Bývalý estonský zločinec Sam Weber, kontroverzní americký businessman Jeremy Olsen a agentka Kentová spolu s ostatními významnými členy CIA vytvořili alianci k zastavení Lovců kryptidů, z nichž se stali brutální vrazi, libující si v šílené destrukci bez konce. Sam kývl na Olsenovu nabídku k účasti v Projektu Herkules, který ho nejen postavil znovu na nohy po těžkém zranění v belgickém Genku, ale také mu dal nadlidskou sílu, odolnost a schopnost regenerace. Znovuzrozen a osvobozen od své zločinecké minulosti, stal se Sam novým maskovaným bojovníkem se zločinem, Bone Shattererem. Jeho cílem je zabránit Lovcům kryptidů v dalším ničení a odchytit je, pokud možno živé. Olsen nechal v továrně na zbraně, která patří pod jeho ohromnou korporaci, v brazilském Sao Paulu vyrobit dvě stovky laserových pušek typu RNT.34, jež nikdy předtím nebyly uvedeny na trh. Jak Weber správně předpokládal, Lovci kryptidů, kteří díky Rogeru Neillovi nelegálně pronikli do katalogu této společnosti, nedokázali novým zbraním odolat. Předtím, než si pro ně přiletěli, však zničili ropnou plošinu patřící Nieto Industries při pobřeží Porto Sugero. Ničení majetku jednoho z nejbohatších a nejoblíbenějších lidí na světě podle agentky Kentové celou situaci jen zkomplikuje. Minuty nato se Bone Shatterer připlížil k Pierru Leroyovi a Pauline Jetkinsové před vstupem do továrny. A Pierre, zdaleka nejsilnější ze všech šesti teroristů, brzy nato zjistil, že Bone Shatterer je pravděpodobně jediným člověkem na světě, který mu dokáže dát pořádný výprask...
CRYPTID HUNTERS DARK, ČÁST PÁTÁ:
"Ty seš Weber?!" vyhrkl nevěřícně Pierre, a utřel si ústa. "Teď jsem Bone Shatterer," odpověděl Sam a ještě mocněji zatnul pěsti, "částečně i díky tobě. Vlastně bych ti za to měl poděkovat." Pierre znovu propukl v šílený smích. Po několika vteřinách však připomínal spíše nářek. "To je úplně poetický, když se nad tím zamyslíš," pištěl, a utíral si oči, načež jeho tvář ovládl nepopsatelný vztek, "já udělal zrůdu z tebe potom, co jsi ty udělal zrůdu ze mě!" Vrhl se na Bone Shatterera, a stiskl jeho hrdlo. Sam bolestně vydechl, zaťal zuby, ale ať se snažil, jak se snažil, nedokázal znovu popadnout dech. Pierre dal do sevření veškerou svou sílu. "Kvůli tobě jsem tím, čím jsem," syčel zlostně Pierre, "udělal jsi ze mě jedináčka." Opět se rozchechtal, poněvadž mu jeho slova připadala až příliš dětská. "Jedináčka! Proděravěl jsi mé sestře srdce kulkou, ty odporný vrahoune! Myslíš, že to bylo lehký? Dostat se z toho?! Co, idiote jeden?!" Natlačil Bone Shatterera ke kmenu vzrostlého mýdelníku, jenž se pod náhlým tlakem divoce otřásl. "Očividně ses z toho nikdy nedostal," vydechl bolestně Sam, "nemysli si, že nevím, jaké to je být zoufalý." "Salaud!" zařval Pierre, až z úst vyprskl zpěněné sliny. "Mě už je to jedno! Zabíjení patří k životu, ne? Víš to stejně dobře, jako já. Zabíjení... může být zajímavé. Těch způsobů, kterými můžeš připravit lidi o život, vychutnat si jejich skučení, řev, prošení o pomoc... zatímco jim pomalu tlačíš palce do spánků, posloucháš, jak jim praská lebka..." Pierre svého protivníka pustil a učinil dva kroky zpět. Ve smíchu se plácl o koleno. "Je to taková sranda! Vidět krev crčet z rozervaných krků, a vnitřnosti rozházené po zemi... Neříkej mi, ty hnusnej gaunere, že v tom taky nevidíš něco extrémně uspokojujícího. Kdo vlastně nevidí rád, jak se vymačkávají oči a lámou kosti?!" vykřikoval manicky Pierre, a doplňoval svá slova excentrickým mácháním rukou. "Chceš vidět, jak se lámou kosti?" zašeptal po pořádném nádechu Sam. Přerazil Pierrovi levou paži. Byl to tak silný úder, že zapraskání kosti bylo slyšet na desítky metrů daleko. Pierre se svalil, opět zněl spíše jako kdyby brečel, než propukl v divoký, nezastavitelný chechot. Bone Shatterer spěšně pohlédl na Pauline, jež na něj při smíchu stále cenila špinavé zuby. V rychlosti stiskla tlačítko na ovladači, a z vnitřku továrny se začal ozývat děsivý řachot. Bledá, dvounohá šupinatá příšera, jež až dosud hodovala na mrtvolách rozesetých v chodbách pod továrnou, na Paulinin povel vystřelila ven z kanalizace, proběhla kolem Akihika, hrajícího si se svou zemřelou obětí, a kolem ostatních členů týmu v hlavní části budovy, načež prorazila dveře a vrhla se na Webera. Její obludná, lidskou krví postříkaná hlava, se bleskurychle přiblížila k Samovu obličeji, a své dlouhé zuby zatnula do jeho