čtvrtek 31. ledna 2013

Dinosauři Trespasseru-Dilophosaurus

Ačkoliv základní Dinosauři Trespasseru skončili, pokračují dinosaury s fanoušskovských levelů hry. Tímto jsem však byl nucen trochu pozměnit strukturu článku. Trescom.org totiž na tyto dinosaury se základními fakty nepoukazuje a na internetu také není tolik fotografií...

DILOPHOSAURUS V JURSKÉM PARKU:
Dilophosaurus je společně s Velociraptorem jedním z trochu přehnaných výtvorů animátorů Jurského Parku. Tento malý dravec, obývají ostrov Isla Nublar, byl schopen plivat po svých obětech jed a také byl vybaven velkým výstražným límcem, podobným límci agamě australské. I to ale nemění nic na jeho působitosti. Objevil se pouze v prvním filmu, kde mu byla věnována scéna a úloha zabití Dennise Nedryho, jenž ukradl embrya dinosaurů a cestou do přístavu zajel omylem do výběhu Dilophosaura...


DILOPHOSAURUS V TRESPASSERU:
Dilophosaura lze potkat především v levelu East Dock, který představuje alternativní příběh o přežití Dennise Nedryho s pomocí toho, že měl šanci Dilophosaura zastřelit. Dále se také objevuje v modifikaci Trespasseru, TC Isle. Zde společně s Velociraptory patří k hlavním dravcům. V původní verzi ale Dilophosaurus být zřejmě neměl, to, že obývá Isla Sornu je nepotvrzeno a pravděpodobně můžeme říci, že tady již žádní zástupci druhu nežili. Je to velmi nebezpečný predátor, který je, podobně, jako Raptor, schopen Vás skolit. Naštěstí je při setkání s tímto dravcem poblíž vždycky nějaká zbraň...

Druhý obrázek je z www.deinonych.blog.cz . Příště se dozvíte o Gallimimovi ve hře!

středa 30. ledna 2013

Pravěké safari II.-17.

Minule zase odpověděli všichni, není co řešit, a je to dobře... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Při stavění tábora za tebou proběhl podivný tvor a brzy se ztratil v křovině...
A: Podíváš se do té křoviny,
B: Dostavíš raději tábor a pak se tam až podíváš,
C: Půjdeš opodál k napajedlu, třeba z keře vyleze.

Megaraptor
Jakmile jste se rozhodli pokračovat dál v cestě, z povzdálí se ozval hluk. Proti Vám si to míří vyplašená skupinka Gallimimů...
A: Budete přesto pokračovat,
B: Začnete utíkat,
C: Raději odstoupíte, a až budou pryč, půjdete dál.

Mosasaurus
Jen, co jsi vyběhl ze stanu, Stegosaurus jej bodci složil. Naštěstí ho však neprobodl, všechny věci by měly být v pořádku. Co ho tak vyděsilo, to je těžké říct...
A: Ještě radši zůstaneš venku,
B: Půjdeš spát,
C: Zkusíš nějak Stegosaura odlákat od stanu (napiš, jak), aby Ti případně neublížil.

Nony
To bylo sice rozumné rozhodnutí, ale malý dravec tě nemůže ani vystát. Je to asi Dromaeosaurus a rovnou se vrhá po tobě...
A: Uhneš a utečeš,
B: Uhneš, vytáhneš brokovnici a střelíš ho,
C: Rovnou vytáhneš pušku a střelíš po něm.

Alfaraptor
Alan chytil odlitek zvukové komory raptorů a začal houkat. Smečka Deinonychů se okamžitě vynořila zpoza stromů. Acrocanthosaurus se zastavil - a to Vám právě dává šanci...
A: Skryjete se někde v křoví,
B: Zůstanete stát, ani se nehnete,
C: Přijdete ke smečce.

Dinosaurss
Vlci stále kousají mamuta do zad. Zřejmě vykrvácí. Je tu ale jiný problém. Začíná se stmívat. Další den se chýlí ke konci...
A: Vrátíš se raději do tábora,
B: Přece jenom u lovu zůstaneš,
C: Zkusíš ještě pokračovat v cestě, tady ale dost riskuješ.

Vašek
Jsi už dál za ocasem Albertosaura. Dravec se ale najednou otočil, uviděl tě a strašně zařval...
A: Začneš utíkat,
B: Raději se ani nehneš, třeba je jako Tyrannosaurus,
C: Zkusíš třeba vylézt na strom.

SuperL
Gratuluji! Popsal jsi Hynerpetona! Za to si teď můžeš vybrat jeden ze dvou následujících předmětů:
1. Voděodolný fotoaparát (bez problémů fotografuje život pod vodou)
2. Elektrická vidle (je dobrá i na obranu proti červům, které elektřina, vypuštěná pomocí tlačítka, zabije)
Tvůj společník je teď pod vodou, dlouho se ale už nevynořil. Jsou tomu tak tři minuty...
A: Zavoláš na něj,
B: Ještě počkáš,
C: Bez otálení se vrhneš do vody a okamžitě, co jej zahlédneš, ho vytáhneš.

Siamotyran
Kameraman natočil celkem dalších dvacet minut promyku rodu Herpestes. Máš teď šanci jí i popsat...
A: Popíšeš ji,
B: Půjdeš už spát a vrátíš se sem zítra ráno,
C: Necháš kameramana jí nafilmovat a půjdeš spát.

Brzy se nevyhnete kritickým situacím. Nezapomeňte tedy pečlivě svá rozhodnutí zvážit... Další Pravěké safari asi za týden!

úterý 29. ledna 2013

Cryolophosauří život 20/30

Minulá část:
Ráno se samec Cryolophosaura doslova vyšplhal na útes a za nádherného počasí spatřil v průzračně modré a čisté vodě Methryorynchy, kteří lovili ryby. O něco později však uslyšel velmi známé zvuky. Na pláž se pro tuto dobu vydalo stádo Lufengosaurů. Cryolophosaurus je chtěl chytit a zabít, ale Lufengosauři začali utíkat do lesa. Tady se však zachytili o větve a dravec je pak sežral. Na večer ještě vítězoslavně zařval nad svým územím...

