Cryptid Hunters: The End of The Legend (7/10)

Co jsou vlastně zač? Jaká je o nich pravda? Jsou vůbec takoví, za které jsme je po celá ta léta měli? Přišel čas, aby Lovcům kryptidů bylo odhaleno největší tajemství ze všech - tajemství jejich identit. Dozví se pravdu, jež před nimi byla dosud skryta. Byl to Pierre, kdo si jako první uvědomil, že tu něco nebylo v pořádku. Když spolu s Kate Henshall, která má být měsíce mrtvá, mířil z Kapverd na jakési neznámé místo, něco mu došlo. Kate nebyla přivedena z jiného vesmíru, ani oživena. Žena, kterou Pierre miloval, a kterou v brutální, zuřivé vášni roztrhal, zůstává i nadále mezi mrtvými. V ponorce, jež se nakonec ukázala být letounem, se v jeho přítomnosti nacházel robot z kovu, jehož sílu si Pierre moc dobře pamatuje - tato umělá Kate byla vyrobena z meteokolosia. Předtím, než byl nadlidsky silný Francouz uspán pomocí friklativinu, odeslal Jackovi na komunikační zařízení své souřadnice. Umělá Kate ho přenesla do Nikaragui, konkrétně do bývalé Granady, kde se dnes nachází průmyslový komplex společnosti Nieto Industries. Poté, co se Fahad a Roger dali znovu dohromady s Akihikem, popovídali si a napili se piva Short-Faced Beer, které jim nalil Mike Brown, opustili spolu s Jackem a Pauline inuitskou osadu Sachs Harbour, a vydali se k břehům jezera Nikaragua. Bývalé agentky CIA Kentová, Lyonsová a Leesonová si zase daly za cíl navštívit palác nového nikaragujského prezidenta Lazara Arauze, který má, alespoň podle Barbary, v celé té věci s experimentováním na kryptidech v Nieto Industries prsty. Vzhledem k tomu, jaké využití v současné době kryptidé mají - od exotických mazlíčků přes výzkumné subjekty až po biologické zbraně - lze předpokládat, že Arauz a jeho kolegové je vidí jako prostředek k vytažení Nikaragui z ekonomické krize, která zemi proměnila po smrti Deylina Nieta. V bývalé Granadě čekalo Lovce kryptidů velké překvapení - než stačili dorazit do hlavní budovy komplexu, a setkat se s Vincentem Nietem, bratrancem bizarního mužíka a současným vedoucím firmy, byli napadeni hejnem agresivních pterodaktylů z mexické Yuliríi, které má Nieto Industries ve svém vlastnictví téměř pět let. Roger byl poraněn zmutovanou Chupacabrou, a všichni členové týmu byli nakonec odchyceni zvláštním živoucím slizem - takovým, který tvořil tělo jistého zemřelého gabonského netvora, jenž chtěl před dvěma lety vyhubit lidstvo. Když se Lovci kryptidů probrali, nacházeli se v tmavě modré místnosti plné monitorů, a promlouval k nim muž jménem Derian Dascombe. Tajemný člen zločinecké organizace Čtyři hlavy, který Arauzovi, Quartermaineovi a dalším slíbil, že se o Lovce kryptidů postará, odhalil našim hrdinům, že vše, čím si prošli, bylo jeho plánem. Jediným cílem této cesty, tohoto honu na pytláky a prodejce kryptidů, bylo dostat je zpět pod hladinu jezera Nikaragua. Derian Dascombe je totiž ve skutečnosti Deylin Nieto. Přežil svou smrt, a chce nyní Lovcům kryptidů odhalit nepříjemnou pravdu. Tvrdí, že je to on, kdo je stvořil. Opravdu je to tak? Jsou Lovci kryptidů dětmi Deylina Nieta? Bylo vše, co o sobě dosud věděli, lží? Dnes se, vážení přátelé, váš pohled na Lovce kryptidů navždy změní. Již nikdy je neuvidíte tak, jak jste je dosud viděli. Dozvíte se pravdu - pravdu, kterou oni nebudou moci unést!

CRYPTID HUNTERS: THE END OF THE LEGEND, ČÁST SEDMÁ:

Byli zmateni. Každý z nich. Téměř dva roky považovali Deylina Nieta za mrtvého. Pamatovali si chvíli, kdy se mu rozhodli pomstít za to, že z nich učinil teroristy, že je před celým světem ponížil, a navždy do jejich srdcí zaryl pocit viny z vražd stovek a stovek nevinných. Vybavoval se jim jeho záchvat smíchu, kdy drobný bizarní mužík seděl na podlaze hlavní místnosti své podvodní základny, a ze stropu mu na hlavu crčela voda. Přehrávala se jim v hlavách chvíle, které později velmi litovali. Chvíle, kdy je Nieto opravdu zlomil. Chvíle, kdy se vědomě rozhodli - jako tým - zbavit člověka jeho života. Vody jezera Nikaragua se tehdy divoce vlnily, když se Nietova podvodní základna smrskávala, když stropy jednotlivých pater padaly na rozesmátého utlačovatele, jemuž se podařilo dosáhnout přesně toho, co chtěl - vyprovokovat je k strašlivému zločinu. Jack měl stále v hlavě fotografii Nietova těla, vyplaveného na břeh jezera. Zdobila přední stranu novin, které měl schované ve svém starém domově v Kostarice. A dobře si pamatoval, jak se prostřednictvím zahořklého mladíka schopného cestovat mnohovesmírem ocitl na Nietově pohřbu, kde byl probodán zraky příznivců onoho zvláštního muže, považovaného za hrdinu Nikaragui. Když bylo odhaleno, že se po řádění Lovců kryptidů skrýval v Kostarice, slyšel spoustu výtek - každý ve Střední Americe ho nenáviděl za to, že se svými přáteli vzal velkolepému Deylinovi život. Ale to byla lež. Nieto nezemřel. Ne, byl živý - živější, než kdy dříve! Tvrdil, že svou smrt naplánoval, a že byl svořitelem Lovců kryptidů. Žádný z členů týmu tomu nevěřil, ale vzhledem k tomu, jak se během pár vteřin jejich vnímání událostí posledních dvou roků změnilo, pomalu je začínala ovládat nejistota, a snad i víra v jeho slova. Všichni až na Pierra, stále ležícího na podlaze a neschopného pohybu, stáli jako solné sloupy, a na Nieta vyjeveně hleděli.

"To je ale překvapení, že?" zazubil se Nieto. "Určitě si říkáte... 'On nás nestvořil, nejsme tu kvůli němu... Dali jsme se dohromady sami!' Mé děti, vy o sobě neznáte ani půlku pravdy!"

"Zato pravdu o tobě známe už od začátku. Jsi šílenec," řekl roztřeseným hlasem Fahad, "jsi grázl, megaloman, egoista, a téměř postrádáš empatii. Proto se obklopuješ chladnými roboty bez citů, a lidmi, kteří tě poslouchají jako krále. Každý, kdo není na tvé straně, je tvůj nepřítel. To je pravda o tobě, ty jedovatý dědku!"

Nieto se rozchechtal: "A tato slova mě mají urazit?"

"Ne," odpověděl Fahad, "takhle tě prostě vidíme. Takhle tě vidí každý člověk, který neztratil hlavu."

Metaller na něj vztáhl ruku. Ostrá čepel se přiblížila k Fahadově obličeji. Před Fahada se okamžitě postavila Pauline, a před ni zase Jack.

"Jestli toho svého kovového syna hodláš použít k zabití Fahada jenom kvůli tomu, co řekl, tak bude muset zabít i nás," řekl rozhodně Jack. Mocně přitom však oddechoval. Bylo vidět, že byl neklidný. 

"Seš sráč, Nieto," zasyčel Akihiko, "za svůj divokej život jsem poznal dost lidí, ale jen málo z nich bylo tak zkažených, jako ty." 