přilby. Všechny naráz se zlomily. Útočník se shrbil, vyfrkl z nozder odpudivý hlen, a pokusil se po Samovi seknout přední končetinou s drápy. Weber uhnul, rozběhl se k němu, a loktem jej praštil do žeber. Netvor vřískal bolestí. Nato jej Sam chytil za ruku, a práskl s ním o zem. Podivné monstrum, připomínající něco mezi člověkem a ještěrem, bylo smrtelně raněno. V louži krve, prosakující dosud vonnou hlínou, pomalu zmíralo. "Ani vaši mazlíčci vás nezachrání," prohlásil Bone Shatterer, rozběhnuvši se směrem k Pauline. Přitom sáhl rukou k opasku, na němž měl zavěšeny trubičky s anestetiky. Pauline však i ve tmě zpozorovala, k čemu se chystal, vytáhla laserovou pistoli, a se strašidelným řehtáním po Samovi střílela. Přitom utíkala ke Cryptid Chaseru. Ani laserové střely nejvyššího stupně však nedokázaly Bone Shattererovi ublížit. Dokonce i když Pauline mířila na hlavu, neměly žádný účinek. Přilba, kterou Sam dostal od Projektu Herkules, byla tvořena materiálem, jenž nemohl být ničivými paprsky zničen. Pierre se zvedal ze země, zlomená ruka se mu plně zregenerovala, a supěl zlostí. Žíly, jež mu vystupovaly z čela, na několik krátkých vteřin zezelenaly. Pohlédl na mrtvého zvířecího společníka Lovců kryptidů. "No vidíš, že víš, jak příjemné to je, ukončit něčí život!" zakřičel. Z továrny mezitím vyběhli Jack, Fahad, Roger a Akihiko. "Laserovky mu neublíží!" varovala je Pauline a gestem svým kolegům naznačila, aby běželi za ní. "Hej, borče," ozval se Roger, drže v ruce jeden z granátů, jež v budově našel, "co takhle zahrát si baseball? Zkus ho odrazit!" Granát hodil po Bone Shattererovi schválně tak, aby bylo možné odrazit jej jen jedním směrem. Poté, co odletěl od pravé ruky svalnatého maskovaného bojovníka, vybuchl při dopadu na zeď továrny asi šest nebo sedm metrů napravo od vchodu. Weber instinktivně uskočil zpět ke křovinám, a při své neopatrnosti se svalil na zem. Jack navázal spojení s letounem. "Pěkně se proleť. A když budeš chtít, do něčeho si zastřílej. Nejlépe do něčeho živého," zašeptal do vysílačky, "a neztrať nás z očí!". "Sledování Cryptid Chaseru zahájeno," ozval se mechanický hlas bezpečnostního systému v letounu. Pierre hbitě posbíral laserové pušky, roztroušené po zemi. Za vášnivých citoslovců značících bláznivé nadšení naskákali Lovci kryptidů do svého technologicky vyspělého automobilu, a rozjeli se směrem do středu Sao Paula. Bone Shatterer vyskočil z křovin až příliš pozdě, minul jej. Popadl vysílačku a přitiskl ji ke své přilbě. "Agentko, slyšíte mě?! Ti grázlové mi unikli. Aspoň zatím," vydechl naštvaně. Odlétajícího Cryptid Swiftu si všiml až příliš pozdě, ani se svou rychlostí se k němu nedokázal přiblížit včas. Vyskočil po svištícím přízraku, a téměř se dotkl rukou jeho křídla, k hořící továrně zbraní však dopadl s prázdnou. "Co se tam kruci stalo?" ozvala se Kentová. Spolu s Amandou, Megan a Collinsem stála na hořící ropné plošině a pomáhala pracovníkům Nieto Industries horlivě pokrývat pětimetrové plameny sladkou vodou, odčerpávanou hadicemi z masivních stolitrových barelů, jimiž byly posety paluby dvou lodí kotvících u plošiny. "Na chvíli jsem si nebyl jistý svou silou. Uskočil jsem ve chvíli, kdy jsem měl nejlepší příležitost je chytit. Teď míří tím svým bourákem do centra města," ozval se Bone Shatterer. "To jste teda ze cviku vyšel nějak moc rychle, ne?" reagovala na to podrážděně Barbara. Otočila se na Amandu. "To je zase noc. Ropná katastrofa, zničený ekosystém, a chlap, co nedokáže splnit svůj úkol a chytit pár násilníků," řekla naštvaně. Amanda se usmála. "Proč tu operaci radši nenabídli jedné z nás?" poznamenala. Collins Barbařin rozhovor s Weberem zaslechl, a okamžitě přiběhl k letounu levitujícímu při kraji plošiny, aby jej uvedl do chodu. "Za chvíli tam budeme, Bone Shatterere. Dostaneme je," odpověděla do vysílačky Barbara. "Ještě není nic ztraceno. Možná je doženu," odpověděl optimisticky Sam, pohlížeje na zaprášenou motorku značky Yamaha YZF R1, stojící na malém parkovišti sotva třicet metrů od poničené továrny. S jemností na ni dosedl, k jejímu nastartování užil univerzální klíč, kterým disponovali jen agenti CIA nebo ti, kteří pro ně pracovali, a rozjel ji na plné obrátky. I když si předměstí Sao Paula pořádně prohlédl jen ze skály, na níž hodiny předtím seděl, orientoval se v něm naprosto výtečně. Dokázal odhadnout, kterými ulicemi Cryptid Chaser projel. Nejprve