Earth, dokonce někteří uživatelé mi i nabídli nějaké obrázky, proto také nějaké přináším... A jeden asi už tuší, jaký to je.

Je to nádherný obrázek ze hry Trespasser, a za jeho poslání na mail děkuji Alfaraptorovi (www.trespasser.blog.cz).

Popisek k obrázku: Tygří raptor prochází mezi stromy ostrovu Isla Sorna. V pozadí je zničené auto a nádherná krajina.

Příště přinesu další obrázky od různých firem nebo z her!

Liopleurodon

Jméno: Liopleurodon,

velikost: až 26 metrů délka,

potrava: masožravec,

výskyt: Jura, před 160-150 miliony lety.

Popisek:

Tento "krátkokrký" plesiosaur byl největším dravcem všech dob. Vážil více než 125 tun, to je však jen odhad jeho váhy. Pod vodní hladinou vydržel bezmála asi 3,5 hodiny. Byl to dravec... Zuby Liopleurodonta byly dvakrát větší než tyranosaurovi a do čelistí se jich vešlo hodně, protože lebka měla délku dokonce 5 metrů. Byl to hojný predátor jurských moří, žil od Anglie přes Francii až do Chile, tedy i do Jižní Ameriky. Zřejmě to byli samotářští lovci a často lovili i ty největší obyvatele moří, kteří v jejich době žili. Změny moří však způsobily jejich zánik.

Jurští mořští živočichové Vás ani příště neminou!

Kapitán Johnson-část 7.-Putování začíná

Minule se Kapitán Johnson probudil uprostřed domorodeckého stanu. Tamní lidé mu ukázali, že nejsou lidojedi, jak si myslel. Uviděl tam svého starého přítele Reffela, s kterým se dvacet let neviděl. Reffel to tam znal docela dobře, ale jedna rokle mu nikdy nebyla otevřena. Když se kapitán probral a domorodci našli i Mathewa a Zamba, pustili je na výpravu. Navíc jim dali ochranu svých dvou statečných mužů.

Pokračování příště-.

Ještě bych Vás rád upozornil, že jsem nemocný, a nebudu sem teď asi nějaké dny psát.

Carnotaurus

Carnotaurus ("masožravý býk") byl jihoamerický masožravec z období svrchní Křídy před zhruba pětaosmdesáti miliony let. Tento snad osmimetrový ceratosaurid obýval převážně solné pláně. Na některých lebkách se dochovaly dokonce i kusy zkamenělé kůže. Carnotaurus byl masožravý a živil se tamními sauropody, jako byl například Saltasaurus. Na lebce vědci nalezli především malé růžky, odtud jeho jméno. Uběhl něco kolem 50 km/h. Ještě blíže k jeho obživě: sice tito dinosauři možná lovili velké Sauropody, ale slabý skus ukazuje, že kořistí se často stávali menší plazi-ještěrky, hadi nebo mláďata iguanodontidů. Paleontologové však usoudili, že Carnotaurus byl jedním z jediných masožravých dinosaurů, který k uchycení kořisti nepoužíval přední končetiny.

Jeho popis najdete např. v knize: "Dinosauři encyklopedický přehled" (Paul Barett, ilustrations Raúl Martín, Jupiter roku 2007).

Příště se dozvíte o Archaeopterixovi!

Evolution of Earth-KŘÍDA

Můj projekt pokračuje zde... Snad si ho tedy užijete.

V obdobý Křídy dinosauři osídlili každý kout planety Země, od Arktidy až po Antarktidu. Nejrozšířejnějšími býložravci jsou koncem Křídy hadrosauři a začátkem jí stále přežívají Sauropodi. Ale nejen to... V tomto období na Zemi spadl 10ti kilometrový meteorit!

TITANOSAUŘI-SAUROPODI, KTEŘÍ ŽILI V KŘÍDĚ:

Čeleď Titanosauridae vznikla začátkem Křídy (před 130 miliony lety) a její zástupci, jako třeba Alamosaurus přežili až do doby před 65 miliony let. Zástupci této čeledě byli od 10 do 22 metrů dlouzí, přičemž žili skoro na celé planetě.

