Přesně před rokem jsem na svůj blog napsal článek o Mezinárodním dni žen a dívek ve vědě. I letos vám chci k příležitosti tohoto významného dne, vyhlášeného Valným shrožděním OSN v prosinci 2015 na 11. únor každého z dalších let, předat důležité informace o nerovném postavení žen ve vědeckém světě. Akademické a výzkumné instituce jsou stále prorostlé mužskou a cisheteronormativní dominancí, danou otřesnými historickými nerovnostmi a přetrváváním sexistických genderových stereotypů negativně ovlivňující lidi jiných genderů, než cis muže, byť samozřejmě i jim heteropatriarchát velice ubližuje (a navíc je ještě nutí předstírat, že tomu tak není). Ženy (cis i trans) a nebinární lidé jsou diskriminováni v celé řadě oborů, a tato diskriminace je stále omlouvána iracionálními odůvodněními, jež omílají dogmata, která měla zdravá a tedy rovnostářská společnost už dávno překonat. Web Society of Women Engineers nás informuje o tom, že podle Světového ekonomického fóra tvořily ženy v roce 2024 pouhých 28,2 % globální pracovní síly ve STEM oborech, a že také podle dat UNESCO Insitute of Statistics tvoří ženy globálně méně než třetinu vědeckého výzkumnictva. Ačkoliv ve střední Evropě mezi lety 2012 až 2022 počet žen ve výzkumních pracovních pozicích narůstal, a v některých regionech, jakými jsou střední Asie či Latinská Amerika tvoří ženy dokonce okolo poloviny výzkumnictva, jiné části světa jsou na tom stále špatně, a nerovnosti v nich přetrvávají. Podle dat Massachussetts Institute of Technology tvořily ženy v roce 2023 jen 24 % zaměstnanectva ve STEM oborech v celých Spojených státech amerických, které zdejší prozápaďáci ve vší iracionalitě neustále vyzdvihují jako jakýsi standard liberální demokracie (přitom je to dnes totalitní země ovládaná těmi nejodpornějšími z lidských sviní). Nejmenší podíl zaměstnanectva ve vědeckém výzkumu a rozvoji mají Indie a Kongo, země poznamenané kolonialismem, který do nich zanesl evropskou misogynii a genderovou divizi práce, jaká se na evropském kontinentu utvářela pod vlivem kapitalistického násilí a náboženského tmářství. Celosvětově však dochází k pokroku, byť ne univerzálně stejnou měrou ve všech místech. Jak se můžete přesvědčit na webu Progress Toward Gender Equality In Research And Innovation vytvářeném ADS Elsevier, mezi lety 2001 až 2025 globálně počet ženského výzkumnictva narůstal. Podle jeho dat v roce 2022 tvořily ženy celosvětově průměrně 40 ze 100 vědeckých výzkumníků.
Od planet přes chemikálie a rakety až po DNA; věda má patřit také ženám (cis a trans) a nebinárním lidem. Obrázek z webu Xtalks
Při pohlížení na nerovnosti je samozřejmě nutné míti intersekcionální povědomí. Některé ženy jsou za současného pokroku více zvýhodňovány, nejvíce pak bílé cis ženy ze střední či vyšších tříd. Trans ženy, nebinární lidé a genderqueer lidé nemají ve STEM zaměstnáních zastoupení srovnatelné s bílými cis ženami, a rovněž tak cis ženy z nižších tříd a s nízkopříjmovým rodinným pozadím nejsou ve vědě a výzkumu tolik zastoupeny. Už samotný vzdělávací systém je plný diskriminace. Studie Arjee J. Restar a Dona Operaria z Brown University School of Public Health z amerického státu Rhode Island, vydaná v roce 2019 v odborném lékařském časopise The Lancet, poukázala na neadekvátní podporu trans žen a dívek ve vzdělávacím systému. Je známo, že v letech 2009 a 2010 se trans ženy a dívky v USA, zvláště BIPOC trans ženy a dívky, potýkaly s vyšší mírou násilí na základě jejich genderu ve vzdělávacím prostředí. Zejména se pak jednalo o transfobní a rasistické násilí. Kvůli tomuto násilí a obecně kvůli sexismu mají pak tito lidé menší šanci dokončit své vzdělání. Report z US Transgender Survey provedeného v roce 2015 obsahuje hrozivá čísla; průměrně jedna ze čtyř trans žen na vysoké škole zažila napadení, a v průměru dvě z pěti trans žen musely kvůli tomu, že s nimi bylo neslušně a špatně zacházeno, opustit univerzitu. Některé země, například Malajsie a Japonsko, diskriminují trans studenty například i tak, že je propouštějí, dozví-li se vyučující o jejich identitě. Nerovné je, jak už bylo zmíněno výše, také zastoupení žen napříč různými obory. European Education Area informuje o tom, že zvláště v informačních technologiích a v digitálních studiích pracuje žen velice málo, a uvádí děsivou statistiku zvýšení podílu žen v ICT zaměstnáních o pouhé 0,5 % mezi lety 2012 a 2016. Z vědeckých oborů jsou ženy nejvíce zastoupeny v oborech humanitních; podle Evropské komise v roce 2021 se až 67 % ženského studentstva v zemích EU věnovalo studiu humanitních věd nebo jazyků. Neměli bychom samozřejmě hovořit jen o důležitosti STEM oborů, ale také oborů humanitních; vždyť v post-přírodním světě, ve kterém existujeme, je vážně třeba spojit obě z tzv. "dvou kultur", zhladit rozdíly mezi nimi dané odkazem karteziánského dualismu, a vytvářet naše porozumění světu s jasným zapuštěním v rovnostářskosti a feminismu.
Věda, kreativní lidská aktivita vedoucí k rozšiřování celospolečenských poznatků našeho světa, nemá být jen záležitostí bílého cis muže ze západu a globálního severu. Má být otevřena pro všechny. A má také sloužit všem, ne jen jedné, vybrané, privilegované skupině obyvatel. Má činit radost všem! Tak pro to čiňme, co se dá. Mezinárodní den žen a dívek ve vědě nám to i v roce 2026 nadále připomíná.
Žádné komentáře:
Okomentovat