při tom využíval svých znalostí zločinců, pak už jen očí. Poražené telegrafní sloupy a vyplašení Brazilci mluvili za vše. Na široké, téměř prázdné vozovce, masivní rychlý automobil konečně dohnal. Tomu malému množství řidičů zde přítomných se naskytl neuvěřitelný pohled na muže s černým pláštěm, jenž mu vlál za zády, blížícího se na motorce ke kličkujícímu, skoro až sportovnímu, černě natřenému vozu. "Uau! Que carro!" zařval jakýsi teenager, jedoucí po kraji vozovky na kole. Jeho nadšení skončilo, když ze zadního okýnka v Cryptid Chaseru vykoukl Jack Owen, a z laserové pistole po něm vystřelil. Mladíkovo tělo s propálenou hrudí sebou plesklo o zem. Kolemjdoucí začali řvát. Pauline, jež řídila, zamířila s Cryptid Chaserem k obyčejnému, docela pomalému autu jedoucímu v protisměru, narazila do něj, a dotlačila ho k chudému domku na kraji ulice. Nastala exploze. Pauline se řehtala. "To nikdo z nich určitě nečekal!" vypískla. Otočila se dozadu na Jacka. "Ty seš geniální, Pauline. Kdybych moh, dal bych ti pusu," usmál se Jack. Pauline po něm plivla. "Představ si, že tohle byla pusa," dodala. Jack se smál. Pierre pohlédl do zpětného zrcátka. "To se koukněme, kdo jede za námi!" vydechl. "Vyskoč z auta a jdi po něm! Chci vidět, jak s tím pitomcem vytřeš podlahu!" rozchechtal se Fahad. "To nejde. Je silnější, než já. A neuhodli byste, kdo to ve skutečnosti je," reagoval na to Pierre. "Sam Weber!" rozkřikla se Pauline, a schválně zpomalila. Bone Shatterer se na motorce řítil dál, překvapen náhlým zpomalením Cryptid Chaseru. Udělal smyk, otočil se, a s nataženou rukou s pěstí zamířil přímo proti němu. "Miřte na kola!" zařvala Pauline, protáhla ruku okýnkem, a několikrát zmáčkla spoušť. Když se nikomu Samovu motorku nepodařilo zasáhnout, zase Cryptid Chaser naplno rozjela. Bone Shatterer se musel od země odrazit a automobil přeskočit. Jakmile však kola motorky byla zase na silnici, rozehnal za ním. "Pierre, dej mi jednu z těch nových pušek," zazubil se Jack, "uvidíme, co s ním udělají." "Jak si přeješ, šéfe," zasmál se Pierre, "jestli mu utrhneš hlavu, a ona mu nedoroste, budu rád." Jack prolezl oknem, posadil se na střeše Cryptid Chaseru, zamířil na Bone Shatterera, vzdáleného už jen asi deset metrů, a zmáčkl spoušť. Z hlavně však nic nevystřelilo. "Krucinál, co je to za krám?!" zařval Jack. Pak uslyšel rychlé tikání. "Sakra!" vykřikl zlostně, a pušku odhodil. Explodovala ve vzduchu. Jack divoce zaklepal na okýnko vedle Akihikova sedadla. "Vyhoďte ty pušky! Jsou v tom nějaké výbušniny nebo co! Byl to podvod!" Akihiko schválně stiskl spoušť své laserové pušky, a jakmile uslyšel tikání, hodil ji za Cryptid Chaser, přímo na Bone Shatterera. Tomu se jen taktak podařilo vyhnout se další explozi. Ke čtyřem dalším podobným výbuchům došlo k blízkosti motorky v následující minutě. "On prostě neumře!" sykl Pierre. "Copak na tom sejde? Hlavně, že je zábava, lidi!" reagoval na to Jack, soukající se oknem zpět dovnitř. Bone Shatterer dojel k pravé straně Cryptid Chaseru, a dal mu pěstí ránu. Automobil trochu poskočil a nehezky se při následném dopadu zahoupal. "Dej mi granát, Rogere!" zakřičel Akihiko. Podanou výbušninu připevnil lepidlem k šurikenu, a ten vrhl po Bone Shattererovi. Zbraň se zasekla v jeho ruce. Weberova reakce byla ovšem velmi pohotová. Šuriken si z paže vytáhl, a hodil jej po automobilu. "Pauline, naber rychlost!" vykřikl Jack. Pierre, sedící vpředu vedle bláznivě se řehtající teroristky, zřejmě nevnímající slova svého přítele, zatočil volantem. Granát místo Cryptid Chaseru zasáhl vůz zaparkovaný na levém kraji silnice. "Kurat!" pustil ven přes zuby Sam. Jack sáhl pod sedadlo, a vytáhl deseticentimetrovou plastovou lahvičku s velkým červeným tlačítkem. "Uvidíme, jak si poradí s tímhle!" řekl se smíchem svým přátelům, zmáčkl tlačítko a lahvičku hodil po Weberovi. Stupňující se tón, jenž z ní vycházel, přilákal mraky okřídlených zabijáků. Zpoza okolních domů a z městských parků zamířily na scénu stovky malých opeřených ptakoještěrů. Vrhli se na Webera, kousali jej do krku, do rukou, drápky se drželi jeho pláště, po chvíli se mu dokonce někteří dostali mezi nohy, a začali ho hryzat tam. Neustále se regenerující Weber se s nepříjemnými hlasovými výlevy bránil, létající potvůrky chytal do rukou, mačkal jim hlavy, těla a křídla, zanechával za sebou jednu mrtvolku za druhou, přesto je však nedokázal