Poslední dva dny zavalila zpravodajské weby velká novina z Argentiny. Na seznam velkých svrchnokřídových teropodů se přidal nový druh, popsaný Luciem M. Ibiricuou z Instituto Patagónico de Geología y Paleontología a jeho kolegy v článku vydaném v prestižním odborném časopise Nature Communications dne 23. září 2025. Nese jméno Joaquinraptor casani, a byl to 7 metrů dlouhý, více než tunu vážící masožravý dinosaurus z čeledi Megaraptoridae. Paleontoložka Riley Black, která o něm napsala článek pro National Geographic, jej označila za argentinský ekvivalent severoamerického tyrannosaura rexe, který ve stejné době - před 66 miliony let - naháněl hrůzu rozličné fauně Laramidie. Joaquinraptor byl zase postrachem budoucí Patagonie, a že to bylo zvíře opravdu žravé, to dokládá i vnitřek čelistí typového exempláře. Jako by nestačilo, že kostra typového a jediného zatím studovaného exempláře joaquinraptora je jednou z nejzachovalejších koster ze všech megaraptoridů, a jeho lebka obsahuje i mozkovnu, mezi zkamenělými zuby v ostatku čelisti se našel důkaz toho, čím se nejspíše živil - s jakým soustem zahynul v tlamě. Jde o pravou pažní kost jakéhosi neurčitého zástupce rozmanitého kladu Crocodyliformes, jinými slovy krokodyliforma, jenž mohl být joaquinraptorovou kořistí. Je však také možné, že se končetina zvířete dostala mezi jeho čelisti až poté, co dinosaurus zahynul, a proud řeky, v níž se nacházelo jeho tělo, mu umístil pečínku do huby post mortem. Co nějaké království, kde létají pečení holubi přímo do úst? Joaquinraptor, ať živ či ne, dostal malou krokodyliformí ochutnávku - tak k němu byl okolní svět milý.
Nově popsaný megaraptorid Joaquinraptor casani s pravou přední končetinou krokodyliforma v tlamě. Ilustrace Andrewa McAffee z webu National Geographic
Typový exemplář joaquinraptora sestává z neúplné kostry, včetně nekompletní lebky, zahrnující, jak bylo uvedeno výše, i mozkovnu a dále pravou část horní čelisti, obě zubní kosti spodní čelisti a několik zubů. Dále bylo nalezeno několik obratlů, včetně tří ocasních, levá pažní kost, kost vřetenní i kost loketní, druhý ze tří drápů pravé přední končetiny, levá stehenní kost, pravá kost holenní, dvě kůstky prstů zadních končetin a jeden dráp ze zadní končetiny. Kromě toho bylo ještě nalezeno ještě několik dalších kostí. Všechny tyto fosilní pozůstatky joaquinraptora byly postupně vykopány mezi lety 2019 až 2023 na lokalitě Valle Joaquín u pramene řeky Chico v argentinské provincii Chubut. Na její počest dostalo zvíře své rodové jméno, které v překladu do češtiny znamená "joaquínský lovec". Druhové přízvisko ctí Gabriela Andrése Casala, který jako první studoval souvrství Lago Colhué Huapí, jehož horniny jsou kampánského až maastrichtského stáří (datují se do doby před 80 až 66 miliony roky), a jež kromě joaquinraptora vydaly i fosilie dalšího megaraptorána, dosud nepojmenovaného, ale i titanosaura rodu Argysaurus nebo hadrosaura rodu Secernosaurus. Nově popsaný megaraptorid pochází z pravděpodobně nejsvrchnější maastrichtské vrsty této geologické formace. Paleoklimatologické výzkumy poukázaly na to, že v době, kdy se tyto vrstvy tvořily, panovalo v joaquinraptorově domovině teplé klima s alespoň sezónními dešti. Spodnější vrstvy, datující se do spodního maastrichtu, se ukládaly v sezónně suchém nebo semiaridním klimatu. Zmíněný Argysaurus mohl být jedním ze zvířat, která Joaquinraptor na svých toulkách patagonskou krajinou potkával (to Secernosaurus byl už před 66 miliony let nejspíše ten tam, z fosilního záznamu má být pryč před asi 70 miliony let). Co se týče krokodylimorfů této doby a této části světa, mohl Joaquinraptor interagovat s druhem Colhuehuapisuchus lunai, jenž byl popsán v roce 2019. Byl to notosuchián, a zatím je znám jen na základě úlomku spodní čelisti. A kdo ví, třeba je to právě jeho pažní kost, co skončilo mezi zuby tohoto úctyhodného dravce.
Pravá pažní kost krokodylimorfa zaklíněná mezi zuby megaraptorida druhu Joaquinraptor casani. Na fotografiích ji vidíme v asociaci s oběma zachovalými zubními kostmi (a), poté samotnou (b) a detail interakce se zuby (c). Fotografie z článku Ibiricu et al. (Nature Communications)
Na vývojovém stromě má Joaquinraptor nejblíže k megaraptorovi, aerosteonovi, maipovi a tratayenii; to jsou všechno starší megaraptoridi (Megaraptor žil před 90 až 88 miliony let, Aerosteon asi před 75 až 72 miliony let, Maip možná před 70 miliony let a Tratayenia před 86 až 83 miliony let; všichni jsou známi z Argentiny). Ze všech těchto zvířat byl velikostním rekordmanem Maip, spodnomaastrichtský megaraptorid popsaný v roce 2022; na délku měl až 9,5 metru. Lucio Ibiricu a jeho kolegové v článku z 23. září zmiňují hypotézu Matthewa Lamanny a jeho kolegů z roku 2020, podle níž se jihoamerický klad megaraptoránů výrazně zvětšil oproti ranějším a starším australským megaraptoránům (mezi takové patřil pětimetrový Australovenator, jenž žil před 95 miliony roky). Z Austrálie se do Jižní Ameriky megaraptoridi dostali nejspíše přes Antarktidu někdy v polovině křídy. Joaquinraptor je nyní spolu s trochu starším maipem dobrým důkazem toho, že si jihoameričtí megaraptoridi svou značnou tělesnou velikost udrželi až do konce křídového období, kdy samozřejmě neptačí dinosaury potkal onen nám všem dobře známý osud. Nárůst velikosti těchto teropodů mohl souviset s vyhynutím carcharodontosauridů v turonu, druhém stupni svrchní křídy.
Zdroje informací pro tento článek:
Latest Cretaceous megaraptorid theropod dinosaur sheds light on megaraptoran evolution and palaeobiology (Nature Communications)
New megaraptor discovered—with its final meal still in its mouth (National Geographic)
Joaquinraptor (Wikipedia)
Vážná otázka na konec. Kdybyte měli stroj času a možnost jen a pouze jednou s jeho pomocí zavítat na konec křídy, přičemž byste měli na vybranou setkat se s T-Rexem nebo s joaquinraptorem... kterého z těchto predátorů byste zvolili?
Žádné komentáře:
Okomentovat