Cryolophosauří život 20/30:
Toho večera se samec vydal zpátky do brlohu, kde chtěl znovu přečkat noc. Moře bylo chvíli klidné, ale potom sebou vlny začaly házet ze strany na stranu, až se strhla strašlivá bouře. Mohla za to asi bouřka, která se z povzdálí přenášela a nebe blesky ubíjelo do moře velkými ranami. Z velkého strachu vylezla z vody skupina Tanystropheů a zamířili přímo ke Cryolophosaurově pelechu. Dravec byl sice nažraný, ale využil situace, a chytil jednoho dospělce za krk. Mrtvolu si chtěl původně zahrabat do písku a vrátit se k ní později, až bude znovu hladov. Ohlušující hromy vyrušily skupinku Eudimorphodonů, kteří ihned vyletěli z lesa směrem k bouřícímu moři a zastavili na útesu. Cryolophosaurovi ale bouře nedělala problémy. Lehl si, a jediné, co mu vadilo, byl hluk, který vydávala zvířata z lesa, a on při tom všem nemohl usnout. Když se mu to o asi hodinu později podařilo, náhle ucítil velkou ránu do hlavy a pak do celého těla. Otevřel oči. Vlna se v tu chvíli vrátila zpět do moře. Když dravec vstal, zjsitil, že jeho pelech je úplně rozebraný. Trochu se oklepal a zamířil více k lesu. Jen chvíli na to ale uslyšel další hrom a spatřil padající strom, který kompletně zavalil zbytek pelechu...


Všude byl zmatek. Z lesa si to proti němu hnala rozdělená stáda Lufengosaurů, vyděšených k smrti. Potom se k pláži vydali i ti nejhrozivější dravci - Coelurosauři. To byl ale jen začátek toho všeho. Z dálky se z moře vynořila obří supervlna, jež byla poháněna směrem k pláži. Žádný živočich jí prozatím nevnímal. Až, když se skutečně přiblížila, začali Lufengosauři houkat na všechny strany, Coelurosauři vyděšeni prchali zpět do lesa, mezi padající stromy, a Cryolophosaurus jen hrozivě řval. V každém zvířeti teď byl ohromný strach. Samec začal utíkat do lesa, ale vlna byla již blízko...

Pokračování opět příští týden... Pokud se Vám už dvácátá část mého příběhu líbila, komentujte...

pondělí 28. ledna 2013

Jak dobře znáte Jurský Park? 2. kolo

Je tu druhé, a zároveň také poslední kolo soutěže Jak dobře znáte Jurský Park?. Celkem se zúčastnilo pět lidí, a to Deinonych, Dinosaurss, Megaraptor, Stringer a Spino. Čekal jsem trochu nižší účast, takže jsem moc rád za těchto pět soutěžících. Body z prvního kola jsem sice již sečetl, stále Vám je však neprozradím. Výkon některých byl opravdu skvělý, někteří zase trošičku zachybovali. Prosím ještě všechny, kteří již své odpovědi posílali na e-mail, ať tam pošlou odpovědi z tohoto kola též. Zbylí dva, kteří odpovídali do komentářů, to tak můžou udělat znovu... Nyní tedy můžete začít, přeji hodně štěstí...

1. Kdo to byl Ed Regis a kde všude se objevil?

2. Kdo to byl Ajay Sidhua a který živočich způsobil jeho smrt?

3. Kdo to byl Carter a jak zemřel?

4. Které druhy dinosaurů jsme mohli vidět v loveckém táboře InGenu ve Ztraceném světě: Jurském parku?

5. Kdo je autorem následujícího citátu: "Pachy... Sakra! Pachyo... Takovej ten holohlavej, jako páter Tuck!"?

6. Jak a proč zahynul odborník na technické vybavení Hammondova týmu, Eddie Carr?

7. Kdo to byl Jack Doc Thorne a kde všude se objevil?

8. Kdo je autorem následujícího citátu: "To už není výzkumný tým. Je to záchranný tým, který ihned vyráží." a v jaké scéně ve Ztraceném světě: Jurském parku byl vysloven?

9. Který dinosaurus zabil v Jurském Parku Roberta Muldoona a jak zněla jeho poslední slova?

10. Je pravda, že se v prvním Jurském Parku od Michaela Crichtona objevil i Carnotaurus?

11. Kolik Spinosaurů žilo na Isla Sorně?

12. Kdo měl být původně hlavním hrdinou Jurského parku 3, namísto od paleontologa Alana Granta?

13. Která postava vyslovila následující věty: "Víš, Charlie, tihle by se spolu nikdy nervali. Tohle jsou býložravci. Ale toto jsou masožravci a ti se spolu velice rádi rvou. Zubama a drápama si vzájemně párají krky!"?

14. Kdo to byl Udesky?

15. Kdo to byl Ben Hildebrand?

16. Která jména dinosaurů, kteří se objevili v Jurském parku 3, nebyla vůbec vyslovena?

17. Je mezi Brachiosaury z prvního dílu a mezi zástupci tohoto rodu v díle třetím nějaký výrazný rozdíl?

18. Jmenujte prvního dinosaura, který se objevil v Jurském parku 3.

19. Jsou ve třetím díle nějaké zmínky o postavách z minulých dvou dílů, které se v tomto filmu neobjevily?

20. Jmenujte poslední prehistorické zvíře, které se objeví na konci třetího dílu.

Bonusová otázka: V jedné scéně ve Ztraceném světě: Jurském parku se objeví dokonce i režísér Steven Spielberg. Která scéna to je a okolo kolikáté minuty se tak stane?

