V Národnímu parku Iguaçu hrozí nárůst pytláctví a dalších ilegálních aktivit

V červenci 2022 byl v odborném časopise Environmental Research Letters publikován článek Victora Matea Prasniewskiho z Federální univerzity v Matto Grosso a jeho kolegů, kteří učinili predikci ilegálních aktivit v Národním parku Iguaçu v jižním brazilském státu Paraná. Varují před nárůstem pytláctví v důsledku plánovaného znovuotevření silnice Estrada do Colono ("Cesty osadníků"), která není používána od roku 2001, a která by podle výsledků jejich studie zpřístupnila více než 10 000 hektarů tohoto výjimečného, chráněného území ne vždy vítaným návštěvníkům. Jejich předpokladem je, že toto zpřístupněné území bude zneužito pytláky a ilegálními rybáři, stejně jako sběrači pupenů a vnitřních pletiv palem zranitelného druhu Euterpe edulis, které jsou prodávány jako zelenina označená "heart of palm". Vedoucí autor studie je s Národním parkem Iguaçu velmi dobře obeznámen, koneckonců již v roce 2020 se svými kolegy provedl studii zabývající se tímto chráněným územím s cílem ilustrovat prostřednictvím Iguaçu globální hrozby pro biodiverzitu (článek vyšel v Ambio - A Journal of Environment and Society). Autoři této další studie získali georeferencovanou evidenci výše uvedených ilegálních aktivit v národním parku od jeho administrátorů a výzkumníků (data jim poskytlo i brazilské Ministerstvo životního prostředí, a malé množství dat pak získali z akademických dokumentů). Brali v potaz, že mezi lety 2009 a 2019 došlo v parku k více než 1300 porušením zákonů. Došli k závěru, že když se Estrada do Colono znovu začne používat, ilegální rybaření v Iguaçu vzroste o 10 %, a sběr vnitřních palmových pletiv a pupenů vzroste o 15 %. Je důležité si uvědomit, že palmy Euterpe edulis musí být poraženy, aby se "heart of palm" získal. Je vysoce pravděpodobné, že pytláctví také vzroste; Národní park Iguaçu je důležitým útočištěm jaguárů (Panthera onca). Jedná se o jedinou lokalitu, jež je součástí Atlantického lesa na východě země, kde populace těchto velkých koček roste. V blízké budoucnosti tomu však může být jinak. Některé části jaguářího těla se dají prodat do Číny za více než 5000 amerických dolarů, a to je částka, pro kterou se spousta zoufalých, chudých lidí, rozhodne riskovat. Zpřístupnění 10 000 hektarů tohoto "mamutího" chráněného území však neohrozí jen jaguáry. Pytláci se totiž zajímají také o pumy (Puma concolor), tapíry jihoamerické (Tapirus terrestris), pekari páskované (Dicotyles tajacu) a další velké nebo středně velké savce. Zrovna tak zcela jistě vzroste ilegální odchyt ptáků, jakými jsou tukani (rod Toucan) nebo arové (papoušci z tribu Arini). V nemalém nebezpečí je endemická ryba Steindachneridion melanodermatum z čeledi anténovcovitých (Pimelodidae), která žije ve stojatých neboli lentických vodách, které jsou oblíbené mezi rybáři. Zajímavé je, že většina pytláků, ilegálních rybářů či kácečů palem, jež bývají při těchto aktivitách v parku zastiženi, je starých 50 až 65 let. Pro některé je lov tradicí, a zvířata zabíjejí pro potěšení, jiní jsou však k těmto činům doháněni nízkými výdělky ve svém zaměstnání, což se rozhodně musí brát v potaz! Neodchytí-li jaguára, pomůže jim alespoň prodej paky nížinné (Cuniculus paca); její tělo jim vynese až 380 dolarů.

Silnice Estrado do Colono, jednadvacet let po uzavření spolknutá džunglí. Obrázek z webu Mongabay

Není žádným tajemstvím, že nárůst vlastníků zbraní v důsledku zákona zavedeného prezidentem Jairem Bolsonarem v roce 2019 má přímý dopad na množství ulovené zvěře v Brazílii. Za poslední tři roky vzrostl počet registrací střelných zbraní lovců, střelců, ale i sběratelů o neuvěřitelných 333 %. Více lidí v Národním parku Iguaçu, z nichž mnozí jsou nositeli zbraní, by mnohým milovníkům přírody způsobilo znepokojení i bez statistiky, kterou provedli Prasniewski a jeho kolegové. Nyní je velkou otázkou, jak to bude v Iguaçu vypadat. Znovuotevření Estrado do Colono je ve státě Paraná vskutku kontroverzním tématem. Tato silnice byla vytvořena v 50. letech minulého století, a navzájem spojuje několikatisícové administrativní celky Serranópolis do Iguaçu a Capanema. O její budoucnosti rozhodne brazilský kongres, který musí schválit alespoň jeden ze dvou návrhů zákona, které mu byly předloženy. Za jedním z těchto návrhů stojí Nelsi Coguetto Maria z Partido de República, kterého otevřeně podporuje právě Bolsonaro, velmi kontroverzní brazilský prezident a člen stejné politické strany. Oba návrhy by po přijetí v podstatě umožnily vytvořit v Brazílii nový typ "ochranářské jednotky" - dálnici vedoucí chráněným pralesem. To je něco, s čím ochránci přírody nemohou souhlasit. 

Tapír jihoamerický v Atlantickém lese. Fotografie z webu World Land Trust

Národní park Iguaçu byl založen v roce 1939. Od roku 1986 patří do Světového dědictví UNESCO. Zabírá území o 1700 čtverečních kilometrech, a je domovem velkého množství zranitelných a ohrožených zástupců jihoamerické fauny a flóry. Sdílí hranici s Národním parkem Iguazú v Argentině, jenž je proslulý svými mohutnými vodopády. Rozhodně nebude dobré, pokud se v něm zvýší pytláctví, ilegální rybaření a kácení palem juçara. Otázkou však je, zda ti, kteří o budoucnosti parku rozhodnou, vůbec mají o varování vědců zájem.

Zdroje informací pro tento článek: 

Brazil's Iguaçu National Park threatened by illegal activities: predicting consequences of proposed downgrading and road construction (Environmental Research Letters)

Study warns of increased poaching if road through Brazil’s Iguaçu is reopened (Mongabay)

Jaký je váš názor? Myslíte si, že Estrado de Colono bude znovu zpřístupněna? Doufejme v nejlepší - snad se to nestane, a snad bude Národní park Iguaçu ponechán přinejmenším ve stavu, v jakém se nyní nachází, případně že se věci časem ještě zlepší.