(Na horním obrázku je typický zástupce Titanosaurů-Saltasaurus.)

MOCNÍ DRAVCI V OBDOBÍ KŘÍDY

Doba křídová je rovněž epochou velkých dravců. Zatímco se postupně vyvíjeli, někteří vznikli z Jurských Allosaurů (Giganotosaurus), jiní založili vlastní čeleď (např.Tyrannosauridae). Některé nálezy však prokazují, že někteří z alosaurů přežili ještě do období Křídy před 112 miliony lety, jako například australský alosaurus. V této době se na Zemi vyvíjejí i Spinosauři-největší masožravci, kteří kdy po souši kráčeli.

(Na horním obrázku je typický představitel-Carcharodontosaurus.)

JEŠTĚ PLACHTILI, ALE PROČ, KDYŽ BYL ARCHEOPTERIX SCHOPEN AKTIVNÍHO LETU?

Jeden z objevů roku 2006, Microraptor Gui, je jeden z nejzáhanějších dinosaurů. Šlo o čtyřklídlového dinosaura, který však pouze plachtil. Otázkou je, proč plachtil a nelétal, když to svedl třeba jurský archeopterix. Odpověď: Nebyl to pták, ale dinosaurus. Byl mrňavý, ale stále nám bude ještě trochu záhadný...

(Na obrázku nahoře je Microraptor Gui, nalezený v Číně.)

JIŽNÍ AMERIKA V DOBĚ KŘÍDY:

Od doby před 100 miliony lety až do období před 79 miliony lety vládli Jižní Americe různí tvorové. Jižní Amerika byla v té době spojena s Afrikou, takže tam mohli pronikat Sarcosuchové a Carcharodontosauři. V té době tam už byly i Andy. Podle vědců Jižní Amerikou, a to zvláště Argentinou, pronikala obrovská stáda Sauropodů a velkých dravých Theropodů. Asi nejhojnějším tam byl Argentinosaurus a dravec Giganotosaurus.

(Na horním obrázku si všihmněte spojení Afriky a Jižní Ameriky.)

PÁD METEORU-VYHYNUTÍ DINOSAURŮ

Před 65 miliony lety však přišel obrat-těleso o průměru 10ti kilometrů náhle spadlo z vesmíru na tehdejší Yukatán. Tlaková vlna, kterou přitom vyvolal se pohybovala přibližně 100 krát rychleji než zvuk a bez problémů postihla celou planetu během 48 hodin.

(Na horním obrázku je souboj Tyrannosaura a Triceratopse jen hodinu před tím, než na Zemi spadl meteorit.)

DINOSAUŘI V TŘETIHORÁCH?

Možná, že pád meteoritu dinosaury ještě nevyhubil, žili ještě asi pět milionů let potom. Paleocéní krajina v té době však pro dinosaury nepředstavovala zrovna nejlepší domov. Doměnka, že pád planetky přežili, je však málo uznávána.

(Na obrázku nahoře je Albertosaurus před 62 miliony let.)

A CO TEHDEJŠÍ ROSTLINY?

Rostliny obobí křídové byli pozoruhodné. Stále zde byly smrky, jehličnany, blahočety atd. ale v této době se tu také začínaly odvíjet první kvetoucí rostliny. Ty po opilení uvadly, a zrodily se plody. Nebylo tu ale žádné omezení o cykasy...

(Na horním obrázku je Cykas, typická křídová rostlina.)

Již brzy přinesu i další části!

Pravěká zoo-Do Severní Ameriky svrchní Křídy!5.

Jestli Vám nějak unikla minulá část tohoto mého seriálu, můžete jej najít v rubrice Příběhy na vyprávění . Dnes uveřejňuji další část...