Doufám, že si k bodům z prvního kola připočtete i spoustu dalších. Opět můžete získat maximálně 20 bodů, plus bonusová otázka. Jestli-že odpovíte špatně na nějakou otázku, ale zodpovíte správně bonus, bod se Vám přičte k dobru. Teď bych ještě poprosil ostatní, kteří zatím nenapsali, co chtějí na diplom, aby to udělali. Ještě jednou, mnoho štěstí...

neděle 27. ledna 2013

Nebezpečí ze strany ledního medvěda

Lední medvědi se živí převážně ploutvonožci, tuleni, v období podzimu, zimy a jara. Přes léto pak loví většinou malá zvířata, jako lumíky. Občas si i pochutnají na velkých mršinách mrožů a kytovců. Co se týče stravy, nezdají se na ni být nějak nároční. Spousta lidí se už zabývala tím, že pokud je lední medvěd hladový, zaútočí i na člověka. Něco z pravdy na tom asi bude. V posledních letech každopádně útoky medvěda ledního na člověka jen klesly, což je samozřejmě dobře. Může to být tím, že již méně navštěvujeme jejich teritoria na území ledu a sněhu? Medvědice, pokud mají mláďata, a mají o ně strach, jsou schopny na člověka zaútočit. Cítí v lidech jen hrozbu pro přežití svých potomků. Samci ledních medvědů jsou na jaře velice agresivní a podráždění. Chtějí-li lidé v tuto roční dobu samce ledních medvědů sledovat, šance, že budou napadeni, je až čtyřicetiprocentní, a to neznamená, že se i nezvýší. Jde však spíše o to, že samci si hájí svá teritoria - nejen před zástupci svého druhu. V roce 2011 došlo k podobnému útoku v Kanadě, konkrétně v provincii Manitoba, která je kanadskou obdobou ráje, především pro tato zvířata. Výsledkem útoku byl inuitský obyvatel s ošklivě zraněnou nohou, kterou u kotníku medvěd s agresivitou doslova vykousl. Napadl také inuitovu hlavu svými drápy. Bylo to pravděpodobně způsobené tím, že muž vešel na jeho teritorium právě v jarní době. Od roku 2010 však, jan již bylo řečeno, útoků na člověka ze strany medvěda ledního radikálně ubylo. Je vidět, že obyvatelé dalekého severu se raději drží při přirozené hranici, obydlené člověkem, a divoká zvířata nijak neprovokují a nenavštěvují jejich území se záměrem. V tomto ohledu jistě postoupila i moderní technologie - zoologové, kteří chtějí zvířata v arktickém prostředí natáčet, využívají již spíše dálkově ovládaných kamer, které se záměrně podobají přirozenému prostředí a mají zapůsobit dojmem, že jde opravdu o předmět, který zde ležel i dávno předtím. Co se však týče nebezpečí ze strany ledního medvěda na jeho kořist, tuleně, to už je zcela jiný příběh. Člověk se může radovat, že s ním nemá nic společného. Medvědi jsou velmi chytří, schovávají se pod kry a takový útok by pro nějakého nadšeného přírodovědce, studujícího mrazivou divočinu, mohl být smrtelně šokující...

Zcela klidný lední medvěd

Více o různých útocích medvěda na člověka se můžete dozvědět tady: http://www.polarbearalley.com/blog/index.php/polar-bears-of-churchill/polar-bear-attack-page/ (nedoporučuji slabším povahám). Pokud se Vám článek líbil, komentujte...

sobota 26. ledna 2013

Třetihorní dinosauři

Dinosaury vyhubil pád meteoritu, jenž měl průměr asi 10 kilometrů, a zasáhl poloostrov Yucatán před 65,5 milióny lety. To je dnes asi již zcela známá teorie, která se uchytila, jelikož pád meteoritu je dosvědčen svým obřím kráterem. Kráterem, tak dlouhým, že by jej člověk obešel za nejméně 3 celé hodiny. Nicméně, je jasné, že dinosauři nevyhynuli okamžitě. Mohli žít i několik měsíců po nárazu, respektive i let. Donedávna tato teorie byla ale neosvědčená nálezy fosilií, které pro její podporu neexistovaly. To, že dinosauři mohli žít třeba i pár milionů let po celkové katastrofě, nebylo sice bráno jako nepravdivá hypotéza, ale též neexistovaly jasné důkazy. Až v roce 2007 našla skupina hledačů fosilií v Novém Mexiku dinosaura druhu Oryctodromeus cubicularis, jehož pozůstatky byly objeveny v horninách starých 64,4 milionu let. To znamená, že ještě celý 1,1 milion let nejméně tento druh přežíval! A je samozřejmě možné, že těchto druhů bylo stále pestré společenství. Nicméně, do této doby již dinosauři museli z planety zmizet. Žádné nálezy z doby poté již nejsou. Je tedy zcela jasné, že planetka odstartovala pouze řady katastrof, které napomohly tehdejší fauně, zejména v Severní Americe, k vyhynutí, a ačkoliv obrovská tsunami, písečné bouře nebo kruté horko postihlo všechny kontinenty, někde ve skrytu malá skupina dinosaurů přežívala a po dlouhé době se znovu vynořila, do světla nového světa. Tady již však neprosperovali a tak brzy došlo k jejich vyhynutí. To tedy znamená, že obří pravěcí ještěři zažili i dobu svých nástupců, savců, v té době pouze malých stvoření, která se musela vzpamatovat z hromadného vymírání a začít se vyvíjet v nové vládce planety Země.
Jestli-že to tedy shrneme, ještě 1,1 milion let po skončení tzv. K-T hranice, dinosauři přežívali. Až v této době vyhynuli, dostatek potravy již zřejmě neměli a je možné, že se na jejich konečném zmizení mohli podílet i malí savci, třetihorní sopečná činnost a mnohé z dalších faktorů...

Oryctodromeus cubicularis

Dopad meteoritu

Jestli-že se Vám článek líbil, nezapomeňte komentovat. Příští týden bych chtěl napsat podobný článek o něčem, co není příliš dosvědčené, konkrétně o živočichovi, jenž by mohl být největším dinosaurem, který kdy žil. Mluvím o Amphicoeliasovi...

pátek 25. ledna 2013

Obrázek týdne 25. 1. 2013

Další pátek, s ním i další Obrázek týdne, opět od malíře prehistorie, Mauricia Antóna, jehož díla považují za překrásná. Jen posuďte sami podle následujícího obrázku...