všechny porazit. Cryptid Chaser se od něj vzdaloval. Chtěl-li Sam chytit Lovce kryptidů, musel se nejprve vypořádat s tvory, které na něj poslali. Zamířil do tunelu, zvýšil rychlost na maximum, kličkoval mezi náklaďáky, kterých tu bylo i po setmění až nepřirozeně mnoho, a pomalu ujížděl i těm nejrychlejším pterosaurům. Dorazil k jednomu osobnímu automobilu a zařval na řidiče: "Para fora do carro! Saltar!" Pak bez přemýšlení vrazil ruku do motoru. Pětatřicetiletý Brazilec vyskočil ze svého vozu právě včas, a s pištěním, jež přehlušilo i strašlivý skřek létajících monster. Auto vybuchlo, plameny sežehly několik desítek pterosaurů, a v tunelu nastal chaos. I poté, co Sam tunel opustil, jej však následovalo ještě pořádně velké hejno. Třepetající se křidélka brzy Bone Shatterera opět obklopila. Následovalo další bolestivé hryzání. Teprve v tu chvíli si Sam uvědomil, jak by se mohl krvežíznivých ptakoještěrů zbavit jednou provždy. Seskočil z motorky. Asfalt se po jeho pádu doslova rozprskl, některé kusy vyletěly až do výšky deseti metrů. Extrémně rychle ujíždějící motorka zasáhla starou, graffiti zdobenou zeď, a v plamenech se rozletěla na kusy. Všichni přeživší ptakoještěři letěli za ní, mnozí v její blízkosti uhořeli, a těch pár, co plamenům unikli, po Samovi nešlo. Zmizeli v temnotě noci, osvobozeni z otroctví těch, kteří jich k útoku využili. "Mělo mě napadnout, že v té rychlosti nepůjdou vyloženě jenom po mě, ale i po motorce, protože budou za svůj cíl v tom zmatku považovat jak živý, tak i neživý objekt," řekl si pro sebe Sam. Všichni v okolí na něj poděšeně hleděli. Ohromný svalnatý muž v černém obleku s pláštěm na ně působil spíše jako postava z akčních filmů, než jako skutečný člověk. Nevěděli, co myslet. Sam přiběhl k jednomu staršímu Brazilci, asi tak šedesátníkovi. "Eu preciso de uma novo moto!" řekl mu Bone Shatterer. Muž svraštil čelo. Podíval se na ostatní v ulici. "Alguém? Alguém tem moto?!" zvolal na celou ulici černý přízrak. Nebyl si jist, zda jeho portugalštině s velmi silnou estonskou výslovností rozuměli. "Por favor!"
Netrvalo dlouho, a zpráva o rychlém automobilu, šlehajícím laserové paprsky a útočícím na ulice Sao Paula, se roznesla po celém městě i mimo něj. Z městské základny Polícia Militar do Estado de Sao Paulo vyjelo několik kamionů s po zuby ozbrojenými vojáky. Policejní helikoptéry brzy Cryptid Chaser zaměřily, musely se však potýkat s letounem Lovců kryptidů, jenž se zcela náhle nad metropolí zviditelnil, a své majitele automaticky bránil před jakýmkoliv vzdušným nebezpečím, jež jim hrozilo. Lovci kryptidů srovnali se zemí značnou část Vila de Saúde, odpálili místní veterinární kliniku, čímž nevědomky zabili pětatřicet zvířat, jež byla jejími pacienty, a postříleli na padesát lidí, včetně dvou turistů z Argentiny. Noční život Sao Paula se nemohl proměnit výrazněji. Každý se zdráhal vyjít ven. V tuto dobu se na scéně objevil Lapwing 87. "Tohle je naše chyba," pronesla Megan, "měli jsme to naplánovat jinak. Měli jsme Weberovi věřit úplně, a nenechat ho v Sao Paulu samotného. Možná je nedokázal chytit sám, ale kdyby nás na ně bylo víc, mohli bychom být úspěšní. Zvlášť, když máme tohohle svalouše." Ukázala na Collinse. "Je pravda, že jsem si říkal, proč jste mě vzaly s sebou na holčičí párty na brazilském pobřeží, když jsem mnohem využitelnější tam venku jako voják," zamyslel se nahlas Collins. Barbara pokrčila čelo a chytla se za něj rukou. "No, tak třeba to ještě dneska napravíme. Není přece po všem," řekla třesoucím se hlasem. Amanda zvedla pípající vysílačku a podala ji své přítelkyni. "Bone Shatterere? Předpokládám, že to jste vy?" řekla Barbara. "Z rádia jsem se dozvěděl, že jsou teď v Paraíso. Nejspíš bourají Centro Cultural Sao Paulo. Nic nečekaného," ozval se Weber za strašlivého hluku motoru. "Pořád je sledujete?" "Tak trochu. Jsem pár kilometrů pozadu, ale doženu je. Seznámil jsem se tady s takovým technickým géniem, sociálně byl trošku pozadu, ale mozek měl úžasný. Jen tak ze zájmu si sestavil turbo motor a hodil ho na tatínkovu motorku." "A co je mě po tom?" "Koupili jste jí. Fejknul jsem Thomsonův podpis na šeku, který jsem mu za ní dal." Barbara se nevěřícně podívala na Amandu, Megan a Collinse. "Umí si poradit, rošťák jeden," zazubil se Collins. Bone Shatterer se na svém monstrózním stroji proháněl po střechách domů chudých čtvrtí, budil všechny, kteří pod