úterý 31. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 30. #2

Podle druhé nápovědy...

#2: Zvíře popsal jistý švýcarsko-americký biolog, který se však domníval, že jím studované fosilní pozůstatky ze západní Anglie patřily velké rybě. 


Co by to tak jenom mohlo být? Pokud nevíte, klidně si tipněte. Nic tím neztratíte!

pondělí 30. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 30. #1

Po týdnu vyplněném třemi popisky vybraných rhabdodontidů a třemi videoklipy z dokumentárního majestátu, kterým byla Zmrzlá planeta II, vás konečně čeká 30. týden soutěže "Který pravěký tvor to je?". Pro začátek opět připomínám, že se jí může zúčastnit kterýkoli návštěvník blogu - prostě jen do sobotního poledne napište rodové jméno popisovaného živočicha do komentáře pod nejnovější z nápověd. Uhodnete-li správně, dostanete v neděli diplom. Budu rád, když se zúčastníte, a doufám, že se vám bude dařit! A teď první nápověda:

#1: Tento bezobratlý žil v siluru a devonu.


Na začátku je to vždy poněkud obecné, ale v průběhu týdne se budou nápovědy stávat konkrétnějšími...

neděle 29. ledna 2023

6 vybraných druhů rhabdodontidů: Rhabdodon priscus

Vědecký název: Rhabdodon priscus,
Rozšíření: Francie, Rumunsko; evropské ostrovy v křídě,
Velikost: délka 4 až 6 metrů, hmotnost 250 kilogramů.
Do rodu Rhabdodon patří dva druhy: typový R. priscus, popsaný Philippem Matheronem v roce 1869, a R. septimanicus, zavedený Éricem Buffetautem a Jeanem Le Loeuffem v roce 1991. Rhabdodon priscus je znám z exemplářů pocházejících ze souvrství Marnes Rouges Inférieures ve francouzských Pyrenejích -  stejné souvrství vydalo také pozůstatky crocodyliforma Allodaposuchus precedens či velkého ptáka (nikoliv non-aviánního dinosaura) druhu Gargantuavis philoinos - a dále ze souvrství Gres de Saint-Chinian - to vydalo také variraptora - a Grès de Labarre. Rhabdodon býval dříve trochu problémový, co se zařazení týče, a byl považován jak za hypsilophodontida, tak za iguanodonta (a pro úplnost, klad Rhabdodontomorpha patří do kladu Iguanodontia). V pozdní křídě Evropy šlo o dosti prominentního herbivora, žijícího na celé řadě evropských ostrovů (Evropa v dnešní podobě tehdy samozřejmě neexistovala). Na rumunském ostrově Hațeg se Rhabdodon priscus setkával například s dravým ptákem balaurem či troodontidem elopteryxem, kteří ho mohli lovit. Hategský Rhabdodon se objevil v epizodě Podovy cesty (Pod's Travels) ze seriálu Planeta dinosaurů (Dinosaur Planet), v němž byl označen jako "iguanodont".

Zdroj obrázku: Dinosaur Planet (Evergreen Films/Discovery Channel), staženo z DeviantArt

sobota 28. ledna 2023

Zmrzlá planeta II - Mláďata sovice sněžní se učí létat

Mláďata sovice sněžní se učí létat. Sovice sněžní (Bubo scandiacus) nemají na vyvedení svých potomků mnoho času - pouhých osm týdnů. A tento pár má k tomu v hnízdě šest ptáčat, v průměru však tito ptáci kladou sedm až čtrnáct vajec! Aby mláďata rychle vyrostla, nosí jim rodiče denně třicet ulovených lumíků. Dost se kvůli svému potomstvu dřou, aby je vykrmili na třínásobnou hmotnost. Jednoho dne však matka ptáčat nachází hnízdo opuštěné. Co se ptáčatům stalo? Naštěstí nezemřela - hnízdo opustila, a pomalu se rozmístila po aljašské tundře, aby je nenašli predátoři. Po asi šesti stech krmeních nakonec mladé sovice poprvé roztahují svá křídla, a začínají se učit letu. Nejprve jim to nejde, a vypadají při tom docela komicky. Jejich snaha však komická vůbec není, mají totiž pouhý měsíc na to, aby se naučila létat. Poté se do aljašské Arktidy vrátí zima. Mláďata, jež přežijí, do té doby změní své zbarvení z černohnědé na bílou - proces změny jejich opeření je patrný už po dvou týdnech zkušebního létání. Rodiče si mohou oddechnout, všechno to snažení totiž nevyšlo vniveč.

Klip z páté epizody (Frozen Lands) velkolepého cyklu Zmrzlá planeta II (Frozen Planet II) od BBC Studios Natural History Unit, který byl v říjnu 2022 uveden na stanici BBC One.

pátek 27. ledna 2023

Obrázek týdne 27. 1. 2023

Nadešel poslední lednový pátek. Naše slechy opět zahlcují slova o prezidentské elekci, při níž bude vyzdvižen jeden z mužů usilujících o strávení příštích pěti let v chládku mé nejneoblíbenější české budovy, symbolu králů a tak podobně. Jsem si však jist, že jste dnes na Blogorgonopsid nezavítali proto, že byste chtěli, abych elaboroval svůj názor na existenci prezidentského úřadu. Jste tu kvůli Obrázku týdne, a já vám ho s radostí naservíruji! První tři letošní pátky patřily paleoartu, takže tentokrát se podíváme na malbu žijících zvířat! Autorem tohoto výtečného díla je švédsko-finský umělec Ferdinand von Wright. Dokončil jej roku 1860, a dal mu název "An Eagle-Owl Seizes a Hare".