Nieto se řehtal. Přišlo mu to vtipné. "Děti moje," řekl ve smíchu, "proč bych vás chtěl za vaši rebelii trestat? Proč by měl Fahad Ghazalli zemřít rukou mého syna? Vaše nadávky, vaše... pravda... mě opravdu k ničemu nevyprovokují. Jste už konečně na ten příběh připraveni?" 

"Na jaký příběh?" zeptal se Roger. 

"Na příběh o vás," odpověděl s úsměvem Nieto, "proto je kolem vás tolik monitorů! Zavzpomínáme si spolu... na vaše životy! Na všechny krásy a hrůzy, které jste kdy zažili!" 

Lovci kryptidů se na sebe vzájemně podívali. 

"Říkáš, že toho o nás víš víc, než toho sami o sobě víme my? Že jsi nás stvořil? Co to znamená?" zeptal se poděšeně Jack. 

"Znamená to, že nejste těmi, za které se považujete," odpověděl Nieto, a zvážněl, "Lovce kryptidů jsem nevytvořil jen tak. Mají účel. Mají něčeho dosáhnout. Něčeho víc, než jen chytit tu nejnebezpečnější potvoru... nebo zachránit svět. Přišel čas, abyste se dozvěděli pravdu." 

Black Spier, který dosud mířil na Lovce kryptidů pistolí, podal Deylinovi drobný ovladač. 

"Díky, Robbie," usmál se na něj Nieto, jako hrdý otec, jehož dítě právě vykonalo něco velkého. Namířil ovladačem na nejbližší monitor, nacházející se po jeho levici, a zmáčkl tlačítko. Lovci kryptidů sebou trhli. Na obrazovce se objevily záběry dvou lidí, vášnivě se líbajících na posteli. Jack a Pauline od nich rychle odtrhli zraky, střetli se očima, a pak se ve zlobě podívali na Deylina. Poznali, že na těch záběrech byli oni dva. 

Nieto se opět rozchechtal: "To už jsme trochu moc daleko! Radši se vrátíme na začátek našeho vztahu, kdy ještě nebyl tolik... intimní." Zmáčkl tlačítko zrovna v pravý čas, kdy se záběry začínaly stávat příliš dospělými, a na obrazovce se objevila jeho fotografie, když byl dítětem. Malý Deylin měl velké kruhy pod očima, působil poděšeně, byl drobounký, a vyděšeně na fotce hleděl mimo záběr. 

"Tady to celé začalo. U klučíka, který byl osamocený, nechtěný, a necítil nikdy žádnou lásku. Žil sám na ranči, a když nastala Nikaragujská revoluce, přišel o své rodiče a sourozence. A to ho osvobodilo. Provedl čin, kterého nejprve litoval - jediný čin, kterého kdy litoval. Pan Ghazalli říká, že nemám city, ale tak to není. Miloval jsem ty, kteří nemilovali mě... jen ta láska trvala pouze do mých jedenácti. Pak jsem se vydal na velkou životní cestu. A jak každý dobře ví, děti z krutého prostředí se stanou mimořádně úspěšnými. Tak už si prostě lidé svět zařídili, aby na vrcholku pyramidy končili jen ti nejlepší, zbaveni dětinské sentimentálnosti, a schopni řídit firmy, reprezentovat země a vládnout jim... Ten klučík si vytvořil imaginárního kamaráda, robota, a pak, když začal velkou firmu, Nieto Industries, vdechl své dětské představě život. Ale nestačilo mu to. Ne, nebylo to dost. Deylin potřeboval někoho dalšího... Potřeboval lidi, ne roboty! Potřeboval, aby někdo dělal to, co svět potřeboval. A pak se jednou ten businessman začal zajímat o tajemná zvířata, a uvědomil si, jaké využití pro něj mohla mít. A jaké využití mohla mít pro svět! Začal se jim věnovat... A zatímco si našel toto hobby, měl autonehodu a zemřel. Vždyť víte, jak to bylo... Dostáváme se do roku 2007, kdy je Deylin Nieto mrtvý, a nachází se v místech, kde jste ho poprvé potkali... a kde se dnes spolu znovu shledáváme," vyprávěl Nieto. 

Zmáčkl další tlačítko na ovladači. Obrazovka prvního monitoru zhasla, a na monitoru vedlejším se objevily amatérské záběry z auly Londýnské univerzity. Na pódiu tam stál nervózní černovlasý mladík, student zoologie, a hovořil o výzkumu vrabců. "22. duben 2007. Oči, které jsem vyslal do světa, konečně našly člověka, kterého jsem potřeboval," řekl Nieto. Jack se znovu podíval na Pauline. Na ten večer si oba pamatovali. "Udělalo na mě dojem, když jste jako student omylem prskl vodu na svého učitele chemie, Jacku," zasmál se Nieto, "ale to nebyl důvod, proč jsem si vás vybral. Měl jste totiž zapálení, působil jste jako opravdový přírodovědec, a mě začínalo být jasné, že takový člověk měl před sebou jasnou budoucnost. Ano, věděl jsem o vás už před 22. dubnem toho roku, ale právě tehdy, v ten večer, se váš život začal oficiálně ubírat konkrétním směrem. Koho jste tam totiž, celý zrudlý, potkal?" 

Nieto ukázal prstem na Pauline. "Rád si někdy myslím, že jsem si nedokázal od své matky vynutit, aby mi dostatečně prokazovala lásku... Nazývejte si mě romantickým bláznem, ale... chtěl jsem k lásce donutit alespoň jinou ženu, a tou se stala tady Pauline Jetkinsová," pokračoval dále, a na Jacka s Pauline hleděl přes své husté obočí, "feromony, vážení. Mí lidé - těch pár jedinců, kteří věděli, že jsem nezemřel, a kteří se mnou žili v podvodní budově - tam v ten večer byli, a když se naše dva vybrané subjekty potkaly, byla tady slečna Jetkinsová postříkána... vskutku omamnou vůní. Neříkejte, Jacku, že si na ni nepamatujete!" 

Pauline vypadala naštvaně. "Teď na mě začínáte působit jako úchyl, Nieto," řekla mu rázně. 

Nieto si začal mnout ruce. "Nebojte, Pauline, nebyla jste jediná, kdo byl omamnou vůní feromonů postříkán. Hodně jí měl na sobě i Jack. Setkali jste se, projevila se u vás obou masivní fyzická atrakce, vy jste zapomněli na zbytek orgánů, které máte v tělech, a zrudli jste před sebou... tak silné to bylo! Perfektní anglický černovlas se zamiloval do perfektní anglické blondýny, a tak vznikl základ Lovců kryptidů," vyprávěl Nieto, "báze všeho. Proč jsem před těmi patnácti lety vybral zrovna vás? Proč jsem chtěl dva pohledné lidi, aby se do sebe zbláznili? To vám řeknu později... Váš příběh bude zajisté pokračovat, jak už jsme ostatně... všichni viděli." 

Na několika monitorech v místnosti se objevila fotografie sourozenců Leroyových. Nieto přistoupil k paralyzovanému Pierrovi, a začal mu masírovat ramena. Dělal při tom zvláštní zvuky, tlumeně se smál, a dokonce se svou tváří dotkl Pierrovy líce. 

"Pierre, ty jsi můj nadčlověk," řekl radostně Deylin, a poplácal Pierrovi po tvářích, "vždycky jsi měl být můj nadčlověk. Celý tvůj život, celá tvá životní cesta směřovala k jedinému cíli... abych dal světu sen Ayn Randové, abych stvořil to, o čem hovořil Friedrich Nietzche... aby se Adolf Hitler ve svém mizerném hrobu do konce věků obracel, a proklínal své ubohé myšlenky o vyšším národu. Ty, Pierre, jsi měl vždycky být ztělesněním nejbláznivějších lidských snů, kterým se ani jeden z těch tupců a genocidálních maniaků nepřiblížil... Dal jsem světu sílu, sílu v podobě Pierra Leroye! A ten nápad se zrodil tady... Při pohledu na fotografii dvou vystudovaných zoologů z Pařížské univerzity!" 