Popisek k dnešnímu obrázku: Stádo Indricotherií (Paracatherií) pochoduje pustinou v prehistorickém Mongolsku před 26 milióny lety. Dvěma Amphycionům se však podařilo před chvílí zabít mládě, jenž bylo napřed, a matka s tím už asi nic neudělá...

I příští týden uvedu nějaký obrázek od Mauricia Antóna, každopádně, chtěl bych se ještě vrátit k obrázkům Raúla Martína. Tento týden se ještě dočkáte článků na dvě, podle mě, zajímavá témata, jedno z nich se týká prehistorie naší planety Země a to druhé její současné podoby a konkrétně nás zavede do Arktidy...

čtvrtek 24. ledna 2013

Cryolophosauří život 19/30

Minulá část:
Našemu Cryolophosauřímu samci se podařilo vystopovat zraněného Massospondyla, jenž se skryl v malém lesíku na pobřeží. Zabil ho a poprvé po několika měsících znovu ochutnal dinosauří maso. Nakonec však byl nucen odejít, jelikož se k mrtvole zvířete vrhla smečka Coelurosaurů, otrhala ji a nechala jen zbytky, co jim nechutnaly. Večer však Cryolophosaurus spatřil na pobřeží prazvláštního tvora, který vypadal jako krokodýl. Mnohé ze svého teritoria přeci jen neznal...

Cryolophosauří život 19/30:
Když se ráno samec probudil, opět uslyšel houkající Tanystrophey, kteří se potápěli do křišťálově modrých vod. Slunce začalo krásně svítit, písek se leskl v jeho odraze a zrdcadlový obraz byl k vidění z útesu i v moři. Samec vystoupal na nejvyšší skálu a pohlédl do vody. Takto průhlednou vodu už dlouho neviděl. V moři plavala spousta ryb, Cryolophosaurus jen čekal, až nějakou mrtvou moře vyplaví. Také sledoval skupinku amonitů, plovoucích pod útesem. O kousek dále však uviděl onoho prazvláštního tvora - nějaký prehistorický krokodýl, ale jeho končetiny se těm dnešním nijak nepodobaly. Byl to Methryorynchus. Velké třímetrové stvoření ve vodě lovilo ryby. Samec se už raději vrátil. Bylo zhruba okolo jedenácti hodin dopoledne a na pláži už ležela spousta mrtvých rybek a amonitů. Cryolophosaurus je polykal v celku a schránky amonitů vždy hbitě rozlouskl. Překvapení přišlo až o tři hodiny později, za teplého dopoledne. Vegetaci se v teple dařilo a velké trsy keřů porůstaly hliněný pás mezi pobřežím a pralesem. Samec najednou uslyšel velmi známý zvuk. Vycházel z nedaleké skalní strany pláže, kam obyčejně chodil pozorovat Tanystrophey. Jen podle zvuku poznal stádo Lufengosaurů, kteří sem přišli z neznámého důvodu...


Samec se opatrně přiblížil a spatřil velkého Lufengosaura, pravděpodobně alfasamce, vůdce stáda. Byl to zdravý jedinec, určitě velmi rychlý, ale takoví malí tvorové většinou stojí za tu těžkou námahu. Plížit se při pobřeží nebylo snadné, jedna samice Lufengosaura chvíli na to zahoukala. Ukázalo se však, že ji vyděsil jen a pouze Eudimorphodon, který jí omylem přistál na hřbětě. Cryolophosaurus nemeškal a vyrazil. Stádo pohotově zahoukalo a hnalo se směrem zpátky k lesu. Alfasamec byl pryč. Někteří Lufengosauři se však zachytili za vegetaci, dravec poté zrychlil, a trhl buďto z jejich hřbetem, nebo zády. Opět měl dostatek potravy. Na večer ještě vítězoslavně zařval, že se mu kořist podařilo dostat nečekanou náhodou...

Pokračování, jako vždycky, příští týden... Pokud se Vám devatenáctá část mého příběhu líbila, komentujte...

středa 23. ledna 2013

Pareiasaurus

Pareiasaurus byl velký, v podstatě největší z raných permských plazů, který byl objeven ve vrstvách starých přibližně zhruba 260 miliónů let, nicméně, je možné, že nálezy jsou i starší. Jeho četné fosilie byly objeveny převážně v různých částech Afriky, výjimečné nálezy byly také vykopány v jižní Evropě. Nejzachovalejší kostra Pareiasaura se našla v africké poušti Karru. Pareiasaurus byl celkově robustně stavěný, jeho tělo měřilo asi 2,5 metru. Jeho lebka byla těžká a byla vyztužena mnoha hrboly, především pak v její dolní části. Dutiny, které by lebku odlehčovaly, Pareiasaurus postrádal. Pareiasaurův chrup se skládal z mnoha jednoduchých, listům podobných zubů, které používal k rozkousání měkkých rostlin, rostoucích v okolí řek a jezer. Končetiny Pareiasaura byly velice tlusté a dole se rozšiřovaly do dlouhých, širokých chodidel. Narozdíl od ranějších plazů se končetiny připojovaly k trupu více ve spodní části, což mu umožňovalo vzpřímenější postoj a chůzi...
Popis Pareiasaura není v knihách moc častý, ale najdete ho například v knize Dinosauři: Objevy, druhy a zánik.

Příště Lycaenops!!!

úterý 22. ledna 2013

Pravěké safari II.-16.

Opět minule odpověděli všichni, jsem velmi rád, že tak skvěle postupujete... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Rozhodl jsi se vrátit k napajedlu. Tady se už nachází další skupinka Protoceratopsů. Začíná se stmívat...
A: Vrátíš se k písečným dunám,
B: Napiješ se u napajedla a pak se vrátíš k původnímu stanovišti,
C: Přespíš tu.