Popisek k obrázku: Majestátní výr velký (Bubo bubo) uchopuje svými ostrými pařáty tělo zajíce běláka (Lepus timidus) v hlubinách drsné skandinávské divočiny. Vyplašený zajíc se zvedá na zadní, v poslední chvíli se pokoušeje vyskočit, a uniknout smrtícímu sevřetí predátora. Je však příliš pozdě. Hrozba se snesla z oblohy závratnou rychlostí, a zajícova reakce tentokrát nebyla dostatečná. Výr na něj upíná své velké kulaté zraky, a plně se soustředí na odnos své velké kořisti. Dnes pro něj nastanou hody; zajíc má spoustu masa, a tak si velká sova konečně po několika dnech zase naplní břicho k prasknutí. Kromě zajíců loví výr velký i hraboše, hryzce, potkany, ježky, králíky, koroptve, káňata, lišky a v neposlední řadě, byť jen vzácně, i mláďata divokých prasat. Je to velký dravý pták; rozpětí jeho křídel se pohybuje od 160 do takřka 190 centimetrů, a větší samice mohou vážit až 4,2 kilogramu. Tato sova se vyskytuje celoročně od severní Evropy přes její střed (včetně České republiky) i jihozápad až po ruský Dálný východ a sever japonského ostrova Hokkaidó. To zajíc bělák k nalezení ve střední a jižní Evropě rozhodně není, vyskytuje se však od Irska a Británie přes celou Skandinávii a severní Asii opět až po Hokkaidó. Průměrně váží 2,5 kilogramu. Zajímavé jsou jeho králičí uši - laiky může první pohled na tohoto zajíce docela zmást, skutečně jde však o zajíce, nikoliv králíka.

Ferdinand von Wright je nejlépe známý pro své bravurní ilustrace ptáků. Můžu vám slíbit, že některé z nich se ještě v rubrice Obrázky týdne letos objeví!
Máte-li přístup k online streamu BBC Two, nezapomeňte, že dnes ve 21:00 našeho středoevropského času se bude na stanici vysílat poslední epizoda Winterwatch 2023! Během letošní série se toho zase stalo tolik - a pokud sledujete Michaelu Strachan na Twitteru, pak víte, že na něm byla dokonce krátce zablokována (shame on Elon, he blocks everyone these days). Co se světa paleobiologie týče, možná jste zaregistrovali, že 25. ledna vyšel v Nature článek o dosud nejstarším známém červorovi! Snad se o něm ještě v budoucnu na blogu zmíním, článek Bena T. Kligmana a jeho kolegů je nicméně k přečtení zde.
Během víkendu dokončím projekt 6 vybraných druhů rhabdodontidů, a také vám představím ještě jeden vybraný úryvek ze Zmrzlé planety II - těšte se, také v něm budou figurovat sovy! Příští týden se vrátí kvíz "Který pravěký tvor to je?". Užijte si poslední lednový víkend, a chystáte-li někdo revoluci a okamžité svržení dalšího zlobidla z hradu, určitě mne o něm včas informujte, ať se mohu přidat!

čtvrtek 26. ledna 2023

Zmrzlá planeta II - Chameleoní porod

Chameleoní porod. Nejvyšší svahy Mount Kenya ve východní Africe jsou domovem jednoho překrásného plaza z řádu šupinatých - chameleona přilbového (Trioceros hoehnelii). Tento pětadvacet centimetrů dlouhý ještěr je k nalezení v Keni a Ugandě, na čenichu má jediný drobný výstupek ("růžek"), a co se rozdílnosti pohlaví týče, platí u něj, že samci jsou větší, než samice. Chameleoni přilboví přečkávají mrazivé noci ve vysokých polohách tím, že zpomalí svůj metabolismus a samozřejmě také tlukot svého srdce na minimum. Ráno se pak vyhřívají na sluníčku, aby získali potřebnou energii; přitom jim tmavne kůže, díky čemuž pohlcuje více slunečního světla. Uvidíte příběh samice, která po dosažení teploty pouhých 20°C začne rodit mláďata. Většina chameleonů klade vejce, ale tento druh žije v příliš chladných podmínkách, a tak - stejně jako jiní plazi vyskytující se v podobném prostředí - rodí živá mláďata. Výhodou je, že v těchto oblastech žije méně predátorů či potenciálních kompetitorů o kořist, a tak se chameleonům přilbovým v horských oblastech východní Afriky daří. Malí chameleonci se nedlouho po narození naučí, jak se s náhlým poklesem teploty po západu slunce vypořádat. Zásadní je, aby se schovala v husté vegetaci. Malý chameleon chycen nechráněn krutým mrazem riskuje, že pojde! 

Klip ze třetí epizody (Frozen Peaks) velkolepého cyklu Zmrzlá planeta II (Frozen Planet II) od BBC Studios Natural History Unit, odvysílaného premiérově v říjnu 2022 na BBC One.

středa 25. ledna 2023

6 vybraných druhů rhabdodontidů: Zalmoxes robustus

Vědecký název: Zalmoxes robustus,
Rozšíření: Rumunsko,
Velikost: délka 2,5 metru, hmotnost 45 kilogramů.
Zalmoxes robustus, typový druh rodu Zalmoxes a zároveň jeden ze dvou v současnosti platných, byl popsán Franzem Nopcsou v roce 1899. Ten jej zařadil do rodu Mochlodon, ale o šestnáct let později jej překlasifikoval jako zástupce rodu Rhabdodon. Rod Zalmoxes (podle Zalmoxise, zbožštěného Dáky) až v roce 2003 zavedli David B. Weishampel a jeho kolegové, kteří zároveň popsali druhou, větší specii, Z. shqiperorum. Z. robustus je znám z lebky zachované z asi 80 % (druhá specie naopak z ostatních kostí). Jednalo se o malého býložravého dinosaura, žijícího na ostrově Haţeg se svými příbuznými rhabdodonem a transylvanosaurem, ale i s drobnými titanosaury magyarosaurem a paludititanem. Zalmoxes chodil po dvou i po čtyřech. Žil na samém konci křídové periody, před 70 až 66 miliony lety. Mláďata tohoto dinosaura si zahrála v páté epizodě cyklu Prehistorická planeta (Prehistoric Planet) vydaného loni v květnu.