Na monitoru se objevily záběry Leroyových pochodujících kostarickým pralesem. "Půjdeme na to popořádku," pokračoval Nieto, "vítejte v roce 2014. Pierre a Sabine Leroyovi, krásní francozští sourozenci, ve svých zhruba pětadvaceti míří na poloostrov Osa za kočko-pso-opičákem. Netuší, že jsem z dálky, odsud, manipuloval s jejich počítači. Hacknul jsem se do nich, a když se začínali zajímat o kryptidy, prezentoval jsem jim naschvál články o tajemném zvířeti z kostarického pralesa. A ti dva naivové jimi byli přesvědčeni k tomu, aby na vlastní náklady začali expedici... přesně, jak jsem chtěl! Ta měla vždy skončit neúspěšně... Bylo to zkrátka v mém plánu. Kočko-pso-opičák se objevil ve chvíli, kdy po něm mohl vyrazit jen tady náš pozdější nadčlověk... a ten při honu selhal! Škoda? Ani náhodou! Vše šlo podle plánu!" 

Na obrazovkách se na chvíli objevily dokumenty, které Pierre a Sabine zkoumali, když propadli obsesi kočko-pso-opičákem, a nato je vystřídaly záběry dvou francouzských zoologů z letiště v San José, kde se poprvé setkali s Jackem Owenem. 

"Chtělo to někoho dalšího... Dalšího člena výpravy, který by byl rozumnější, možná trochu starší... Chtělo to našeho zamilovaného Angličana, nejlepšího britského zoologa, syna blázna posedlého trusem hryzců... V žádném případě jste Jacka nekontaktovali náhodou, Pierre! Ne, to ne... I nadále jsem manipuloval s vašimi počítači a dalšími elektronickými zařízeními ve vašem vlastnictví, a pokaždé, když jste hledali vhodného člověka pro kontakt, jako první se objevilo jméno Jacka Owena! Rovněž tak jsem Jacka zmanipuloval k tomu, aby pár měsíců před vaším setkáním zamířil do knihovny v San José a přečetl si zprávy o tom tajemném kryptidovi, byť byl ohledně jeho existence poněkud skeptický. A voilà... Pierre a Sabine Leroyovi dali spolu s Jackem Owenem dohromady Lovce kryptidů. Step two complete!" 

Pierre hleděl na Nieta vykulenýma očima. Nedokázal uvěřit vlastním očím a uším. 

"To je blbost! Je to totální blbost! Merde, nikdo o mě tehdy nemohl vědět! Byl jsem studentík... Nikdo si mě nemohl vybrat k tomu, abych... abych se stal Lovcem kryptidů! Tohle všechno je blbina!" zařval Pierre. 

"Těžko se tomu věří, co, Pierre? Ale neboj se, synu můj... Tady to nekončí. Ó ne, tady to teprve celé začíná!" smál se Nieto. 

Pak se na obrazovkách objevily záběry Lovců kryptidů z Londýna ve společnosti se Samem Weberem. 

"Pan Weber pracoval pro Zhou Lena, který se začal o kryptidy zajímat zhruba ve stejnou dobu, kdy vyšel v různých novinách po celém světě článek o vašem prokázání existence kočko-pso-opičáka. I Zhou Len byl součástí mého plánu. A pan Weber též, neboť to nebyl obyčejný algoritmus, co jej dovedlo na web Zhou Lena a postupně jej dovedlo k práci pro toho vydřiducha... Smrt tvé sestry, Sabine, byla nevyhnutelná. Bylo důležité, aby ses dostal do nestabilního stavu... Do stavu, v němž by sis vážil nadlidské síly, a použil bys ji zprvu jako prostředek pomsty. Sam Weber stiskl spoušť pistole, Sabine se roztrhalo srdce na kusy, a ty sis začal pomalu nacházet cestu k alkoholu..." 

"Chceš říct, že smrt mé sestry... neobjednal Zhou Len... ale objednal jsi ji ty?!" zařval Pierre, stále neschopný pohybu. 

"Ne, tak jsem to neřekl. Zhou Len si začínal uvědomovat, jaké nebezpečí jste pro něj představovali, a proto nechal Samem tvou sestru zabít. Bylo to jeho rozhodnutí... I když... Ano, rozhodl jsem o tom já, jen jsem... Zhou Lena k té myšlence dovedl. Řekněme... jako tajemný barmský partner vystupující pod pseudonymem? Ano, tak nějak to tehdy bylo..." 

Pierre spatřil na jednom z monitorů rozhovor Zhou Lena s tajemným dlouhovlasým mužem. 

"Zabijte Pierra Leroye. Pošlete na něj Sama Webera," řekl dlouhovlasý muž Zhou Lenovi. 

"Dobře. Snad celá ta nepříjemnost s Lovci kryptidů skončí. Promiňte, že jsem vás tím zatěžoval. Přejděme teď k té zásilce, kterou jsem vám poslal..." odpověděl čínský magnát. 

"Ten dlouhovlasý muž jsem samozřejmě já. Měl jsem na obličeji masku, takže jsem vypadal úplně jinak... Och, s kolika lidmi jsem jen dělal business, a oni vůbec nevěděli, že hovořili s duchem Deylina Nieta!" poznamenal bizarní Nikaragujec. 

"Ano, Weber měl zabít tebe, takový byl původní plán... Aspoň podle Zhou Lena. Já věděl, co se stane... Věděl jsem, že to odnese Sabine, a postaral jsem se o to. Jak? Možná tím, že se o pár měsíců dřív začali Sam a Sabine díky feromonové manipulaci přitahovat... Sam raději hledal tvou sestru, a ani nechápal, proč! Táhlo ho to k ní, až nakonec zmáčkl spoušť pistole... Tebe nenáviděl, a měl za úkol tě zabít, což nesplnil, a tu, kterou uměle miloval, života zbavil... Vše se dá zařídit!" pokračoval Nieto. 

Pierrovi začaly téct slzy z očí. Nechtěl tomu věřit. Musely to být jen výmysly! Takto to přece vůbec nemohlo být! 

Deylin přešel k bojové trojce. 

"Chtěl-li jsem tým hledačů tajemných zvířat, který významně ovlivní chod dějin, pak bylo potřeba vybavit ho několika bojovníky - dobrými, vycvičenými tajnými agenty. I vy, pánové, jste v mé hrsti!" řekl jim. 

Akihiko na něj vycenil zuby. "Běž do prdele. Chystáš se mi vysvětlit, jak prý moji rodiče a bráchové umřeli, protože sis to přál ty? Nejseš jenom hajzl, ale i totální debil. Nevěřil bych ti jediný slovo! Vím, jak se to tehdy mělo... že mí rodiče umřeli kvůli pitomým tradicím. Kvůli tomu, že si pár vesničanů začalo hrát na samuraje!" zasyčel. 

"Nikdy jsem neřekl, že jsem stál za smrtí tvých rodičů," pousmál se Deylin, "to vůbec. Přišel jsi o ně ještě předtím, než se mi v hlavě nějací Lovci kryptidů vůbec zrodili. Ne, Akihiko... S tebou je to jinak. Začal jsem si s tebou hrát až mnohem později." 

Na většině monitorů v místnosti se objevily různé záběry Akihika coby tokijského policisty. 