PRAVĚKÁ ZOO-DO SEVERNÍ AMERIKY SVRCHNÍ KŘÍDY!-část 5/5:

To stmívání však nebylo obyčejné... V tu chvíly mělo svítit a hřát slunce. S Johnem jsme si uvědomily, že tu bude výbuch... "Už jsem to několikrát viděl na současných sopkách ale tady nám jde o život!" řekl jsem. "Zacpi si uši, Jacku!" křikl na mně ještě John. Oba jsme si zakryli uši, ale přesto jsme toho až dost slyšeli. "Musíme zachránit Daspletosaury, jinak je to na nic!" řekl jsem hned po výbuchu. Erupce se blížila a my jsme neměli šanci. Rozhodli jsme se ale riziko podstoupit. "Pojď tady s kopce, Johne, tam k tomu stádu Parasaurolophů." řekl jsem. Kachnozobý dinosauři už také utíkali. A my jsme běželi přímo proti nim. Kdyby se kachnozobý hadrosaurové neotočili na východ, udupali by nás. Kus za nimi utíkal Troodon a dva Daspletossauři-s nimi i jejich dvě mláďata. "Vrať se na kopec, Johne, a nachystej mi tam portál!" řekl jsem Johnovi. John rychle přikývl, a já jsem se k Daspletosurům přiblížil. Najednou sopka začala házet ohnivé koule a po nich začínala v rychlosti vylézat černá vlna prachu a popela. Dospělý Daspletosaurové si mně ani nevšimli, ale mé mávání na mláďata se vydařilo. Zaujalo je to, a běželi přímo na mně. Doběhl jsem jen tak tak na kopec... 

Doběhl jsem na kopec a řekl Johnovi: "Zajeď už s Jeepem do zoo, já nalákám naše poslední přírůstky!". John zajel rychle do připraveného časového portálu a já uviděl Daspletosaury. Jen pár kilometrů za nimi se hnala popelová vlna. Ještě jsem na ně zamával a oni za mnou vběhli do jednadvacátého století. Tam jsem portál zavřel. "Juchů!" zvolal jsem. Charles rychle poručil: "Zavřít bránu, máme tu rychlá mláďata!". Uběhl od toho den. Chtěl jsem vyřešit dvě věci. "Ano, Orodromeové jsou v nejlepším pořádku." informoval mně Charley. Jenom tam zajdu pro vodu do konve na sad, tak rychle odběhnou a schovají se za keř. Jakmile odejdu jsou v klidu." řekl Charles. "Toto plaché chování u nich v pravěku bylo časté," řekl jsem "lovili je tam totiž například Troodoni a tak se tito menší býložravci báli". Potom jsem zašel za veterinářkou Ann. Ta řekla, že samice Huayangosaura již nakladla tři vejce. Zaradoval jsem se, když jsem viděl vajíčka tohoto dinosaura. Ale ne, že by ta výprava byla poslední. Nechám teď dinosaury dinosaury a přepravím se také do doby pravěkých savců... Ale to až v další epizodě...

Příště: Před výbuchem Toby .

Obrázek týdne 11.6.2010

Obrázky od Mesosoic Earth už tady končí, ale já budu brzy přidávat i od jiné firmy. Na tomto obrázku, jak už jsem slíbil, jsou Isisaurové.

Popisek k dnešnímu obrázku: Isisaurové hledají potravu před 90 miliony let. Kolem jsou sice stromy, z kterých padají šťavnaté listy, Isisauři se však nyní specializůjí na kapradí které roste pod nimi.

Příště tu uveřejním jeden velmi krásný obrázek, jeden z Vás už určitě tuší, jaký, ale já Vám to nyní ještě neprozradím...

Utahraptor

Utahraptor, tedy "utažský zloděj", byl hned po Megaraptorovi největším raptorem, který kdy žil. O váze kolem 500 kilogramů šlo o zabijáka rozšířeného zejména v Brazílii, ale i po celé Severní Americe či Jižní Evropě. Dosahoval délky 6,5 metru, svůj zabijácký dráp používal k tomu, aby se na kořisti přichytil, nikoliv, aby ji rozpáral. Měl docela silné zuby, kterými kořist uchvátil. Klidně lovil i tvory větší než on-troufl si na Iguanodona nebo Magyarosaura. Objveil se také ve čtvrté části seriálu BBC Putování s dinosaury. Možná však vědci ví ještě něco o jeho obživě. Podobně, jako třeba Velociraptor se i Utahraptor živil vejci různých dinosaurů. Utahraptor byl v jiném také kanibal, který klidně požíral svá mláďata.