Zdroj obrázku: Dinodata.de

úterý 24. ledna 2023

Zmrzlá planeta II - Probuzení želv ozdobných po zimě

Probuzení želv ozdobných po zimě. Želva ozdobná (Chrysemys picta) je nejseverněji žijícím druhem želvy na naší planetě. Vyskytuje se v Severní Americe, od severního Mexika po jižní Kanadu, a právě tam, v jižní části provincií Manitoba, Saskatchewan, Alberta a Britská Kolumbie se tento nádherný plaz každoročně setkává s těžkým úkolem. Musí totiž přečkat mrazivou zimu. Jako ektotermní živočich nemůže být v nejchladnějším období roku aktivní. A tak se tyto maximálně pětadvaceticentimetrové želvy nechávají zmrazit. V několikačlenných skupinkách zimu prospí pod zemským povrchem, kde je teplota o něco vyšší, než na povrchu. Během zimního spánku želvám ani netlučou srdce, aktivní je pouze jejich mozek. Jakmile se na začátku jara začne oteplovat, začínají želvy ozdobné doslova rozmrzat. Jejich tělesná teplota vystoupí nad bod mrazu, a jejich srdce se opět roztlučou. Získávajíc energii z okolního, pomalu se zahřívajícího prostředí, vrátí se želvy k obvyklé aktivitě, a opustí své podzemní doupě. Uvidíte záběry skupinky mladých želv ozdobných, ještě pohlavně nedospělých, jak si procesem defrostingu projdou poprvé ve svých životech. Pozoruhodné je, že navzdory očekávání nejsou želvy ozdobné některými z posledních, ale naopak jedněmi z prvních zimních spáčů, jejichž aktivita značí v kanadských lesích příchod přívětivějšího, teplejšího ročního období.

Klip z páté epizody (Frozen Lands) velkolepého cyklu Zmrzlá planeta II (Frozen Planet II) od BBC Studios Natural History Unit, uvedeného v říjnu 2022 na BBC One.

pondělí 23. ledna 2023

6 vybraných druhů rhabdodontidů: Transylvanosaurus platycephalus

Vědecký název: Transylvanosaurus platycephalus,
Rozšíření: Rumunsko,
Velikost: délka 2 metry.
Zatím poslední popsaný rhabdodontid - jeho popis vyšel v listopadu 2022 ve vědeckém časopise Journal of Vertebrate Palaeontology, a se svými kolegy jej zpracoval Felix J. Augustin z Univerzity Tübingen. Exemplář, na základě kterého zvíře popsali, sestává z lebečního fragmentu, jenž byl nalezen v roce 2007 v údolí řeky Bărbat na východě pánve Haţeg. Svým rodovým jménem samozřejmě Transylvanosaurus odkazuje na historickou oblast Transylvánii, se kterou (konkrétně s jejím hradem Bran) je spjat příběh o Drákulovi. S délkou 2 metrů a tělesnou hmotností 41 kilogramů byl Transylvanosaurus relativně malým ptakopánvým dinosaurem, nikoliv však nejmenším zástupcem své čeledi (a nebyl ani tím největším rhabdodontidem). Spolu se svými bratránky zalmoxesem a rhabdodonem, ale také s malým sauropodem magyarosaurem či trooodontidem rodu Elopteryx žil Transylvanosaurus na ostrově Haţeg, proslulém zejména díky epizodě pseudodokumentárního cyklu Planeta dinosaurů (Dinosaur Planet) z roku 2003. I on byl "ostrovním trpaslíkem". Žil v pozdní křídě stupně maastricht.

Autor obrázku: Peter Nickolaus, staženo z webu Sci.News

neděle 22. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 29. - Diplom

Včera skončil 29. týden kvízu "Který pravěký tvor to je?", a nyní je na čase předat diplom jeho účastníkovi! Stejně jako minulý týden, i tentokrát se do soutěže zapojil Dracovenator03, začež mu velmi děkuji. Odpověď poslal necelou hodinu před publikováním přednastaveného "odhalení"... Nebudu to dále prodlužovat, přejděme hned k diplomu!

Na základě všech čtyř nápověd jsi uhodl, že popisovaným zvířetem byla velká dravá velryba Livyatan z epochy miocénu. Gratuluji k uhodnutí, a předávám Ti tento diplom. Doufám, že se Ti bude líbit.


Zítra nevstoupíme do dalšího týdne kvízu, ale seznámíme se s dalším z 6 vybraných druhů rhabdodontidů! Jak jsem v pátek avizoval, mám pro vás vybrané i nějaké ty další úryvky ze Zmrzlé planety II. Kvíz se vrátí, ale až v pondělí 30. ledna! Doufám - snad ne naivně - že v jeho 30. týdnu zkusí štěstí více návštěvníků těchto stránek.

sobota 21. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 29. - Výsledek

Devětadvacátý týden kvízu "Který pravěký tvor to je?" dospěl svého konce, a nezbývá, než vám odhalit, kterého živočicha jsem to těmi čtyřmi nápovědami popisoval. Tak se na to znovu podívejme!

Podle první nápovědy se jednalo o mořského živočicha žijícího v epoše miocénu. Druhou nápovědou jsem vám sdělil, že exemplář, na základě něhož bylo toto zvíře formálně popsáno, měl tři metry dlouhou lebku. Podle třetí nápovědy byly zuby tohoto velkého živočicha, vrcholového predátora svého času, nalezeny v Austrálii, JAR, Argentině a Chile. A konečně čtvrtá nápověda, podle níž se jednalo o 13 až 17,5 metru dlouhého kytovce, jejíž druhové jméno má co do činění s Moby Dickem (byl totiž pojmenován na počest Hermana Melvillea, autora knihy Moby Dick), už jen potvrdila, že naším tajemným zvířetem byl...