"Mladý pan Yukimura byl smrtí své rodiny tak otřesen, že se rozhodl chránit nevinné. Správný polda. Tehdy jsi ještě, Akihiko, nebyl takový, jako dnes - sadistickou poruchu osobnosti by ti nikdo nediagnostikoval. Když jsem ale začal tahat za nitky Jacka a Pauline, a poohlížel jsem se po nějakém kruťákovi, který by do pozdějšího týmu pěkně zapadl, našel jsem tebe... Byl jsi přece jen trochu nestabilní, a jednou nebo dvakrát tě odvolali ze služby, protože jsi byl na někoho moc hrubý. Znovu připomínám, netrhal jsi jim končetiny, ale přece jen jsi v sobě jakousi zlobu měl... Pak stačilo zatahat za nitky, hacknout se do počítače tvého spolubydlícího, způsobit menší ekonomickou krizi v Japonsku, která toho prodavače zasáhla... A Amano Rakuyama se rozhodl dát se na dráhu zločinu, aby si... no, přivydělával. Informace o policejních zásazích bral od tebe, vyhýbal se styku s muži v uniformách, vypracoval se na vedoucího gangu... a později se mnou ještě začal obchodovat! Byl to koneckonců on, kdo nechal v Tokiu vyrobit první verzi séra, jež tady Pierra proměnilo, a skutečně z něj udělalo nadčlověka," vyprávěl Nieto. 

"Hajzle," zasyčel Akihiko, "hraješ si se mnou. Nevěřím tomu, že by se dal Amano na dráhu zločinu kvůli tobě." 

"Nevěř si, to je tvá věc," odpověděl Nieto, "ale já vím, čeho jsem dosáhl. Získal jsem zuřivce, kterého konflikt s jeho jediným kamarádem navždy poznamenal. Stal se z tebe tajný agent, zamiloval ses do Shinju, své jediné životní lásky... já zatahal za nitky, a Zhou Len objednal její vraždu, tak jako objednal vraždu Pierra, jež měla vždy být vraždou Sabine. Takže tak." 

Akihiko byl nucen pohlížet na záběry smrti své přítelkyně. Brečel na nich, kolébal ji ve svých rukou, a v japonštině si nahlas slíbil, že se Zhou Lenovi pomstí. Japonský bojovník se zločinem musel od záběrů odtrhnout oči, a začal funět. "Kde jsi ty záběry získal? Nebyly tam nikde žádný kamery!" 

"Získal jsem je tak, jako všechny ostatní," odpověděl Nieto, a vytáhl z kapsy kuličku s velkým objektivem. Vyhodil ji do vzduchu, ona chvíli levitovala, a pak přiletěla k Akihikově tváři. Začala ho natáčet, pořizované záběry se v přímém přenosu objevovaly na monitorech. 

"Mé oči jsou rozmístěny po celé planetě déle, než by kdokoliv z vás čekal," usmál se nikaragujský mužík. 

"Akihiko měl důvod přesvědčit své nadřízené, aby se coby tajný agent vydal do Zhou Lenovy vily. Byl však neopatrný, zuřivý, a chytil se do pasti... Ten čínský pošuk ho pak pěkně zmučil. Ovšem potřeboval jsem ještě další dva lidi. Snil jsem o šestičlenném týmu," pokračoval Nieto, a přistoupil k Rogerovi, "a Roger Neill z CSIS se zdál být ideálním kandidátem. Kanadští agenti jsou dobře vycvičení, klidní, slušní... jak každý Kanaďan!" 

Před Rogerovými zraky se na jednom z monitorů objevila jeho fotografie, na které byl jeho společníkem dobrácký vlčák. 

"Jako aromantický asexuál měl Roger, již starý a šedivý, jen jednu velkou životní lásku - svého mazlíčka. Proč zemřel? Protože jsem to zařídil já," řekl Deylin, "ano, Rogere, poslal jsem tehdy Robbieho, o kterého jsem se již tehdy staral pár měsíců, aby tvého psa nakazil tou nemocí." 

Roger se vyděsil. "Chceš říct, že Rony onemocněl kvůli tobě? To kvůli tobě jsem ho musel nechat navždy uspat?!" vykřikl. 

"Přesně tak. Líbil ses mi, Rogere. V Afghánistánu jsi pro CSIS odvedl dobrou práci. Chtěl jsem, aby byl v týmu někdo zodpovědný, starší... mírný! Smrt tvého psa znamenala jediné - potřeboval jsi smutek zahnat další prací, a přijal jsi misi do Číny. A tak jsi skončil v Zhou Lenově vile..." 

Nato si Nieto začal hledět Fahada. "A teď vy, pane Ghazalli... Fahade... Chcete o sobě znát pravdu? Nebo mi zase začnete vykládat, jakou pravdu znáte o mě... když vlastně nic nevíte?" zasmál se. 

Fahad krátce pohlédl na Akihika, a pak se s hlasitým oddechováním zahleděl Nietovi do očí. "Myslím, že stejně jako tady můj dobrý přítel, i já k tomu přistoupím skepticky. Jste dobrý manipulátor, Nieto, to se musí nechat. Přede mnou však nejste nic víc. Prostě jen někdo, kdo si s lidmi rád hraje... Je to patetické." 

"Nebojte, Fahade, byl jste moc mladý v době, kdy vás šikanovali ve vaší rodné vesnici... Za to, jak se ke gayům chovají v teokratických státech, opravdu nemůžu, a vlastně je mi to... velmi nesympatické. Oceňuji, že se člověk postaví za sebe, za to, kdo je... To možná máme společné, Fahade! Nejsem nestvůra, která pro to nemá pochopení... Och, ti náboženští fanatici vám zruinovali dětství, a pubertu... Ty věci, co jste jistě slyšel... Štve mě to stejně, jako vás. Nebojte, vaše dětství jsem neovlivňoval... Ovšem vaši dospělost, to ano!" 

Fahad se zasmál. "Tak jakou blbost pro mě máte? Letěl jsem do Číny, protože mi ten úkol dali v Signals Intelligence Agency. Akorát jsem plnil rozkazy, když jsem se vydal po stopách Zhou Lena, jež mě zavedly do jeho lesního sídla." 

"Jenže jste měl problémy se vypořádat s těmi, kteří vás tam napadli, a nakonec zajali. Přišel jste k vile pěšky - nepřijel jste k ní motorce, jako Roger, nebo autem, jako Akihiko. A to byla chyba. Jakmile jste spustil alarm, rychle si vás Zhou Lenovi lidi našli... Utíkal jste pryč..." 

Fahadovi byly ukazovány záběry pořízené Nietovými létajícími kamerami. 

"... a zjistil jste, že jste měl vyprázdněné pistole. O to se zase postaral Robbie." 

Fahad pohlédl na Black Spiera. Z jeho hrdla se ozvalo uchechtnutí. 

"A pak poslední věc - k Jackovi a Pierrovi přijel do Rakouska jakýsi Číňan mluvící velmi špatnou angličtinou, a zcela bez vysvětlení je varoval před Zhou Lenem. Nebyl to žádný delegát... To by ani nedávalo smysl! Ne, byl to člověk, kterého jsem sám zaplatil. A tak jsem ty dva nasměroval do Číny za Zhou Lenem, aby vás tři, bojovou trojku, zachránili," pokračoval Nieto, "to je detail, na který jste asi zapomněli, co? Nikdy vám nikdo nevysvětlil, kdo ten člověk byl, a ani náhodou jste ani později nemohli tušit, že pracoval pro mě... Dokonale jsem to naplánoval, a nakonec jsem měl Lovce kryptidů pospolu! Slečna Jetkinsová, žijící léta ve vášnivém vztahu s Jackem, se k týmu přidala jako sekretářka, a bylo hotovo. Tedy... téměř!"

"Koupili jste si základnu, vybavili jste ji laserovými puškami, objednali jste si rychlé auto a v době, kdy ještě automobily a letouny nevyráběly v Japonsku počítače, i vysokorychlostní letoun - ale ten vám poslali až mnohem později! Zbývalo jen, abyste se v plné kráse ukázali světu, a o to se měl postarat Zhou Len." 