nimi spali a děsil všechny, jež bděli, přetrhával šňůry s vypraným prádlem, a vrážel do krabic s banány a dalším tropickým ovocem, jež se sypalo dolů do zašpiněných uliček. V jednu chvíli pořádně neodhadl, jak vysoko měl s motorkou vyskočit, a prorazil s ní zeď ve druhém patře omláceného stavení, vjel do něčí koupelny, a pořádně tak naštval hubeného chlapíka, který se jen taktak stačil dostatečně zakrýt ručníkem. V horším stavu byl pak jeho obývací pokoj, jímž motorka musela projet. Na vypůjčeném GPS přístroji si Sam při jízdě našel další tunel, tentokrát nedostavěný, a přes něj se dostal do centra Sao Paula. Projel kolem muzea umění, následován dvěma policejními vozy. Za jízdu nedokončeným tunelem měl dostat pokutu. Weberovi však stačilo uvést do chodu turbo motor obrněné Hondy, a ztratil se jim z dohledu. S Cryptid Chaserem se téměř srazil před Instituto Moreira Salles. Lovci kryptidů byli jeho návratem velmi překvapeni. Bone Shatterer projel kolem automobilu, prorazil pěstí pravé ruky čelní sklo, a praštil do obličeje Pierra. Ten z Cryptid Chaseru vypadl, přičemž roztrhal dveře. Automobil se prudce zastavil, narazil do pouličního osvětlení, jež spadlo na silnici, a ostatních pět členů týmu z něj vyběhlo. Ocitli se ve světle helikoptér. Policejní vozy je obklíčily. Bone Shatterer k nim opět otočil motorku, a vytáhl z opasku jednu trubičku s anestetiky. Na chvíli přestal dávat pozor, a Roger zasáhl laserem z pistole asfalt několik centimetrů před předním kolem motorky. Ta spadla na stranu, Samovi se však při pádu podařilo křehkou trubičku zachránit. Lovci kryptidů začali střílet po policejních vozech. Pierre přiběhl k jednomu z kamionů, a hodil ho na ten druhý. Dvě helikoptéry explodovaly ve vzduchu. Ze třicetimetrové výšky spadl přímo před Sama zkrvavený kameraman. Cryptid Swiftu se následně postavil Lapwing, boj však neměl dlouhého trvání, neboť se letoun Lovců kryptidů po chvíli automaticky zneviditelnil. Teroristický tým byl nezvladatelný. Centrum Sao Paula ovládlo šílenství. Bone Shatterer vyrazil po Rogerovi, který mu byl z celé šestky nejblíže. Přiskočil k němu, ale ve chvíli, kdy se jej pokusil udeřit, Roger nastavil jeho pěsti své ostnaté prsteny. Sam vykřikl bolestí. Probodly mu prsty. Roger se dal na útěk, a ve zmatku umístil na zem minu. Jakmile na ni Bone Shatterer došlápl, ozvala se řacha, vzduchem proletěla krev, a nepřítel ležel na zemi, dočasně paralyzován. Ačkoliv mu utržené maso na nohou dorůstalo, pár kritických desítek vteřin se nedokázal postavit. Když už se zdálo, že situace byla bezvýchodná, proletělo cosi oblohou. Odkudsi ze severozápadu přilétal jako padající hvězda povědomý objekt, rychle se blížil, jako poslední jiskřička naděje, a nakonec těžce přistál v centru chaosu. Byl to robot X-77, dvoumetrová hora meteokolosia, nejsilnějšího kovu ve vesmíru, s masivními puškami na obou rukou. Stačilo mu z nich jednou vypálit, a Roger, jenž světelným paprskům ke svému štěstí uhnul, dopadl vedle Bone Shatterera. Sam rychle shodil svůj plášť, a hodil jej po něm. Plášť se utáhl kolem Rogera, snažícího se v poslední chvíli o vysvobození, avšak neúspěšně. Bone Shatterer mu do krku zarazil ampulku s uspávadlem. Robot následně několika střelami odpálil Cryptid Chaser. Ostatní Lovci kryptidů se jen řehtali. "Rogere, ty slabochu! Jak ses moh nechat?!" řval s úsměškem Akihiko. Pětice zapnula jetpacky, jež nesla po celou noc na zádech pod uniformami, a odletěla ke Cryptid Swiftu, skrytému mezi černými mračny nad městem. Ztratili se dříve, než bylo možné je zastavit. Sao Paulo se začalo vzpamatovávat překvapivě brzy. Po přistání Lapwingu vysvětlili agenti CIA místní policii, kdo byl ten záhadný muž na motorce, a co bylo původním cílem celé operace. Centrum města bylo uzavřeno. Robot X-77 odletěl zpět do své domoviny. Všem zúčastněným bylo jasné, díky komu nakonec částečně uspěli. Dvě hodiny po skončení divokého pronásledování seděl Sam na kapotě policejního vozu a popíjel kávu. Roger byl stále sbalený v plášti a ležel na zemi. Účinky anestetik vyprchaly po hodině a půl, byl již tedy plně při vědomí. Arik Thomson, který přiletěl z Langley, si ho prohlížel. "Prý je ve stavu katatonie," řekl nahlas, a pohlédl na Sama, "vůbec nereaguje. Na nic." Sam si zatočil prstem u hlavy. "No, vypadá to, že tu přece jen někdo má jakési psychické problémy," dodal Arik, znovu pohlížeje na Rogera, který