Livyatan!


pátek 20. ledna 2023

Obrázek týdne 20. 1. 2023

Třetí lednový Obrázek týdne přidávám na svůj blog se smíšenými pocity. Cítím vztek po zhlédnutí videa z anglického Failsworthu, ve kterém byla svými spolužačkami sbita patnáctiletá dívka, a po včerejším zjištění, že Jacinda Ardern, novozélandská labouristická premiérka, se rozhodla odejít ze své funkce - jak zmínil Sam Neill, který ztvárnil Alana Granta v Jurských parcích, určitou roli v tom hrála i misogynie ze strany neskutečného počtu pravicových šikanérů. Na druhou stranu po těchto a dalších depresivních zprávách cítím trochu radosti z nálezu tohoto úžasného obrazu od paleoartisty a budoucího zubaře Haidena, který na internetu vystupuje pod přezdívkou SYED. Dokáže člověka trošku rozzářit, nemyslíte?


Popisek k obrázku: Opuštěné mládě medvěda etruského (Ursus etruscus) narazilo na svých toulkách zasněženou krajinou na chalicotheriida druhu Hesperotherium sinense. Velký býložravý lichokopytník si ho se zájmem prohlíží, a po vzoru medvíděte, unaveného z hledání matky, usedá na studený sníh. Obě zvířata, tolik odlišná, prožívají jakési podivné porozumění. Obě jsou tu sama, opuštěna na okraji zmraženého, tichého lesa. Medvídě konečně po hodinách a hodinách zběsilého pobíhání po sněžné pláni zapomíná na ztracenou matku, byť jen krátce. Hesperotherium zase opouští myšlenky na kručící břicho, jež ho dosud nutilo hledat alespoň nějakou vegetariánskou svačinu, a mláděti tvora, kterému by se v jiných případech vyhnulo velkým obloukem, hledí do očí. Mezi těmito zvířaty však nevzniká dlouhé přátelství. Po chvíli obě odejdou zpět do svých světů. Hesperotherium bylo vysoké až 2 metry a vážilo 450 kilogramů. Dospělý medvěd etruský také nebyl na savčí poměry drobeček; na délku měl až 2,3 metru, jeho tělesná hmotnost se pohybovala mezi 150 až 320 kilogramy, a v kohoutku při chůzi na všech čtyřech měl až 130 centimetrů. Díváte se na výjimečnou momentku ze severní Číny, z doby před 1,5 milionem let.

Haiden pojmenoval toto dílo "Lost". Jedná se o jeho poslední malbu z roku 2022. Nevím, jak vy, ale já ho považuji za dost možná jeden z nejlepších "paleo-obrazů" loňského roku. Prostě si nemůžu pomoci, a do rubriky Obrázky týdne jsem ji zařadil právem.
Připomeňme si ještě nějaké další pěkné věci. Od úterý tohoto týdne se na BBC Two vysílá nová série Winterwatch! Letošní řada má opět 8 dílů, a vystupují v ní Chris Packham, Megan McCubbin, Michaela Strachan, Gillian Burke a Iolo Williams; poslední dva jmenovaní se tentokrát věnují zimní přírodě Edinburghu. Včerejší pětašedesátiminutový díl byl opravdu vynikající - vystupoval v něm Paul Harfleet, umělec a aktivista, o kterém jsem se prvně dozvěděl v roce 2020 prostřednictvím Self-Isolating Bird Club. Paul v předtočeném segmentu hovořil i o svém The Pansy Project, v jehož rámci zasazuje macešky na místech homofobního násilí. Věřte mi, že o The Pansy Project jsem chtěl už léta napsat, a určitě se k tomu letos dostanu. Až budu na blog dávat klipy z Winterwatch, určitě zde zveřejním i segment s Paulem.
A když už zmiňuji příspěvky do rubriky Videa, příští týden se zase dočkáte nějakých úryvků ze Zmrzlé planety II! Také vás čekají další části 6 vybraných druhů rhabdodontidů. Od kvízu si dáme na týden přestávku, se samým koncem ledna se ale zase vrátí!

čtvrtek 19. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 29. #4

Mé trápení čtenářů blogu pokračuje... Pokud jste zatím neuhodli, o které zvíře jde, čtvrtá nápověda vám jistě v hlavách udělá pořádek! Ovšem pokud ne, vězte, že pro vás není žádná budoucnost - aneb jak to řekl jeden romantický bojovník s fašistickou totalitou, "v našem lepším světě pro vás není místo".

#4: Jednalo se o 13 až 17,5 metru dlouhého kytovce, jehož druhové jméno má jistou souvislost s bílou velrybou Moby Dickem.


Tak honem s tím do komentáře, ať dostaneš v neděli diplom!

středa 18. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 29. #3

Je středa, odbila dvanáctá, a je čas zase vás trochu potrápit (a vězte, že si to nadmíru užiji). 

#3: Fosilizované zuby tohoto zvířete, jež bylo svého času vrcholovým predátorem, byly nalezeny v Austrálii, Jihoafrické republice, Chile a Argentině. 


A mám vás, přátelé. https://i.gifer.com/JzR2.gif

úterý 17. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 29. #2

A je tu druhá nápověda! Podle ní...

#2: Exemplář, na základě něhož byl tento živočich formálně popsán, měl tři metry dlouhou lebku.


Hmm... Hmm! Hmm!!! Už vám to začíná docházet, co?

pondělí 16. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 29. #1

Začíná devětadvacátý týden kvízu "Který pravěký tvor to je?", v němž je vaším úkolem během týdne uhodnout, které dávno zmizelé zvíře čtyřmi nápovědami, publikovanými každý den od pondělí do čtvrtka, popisuji. Připomínám, že zúčastnit se může kterýkoli návštěvník blogu. Prostě jen napište rodové jméno živočicha do komentáře pod nejnovější z nápověd, a to do sobotního poledne! Uhodnete-li správně, dostanete diplom! Pojďme tedy na to...

#1: Tento mořský živočich žil v epoše miocénu.