Lovci kryptidů spatřili na monitorech v místnosti stovky, snad i tisíce záběrů ze Zhou Lenova útoku na New York v červnu 2017. 

"Ne, že bych za tím stál," řekl jim Nieto, "Zhou Len byl opravdu pošuk. Myslel si, že ovládne svět tím, že vypustí kryptidy, ke kterým jste ho svými prvními expedicemi navedli, do ulic nejrušnějšího města na světě, a nějakým způsobem donutí zbytek světa vzdát se mu a dát mu nad světem moc... Směšné. Důkaz Lenova šílenství a megalománie. K tomu bych se nikdy nesnížil." 

"No, vaše řádění o rok později v Granadě mluvilo za své," řekl na to Jack, stále maje problémy klidně dýchat. 

"K tomu se dostaneme, Jacku," pousmál se Nieto, "Zhou Len vaší rukou zemřel, kryptidé byli odhaleni světu coby biologické zbraně, a pak... pak jednou Roger Neill přichází do vaší základny v Londýně s novinovým článkem o 'záhadě v jezeře Nikaragua'. And now it's my cue!" 

Všichni se podívali na Rogera. 

"Ten článek si pamatuju. Zavedl nás sem... na tohle místo!" vykřikl paralyzovaný Pierre. 

"A kdo napsal ten článek, vydaný v červenci 2017 v jakémsi hloupém, senzacechtivém britském časopisu, které jste ještě tehdy občas četli? Kdo byl jeho autorem? Zase můj Robbie!" 

Black Spier se opět uchechtl. "Byl jsem ze střední jenom asi tak rok, takže jsem ještě nezapomněl pravopis," poznamenal. 

"Takže jsi nás zmanipuloval k tomu, abychom se o jezero Nikaragua a údajné útoky dráčků - kteří, jak jsme záhy zjistili, patřili tobě - začali zajímat," řekl Jack. 

"Přesně tak. Do té doby jsem vás pořád sledoval z dálky... Tebe a Pauline jsem celých deset let sledoval na takových monitorech, jaké teď máme kolem sebe... Nemohl jsem se dočkat osobního setkání!" zasmál se Nieto. 

Ukázal Lovcům kryptidů záběry z jejich ponoru do jezera Nikaragua v srpnu 2017. Viděli se na nich, jak stříleli po laserových puškách na sloupech, jež se vysunuly z písčitého dna. 

"Nebyli jste prvními lidmi, kteří mou podvodní základnu kdy spatřili. Měli jste však zůstat jedinými, kdo do ní kdy vkročil, aniž by byl se mnou ideologicky i jinak spřízněn, a kdo ji opustil živou. Jacku, když jsem se tě tehdy pokusil zabít... To byl takový vtípek. Já věděl, že se z toho dostaneš. Testoval jsem tvé schopnosti... Tvůj talent uniknout... Testoval jsem vás všechny. A přiznávám se, pokukoval jsem po vybraném budoucím übermenschovi, který vypadal zkroušeně, smutně... To ta ztráta Sabine!" pokračoval Deylin. "Takže váš výlet do jezera Nikaragua byl takovým naším prvním setkáním... Chtěl jsem, abyste mě poznali, ale ne dostatečně... Vzbudil jsem ve vás velký strach. Uvědomili jste si, že jsem na rozdíl od vašeho předchozího nepřítele skutečně disponoval technologiemi i zvířaty, jež by mohly napáchat ve světě tam venku hrozné škody. A tak jste po dalších deset měsíců tajili, že existuji, a naše 'válka', jakkoliv vykonstruovaná, probíhala tajně. Já si nechával chytat kryptidy, vy jste se občas servali tady s Metallerem... Byl to zábavný rok. Pak přišla Granada, v červnu 2018... Události toho měsíce byly také již po jedenáct let součástí mého plánu. Víte, jaký měl ten tehdejší 'zhou lenovský pokus o ovládnutí světa' cíl? Učinit ze mě v očích světa nejen muže, jenž vstal z mrtvých, ale také zloducha, a z vás... ještě větší celebrity! Podruhé jste totiž zachránili svět! Samozřejmě nikdo, včetně vás, netušil, že to všechno bylo jenom divadlo... Kdybych věděl, že prohraji, choval bych se tehdy jinak," odhalil Nieto další skutečnost svým stále více vyděšeným hostům. 

Záběry z Granady, na kterých řvali nevinní lidé napadaní pterosaury a roboty X-77, a na kterých Lovci kryptidů házeli výbušniny mezi americké vojáky, jež byli na jejich straně, vystřídal oficiální záznam z Nietova soudu na Mezinárodním soudním dvoře v Hágu. 

"Plánoval jsem, že mě Spojené národy odsoudí, a zavřou mě do cely někde v Americe, aby mě skryly před zraky světa... Skončil jsem v přísně tajné cele v Kalifornii, a očekával jsem vysvobození Stephenem Barrym, neskutečným falešníkem, který si myslel, že měl nade mnou navrch - samozřejmě, tak jako nikdo, netušil, že byl předurčený mi pomoci vrátit se během několikaměsíční cesty zase do Nikaragui. To nebylo jeho cílem, pro něj jsem byl jen figurka... Pravda byla úplně opačná." 

"Takže všechno, co se dělo po Granadě, jsi měl zase pod kontrolou," řekl Jack. 

"Přesně tak. A pak do vašich životů vkročil můj dobrý přítel, se kterým jste mě ovšem nikdy neviděli... Archibald," pokračoval Nieto. 

Na každém z monitorů se objevila jiná fotografie Archibalda Quartermainea. Na některých excentrický, vyhublý Angličan cenil své zuby, na jiných předstíral, že brečí. 

"S Quartermainem se znám již dlouho... Snad i déle, než agentka Barbara Kentová, která obsadila niku jeho úhlavního nepřítele. Neříkám však, že jsem vraždu její předchozí přítelkyně, té Natalie nebo jak se jmenovala, objednal já! Ne, to udělal Quartermaine sám... Chtěl mít trochu zábavy, co je na tom špatného? V březnu 2019 přišel čas, abyste získali nového nepřítele, a tím neměl být nikdo jiný, než Archibald. Již nějakou dobu jsem věděl o tajemném předmětu, který svému vlastníkovi propůjčuje nadpřirozené schopnosti..." 

Na monitorech se objevily fotografie Briddimského drahokamu, nejmocnějšího objektu v celém vesmíru, a jednoho z Kamenů mnohovesmíru. 

"Nikdy jsem netoužil po tom, abych si na něj sáhl, ovšem Quartermaine, to je jiná. Nasměroval jsem ho coby tajného pracovníka pro toho idiota Lukea Wrighta do Himálaje. Skutečný cíl své cesty zakryl zájmem o záchranu Gregoryho Martina, kterou mu dal za úkol Wright, a našel si podle informací, které jsem mu sám poskytl, onen modrý démant. Má idea byla taková, že váš nový nepřítel bude v podstatě neporazitelný, ale jednoho dne budete jeho pomoc potřebovat... Ten den nepřišel o moc později, v červnu toho roku, kdy se, opět podle plánu, stala strašlivá nehoda. New Orleans, nemocné Chupacabry, útok entity zvané 'The Father', což byl ve skutečnosti Ph'er z Království v hlubinách na planetě Ruvv ve stejnojmenném vesmíru..." 

"Moment, jak o něm tyhle věci víš?! Jak je možné, že znáš jeho pravé jméno?! Ph'erovy hrátky s našimi maličkostmi byly také v tvém plánu?!" vykřikl nevěřícně Pierre. 