Popisek Utahraptora najdete zejména v knize "Putování s dinosaury" od Tima Hainese nebo na blogu: www.dinoexpres.blog.cz .

Příště popisek Carnotaura!!!

Soupis největších dravců-Tyrannosaurus Rex

Společný projekt blogů www.pravekysvet.blog.cz a www.blogorgonopsid.blog.cz .

TYRANNOSAURUS REX

Vědecký popis: Montana roku 1902 (objevitel Barnum Brown)

doba: svrchní Křída před 68-65 miliony let

výskyt:Severní Amerika

potrava:někdy i dinosauři jeho velikosti

velikost: 14 metrů

hmotnost: až 7 tun.

Největší tyranosaur který kdy žil byl Tyrannosaurus Rex. Byl to nejstrašnější predátor své doby, ale vládl jen 3 miliony let. Jak už se ví, nebyl zrovna největším dravcem. Patří do řádu Saurischia a je to Theropod. Tyrannosaurus byl bezmála hrozivý-lovil i veliké dinosaury jako třeba Anatotitan nebo Hadrosaurus. T-rex měl vysoké nohy, ale jeho délka mu neposkytovala zrovna nejlepší rychlost. Běžel do 40 kilometrů za hodinu... Jméno Tyrannosaurus znamená "tyranský ještěr". Čím byl ale velkým postrachem??? Toť otázka. Jeho zuby mohly být dlouhé až 31 centimetrů a byly do zadu zakřivené. T-rex utrhl přibližně 70 kilogramů masa jedním kousnutím. Známé jsou nejrůznější zkameněliny, různě pojmenované, například Tyrannosaurus Sue. Jsou i jiní. První nálezy T-rexe pocházejí z minulého století z Montany. T-rex patřil mezi poslední dinosaury své doby.

Další část najdete na www.pravekysvet.blog.cz .

Eustreptospondylus

O tomto Evropském druhu masožravce toho moc vědci neví. Existuje jen jedna jediná zkamenělina-šlo zřejmě o vzdechlinu, kterou vyplavilo moře... Eustreptospondylus žil v obdobý Jury, před přibližně 160-150 miliony lety na území dnešní Anglie. Původně tam byl popsán jako Megalosaurus, ale ukázalo se, že jde o samostatný druh. O délce 4-5 metrů to byl největší masožravec Evropy ve své době. Vážil jen okolo třičtvrtě tuny. Byl to mrchožrout, ale jedno je u něho významné: uměl plavat čubičku. Měl ostré zuby a jeho kořistí se velmi často stávali býložravci Lexovisauři, sauropodní Cetiosauři nebo menší Evropský druh Camptosaura. S dlouhým ocasem byl Eustreptospondylus rychlý běžec a patří mezi Theropodní dinosaury...

Knihy ho sice mnoho nevyličují, ale jeden z popisků najdete v knize "Putování s dinosaury" od Tima Hainese.

Příště se dozvíte o Utahraptorovi!!!

Rodina na útěku-část 6.

Minulá část:

Rodina se vydala do skal, kde ji napadli Alvarezsauři. Naštěstí se brzy objevili suchozemští krokodýli, a ti svedli boj s Alvarezsaury. Jeden Alvarezsaurus však skočil na Pátrala. Malinký Aucasaurus měl však štěstí-ptákům podobné Unenlangie začali na Alvarezsaura útočit a opakovaně ho napadali. Rodinka však našla jezero, viděla ho ze skály. Všichni se k němu rozeběhli. Jezero však bylo hodně daleko...

RODINA NA ÚTĚKU-ČÁST ŠESTÁ-U JEZÍRKA:

Cesta k jezeru z výšek přidala rodince ještě hodiny, bohužel kvůli opakovanému napadání Alvarezsaurů přišli k jezeru až v půl šesté večer. Terence se radostně přišel k jezeru napít. Nad ním proletěla vážka-Terence jí chytl a spolkl. Kolem byli jehličnany, nad rodinou kroužili pterosauři. Konkrétně šlo o druhy Pterodaustro, to mělo veliké zuby, Nyctossaurus, ten měl podivný útvar na hlavě, a Cearadactylus, který zde vyhlížel ze vzduchu ryby. Jeden mladý Cearadactylus se rozletěl přímo mezi stromy a zkusil na Terence útočit. Jeho matka Jennifer však Cearadactyla chytila a rozpárala mu křídlo. Rodina Aucasaurů ho ještě šla dorazit, v tom však za Terencem ve vodě šplouchlo. Za ním byly bublinky... Terence insinktivně začal utíkat-jen pár centimetrů ho minul gigantický krokodýl Sarcosuchus, který se do jezera zřejmě dostal až z východu Afriky. Měl tu však náhradu. Jennifer se rychle rozběhla pro polomrtvého Cearadactyla, Sarcosuchus též. Sarcosuchus rychle chytil mrtvolu, rozpáral jí a hodil metr za sebe, tedy až k břehům vody. Mláďata si zavřela oči, protože nemohla vidět srážku čelistí Sarcosucha a Aucasaura. Sarchosuchus však Jenniferiny čelisti brzy pustil, popadl mrtého ptakoještěra a skočil do vody. Tam ho sežral... Ode všeho uběhla půl hodina. Aucasauři si lehli na zem, ale najednou je zvuky jdoucí kus od jehličnanů vyrušily. Přišli sem Patagosauři-Jurští Argentinští saropodi, v obdobý Křídy by na tom místě neměli co dělat. Nebyli to ale osmnáctimetrový Patagosauři z Jury, šlo o malou formu Patagosaurů, kteří se dostali na to místo jen čirou náhodou a přežili až do obdobý Křídy. Byla to ale jen malá skupinka a rozměry jednoho dospělce dosahovali maximálně jen devět mětrů. Přišli se k jezeru napít... Jennifer už ale zaujali zvuky jdoucí ze skal od zhora. Vstala a šla na to místo, mláďata samozřejmě běžela s ní. Co jsou to za zvuky? Poslední část Vám to prozradí... 

Popisek k obrázku:K jezeru přišla malá skupinka Patagosaurů ale rozměry jednoho jedince v této době byli maximálně jen devět metrů...

Tak se těšte na příští část! Bude to poslední z tohoto příběhu a potom bude následovat doslov!

První Evropský rohatý veleještěr

Ajkaceratops kozmai je prvním Evropským ceratopsidním dinosaurem (to je označení pro rohaté dinosaury). Nebyl to však nějaký gigant, neměl ani rohy. Podobá se spíše ceratopsidním dinosaurům bez rohou pouze s límcem, jakými jsou třeba Bagaceratops. V jeho době bylo Maďarsko rozděleno na ostrovy, takže ško vlastně o menší ostrovní formu (podobnou, jako třeba v Planetě dinosaurů). Žil na těch místech s trpasličími Magyarosaury nebo Tarascosaury. Nový Evropský objev je pro náš světadíl významným, protože se rohatí dinosauři nalézali často jen v Severní Americe nebo Asii.

Zdroje: informace i obrázek jsou z tohoto zajímavého webu: www.deinonych.blog.cz .

Evolution of Earth-JURA

Tady pokračuje můj velmi dlouhý seriál o prehistorických obdobích až po Pleistocén. Snad si tedy tento díl také užijete, pokusím se vylíčit mnoho informací...

V období Jury se již Pangaea rozdělila na několik částí-Laurasii a Gondwanu. Tyto světadíly se později staly příkladem pro naše kontinenty. Na souši už začali převládat dinosauři a ve vzduchu začali létat gigantičtí létající plazi. Ve vodách žili velicí mořští ještěři ale už tu byli i první savci.

VELIKOST TU HRÁLA ROLI:

V Juře hrála největší šanci velikost. Dinosauři dosáhli délky víc jak 5 metrů. Obrovití plazi jako Diplodokus nebo Brachiosaurus byli jen některými z gigantů, kteří chodili v té době po souši. V mořích, ve třeba legendárním Tethys žili největší předátoři-Liopleurodonti, dlouzí až 26 metrů. Na obloze létali gigantičtí ptakoještěři-Pterosaurus byl z nich snad největší.

(Na obrázku nahoře je až 13 metrů vysoký Brachiosaurus.)

ŽE BY SE SAVCOVITÍ PLAZI JEŠTĚ NEVZDALI?

Je to možná překvapivé a mnozí z vědců tomu kdysi odmítali uvěřit, ale i v období Jury na Zemi žili savcovití plazi-podobali se však savcům a měli srst. Vědci si o nich nejdříve mysleli, že jsou to myšky, ale byli to dávní obyvatelé pouští. Nejznámější Jurský savcotvárný plaz Oligokipus vypadal jako myš, šplhal po stromech a lovil hmyz. Člověk by ho snadno chytil do ruky.

(Na horním obrázku je Lytrosaurus, savcovitý plaz, který však v Oligokipově době neexistoval.)

TYRANOSAUŘI SVÉ DOBY

V Juře se na Zemi objevili i velcí dravci. Některým, jako třeba Allosaurovi se dá říkat "tyranosaurus své doby". Byl 12 metrů dlouhý a vážil 2 tuny, ale zdaleka nebyl osamělý. Lovci sauropodů totiž obývali skoro celou Zeměkouli. Ceratosaurus, Dilophosaurus nebo Cryolophosaurus byli dalšími gigantickými lovci. Někteří z Jurských "lvů" byli delší než 6 metrů, což je činilo opravdu obřími a navíc měli někteří z nich zuby zahnuté dozadu.

(Na obrázku nahoře je i 6 metrů dlouhý a 1,5 tuny vážící Ceratosaurus.)

NEJVĚTŠÍ, KTEŘÍ KDY PO ZEMI KRÁČELI A NEJTĚŽŠÍ

Před asi 150 miliony lety vládly Zemi doslova sauropodní dinosauři (označení pro býložravé dlouhokrké dinosaury). Někteří, jako Brachiosaurus měli 13 metrů na výšku, další, jako Diplodokus byli dlouzí i 40 metrů. A nejen to. Kdo vládl oceánům? V době před 160 miliony lety se na Zemi objevil Liopleurodon, šestadvaceti metrový predátor, který vážil 125 a více tun. Tito tvorové byli největší a nejtěžší...

(Na horním obrázku je Liopleurodon z cyklu BBC Putování s dinosaury.)

NAŠI PŘEDKOVÉ Z DOBY POZDNÍ JURY:

Když před 145 miliony lety Oligokipus vyhynul, zaujali jeho vládu srstnatých zvířat myšky a primitivní opice. Primáti byli schopni skákat ze stromu na strom v noci a viděli čenrobíle, tedy podobně, jako dnešní komba, a chytali hmyz. To samé jurské myšky.

(Na horním obrázku je druhohorní myš z doby Jury.)

PRVOTNÍ PTÁCI:

V Jurském období se také na Zemi objevili první opeření ptáci. Archaeopterix litographica nebo Anchiornis byli jedni z primitivních ptáků. Nové výzkumy podle nejnovějších technologií navíc dokazují, že Archaeopterix byl schopen aktivního letu za každé doby-tedy létal podobně jako současní ptáci. Někteří jeho potomci však dokázali pouze plachtit...

(Na horním obrázku je nová rekonstrukce Archaeopterixe.)

A CO TEHDEJŠÍ ROSTLINSTVO?

Před 180 miliony lety na Zemi existovali již cykasovité rostliny, které spásali býložravci. Nechyběli zde ani kapradiny ale veliký význam pro výskyt Jurského rostlinstva jsou blahočety. Lesy té doby byli pokryté převážně jehličnany. Presličky a plavuně dosáhli výšek nad 10 metrů... Ale jedna z významných skupin tehdejších rostlin byli Bennettitalesy.

(Na horním obrázku vidíte Bennettitales.)

Ani jiné kapitoly mého velmi dlouhého seriálu Vás snad neminou, těšte se na příště!!!