Klidně si tipněte už teď, nic tím neztratíte!

neděle 15. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 28. - Diplom

Osmadvacátý týden kvízu "Který pravěký tvor to je?" končí, a po odhalení největšího tajemství celého týdne - většího tajemství, než kdo se nám zase usadí na pražském hradě, v historicky nejvýznamnějším sídle lumpů této bezvýznamné země - mi nezbývá nic jiného, než předat diplom jeho účastníkovi! Moc děkuji Dracovenatorovi03, že se do soutěže zapojil!

Na základě všech čtyř nápověd jsi uhodl, že zvířetem, které jsem popisoval, byl Atrociraptor. Právem ti tedy patří tento diplom! Jednou jsi vyhrál v soutěži na Blogorgonopsidovi, a kdo ví, třeba příště vyhraješ v prezidentských volbách! Vtipy stranou, gratuluji ti ke správnému uhodnutí, a doufám, že se ti diplom bude líbit...


Ještě jednou dík Dracovenatorovi03 za účast. Jak jsem slíbil v závěru Obrázku týdne z pátku třináctého, zítra vstoupíme do již 29. týdne této soutěže, a budu velmi rád za každého účastníka! Stále si myslím, že tento kvíz může být docela zábava...

sobota 14. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 28. - Výsledek

Osmadvacátý týden kvízu "Který pravěký tvor to je?" je za námi... Osmadvacátý?! Proboha, já jsem starý... Podívejme se nyní, jaké zvíře jsem vlastně těmi čtyřmi nápovědami popisoval. Je možné, že jste se trefili!

Podle první nápovědy se jednalo o dinosaura žijícího v Severní Americe ve svrchní křídě stupně maastricht. Dle nápovědy druhé to byl theropod dlouhý asi 2 metry a vážící 15 kilogramů. Ve středu jsem upřesnil, že patří do čeledi Dromaeosauridae, a že ačkoliv byl dříve považován za velociraptorina, nyní (od roku 2022) je řazen do podčeledi Saurornitholestinae, do níž patří i známý Bambiraptor. No, a poslední nápověda, podle níž se tento dinosaurus v loňském roce objevil v jistém vysokorozpočtovém filmu (Jurský svět: Nadvláda), jakož i dokumentu vyprávěném Davidem Attenboroughem (Prehistorická planeta), už jen potvrdila, že naším tajemným živočichem byl...

Atrociraptor!


pátek 13. ledna 2023

Obrázek týdne 13. 1. 2023

Je pátek třináctého. A to samozřejmě nevěstí nic dobrého. Bezpočet obyvatel této dysfunkční státní soudržnosti již dnes míří k volebním urnám, aby vynesla vzhůru některého z favoritů pro funkci, jež se takovým, jako jsem já, zdá býti ničím jiným, než pozůstatkem feudalismu - a připomínkou, že stále nemáme společnost založenou na rovnosti. Pryč však od politiky, alespoň na chvíli. Přenesme se prostřednictvím této nádherné malby zpět do dávných dob, kdy koncepty zastupitelské demokracie či diktatury neexistovaly! Autorem tohoto nádherného obrazu je výtečný paleoartista Gabriel Ugueto. Byla použita pro balení modelu vyobrazeného dinosaura, jenž byl vydán jako součást Beasts of the Mesozoic: Tyrannosaur Series od výrobce hraček Creative Beast Studio.


Popisek k obrázku: Masožravý dinosaurus Proceratosaurus bradleyi ukořistil drobného mammaliophorma, a jeho nebohé tělíčko svírá ostrými drápy. Stojí na místě, obezřetně pozoruje okolí, a vyčkává na tu pravou chvíli, kdy se do své kořisti, dosud nezabité, bude moci zakousnout. Život malého chlupáče bude za několik sekund ukončen. V posledních chvílích sebou mrská ve snaze uniknout svému hrůznému osudu. Lovec je klidný, a v tlamě, vybavené pilkovými zuby, se mu již sbíhají sliny. Džungle, kterou oba tito tvorové obývají, porůstá místa, z nichž bude jednoho dne Anglie. Fosilní pozůstatky proceratosaura byly nalezeny nedaleko Minchinhamptonu v regionu Cotswolds, zabírajícího přes dva tisíce čtverečních kilometrů rozlohy hrabství Gloucestershire. Byl to tři až čtyři metry dlouhý, maximálně sto kilogramů vážící theropod, řadící se mezi tyrannosauroidy; do čeledi Proceratosauridae s ním patřili třeba i pozdně jurský Guanlong nebo Yutyrannus z rané křídy Číny. Je to neuvěřitelné, ale tento pořádně přerostlý krocan patřil do příbuzenstva všemi milovaného tyrannosaura rexe. Výrazný hřebínek, který zdobil jeho hlavu, mohl být využíván k lákání partnerů nebo zastrašování rivalů. Zároveň však pomáhal snížit tlak, se kterým se jeho lebka potýkala při skousnutí čelistí. Proceratosaurově domovině dominovaly jehličnany z čeledí Cheirolepidiaceae a Araucariaceae, dále však lesy, které obýval, tvořily i kapraďorosty a jinany. Tato scéna se odehrává před 166 miliony let.

Gabrielovy malby jsou opravdu překrásné. Možná si vzpomínáte, že jsem vás v říjnu minulého roku informoval o nadcházející sérii knížek Ultimate Dinosaurs od Bena Garroda, ilustrovaných právě Gabrielem Uguetem. Dobrá zpráva, přátelé - nyní již vím, kdy budou první populárně naučné knihy z této série uvedeny na trh. Předobjednat si je na některých webech můžete už teď, každopádně k jejich vydání dojde letos v červnu!
Příští týden vás na mém blogu čeká 29. týden kvízu "Který pravěký tvor to je?". Budu rád, když se jej zúčastníte... Nejste-li však kvízovými lidmi, vězte, že pro vás připravuji další články o rhabdodontidech!
Na závěr se jen velmi krátce vyjádřím k prezidentským volbám, které jsou nám v posledních dnech - a zvláště dnes - připomínány na každém kroku, div nám z toho hlavy nepukají. Přijde vám můj pohled na ně příliš cynický? No, pokud chcete, podívejte se na toto video Standy Bilera z Deníku Alarm, a udělejte si o nich vlastní obrázek. 