"To zase ne," odpověděl nevinně a upřímně Nieto, "ale věděl jsem, že o vás bude mít zájem. Počkejte, ke všemu se dostanu. Jdu na to schválně pomalu, krůček po krůčku, abyste pochopili, co jste vlastně zač!" 

Odkašlal si, a pokračoval: "Potřetí jste se stali zachránci planety, ale nebylo to zadarmo... Jackovo zacházení s Briddimským drahokamem z paralelního vesmíru způsobilo zánik dvou planet ve velmi vzdálené galaxii, a než jsme se naděli, Země se stala destinací nacistických mimozemšťanů, kteří věřili, že jen jejich druh a jejich rasa musí vládnout. Já věděl, že to přijde... A chystal jsem se na to. Spolupráce s Barrym mi umožnila vrátit se do Nikaragui, násilím od pitomých amerických agentů převzít kontrolu nad svou podvodní základnou, a připravit se na invazi Shai'ri. Únos Akihika, Rogera a Fahada měl jediný cíl - aby Lovci kryptidů věděli, že Nieto je zpátky ve hře! Potvrdilo se mi tehdy, že to, co jsem na vás chtěl později vyzkoušet, a to sice učinit z vás poslušné... teroristy... bylo skutečně možné, ale nejprve bylo nutné, abychom společně zachránili svět. Neměl jsem to v plánu deset let předtím, ale... poté, co jsem se seznámil s tím zahořklým Rapanai z Konžkého pralesa, došlo mi, že právě on se stane strašlivou hrozbou pro lidstvo. A když to bylo nutné..." 

Na obrazovkách se objevily záběry z Kolumbie, na kterých umírala Curupira, a Claude Ngoy proklínal lidstvo. 

"... objednal jsem skupinku kolumbijských gangsterů, aby se pokusila ukrást komunikační zařízení Shai'ri, které jste si přiletěli vyzkoušet do skrytu rezervace Tanimboca. Počítal jsem s tím, že to Curupira odnese... Tuším, že se tehdy rozhodli napadnout pruhovaného jaguára, aby ji vyprovokovali. Curupira zemřela, její druh tak vyhynul, a náš starý známý Ngoy se dal na dráhu genocidálního maniaka, v laboratoři vyvinul virus k vyhubení lidstva, a já... já zase vyrobil lék v plynné podobě." 

Lovcům kryptidů byly na obrazkovkách promítány záběry lidí, kteří byli Nietovým lékem vyléčeni, a jež ho velmi chválili. 

"Skoro jsem se ukašlala k smrti, ale on mě zachránil. Pozvědneme číši na Deylina Nieta!" vykřikla na jedné z obrazovek jakási stará paní, Američanka s africkými kořeny. 

"No jasně, ty grázle," řekl nahlas Fahad, "záchrana světa před Ngoyovou nemocí byla tehdy pro tebe... takovým povýšením v očích veřejnosti." 

"To ale není žádné tajemství. Posílal jsem do světa roboty X-77, aby chránili oběti mimozemské invaze, a spoustě lidí jsem zachránil životy. Ano, i to bylo součástí plánu. Záchrana světa ze mě udělala skutečného hrdinu. Tehdy jsme, mé děti, zachránili Zemi společnými silami," odpověděl Nieto. 

"Kravina," zasyčel Akihiko, "nemoh invazi Shai'ri nijak očekávat." 

"Ale ano," řekl na to Nieto, "věděl jsem o ní hned od začátku." 

"V roce 2007 někdo seriózně přemýšlel o emzácích? Pche," reagoval na to Akihiko. 

"Má základna je částečně mimozemského původu - plavidlo, ze kterého byla vyrobena, bylo mou společností nalezeno v Pacifiku už v roce 2002. Takže ano, pět let nato se rozhodně našli lidé, včetně mé maličkosti, kteří brali existenci mimozemského života vážně, a pro které to celé nebyla jen spekulace," řekl Nieto. 

"Stejně je to blbina. Nikdo nemoh očekávat příchod Shai'ri třináct let předem," zasyčel japonský zuřivec. 

Deylin se podíval na Black Spiera a na Metallera. Oba se začali smát. Inteligentnímu robotu skřípaly rty, když se Akihikovým poznámkám vysmíval. Nieto zmáčkl tlačítko na ovladači, a na obrazovkách byly rázem promítány záběry jeho rozhovoru s jakýmsi Angličanem, ostříhaným na ježka, v temné místnosti bez oken. Pierre, kterému se konečně podařilo zaměnit pozici v lože za nepříjemnou pozici v sedu, vykulil oči. Pohlédl na Fahada. 

"Ten Angličan... Fahade, poznáváš jeho hlas?" 

"Jasně. Sellers," odpověděl Fahad. 

Jack si uvědomil, že ho také již slyšel. Ano, s Nietem na těch záběrech skutečně hovořil Evan Sellers - muž, který stál za vytvořením paralelního vesmíru, ve kterém byl Jack po nějakou dobu uvězněn, a ve kterém se mu narodila dcera Maya. 

"Chcete znát odpověď na otázku, jak jsem se o všem dozvěděl? Jak jsem mohl očekávat invazi Shai'ri? A proč jsem Lovce kryptidů vytvořil? Poslouchejte pozorně náš rozhovor," řekl vysokým hláskem Nieto, a zvýšil hlasitost.

"Řekněte, prosím, před kamerou, jak se jmenujete, odkud přicházíte, a z jakého důvodu tu jste," řekl na začátku natočeného rozhovoru Nieto.

"Jmenuji se Evan Sellers, jsem z Londýna, a přicházím z roku 2021," odpověděl bojácně jeho host, "odhalil jsem tajemství cestování časem, a přišel jsem do roku 2006 proto, abych Deylina Nieta - člověka, o kterém jsem ze své doby přesvědčen, že je nejzodpovědnějším na celé planetě - informoval o tom, co se v budoucnu stane."

"A to je co, pane Sellersi?" 

"Přiletí mimozemšťané. Pokusí se ovládnout svět. Lidstvo vyhyne. Ten mimozemský druh se pokusí podmanit si naši planetu v roce 2020. Nebudeme se jim schopni bránit. Čeká nás kastastrofa."

"Ne tak zhurta, pane Sellersi. Proč mimozemšťané přijdou?" 

"To nevím. Ale všechny nás roztrhají... Zabili mi rodinu! Zabili mi ji před očima! Musel jsem něco dělat, musel jsem svět varovat..." rozbrečel se Evan. 

"Jak se vám podařilo dostat se zpět v čase o patnáct let? Stroj času?" 

"Existuje něco, čemu se říká mnohovesmír," odpověděl Evan, a utřel si nos, "našel jsem v Nepálu, u vesnice Briddim, drahokam, Kámen mnohovesmíru. Umožnil mi vytvořit portál... Tím jsem prošel, a jsem tu!" 

"Přišel jste tedy z Londýna... nebo z Himálaje?" 

"Z kosmu. Jsem součástí odboje, kterému se podařilo ukořistit vesmírnou loď... Lidské elity se na nás vykašlaly, tak jsme proti nim bojovali... Odpálili Zemi, nechtěli ji mimozemšťanům nechat. Jak jsem říkal, lidstvo vyhyne! V roce 2020! Rozumíte?! Já už rok žiju v kosmu, v té vesmírné lodi, hraju si s drahokamem, vytvářím portály... ale teprve teď to fungovalo!" 

"Proč jste přišel zrovna za mnou? Dá se Deylinu Nietovi ve vašem čase... věřit?" 

"Deylin Nieto je vůdcem toho odboje. Jediný Nikaragujec, který přežil vyhubení lidstva, jediný obyvatel Latinské Ameriky, který žije na naší vesmírné lodi. Poslal mě do minulosti, abych vás varoval. Nemohl se dostavit osobně, neboť... neboť má strach z cestování časem. Má strach dotknout se tohoto drahokamu." 