vypadal doslova jako živoucí mrtvola. Pouze mrkal, jinak známky života na pohled nevykazoval. K policejnímu vozu přišli ostatní agenti CIA v čele s Barbarou. "Trošku se to zvrtlo, šéfe," řekla pomalinku, a očima přeletěla po centru města. "Neviňte se z toho. Za to mohli oni, ne nikdo z nás. Nedalo se předpokládat, co všechno se stane. Buďme rádi, že máme alespoň jednoho z nich," odpověděl Arik. "Vůbec na mě nepůsobí jako ten starý Roger Neill. Koukněte na něj," dodal. "Na mě taky ne. Troufl byste si provést nějakou amatérskou diagnózu, šéfe?" ozvala se Barbara. "Radši ani ne, agentko. Tohle se musí ponechat serióznímu psychiatrovi. A když jsem u toho," povídal Arik, "kontaktovala mě Burmanová. Vyjednává s kanadským premiérem přesun Rogera, občana Kanady, do Spojeného království, kde má trvalé bydliště. Prý ho chce dát do nějakého tamního cvokhausu - pro mentálně nemocné kriminálníky, mimochodem - a zjistit, co mu teda je. Třeba při skládání kostiček nakonec něco řekne. Ideální by bylo vytáhnout z něj, co je motivem těchto zločinů, a dále, a to je důležité, kde mají Lovci kryptidů úkryt, pokud tedy nějaký mají." Arik přistoupil k poničenému Cryptid Chaseru. "Téhle káry si nikdy moc neužili," poznamenal. Nato si povšiml těla dvounohého šupináče, jež bylo umístěno před nákladovým prostorem Lapwingu, a hromádky spálených těl ptakoještěrů. "Co jsou zač tihle?" zeptal se se zájmem. "Tomu velkému se říká White Lizard. Záhadný tvor, který žije na jihu Spojených států. Zdá se, že tam se to dvounohými lidskými ještěry jen hemží," pousmála se Barbara. "A ti ptakoještěři," řekla Amanda, "ti by měli být z Amazonie." "No, pořád jsou to Lovci kryptidů. Pořád vědí, kde ta zvířátka hledat. A jak je použít," řekl Arik. Utřel si slzu z oka poté, co přičichl ke spáleným pterosaurům. Barbara sejmula z krku White Lizarda drobný čip. "Tímhle ho ovládali," dodala. "Ty létající potvory zase lákali na nějaký signál vycházející z takové lahvičky, nebo co to bylo. Šli po nejbližší pohybující se věci, která se v blízkosti té lahvičky po jejím dopadu na zem ocitla," ozval se Sam. "Počítám, že Olsenovy zbraně nemají," řekl Arik. "Všechny explodovaly. Olsen myslel na všechno," řekl Sam. "To je dobře," oddechl si šéf CIA. Podíval se Samovi do očí. "Mimochodem, vy umíte fejkovat můj podpis?" Vypadal dotčeně. "Musel jsem koupit tu..." řekl vyděšeně Sam. "Právě proto jsem ještě nenechal spálit ty bonzácké materiály o vás," řekl vážně Arik, a pak se rozesmál. Poplácal Sama po rameni. "Předpokládám, že zásah X-77 měl co do činění s tou ropnou havárií u Porto Sugero," řekla Amanda. "Jo, to jsem vám chtěl taky říct. Asi by se slušilo, aby někdo z nás osobně poděkoval Deylinu Nietovi. Možná mu bude taky nutné vysvětlit, proč k té havárii vlastně došlo, a že by k ní asi nedošlo, kdybychom je nenalákali do Sao Paula," rozpovídal se Thomson, "a pak je tu samozřejmě možnost, že by nám mohl pomoci s odchycením ostatních pěti členů týmu. Podívejte se, nikdo z nás ho neměl rád předtím, než populaci téhle planety zachránil před tou smrtelnou nemocí, kterou šest měsíců zpátky rozšířil Ngoy. Ale teď už je to jiný člověk. A když se do toho konfliktu takhle vložil, stálo by za to zeptat se ho, zda nemá zájem s námi dále spolupracovat." "Nemůžu říct, že bych zrovna stála o pohovor s Nietem," řekla Barbara. Amanda i Megan kroutily hlavou. "Můj bývalý zaměstnavatel," bránil se Collins, "bylo by trapné za ním zajít. Chápu, že se změnil, ale nechci se před ním ukazovat." "Já za ním klidně zaletím," navrhl Sam, "mě tedy jeho pomoc přišla vhod. Takže jestli vám to nevadí, zastavím se u něj."
Nieto jednal s Arikem Thomsonem přes telefon jako správný gentleman, a nabídku setkání se Samem Weberem přijal s potěšením. Sam si po zbytek noci a ráno pořádně odpočinul na policejní stanici ve východní části Sao Paula, a po sladkém obědě složeném z brigadeira, čokoládových kuliček podávaných jako pokrm v jakoukoliv část dne, byl Arikovým Lapwingem přenesen na území jezera Nikaragua. Jeho břehy, zvláště v místech, kde se v minulosti rozkládalo město Granada, byly posety změtí továren s vysokými komíny, chrlícími šedavá oblaka. Každá budova byla označena názvem Nieto Industries, a pohybovaly se kolem ní desítky robotů X-77, neustále přenášejících uhlí a barely s ropou. Při příletu Lapwingu opustili pobřeží dva roboti, chvíli kolem letounu kroužili, skenovali ho, a pak