čtvrtek 12. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 28. #4

Poslední nápověda je tu! Možná jste dosud tápali, ovšem po přečtení následujících řádků se již nebudete moci vymlouvat!

#4: Tento dromaeosaurid, formálně popsaný před devatenácti lety, se v loňském roce objevil v jednom vysokorozpočtovém filmu a také v jednom dokumentárním pořadu vyprávěném Davidem Attenboroughem.


Dejte si to všechno dohromady, a šup s tím do komentáře! Věřím, že již víte, který pravěký tvor to je!

středa 11. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 28. #3

Co by ten dvoumetrový theropod ze Severní Ameriky mohl být zač? Něco víc vám o něm prozradí dnešní nápověda!

#3: Tento theropod patří do čeledi Dromaeosauridae. Dříve byl klasifikován jako velociraptorin, nyní je však řazen do stejné podčeledi, jako Bambiraptor.


Nedělám vám to tentokrát moc lehké? No, je to přece jen rozjezd... Hlavně napište rodový název toho tvora do komentáře!

úterý 10. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 28. #2

Je úterý, dvanáct hodin, a já vám přináším druhou nápovědu!

#2: Jednalo se o theropodního dinosaura dosahujícího délky kolem 2 metrů a vážícího 15 kilogramů.


Začíná to být konkrétnější, co? Tipujte, nic tím neztratíte! Když neuhodnete správně, můžete to znovu zkusit zítra nebo ve čtvrtek!

pondělí 9. ledna 2023

Který pravěký tvor to je? Týden 28. #1

Jak jsem v závěru minulého roku slíbil, kvíz "Který pravěký tvor to je?" se zase vrací, aby vás v průběhu příštích několika týdnů zabavil. Cíl je jednoduchý - uhodnout, které zvíře čtyřmi nápovědami v průběhu každého týdne popíši. Od pondělí do čtvrtka budou postupně na blogu vycházet nápovědy prozrazující vždy něco víc o vybraném živočichovi z dávných dob. Pokud vás napadne, oč by se mohlo jednat, napište rodový název zvířete do komentáře. Bude-li vás odhad správný, máte šanci získat diplom, jehož udělení pak proběhne v neděli. Zúčastnit se může každý, a nezapomeňte, že zde nejde o nějaké vítězství - soutěživost je přece pro slabochy, hlavní je zúčastnit se a užít si to! Odpověď můžete psát každý týden až do sobotního poledne, kdy bude uvedeno, kterým zvířetem jsem vás tedy trápil. To je k pravidlům soutěže vše... Teď se podívejme na první nápovědu...

#1: Tento dinosaurus žil v pozdní křídě stupně maastricht v Severní Americe.


První nápověda je vždy velmi obecná, v průběhu týdne vám však o vybraném zvířeti prozradím více. I nyní si můžete tipnout! Kdo ví, třeba se trefíte, a budete mít zajištěný diplom!

neděle 8. ledna 2023

6 vybraných druhů rhabdodontidů: Pareisactus evrostos

Vědecký název: Pareisactus evrostos,
Rozšíření: Španělsko,
Velikost: neznámá.
Tento rhabdodontid byl popsán v roce 2019 Javierem Párragou a Albertem Prieto-Márquezem na základě lopatky nalezené ve svrchně křídovém souvrství Temp, konkrétně ve členu Conqués. Ten vydal také fosilie krokodýlů druhů Allodaposuchus hulki a Arenysuchus gascabadiolorum, kachnozobého dinosaura druhu Arenysaurus ardevoli či sauropoda druhu Abditosaurus kuehnei. Pareisactus žil před 67,5 až 66 miliony let, tedy na samém konci druhohor, a patřil tak mezi poslední non-aviánní dinosaury. Zároveň je to dosud předposlední popsaný rod rhabdodontida. Většina zástupců této skupiny je známa z rané křídy, ale Pareisactus je takovým důkazem, že rhabdodontidi vydrželi až do konce křídy, a koexistovali tedy s hadrosaury. Rodové jméno můžeme do češtiny přeložit jako "vetřelec"; v souvrství Temp působila lopatka rhabdodontida mezi všemi těmi pozůstatky kachnozobých dinosaurů docela cize. Kvůli tomu, že je z P. evrostos známa jediná kost, nelze spolehlivě určit, jak velkým zvířetem vlastně byl.

sobota 7. ledna 2023

Zmrzlá planeta II - Středoasijský manul loví

Středoasijský manul loví. Mezi nejznámější zvířecí obyvatele pouště Gobi, ale i Tibetu, Jihosibiřských hor, Íránské vysočiny a Hindúkúše patří manul (Otocolobus manul), anglicky nazývaný Pallas' cat na počest pruského přírodovědce Petera Simona Pallase. Je to dost možná nejrozezleněji vypadající kočka na světě. Důležitější je však to, že má nejhustější srst ze všech kočkovitých šelem. To ji však před hrozivým mrazem pouště Gobi nechrání stoprocentně - aby si své tělesné teplo udržela, musí každý den ulovit pět hlodavců. Její nejčastější kořistí jsou hryzci a pískomilové. Protože má však manul ve srovnání se svými příbuznými velmi krátké končetiny, působí při plížení za kořistí poněkud legračně. Samozřejmě jej to však také činí nenápadným - díky krátkým končetinám se kočka drží velmi nízko u země. Je-li však na sněhu příliš dlouho, brzy ji začnou zábnout chodidla. Podaří se jí ulovit vylédnutou kořist? Nebo neustálým třepáním končetin pískomily a hryzce vystraší? Jen jeden ze tří manulových lovů končí úspěchem. Není divu, že tato zvířata vypadají pořád tak rozezleně a otráveně!

Klip z první epizody (Frozen Worlds) velkolepého cyklu Zmrzlá planeta II (Frozen Planet II) od BBC Studios Natural History Unit, uvedeného v říjnu 2022 na televizním kanále BBC One.

pátek 6. ledna 2023

Obrázek týdne 6. 1. 2023

V neděli nám začal nový rok 2023, do kterého jsem vám, čtenářům, již popřál vše nejlepší. Zatím jsem vám ale tento rok neukázal žádný z nádherných obrazů dávno vyhynulých živočichů či fotografií a maleb těch současných, které od 1. ledna zaujaly mou pozornost. Tak to dnes, šestého, musím napravit, když je zase ten pátek! Autorem tohoto úžasného díla je Hodari en Invierno, který je nyní oficiálně součástí týmu tvořícího webové stránky The Extinctions. Obrázek je součástí jejich dnes vydaného článku zaměřujícího se na vymřelou faunu Ostrova lorda Howa. Vřele doporučuji přečíst si ho!


Popisek k obrázku: Dva samci obří želvy druhu Meiolania platyceps spolu zápolí o teritorium na svahu nejvyšší hory Ostrova lorda Howa, ponořené v bujné džungli. Tváře mají zbarveny doruda, aby se vzájemně zastrašili. Ač se nejedná o tvory nikterak hbité, opřela se jedna želva do svého protivníka takovou silou, že jej převrací na bok. Za podivného, kručivého zvuku poražená Meiolania padá ze svahu, přičemž svým silným krunýřem stlačuje měkkou půdu. Zápas obrněných plazů vyrušil chřástala Howeova (Hypotaenidia sylvestris), až dosud pokojně vyhledávajícího dobré místečko k vytažení pár žížal ze země, a tak vyděšeně upaluje pryč. Byl by nerad, kdyby ho želva strhla dolů ze svahu s sebou. Tento druh chřástala je dnes ohrožený; v levém dolním rohu vidíme dalšího dodnes žijícího tvora, díky kterému Ostrov lorda Howa proslul, a jenž je kriticky ohroženým - "nejvzácnější hmyz na světě", až dvaceticentimetrovou strašilku Dryocelus australis. Souboj meiolanií vyděsil také dva papoušky vymřelého druhu Cyanoramphus subflavescens, který byl naposledy viděn v roce 1869. Na rozdíl od vyobrazených ptáků a hmyzu nebyla Meiolania endemitem Ostrova lorda Howa, ale její druhy žily také na Nové Kaledonii (M. mackayi), na severu Austrálie (M. brevicollis) a na ostrovech Vanuatu (M. demelipi). Tyto želvy s až třímetrovou tělesnou délkou vyhynuly v epoše holocénu, zřejmě kvůli výstupu oceánské hladiny po skončení posledního glaciálu. Když na ostrovy přijeli evropští kolonizátoři, želvy již byly vyhynulé. Tato scéna se odehrává na úpatí hory Mt Gower před 10 000 roky.

Meiolania a její příbuzní byly opravdu velmi zajímavými želvami! Škoda, že jsou již pryč. Byli to takoví "želví ankylosauři"...
Co dalšího můžete na mém blogu v příštích dnech čekat? Pozdraví vás další rhabdodontid, a také se dočkáte již třetího klipu ze Zmrzlé planety II, vyprávěné Davidem Attenboroughem! Od pondělí se budete moci zúčastnit opět se vracejícího kvízu "Který pravěký tvor to je?", takže doufám, že nebudete lenošit, a když už se bojíte zkusit štěstí v (dle mého nadmíru lehké) Soutěži Dinosauři 2022, zúčastníte se alespoň kvízu!

čtvrtek 5. ledna 2023

6 vybraných druhů rhabdodontidů: Matheronodon provincialis

Vědecký název: Matheronodon provincialis,
Rozšíření: Francie,
Velikost: délka 5 metrů.
Jediný zástupce rodu Matheronodon. Tento dinosaurus byl popsán v roce 2017 belgickým paleontologem Pascalem Godefroitem a jeho kolegy na základě několika exemplářů nalezených v lokalitě Velaux-La Bastide Neuve ve francouzském departmentu Bouches-du-Rhône. Rodové jméno tohoto zvířete ctí Philippa Matherona, francouzského paleontologa a geologa, který popsal nejznámějšího zástupce podčeledi Rhabdodontidae, tedy samotného rhabdodona, v roce 1869. Stejně jako tento až šestimetrový dinosaurus, i Matheronodon byl samozřejmě býložravý. Měl robustní horní čelist s výrazně zkrácenou špičkou, zatočenou nahoru. V porovnání s rhabdodonem měl tento dinosaurus v horní čelisti méně zubních jamek - osm oproti rhabdodonovým jedenácti. Zuby mělo toto zvíře až pět centimetrů široké a šest centimetrů dlouhé. Byly uzpůsobeny k trhání tuhých listů jednoděložných rostlin. Horní čelist z Velaux-La Bastide Neuve je dosud jediným nalezeným a identifikovaným pozůstatkem matheronodona. Tento málo známý rhabdodontid žil před zhruba 70 miliony let.