"Chystáte se vrátit zpět do budoucnosti?" 

"Ano. Ale doufám, že se někdy probudím, a svět bude jiný. Lepší! Prosím, zachraňte ho." 

"Děkuji za spolupráci, pane Sellersi." 

Všechny obrazovky v místnosti zhasly.

"Zákonitosti mnohovesmíru jsou samozřejmě takové, že časová linie, ze které tato alternativní verze Evana Sellerse přišla, stále někde v tom nepřeberném množství paralelních světů existuje. Osud našeho světa mohl být zpečetěn. Skončili bychom právě tak, jako ve vesmíru, ze kterého mě navštívil," řekl všem Nieto. 

"A ty jsi přišel s plánem, jak svět zachránit. Dal jsi dohromady Lovce kryptidů právě kvůli tomu!" vyhrkl Jack. 

"Ne, Jacku. Tak to vůbec není. Lovci kryptidů mají, jak jsem řekl, úplně jiný účel, než zachránit svět," odpověděl Nieto. 

"Tak proč jsi nám tohle ukázal? Sellersovo varování tě nevedlo k tomu, abys nás vytvořil?" zeptala se Pauline. 

Nieto se zasmál: "Ne. Jen chci, abyste pochopili kontext. Vaše existence coby týmu, a všechno, co jsem udělal proto, abyste se dali dohromady, celý můj plán... má úplně jiný důvod. Jediná důležitá věc na tom rozhovoru je, že mě Sellers zájmově navedl. Začal jsem chápat, jakým způsobem mohu dosáhnout toho, po čem toužím." 

"Takže je to všechno o tobě, ty sebestředný grázle," rozohnil se Fahad. 

"Počkejte, všechno vám vysvětlím," řekl Nieto, "přesuňme se teď zpět k Shai'ri. Bylo nutné, abyste před nimi svět skutečně zachránili, protože i to bylo součástí mého plánu, což už jsem snad naznačil... Jak byste ale mohli bojovat s nepřáteli, které vůbec neznáte?" 

Přejel po Lovcích kryptidů očima. 

"Potřebovali jste někoho, kdo vám o mimozemšťanech, o jejich civilizaci, jejich hodnotách, jejich šílené ideologii, jejich slabinách... sdělí tuny informací." 

Přistoupil k Jackovi a Pauline. "A teď se zase podíváme na ty vaše postelové hrátky, jo?"

"Vypni to!" zařvala Pauline. 

Nieto se usmál. 

"Tohle je ohavné, Nieto... Zašel jsi moc daleko!" vykřikl Jack. 

"Opravdu? To jste mi měli říct, když jsem se na ty záběry před lety poprvé začal dívat u večeře," reagoval na to Deylin. 

"Toho večera na konci léta 2019 umělá atrakce vás dvou dosáhla cílového bodu... Díky mému zákroku a prostřednictvím Robbieho jste k sobě byli pod vlivem nové dávky feromonů tolik taženi, že jste přestali být jakkoliv opatrní. Vaše dítě je výsledkem tohoto experimentu. Byli jste nezastavitelní," pokračoval, "a o to mi šlo. Pravda je taková, že o zrození vašeho dítěte jste nerozhodli vy, ale já. Jsem otcem Deana Owena, mladého muže, jehož jediným životním úkolem bylo projít si peklem během invaze Shai'ri a odcestovat z roku 2039 dvacet let zpátky, aby Lovci kryptidů našli způsob, jak mimozemšťany odrazit." 

"To nemůže být pravda," řekla naštvaně Pauline, "dokážu uvěřit všemu, co jsi řekl předtím, ale tohle je moc!" 

"Nikdo jiný lépe neví, že to byla vlastně taková 'nehoda', než ty, Pauline," odpověděl Nieto, "Robbie umístil do Jackova tělního systému více feromonů, než do tvého, takže jsi to byla spíše ty, kdo se na něj vrhl. On s tím však samozřejmě souhlasil." 

"Vypni ty záběry," řekl rázně Jack, "vypni je, nebo ti..." 

"Natrhnu mu krk, všivákovi," zasyčel Akihiko, a učinil krok směrem k Nietovi. 

Metaller ho zezadu popadl za límec uniformy, a znovu s ním sekl o zem. 

Pierre se pokusil vstát, ale stále byl příliš slabý. "Udělej, co říkají, Nieto, nebo se donutím ten friklativin vymočit, a víš, co se pak stane... zaryju ti drápy do ksichtu," varoval nadlidsky silný Francouz svého stvořitele. 

"Dobrá... Je vidět, že nejste schopni nic vydržet. Není to tak, že by ty záběry byly nějak sprosté... A když na ně koukáte asi po sté," rozchechtal se Nieto, "už je to docela nuda." 

"Stvořil jsem Deana, ačkoliv výběr jeho jména byl na Pauline, a za rok jsme dosáhli společného úspěchu. Pak bylo samozřejmě nutné vás zlomit," pokračoval ve vyprávění bizarní Nikaragujec, "to byl první krok vedoucí k vašemu zjištění, kým jste. Aby vám vaše úspěchy příliš nevlezly do hlavy, zmanipuloval jsem vás k zabíjení. Víte, jak k tomu docházelo, a že Robbie mi v tom zase pomáhal - ale na konci celého toho šíleného, krvavého podzimu, jsem vám poprvé odhalil, jaký vliv jsem na vás měl. Pochopitelně jen v tom období - neřekl jsem ani slovo o tom, jak vás sleduji a tahám za vaše nitky už tolik let. Dozvěděli jste se však malou část pravdy, a skončili jste zlomeni... Lovci kryptidů se rozpadli." 

Na obrazovkách byly ukázány fotografie mrtvol lidí, které Lovci kryptidů zabili. 

"Britští vojáci roztrhaní ekvádorským kryptidem, velkou šelmou... Nevinný klučík z Amerických Panenských ostrovů, jehož utrhnutá hlava skončila v rukou vyděšené matky... Vaši vlastní přátelé v krvi - tady zmučená agentka Lyonsová v rukou své přítelkyně Barbary... Nedokázali jste to unést. A zase jste se chovali podle mého plánu. Vydali jste se na vlastní cestu životem, a mysleli jste si, že já byl mrtvý, ale to jste se mýlili." 

Lovcům kryptidů byla prezentována ona fotografie Nietovy mrtvoly, kterou Jack moc dobře znal, a se kterou měl spojen pocit lítosti. Nieto mluvil dále: "Svět měl za to, že Lovci kryptidů Deylina Nieta zabili. Pochopitelně jsem to na té fotce já, ale docela na ní žiju. Ti, kteří fotografii pořídili, si mysleli opak. Marně se mi snažili nahmatat tep... Již tehdy jsem měl ve svém vlastnictví malé množství friklativinu, a to tolik zpomalilo mé životní funkce, že jsem působil jako mrtvola. Byl jsem bledý, nešlo mi nahmatat tep... Perfektní. Větší dávka by mě nejspíše opravdu zabila, ale já tu látku dobře znám! Kdyby tak Olsen věděl, jak jsem k ní tehdy, v roce 2020, přišel, ha ha!" 

Lovci kryptidů si ho iritovaně prohlíželi. 