mu dovolili přiblížit se k hladině jezera. Z té se vysunul průhledný modrý box, nanotechnologie tvořící jeho stěny se postupně roztřepila až k plošině, na které stál muž oblečený v černém, a ten gestem pilotovi letounu naznačil, aby hosta vypustil ven. Sam opatrně došlápl na plošinu, z níž se opět začaly vysouvat nanočástečky, vytvořily kostku, jakýsi vodní výtah, a plošina se stáhla pod hladinu. "Pan Nieto je velice rád, že jste přiletěl," řekl ten muž v černém, jenž se Samovi následně představil jako Robbie Pierce. "Vy jste Robbie? Ten slavný Black Spier?" vyhrkl překvapeně Sam. Robbie se pousmál. "Víte, patřil jste k elitě mezi zločinci," řekl Sam. "Vy také," odpověděl Robbie. "Není ovšem skvělé, že už je to naší minulostí?" zeptal se Sam. Robbie pokýval hlavou. Jeho mladistvý úsměv svědčil o všem. Box se přesunul do nejvyššího patra Nietovy podvodní budovy, do potápěcí místnosti, z níž se po uzavření odčerpala voda. Robbie jí Sama provedl ke vstupu do chodby. Jakmile se kruhovitý otvor, tvořený mimozemskou technologií, otevřel, setkal se Sam s kovovým robotem Metallerem, jenž jej měl doprovodit k samotnému Nietovi. Podali si ruce, Sam však nevěděl, co té velké chladné bytosti říci. Zanedlouho se v chodbě objevil Deylin Nieto s prezidentem Albertem Gonzálezem. "Je to jenom patnáct procent. Víc bych po vás nechtěl, Deyline. Zbytek toho, co vytěžíte, patří vaší společnosti. Vy s těmi zdroji nakládáte lépe, než kterýkoli politik. A já mám teď v opozici takového ňoumu," vykládal González, načež se s Nietem nahlas zasmáli. "Mějte se dobře, Alberto. A klidně vám dodám dvacet procent. Přímo před prezidentský palác!" zvolal Nieto na Gonzáleze, odebírajícího se k Robbiemu. "Jste až příliš štědrý, Deyline. Zůstaňme u patnácti, prosím. Politické vedení této země si nemůže dovolit působit chamtivě," smál se González. "Á, a tady máme pana Webera," usmál se Nieto, a rychle přicupkal k Samovi, "velice mě těší. Pan Thomson mi oznámil, že dnes odpoledne přiletíte. Chcete čaj, kávu nebo limonádu? Nemáte-li zájem o naše výtečné víno nebo případně rum. Nikaragujský rum je příjemný, jemný, aromatický... Och, jak já jen miluji svou zemi!" "Čaj postačí," odpověděl Sam. "Synu," oslovil Nieto svého kovového společníka, "běž jej uvařit. Já budu s panem Weberem v hlavní místnosti." Zatímco Robbie odvážel Gonzáleze "vodním výtahem" na hladinu jezera, kde na něj čekal prezidentský vrtulník, odváděl Nieto svého nového hosta, podivujícího se nad přítomností děsivých, avšak docela neškodných zmutovaných Chupacaber v chodbě, do velké modré místnosti, ve které trávil více než sedmdesát procent dne. I přes svůj bizarní vzhled působil Deylin Nieto, stopadesáticentimetrový mužík se snědou pletí, řídnoucími vlasy a částmi kníru pěstovanými pouze nad koutky rtů, velice přátelsky. Usadil se za svůj plastový stůl, nabídl Weberovi pár sušenek a příjemné, měkké křeslo k posazení, a jejich jednání začalo. "Víte, jsem rád, že tu mám konečně nějakého 'obyčejného' člověka, ač samozřejmě 'obyčejný' nejste," začal Nieto, "myslím to tak, že celé dny tady jednám s politiky, a ti mohou být dosti otravní. Samozřejmě kromě mého přítele Alberta. Je to ten nejlepší člověk na světě. Poté, co před půl rokem skončila ta otřesná mimozemská invaze, mi daroval celé toto jezero a zdemolovanou Granadu, abych tu mohl budovat svůj sen. Budovat budoucnost! Nejen pro mou zemi, ale vůbec pro celý svět! Věděl jste, o kolik procent díky mé pomoci stoupla životní úroveň od invaze Shai'ri? O třicet procent! Ano, pořád jsme docela nízko, přece jenom je to pouhý půlrok, co se věci vrátily tak nějak do normálu, a Země je na tom pořád docela špatně... Bída, chudoba, destrukce... Velmi smutné. Byli tací, co si kdysi dávno mysleli, že nemám empatii, že prý nedokáži soucítit s ostatními lidmi. Ve skutečnosti je mi strašně moc líto všech, které ta invaze zasáhla. Proto se teď snažím pomáhat..." Nieto se na chvíli odmlčel, a usmál se. "Promiňte, jsem výřečný. Řekněte mi, pane Webere, proč jste sem vlastně přiletěl?" zeptal se rychle. "Jde o Lovce kryptidů," řekl Sam. Nieto se podrbal na čele. "Jak jistě víte, zničili Vaši ropnou plošinu na pobřeží Brazílie, a vy jste pak samozřejmě poslal svého robota, aby zastavil jejich řádění v Sao Paulu. Byl jsem tam poslán na misi s cílem zastavit ty teroristy - pracuji nyní s agenty CIA - a jen díky vašemu robotovi jsem odchytil