Autor obrázku: Lukas Panzarin, staženo ze Sci.News

středa 4. ledna 2023

Zmrzlá planeta II - Námluvy různopohlavních i stejnopohlavních párů albatrosů

Námluvy různopohlavních i stejnopohlavních párů albatrosů. Albatros jižní (Diomedea antipodensis) patří k nejmajestátnějším ptačím obyvatelům antarktické oblasti. Vyskytuje se ve dvou poddruzích na Ostrovech Protinožců, na Campbellově ostrově a na Aucklandových ostrovech. Živí se hlavonožci a rybami, na rozdíl od jiných druhů albatrosů však požírají jen malé množství mořských korýšů. Mladí ptáci tohoto druhu se zbarvením peří nápadně podobají albatrosům stěhovavým (Diomedea exulans). Hnízda si albatrosi jižní staví na hřebenech, svazích a plošinkách, a k jejich výrobě používají trávy nazývané anglicky tussock grass. V současné době se jedná o druh ohrožený. Na jaře se vracejí z širého oceánu s jedním cílem - zpárovat se. Uvidíme pokus čtrnáctiletého samce zaujmout menší samici, se kterou může strávit dalších padesát let svého života. Zaujetí její pozornosti však není tak jednoduché. Vzájemné, synchronizované rozpínání křídel totiž naruší další samec - bude-li jeho rozpětí křídel větší, než rozpětí křídel původního nápadníka, samice si vybere jeho. Po nevydařeném pokusu se náš samec přesunuje k dalšímu zástupci svého druhu, tentokrát samci, a předvádí se mu stejným způsobem. Není žádným tajemstvím, že albatrosi vytvářejí stejnopohlavní páry, tak jako mnoho jiných živočichů. S vybraným partnerem stráví pravděpodobně zbytek svého života. Na Ostrovech Protinožců je toto chování zcela obvyklé, i z toho důvodu, že samců albatrosů jižních je třikrát více, než samic. Důvodem úbytku samic tohoto druhu je nepřiměřené používání rybích sítí s háčky; samice loví v severnějších vodách, kde je těchto sítí více, a tak se častěji stávají jejich oběťmi. To však neznamená, že by stejnopohlavní páry albatrosů byly nějak méně ceněné, ba naopak, samci jsou za toto párování rádi.

Klip ze čtvrté epizody (Frozen South) velkolepého cyklu Zmrzlá planeta II (Frozen Planet II) od BBC Studios History Unit, který měl premiéru v říjnu 2022 na stanici BBC One.

úterý 3. ledna 2023

Zmrzlá planeta II - Kosatky na lovu tuleňů krabožravých

Kosatky na lovu tuleňů krabožravých. Tuleň krabožravý (Lobodon carcinophaga) žije okolo celého antarktického kontinentu. Je to jediný zástupce rodu Lobodon, a dosahuje délky až 2,3 metru a hmotnosti kolem 200 kilogramů. Navzdory svému jménu se neživí kraby, ale antarktickým krillem (Euphasia superba); 90 % jeho jídelníčku je tvořeno těmito drobnými korýši žijícími v až třicetitisícových agregacích. Ač je tento pozoruhodný polehávač na ledových krách velkým nebezpečím pro drobné bezobratlé, sám není v bezpečí před největším zástupcem čeledi delfínovitých - kosatkou dravou (Orcinus orca). Lov tuleňů krabožravých těmito až osmimetrovými karnivory dosud nebyl zevrubně zdokumentován, ale týmu ze Zmrzlé planety II se podařilo natočit výtečnou sekvenci, jež toto chování přímo učebnicově ilustruje. Kosatky žijí ve skupinách vedených matriarchou, každý člen skupiny však za jeden den musí sežrat kořist o velikosti jednoho tuleně. Tlak je tedy na ně velký. Kosatky loví tuleně tak, že se ve skupince rozplavou proti ledové kře, a v její těsné blízkosti prudkým mávnutím ocasu vytvoří vlnu, jež kořist smete do vody, anebo kru alespoň rozlomí. Jedná se o velmi inteligentní predátory, ale ne každý lovecký pokus je úspěšný. Seženou tentokrát tolik potřebné maso nebo neuspějí? Podaří se jim tuleně zmáčknout v čelistech hned po jeho smetení z kry nebo budou nuceny dát se do jeho pronásledování - a pokud ano, vyhraje tuleň nebo kosatka? Vypráví David Attenborough.

Klip ze čtvrté epizody (Frozen South) velkolepého cyklu Zmrzlá planeta II (Frozen Planet II) od BBC Studios Natural History Unit, který se premiérově vysílal v říjnu 2022 na stanici BBC One. 

pondělí 2. ledna 2023

6 vybraných druhů rhabdodontidů: Mochlodon suessi

Vědecký název: Mochlodon suessi,
Rozšíření: Rakousko,
Velikost: délka až 4 metry.
Mochlodon suessi je jedním ze dvou druhů rodu Mochlodon, jenž byl popsán roku 1881 britským paleontologem Harrym Seeleyem, jenž je též znám jako autor popisů anoplosaura, pristerognatha či skupiny Gorgonopsia. Samotný M. suessi byl nicméně popsán jako zástupce rodu Iguanodon už deset let před zavedením rodu Mochlodon; jako I. suessi jej popsal rakouský paleontolog Emanuel Bunzel; ten se svými kolegy Ferdinandem Stoličkou a Eduardem Suessem popsal i nodosaurida struthiosaura. Pozůstatky obou těchto dinosaurů byly nalezeny v souvrství Grünbach v Dolních Rakousech. Rodový název Mochlodon znamená v překladu do češtiny "pruhovaný zub" - typový exemplář totiž sestával hlavně ze zubů, ale zahrnoval také dva obratle, jež jsou v současné době postrádány, a dále z lopatky, loketní kosti, kosti stehenní, holenní kosti, kosti temenní a jednoho unguálu (silného, modifikovaného drápu). V roce 1859 byl nález těchto fosilních pozůstatků ohlášen administrátorem uhelného dolu Gutte Hoffnung u Muthmannsdorfu. Mochlodon byl velmi podobný rodu Rhabdodon, jehož pozůstatky byly nalezeny ve Španělsku, Francii a Rumunsku, ale byl trochu menší. Žil před 85 až 80 miliony let. Kromě M. suessi je platný ještě jeden druh mochlodona, M. vorosi, popsaný v roce 2012 maďarský paleontologem Attilou Ősim; jeho fosilní pozůstatky pocházejí ze souvrství Csehbánya na západě Maďarska. 

neděle 1. ledna 2023

Šťastný Nový rok 2023!

Vše nejlepší do nového roku 2023 všem milovníkům přírody, paleogeekům, lidem se starostí o budoucnost naší planety a chtějícím lepší svět, zkrátka všem návštěvníkům blogu Blogorgonopsid! 

Zdroj obrázku: Unsplash

Nejčtenější