"Tehdy to nebyl obchod, to ne! Friklativin jste pro mě ukradli vy! Už ani nevím, odkud... Z Panenských ostrovů nebo z Brazílie? Na tom nesejde... Odněkud, kde jste hodně vraždili!" smál se Nieto. "A pak už bylo na Sellersovi, aby si s vámi hrál. V této časové linii mě Sellers poznal až docela nedávno, a jen jako Deriana Dascombeho. Očekával jsem nicméně, že vám způsobí problémy. Tak jako v té předchozí časové linii, i zde přišel během invaze mimozemšťanů v Londýně o svou rodinu, a chtěl ji navrátit... A přesně podle plánu šel po vás! Po těch, kteří časem a mnohovesmírem cestovali, a zachránili si všechny své zemřelé kamarády... tedy, většinu z nich! Záviděl vám to. Stvořil Zasvěcené, a působil vám problémy. Druhý tým Lovců kryptidů, ten sídlící na Špicberkách, nebyl v mém plánu, ale... krásně mi pomohl dostat se sem, do této pozice, ve které jsem, ve které jsme společně... Chápete, jak to myslím? Zhladil ten proces! Samozřejmě bylo také důležité, aby Sellers a jeho Zasvěcení začali spolupracovat se Čtyřmi hlavami, aniž by ten vystrašený Angličan věděl cokoliv o svém příchodu z jiného vesmíru do minulosti... A teď, když dovolíte, řeknu vám to nejdůležitější." 

Jedna obrazovka - symbol Čtyř hlav - čtyři lidské hlavy v kruhu. Další obrazovky - Nietovy záběry různých lidí, které Lovci kryptidů ani nikdy nepoznali. 

"Sellersovo varování v roce 2006 mě vedlo nejen k vytvoření Lovců kryptidů pomocí dálkové manipulace, ale i k vytvoření Čtyř hlav. Ano, byl jsem to já, kdo tuto organizaci vytvořil. V posledních dvou letech se musela vypořádat se smrtí Čtvrté hlavy, tedy mě... Tak jako zbytek světa, i mí kolegové věřili, že jsem při posledním setkání s vámi padl. Právě proto bylo výhodné, že někteří z vás vytvořili ten odvážný Tým B, a dostali na chvíli zpátky bojovou trojku - ani nevíte, jak jsem byl rád, když mí staří známí Nanami Hachisuka nebo Faldbakken skončili ve vězení ve vaší svalbardské základně! Čtyři hlavy se tak vyčistily, vůdčí pozice obsadili noví lidé, a Čtvrtou hlavou se stal Derian Dascombe, aniž by kdokoliv z těch nových vůdců tušil, kým vlastně je... Quartermainea jsem udělal Třetí hlavou, a ten jako jediný znal pravdu - jako jedinému mu bylo známo, jak se to se mnou mělo," povídal Nieto, "Čtyři hlavy ovlivňují svět už od doby, kdy jsem 'poprvé' zahynul v roce 2007. Jsou prostředkem nás, čtyř vybraných indivudií, provádět ve světě změny, jež se nám hodí." 

"Takže je to fašistická skupina jen na oko," vyhrkl Pierre, "ve skutečnosti je to prostředek oligarchů, jak mít větší moc!" 

"Přesně tak, můj supermane," usmál se Nieto, "ne všichni Francouzi jsou hlupáci." Poškrábal se na čele. "Samozřejmě většina členů Čtyř hlav, stejně jako Zasvěcení, kteří s nimi spolupracují, si myslí, že to je jaksi... fašistická organizace. Je to maska. Chráníme své zájmy i před těmi, kteří pro nás pracují." 

"A s Lovci kryptidů mají Čtyři hlavy nějakou souvislost, mimo... mimo to, co teď už víme?" zeptal se Jack. 

"Vzhledem k tomu, že neustále ovlivňují dění ve světě, ano. Vy jste produkt snahy Čtvrté hlavy mít svět pod kontrolou. A to je váš účel, Lovci kryptidů. Nejste tu z žádného jiného důvodu, než sloužit mě. Mám vás pod palcem. Kryptidy se zabýváte jen díky mě. S mimozemšťany jste bojovali jen proto, že jsem si to já přál. Všechno, co se vám v posledních letech stalo, všechna vaše dobrodružství, všechny vaše radosti, strasti, vaše vzájemné vztahy... to vše a mnohem víc je produktem mé vůle! Jste figurky. A hraji si s vámi jen já. Nikdo jiný nad vámi kontrolu nemá," odpověděl Nieto. 

"Tak, a teď bych si rád otevřel šampaňské. Máte žízeň? Robbie, přines nám láhev!" vykřikl poté. 

Ještě jednou přejel očima po svých výtvorech. "I vy, stvoření Čtvrté hlavy, jste ovlivňovali svět. Vše, co jste udělali, bylo součástí mého plánu. Poslouchali jste neslyšitelné příkazy. A já si mnul ruce, když tady Pierre řešil problémy s Curupirou, když se stala ekoteroristkou, a mnul jsem si ruce, když Sellers, Dan Leahy a jejich kolegové trápili Jacka a jeho rodinu... O všem vím, nic mi neuniklo, znám každý kousíček vašich životů, a teď, když o sobě znáte pravdu, po vás požaduji jen jedno. Abychom si připili, a jeli dál. Podle plánu, samozřejmě," rozesmál se Nieto. 

"Není toho smíchu už dost?" zeptal se Roger. 

"Chichotáš se celou dobu, co nám tady povídáš," zasyčel Akihiko, "možná bych ti měl vyrvat jazyk z tlamy, ať vydáváš aspoň jiný zvuky. Jsem z toho unavenej." 

Black Spier donesl do místnosti láhev šampaňského, a sedm skleniček na tácu. 

"Po tom všem je tvůj plán nás otrávit? V té láhvi je kyanid?" zeptala se Pauline bizarního Nikaragujce, ale ten zavrtěl hlavou. 

"Kdepak, tady ještě váš příběh nekončí. Aspoň zatím," odpověděl. Sám si jako první šampaňské nalil do sklenice, a chrstl ho do sebe. "Chci teď věnovat více pozornosti Pierrovi. Už se staví na nohy, to je perfektní... Zase přesně podle plánu!" 

K nadlidsky silnému Francouzovi přistoupil. "Pierre, ty ses stal přesně tím, po čem jsem toužil. Jsi monstrum! Učinil jsem z přihlouplého, zbabělého francouzského klučíka nadčlověka, příšeru! A na jaře tohoto roku jsi to krásně dokázal, když jsi vzal životy své přítelkyni i své sestře, která se svou armádou zvířat přišla z paralelního vesmíru jakožto Královna kryptidů s cílem podmanit si nás. Jsem na tebe hrdý... synu!" 

"Merde... drž hubu, idiote! Mám toho dost! Roztrhám tě!" vykřikl Pierre. 

"Ne, to udělám já," zasyčel Akihiko, "fakt mu ten jazyk urvu!" 

"Taky si myslím, že mám důvod, proč mu přinejmenším nakopat zadek," řekla Pauline, "tohle... tohle je nestydaté." 

"Myslím, že se se mnou shodnete, když řeknu, že tenhle člověk je psychopat," poznamenal Roger. 

"Chceš, aby to skončilo, jako minule, Nieto?" zeptal se skrze zuby Jack. 

"Opět se mi podařilo vás vyprovokovat, skvělé," zasmál se Nieto, "nejsem ničím překvapen. Pořád jsou tu ale věci, které bych s vámi rád probral, a provedl... Takže než tady Pierre ožije... a aby se mí synové nemuseli bojem s vámi příliš zatěžovat, připomenu vám, co se stalo, když jste dorazili do Nieto Industries." 

Luskl prsty, a do místnosti se nahrnula hora slizu. Rychle bránící se Lovce kryptidů obalila, a za chvíli byli bezmocní. Pak z té zelené, měkké, slizké a lepivé substance vystoupila hlava. Její temeno bylo prodloužené vzad, oči té příšery vypadaly jako oči hada, s vertikálními zorničkami, a nechyběl ani známý vražedný úsměv.

"Je to on?!" zeptal se Jack, natlačený ve slizu ke svým přátelům. "Claude Ngoy?!"

Někdy je těžké přijmout pravdu. Jak se Lovci kryptidů poperou s tou, kterou nyní znají od Deylina Nieta? Co dalšího s nimi bizarní Nikaragujec zamýšlí? Pokračování příště!