jednoho z nich," pokračoval Sam. Do místnosti vstoupil Metaller, a oběma donesl čaj. "Otče, právě přišla zpráva od pana Eduarda Ruize. Jeho lidem se podařilo odčerpat veškerou ropu, jež kontaminovala vody u Porto Sugera," oznámil svému stvořiteli. "Počkat, jak je to možné?" vyhrkl Sam. "Jak jsem říkal, pane Webere, buduji budoucnost pro celý svět. Už žádné znečišťování životního prostředí! Vyvinul jsem technologie, které nám umožňují odčerpat takové suroviny, jakými je například ropa, z vody, jíž, řekněme třeba při nějakém incidentu, kontaminovaly. Zařízení, která detekují jedinou kapičku ropy v mořské vodě, k ní vyšlou malou ponorku, a veškeré molekuly ropy z vody odeberou. Úžasné, že? Tento svět není tak zranitelný, jak si myslíme. Ne, když je v rukou lidí, kteří ho chtějí chránit. Před časem jsem si uvědomil, jaká je má povinnost. Chránit i nadále tento svět, ale neovládat ho jako nějaký diktátor. Jen občas někde pomoci. Lépe se pak cítím jak já, tak všichni ostatní," odpověděl dlouze Nieto. "Ta ropná plošina bude do deseti dnů opravena. Už jsem tam vyslal svůj technický tým," dodal pak, a kousl do sušenky, načež se napil horkého čaje. "To znamená, že Lovci kryptidů Vám nezpůsobili tak velké škody, jak jsme mysleli," řekl Sam. "Ani nemůžou. Já můžu opravit v podstatě všechno, co mi někdo zničí," zasmál se Nieto. Sam pokýval hlavou. Rozhodně byl těmito zjištěními překvapen. "Lovci kryptidů jsou v současné době největším problémem, se kterým se svět potýká," řekl pomalinku. "Já vím," odpověděl Nieto, "ale abych Vám řekl pravdu, pane Webere, nezajímají mě. Ne, já si kdysi dávno řekl, že nenechám svou minulost, aby ovlivňovala mou budoucnost. Lovci kryptidů byli někdy dávno mými nepřáteli, ale já se vzdal veškeré nenávisti k nim, prostě jsem na naši rivalitu zapomněl. Jsem si jist, že ty teroristy nakonec zadržíte. Vy, CIA... Dobrá parta. Jednou se vám to podaří, dříve či později." "Neměl byste zájem s námi spolupracovat?" zeptal se Sam. "Ne, nechci se motat do podobných násilných konfliktů. Jak jsem řekl, to byla má minulost. Nedělám už zbraně, nedělám už války," odpověděl Nieto. Nahnul se na stranu a pohlédl na dva vodní dráčky, kteří vnikli do hlavní místnosti. "Synu, zapomněl jsi zavřít dveře!" zvolal nešťastně. Metaller vběhl do místnosti, a oba oranžové plazí hybridy vyhnal na chodbu, jako kdyby šlo o slepice. Pak kruhovitý vchod do místnosti pečlivě uzavřel. "Čekal byste, že někdy něco takového udělají?" zeptal se Sam Nieta. "Myslíte jako to, že se z Lovců kryptidů, všemi obdivovaných hrdinů a hledačů tajemných zvířat, stanou kriminálníci? Lidi jsou různí. Nikdy nevíte, co udělají, dokud to opravdu neudělají. Každému z nás může hrábnout. Heh, já jsem toho přece příkladem, ne?" Nieto se rozesmál. "Dělají teď věci milionkrát horší, než kdysi vy," řekl vážně Sam. "No, víte jak to je. Na téhle planetě žije víc než sedm miliard lidí. I když má vaše úchylka vzácnost jedné ku miliardě, pořád se najde pět nebo šest dalších lidí, kteří ji taky mají," odpověděl Nieto, "Lovci kryptidů nikdy nebyli úplně obyčejní, normální jedinci. Vždycky to byli takoví podivíni. Nežili úplně normální životy. Jenže to ani já ne. Jakási brutalita v nich vždycky byla, o tom jistě oba víme své." "Ale vy jste se změnil," řekl Sam a pokýval hlavou. "A vy také. Jeden z Interpolem nejhledanějších zločinců teď spolupracuje s americkými agenty," usmál se Nieto, "to je úspěch." Skoro by byl zaťukal na Samovo čelo, kdyby mohl. "Vy jste dobrej člověk. Já? Já dělám jen to, co považuju za správné. A to je něco jiného, než co jsem dělal před lety," dodal Nieto. "U mě je to stejné," řekl Sam. "Opravdu nechcete přispět k boji s těmito zločinci?" "V případě, že to bude nutné, klidně pošlu na místo jejich útoku svou armádu robotů," odpověděl Nieto, "ale jinak opravdu válku vést nechci." Sam tomu rozuměl. Oba usilovali o to samé. A to vyprostit se z pout starého života, pověsit zločineckou škrabošku na hřebík a začít nanovo, s čistým štítem. Po dopití čaje vstal Sam od stolu. "Ještě jedna věc, pane Nieto. Vzhledem k tomu, že se mezi Lovci kryptidů nacházejí poměrně pomstychtiví jedinci, o čemž mluvím z vlastní zkušenosti, nebojíte se, že jednoho dne zaútočí i na Vás?" zeptal se upřímně. Nieto se zamyslel. "Doufám, že k tomu nedojde. I kdyby chtěli, věřím, že je předtím zastavíte."
Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat