Pravěká zoo-Do Severní Ameriky svrchní Křídy!4.

Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, najdete ji v rubrice Příběhy na vyprávění . Dnes Vám přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-DOSEVERNÍ AMERIKY SVRCHNÍ KŘÍDY-část 4/5:

Jakmile jsme se dosmáli, tak jsme se vydali dál... Můj poslední pokus o odchyt Daspletosaura skončil neúspěšně, řekl jsem si tedy, že bych ho mohl vypátrat a zkusit vlákat do portálu. Prošli jsme žloutou loukou a zkusili najít místo, které yb bylo ideální k tomu, aby tam Daspletosauři přežívali. Mezitím v Pravěké Zoo hlavní veterinářka Ann pozorovala, co je se samicí Huayangosaura. Březí samice si totiž posledních 12 hodin hrabala hnízdo, kam by bezpečně nakladla svá vejce... Přesto, že Daspletosaurus byl dlouhý 9 nebo 10 metrů a vážil 4 tuny a nedal by se přehlédnout, nemohli jsme ho najít. "Podívej, támhle je nějaký lesík. Je plný jehličnanů a smečky Daspletossaurů žili často v lesích a ne na otevřené krajině." řekl jsem Johnovi. "Takže se vypravíme do toho lesa, Jacku?" optal se John. "Jistě, že ano!" . Avšak, jakmile jsme do lesa vstoupili, uslyšeli jsme skřeky a vřesky, které by nás táhli pryč. John si raději přichystal uspávací pistoly. Za námi se něco šustlo. Podíval jsem se za nás, a uviděl jsem, že se na nás žene stádo Orodroemů. "Pryč, Johne! Musíme utéct!" zavaroval jsem. Jen tak tak jsme se dali na útěk. Orodroemové před něčím utíkali. Jen co jsme jim uhnuli, ze zadu na jednoho skočil Troodon a hned na další dva další Troodoni. My jsme však utíkali dál, protože jsme slyšeli, že se za lesem něco děje...  

Jakmile jsme vyběhli z lesa jsme uviděli nějaké velké ceratopsidní dinosaury. "Páni!"zvolali jsme naráz. "To jsou Einosaurové!" řekl k tomu John. A opravdu. Byli to 3 tunový Einosauři. "Něco se tu dělo, ale to, co teď vidíme, je jen poklůidná pastva." řekl jsem, ale náhle jsem uslyšel něco jiného. Podívali jsme se, a přímo před námi stáli dva samci druhu Einosaurus. Bojovali zřejmě o samice, které stály kus od nich. "Einosauři by nám do Praavěké zoo přinesli jen problémy, necháme je tedy jít." řekl jsem Johnovi. Ve žluté pasece se vyhřívaalo stádo ohromných Parasaurolophů. Avšak, z lesa vyšel řev. Přímo před našima očima, jen několik desítek metrů stál Daspletosaurus, a běžel přímo na nedospělého samce Parasaurolopha. Parasaurolophus zaujal bojový postoj, ale dravec ho oklamal fintou ze zadu. Kousek ho oběhl a zaakousl se mu do hřbetu. Za chvíly už jen požíral maso. Ale samozřejmě, že se kořist nevzdala bez boje... Připlazil jsem se pro veliký čerstvý zub Daspletosaura. Začalo se znovu stmívat...

Jak dlouho je ještě do výbuchu Elghornského pohoří?

Najdou Jack a John Daspletosaura a přivedou ho do jednadvacátého století? Nebo je výbuch Elghornského pohoří pohřbí? Nesežerou je predátoři? Těšte se na příští část!