Megaraptor
Gratuluji, popsal jsi Tsintaosaura! To znamená, že si můžeš vybrat jeden z bonusových předmětů:
1. Světlice (pokud byste se od sebe oddělili za tmy, stačí ji použít),
2. Raketová pistole (chceš-li odlákat nějaké zvíře, stačí ji použít).
Nyní můžeš pokračovat...
A: Budeš pokračovat v cestě,
B: Raději se vrátíš,
C: Někde tady si postavíš druhý tábor.

Mosasaurus
Do rána si musíš ještě chvíli počkat. Venku je klid, ale potom uvidíš nad stanem povědomé čtyři bodce...
A: Vyběhneš ze stanu,
B: Budeš spát dál,
C: Rozsvítíš světlo.

Nony
Jen co jsi se přiblížil k mrtvole Triceratopse, zpoza ní vykoukla hlava se zakrvácenou tlamou. Malý tvor na tebe začal hrozně řvát...
A: Co nejpohotověji se odsud vzdálíš,
B: Začneš utíkat,
C: Pomalu se vrátíš k ohlodaným listům.

Alfaraptor
To je všechno sice moc hezké, ale než jste se vrhli do lesa za Raptory, Acrocanthosaurus se přiblížil. Je za tvými zády...
A: Co nejrychleji poběžíš dál,
B: Zkusíš použít flaksu a zahoukáš,
C: Zavoláš na Alana, aby znovu použil odlitek zvukové komory Raptorů.

Dinosaurss
Vlci se pokusili přeskočit bažinu. Jeden z nich tam spadl, další dva skočili přímo na mamuta a kousají ho do zad...
A: Budeš lov pozorovat dál,
B: Budeš pokračovat v cestě,
C: Raději se už vrátíš do tábora.

Vašek
Pod keřem tě Albertosaurus nevidí, prozatím. Kameraman stále volá a Albertosaurus zařve znovu. Teď jeho tlapa spadla jen kousek od tebe...
A: Vyběhneš ke kameramanovi,
B: Stále zůstaneš pod keřem,
C: Odplazíš se dozadu k ocasu dravce.

SuperL
Dole jste zjistili, že ta zvířata jsou obojživelníci rodu Hynerpeton. Potápějí se do vody a vynořují, asi tam něco loví...
A: Podíváš se do vody (je možné, že najdeš i larvy velkého červa),
B: Popíšeš Hynerpetona,
C: Podíváš se po dalších živočiších.

Siamotyran
Přiblížíte se ke keři, a náhle odsud vyběhne malý tvor. Je to zcela jistě promyka Herpestes!
A: Poběžíš za ním,
B: Řekneš kameramanovi, ať to nafilmuje,
C: Půjdeš raději spát, chtěl jsi Amphyciona, ale takový malý tvor tě jen unavil.

Opět připomínám, že se brzy nikdo nevyhne kritickým situacím. Další Pravěké safari za týden!

pondělí 21. ledna 2013

Dinosauři Trespasseru-Velociraptor

Přichází nový týden a s ním zde na blogu i další Dinosauři Trespasseru, tentokráte uvedu posledního dinosaura z finální verze hry, samozřejmě je to ale také dravec, jenž se objevuje v mnoha dalších, fanouškovských levelech. Velociraptor...

VELOCIRAPTOR V JURSKÉM PARKU:
Velociraptor je samozřejmě jedním z nejtypičtějších dinosaurů v Jurském Parku, u kterého došlo k takřka kompletní záměně, a to s jeho příbuzným dravcem, Deinonychem. Nicméně, logicky by se tato chyba dala vysvětlit urychleným růstem klonovaných dinosaurů. Peří mu však chybí. V každém díle Jurského Parku se objevili jiné poddruhy raptorů, v prvním díle šlo o druh Velociraptor antirhopus nublarensis, ve Ztraceném světě a ve třetím díle se jednalo o druh Velociraptor antirhopus soraensis. V každém případě to jsou však velmi inteligentní lovci, mezi nezapomenutelné scény rozhodně patří například Velociraptoři v kuchyni z prvního filmu nebo raptoři v polích a ve vesničce InGenu ve filmu druhém...


VELIKOST VELOCIRAPTORA VE HŘE:
Podle stránky Trescom.org má Velociraptor ve hře tyto velikostní rozměry:
Výška: 1,7 metru,
Délka: 5 metrů (Alfasamice asi 7 metrů),
Váha: 0,5 tuny.



KDE VŠUDE JEJ NAJDEME?
Velociraptoři jsou vlastně ve všech levelech hry. Dělí se ale na tři typy (tygří - oranžový, červený a žlutý, a navíc ještě velká alfasamice). Tygří raptory najdete v levelech: Beach, Jungle Road, Industrial Jungle a InGen Town. Červené raptory najdete v levelech: Industrial Jungle, InGen Town, Lab a Ascent One. Žlutí raptoři pak žijí v: Ascent One, Ascent Two a Summit. Alfasamice obývá pouze poslední level...


CO DĚLAT, KDYŽ POTKÁTE VELOCIRAPTORA?
Velociraptorům se ve hře rozhodně nelze vyhnout. Velociraptoři jsou velice útoční a zřejmě nikdy se nestane, že by Vás nenapadli. Nejhorší však je, že poslední tři úrovně jsou jimi doslova poseté a dá se říci, že jde o nejnebezpečnějšího dinosaura hry. Každopádně, skolit jej lze...

Tímto jsme se tedy dostali až na něco, jako konec první řady Dinosaurů Trespasseru. Jen však dodám, že raptoři ve fanouškovských levelech jsou i odlišně zbarveni, jsou například šedí, hnědí či zelení. Příště se podíváme na prvního dinosaura z fanouškovských levelů, Dilophosaura! Pokud mám v tomto článku nějakou chybu, napište mi to prosím, jelikož jsem na něm pracoval celkově delší dobu, než na jiných z této série...

neděle 20. ledna 2013

Jak dobře znáte Jurský Park? 1. kolo

Jak jsem již před Vánocemi sliboval, konečně přicházím s další soutěží, tentokráte nese název Jak dobře znáte Jurský Park?. Bude se jednat o klasickou soutěž, tak, jako předchozí Soutěž Dinosauři 2012... Odpovědi můžete psát buďto do komentářů, pokud však chcete, aby aby Vaše odpovědi nemohl někdo vidět, tak, jako vždy, je můžete poslat i na můj e-mail haasvojt@volny.cz. Jestli-že se Vám komentář nakonec vyhodnotí jako spam, nemusíte jej psát znovu, měl bych jej najít v administraci... Nyní již můžeme začít, hodně štěstí...

1. Které druhy dinosaurů se objevili v prvním Jurském Parku?

2. Jméno kterého dinosaura nebylo v Jurském Parku vůbec vysloveno?

3. Jak to bylo s Ianem Malcolmem ve filmu, a jak naopak v knize Michaela Crichtona?

4. Kolik dolarů dostal počítačový expert Dennis Nedry za to, že ukradne v parku embrya dinosaurů?

5. Jakého pohlaví byli původně všichni dinosauři na ostrově Nublar?

6. Na jaké látce jsou naklonovaní dinosauři závislí a z čeho jí získávají?

7. Kdo to byl Gerry Harding?

8. Při které scéně se v prvním díle Jurského Parku objeví jméno Stegosaura? Je na tomto jménu nějaká pravopisná chyba?

9. Kdo všechno vyslovil tuto větu: "Život si už najde cestu"?

10. Objevili se v knize Michaela Crichtona také nějací létající a mořští plazi?

11. Jmenujte prvního dinosaura, který se objeví ve Ztraceném světě: Jurském parku.

12. Jmenujte nejméně čtyři dinosaury z knihy Ztracený svět, kteří se však ve filmu vůbec neobjevili.

13. Jména kterých druhů dinosaurů nebyla ve Ztraceném světě: Jurském parku vyslovena, ačkoliv se zde objevili?

14. Kdo to byl Dieter Stark a jakým způsobem zahynul?

15. Kdo to byl Richard Levine a kde všude se objevil?

16. Kolik Tyrannosaurů žilo v době událostí Ztraceného světa: Jurského parku na ostrově, respektive kolik jedinců bylo ve filmu vyobrazeno?

17. Kdo je autorem následujícího citátu: "Druhá podmínka, můj plat. Nechte si ho. Odměnou za svý služby chci povolení k odlovu Tyrannosaura. Samce. A pořádnýho. Jak to udělám je moje věc, a jestli se Vám něco nelíbí, jedete v tom úplně sám."?

18. Když vrtulníky InGenu letí nad ostrovem Sorna, Ian Malcolm si vezme dalekohled. Jaká chyba se nachází v této scéně?

19. Kdo je autorem následujícího citátu: "Zastřelit. Zastřelit. Ne mládě, pitomče, samce!"?

20. Proč zahynula posádka lodi, která do San Diega převážela T-Rexe?

Bonusová otázka: Ve které scéně se ve Ztraceném světě: Jurském parku objeví scénárista příběhu David Koepp a okolo kolikáté minuty se tak stává?

Doufám, že se Vás přihlásí co nejvíce. Za první kolo můžete celkem získat maximálně 20 bodů, pokud na vše odpovíte správně. Jestli-že odpovíte dobře i na bonusovou otázku, můžete jich mít celkem 21. I když odpovíte na nějakou otázku špatně, ale správně zodpovíte bonusovou otázku, přičte se Vám tento bod k dobru. Ještě jednou, mnoho štěstí...

sobota 19. ledna 2013

Úspěšnost krokodýlů

Tak, jako minulou sobotu, i tentokráte jsem se rozhodl přispět nějakým článkem o současné přírodě, k němuž mě opět inspirovaly nějaké televizní dokumenty, jež uvedu dole...

Krokodýlové - příbuzní dinosaurů, diapsidi, vrcholoví predátoři afrických a indických řek i australského pobřeží. Ačkoliv tato úspěšná skupina prehistorických zápasníků vydržela až do současnosti, za živoucí fosilie se pokládat nedají. Nynější krokodýlové se vyvinuli před teprve několika miliony lety, jejich předkové byli ale samozřejmě vládci gigantických rozměrů; a báli se jich i dinosauři. Jak je však možné, že krokodýlové přežili spousty hromadných vymírání, zatímco dinosauři, jejich příbuzní, ne? Pro odpověď na tuto otázku je třeba vrátit se 65 miliónů let zpátky v čase, kdy oblast poloostrova Yucatán zasáhl obrovský asteroid, jenž měřil 10 kilometrů v průměru. Do zhruba jednoho milionu let způsobil vyhynutí dinosaurů. Při pádu meteoritu jich však zahynulo obrovské množství. Nicméně, krokodýlové museli přežít. Jejich úspěšnost asi visí na jedné závislosti. Tato závislost je na slunečním světle. Dinosauři byli pravděpodobně teplokrevní, potřebovali neustálý přísun potravy, aby měli dostatek energie, jak bývá u teplokrevných zvířat zvykem. Krokodýl je naopak studenokrevný živočich a přísun jeho potravy nemusí být stálý. Krokodýlové mohli po pádu meteoritu přežít klidně i pod vodou. Navíc, jsou schopní vydržet o hladu i celý jeden rok, což sice zpomalilo jejich životní funkce, ale přežití jim to zajistilo. Poté, co dinosauři vyhynuli po pádu meteoritu, krokodýli stále přežívali až dodnes. Někteří z nich jsou však dnes stejně na pokraji vyhynutí, a nemůže za to příroda, ale člověk. Dokonalým příkladem je gaviál indický, který se stal kvůli lidské neopatrnosti ohroženým druhem, dnes je zákonem chráněn...


Jestli-že se Vám článek líbil, komentujte. Inspirovaly mě k němu především dokumenty Krokodýl: Poslední drak (Crocodile: The Last Dragon) a Když krokodýli pojídali dinosaury (When Crocs Ate Dinosaurs). Zítra sem uvedu speciální soutěž, kterou jsem již dlouho sliboval...

pátek 18. ledna 2013

Obrázek týdne 18. 1. 2013

Celý týden zase utekl velmi, velmi rychle, a je tu další Obrázek týdne. Slíbil jsem, že sem budu nějakou dobu přidávat obrázky od Mauricia Antóna, nyní je zde další, který je opravdu povedený...

Popisek k dnešnímu obrázku: Dvojice praslonů rodu Anancus mezi sebou bojuje v prehistorické Asii před 2 milióny let. V popředí je pár šavlozubých tygrů a vzadu u jezera spatříme medvěda...

Tento obrázek osobně považuji za velmi zdařilý. Příští týden se dočkáte dalších od tohoto významného umělce. Mimoto v sobotu sem přibyde článek o krokodýlech a v neděli uveřejním první kolo nové soutěže...

čtvrtek 17. ledna 2013

Dinosauři Trespasseru-Stegosaurus

Po nějaké době je tu konečně další díl Dinosaurů Trespasseru, tentokráte již předposlední, co se týče původních dinosaurů ve hře. Stegosaurus, poklidný býložravec, jejichž skupinky se toulají místními lesy...

STEGOSAURUS V JURSKÉM PARKU:
Ačkoliv se jméno toho dinosaura objevilo již u embrya v prvním Jurském parku, jako živého tvora ho poprvé spatříme až ve Ztraceném světě: Jurském parku, kdy Ian Malcolm, Eddie Carr a Nick Van Owen hledají v lese Sarah Hardingovou a rodinka Stegosaurů se jim objeví před očima, což je naprosto nezapomenutelná scéna. Stegosaurus se také objevil v Jurském parku 3, kde byl vyobrazen společně s Brachiosaury a Ankylosaury u řeky...


VELIKOST STEGOSAURA VE HŘE:
Podle stránky Trescom.org má Stegosaurus ve hře tyto velikostní rozměry:
Výška: 2,75 metru,
Délka: 8-9 metrů,
Váha: 3,1 tuny.


KDE VŠUDE JEJ NAJDEME?
Stegosaurus se vyskytuje ve finální verzi celkem ve třech levelech: Jungle Road, Lab a Ascent One. V každém žije pouze jeden kus, což je v rozporu s filmovým zpracováním Ztraceného světa: Jurského parku, kde samozřejmě tito živočichové žili ve stádech. Toto stádo se však pravděpodobně mělo vyskytovat v levelu Plantation House, který ale ve finální verzi bohužel není...


CO DĚLAT, KDYŽ POTKÁTE STEGOSAURA?
Stegosaurus není nebezpečný, v případě, že je ohrožen, se však tato karta obrací. Nejdířve měl plnit takovou záchrannou funkci před většími predátory. Zaútočí až, když budete velmi blízko...

Posledním dinosaurem, kterého uvedu a nachází se ve finální verzi, bude Velociraptor! Poté však budu pokračovat v dinosaurech z fanouškovských levelů, například Baryonyx z levelu Laguna či Dilophosaurus z East Docku. Poslední obrázek je z www.trespasser.blog.cz ...

středa 16. ledna 2013

Mé obrázky IX.

A další várka mých vlastních obrázků je tu, tak, jako před dvěma předešlými týdny. U dvou následujících obrázků jsem se také pokusil o experiment s tmou, takže jsem počkal do večera, zhasl světlo a rozsvítil baterku. Jak se mi to podařilo, to sám soudit nemohu, nějaké chybičky tam určitě zase jsou. Budu nicméně nesmírně rád za všechny Vaše kritiky...


Nepříjemné setkání v noci

Malý chlapec se vydal za děsivé noci na průzkum okolí parku, do kterého přijel jako návštěvník. Narazil však na pořádný problém - Dromaeosaura, který se nějakým způsobem musel dostat z klece. Predátor je jen o něco menší, než hoch, a mohl by ho klidně i zabít...


Průzkum z bezpečí

Paleontolog a zoolog Jack Sectict zkoumá Allosaura, který našel mršinu Parasaurolopha, z bezpečné plastové kostky, ve které se ukryl a dokumentuje živočicha. Tento záběr byl nad ostrovem s pravěkou faunou pořízen díky speciálnímu vrtulníku, který sem Jackovi přihodil pár dalších věcí, včetně raketové pistole, aby se mohl případně bránit...


Predátor a kořist

Malý dodatek k předchozímu obrázku, fotografie, kterou Jack Sectict pořídil z plastové kostky. Původně měl být za Allosaurem vidět ještě kámen, na kterém by stála jeho pravá zadní končetina, která se v tomto případě zdá být jaksi nerovnoměrně ve vzduchu. Bohužel jsem tedy snímek nepořídil v celku...


Dravec za zády

Lovci, chytající dinosaury (objevili se i v předchozích článcích) si večer konečně sedli a chtěli si odpočinout, kdesi z lesa se však náhle vařítil tento mladý Tyrannosaurus Rex a hledá potravu. Lovci se nesmějí ani pohnout, jestli nechtějí upoutat jeho pozornost, ale vědí, že dravec je moc dobře cítí. Pušku však mají už na dosah ruky, jen dosáhnout...

Doufám, že i další čtyři fotografie se Vám líbily. Další ale zatím nachystané nemám, každopádně asi nějaké další pořídím...

úterý 15. ledna 2013

Cryolophosauří život 18/30

Minulá část:
Cryolophosaurus žil poklidně na svém vůbec prvním teritoriu, na antarkritckém pobřeží, které mu každý den dávalo mrtvoly ryb nebo amonitů. Nyní se však poprvé v životě pokusil ulovit Tanystrophea, jednalo se sice pouze o mládě, ale poprvé ochutnal jejich maso. Později však nedaleko svého pelechu narazil na krvavou stopu, táhnoucí se za malý výběžek lesa na pláži. Určitě se jednalo o Massospondyla, a tak začal nový lov...

Cryolophosauří život 18/30:
Obrovská noha vrcholového predátora tehdejší doby se zamořila do našedlého písku. Zahřmělo, a spustil se déšť. Okamžitě se proměnil ve velký liják, ktérý nutil každého živočicha schovat se za strom. Krvavá stopa se pomalu ztrácela v polorozmáčených chuchvalcích písku. Cryolophosauří samec se ale nevzdal a co nejrychleji pokračoval ve stopování. Konečně narazil na malý kousek lesa, do kterého vstoupil. Bylo tu klidněji. Stromy zabraňovaly tomu, aby dolů padala smršť velkých kapek a tak sem jenom občas nějaká pronikla. Samec nyní ucítil tak známý pach. Pach kořisti, v tomto případě obvyklého Massospondyla. Taktiky lovu na veliké dinosaury už trochu zapoměl, ale rozhodně se nevzdal této šance. Opatrně postupoval a pak v houští uviděl vrávorajícího dinosaura. Rozpoznal jen krk a přední končetiny, ale rozeznával také pach krve, jenž šel od jeho dolních končetin. Schoval se na skupinku kapraďorostů a vyhlížel si slabá místa živočicha, především však sledoval jeho krk. Hlava najednou zmizela dole pod kapradinou a nic nebylo chvíli vidět. Pomalinku tedy vykročil kupředu. Jakmile se za kapradinu podíval, uviděl mrtvého Massospondyla, alespoň si tak myslel. Zvíře pouze omdlelo. Jakmile se přiblížil k jeho hlavě, prosauropod se zvedl a přední končetinou Cryolophosaurovi uštědřil ránu do boku. Nevytrysklo ale mnoho krve a samec kořisti strhl krk dolů a zakousl jí, následně jí začal pojídat. Odněkud se ozvaly další známé zvuky, tentokrát ale moc naděje nepřilákávaly...


Cryolophosaurus si utrhl velký kus masa a rychle z lesíka odešel. Hned nato sem na mrtvolu skočila početná smečka Coelurosaurů a odtáhly si končetiny, hlavu, ocas i maso z břicha Massospondyla do křovin, do nichž by se asi nikdo podívat nechtěl, aby tam hodovali. Mezitím přestalo pršet a samec zalehl do svého pelechu. Nastala půlnoc. Samec na chvíli odfrkl a vzbudil se. Moře vypadalo neklidně. Ze stoupajících vln, narážejících na útesy blízko jeho pelechu, vyskočil prazvláštní živočich. Samec zvedl hlavu, ale kvůli tmě ho moc nepoznával. Vypadalo to, jako krokodýl, ale nohy to mělo podivně tvarované. Po příchodu dalšího přílivu tvor zmizel v hlubinách oceánu. Co to mohlo být, to samec nezjistil, alespoň prozatím. Ještě si neuvědomoval, že podobných, tak divných zvířat je tu mnohem víc, a ačkoliv svůj nový domov bedlivě znal, mohlo by se to říct pouze o něm. Ve skutečnosti věděl pouze o zlomku svého nového domova...

Pokračování zase za týden... Pokud se Vám osmnáctá část mého příběhu líbila, komentujte...

pondělí 14. ledna 2013

Pravěké safari II.-15.

Minule odpověděli všichi, začež jsem velmi rád. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Zvuk na chvíli zeslabil a ty jsi skončil mezi písečnými dunami. Nedaleko jsou nějaké křoviny, zpoza z nich slyšíš povědomé vrčení...
A: Co nejrychleji odsud zmizíš,
B: Raději se vrátíš k napajedlu,
C: Přijdeš ke křovině.

Megaraptor
Stopy tě neustále zavádějí dál a dál. Jsou tu pro tebe zcela noví dinosauři. Alioramus tady zatím není a jeho stopy se ztratily v prachu, ale narazil jsi na stádo Tsintaosaurů...
A: Pokusíš se odhadnout směr stop a půjdeš dál,
B: Přijdeš k Tsintaosaurovi a popíšeš ho,
C: Porozhlédneš se dalekohledem po okolí.

Mosasaurus
Vskutku pohotová reakce. Měl jsi štěstí, jakmile jsi se vrátil do stanu, z lesa se ozval strašný řev. Asi jsi byl blízko svému cíli, ale já jsem rád, že jsi se rozhodl takhle. Mohlo to skončit hůř...
A: Počkáš teď do rána a pak se vrátíš na místo činu,
B: Ještě se podíváš na Stegosaury,
C: Rozděláš si před stanem oheň a až pak usneš.

Nony
Uspávací puška a jít za T-Rexem do lesa. To je vážně dobrý výběr. Na cestě lesem jsi narazil na ohlodané listí nějakých kapradin a nízké vegetace, půda je tu všude rozhrabaná a v dálce vidíš navíc mrtvolu Triceratopse...
A: Půjdeš dál po ohlodaných listech,
B: Půjdeš k mrtvole Triceratopse,
C: Budeš pokračovat v cestě lesem.

Alfaraptor
Rozhodl jsi se zůstat s Raptory. Alan byl velmi neklidný, nakonec se však Raptoři rozprchli do houštin. Naproti tobě stojí tmavě oranžový tvor, z dálky poznáváš malou plachtu na zádech...
A: Ani se nehneš,
B: Přiblížíš se,
C: Poběžíš za Raptory.

Dinosaurss
Je to jasné, mamuta, který tu uvízl, obklopila skupina vlků Canis dirus. Zatím se bojí skočit za ním, buďto by spadli do asfaltu, nebo by je zabil...
A: Vyfotografuješ to a budeš pokračovat v cestě,
B: Budeš pozorovat lov,
C: Raději se vrátíš do tábora.

Vašek
To dunění musí způsobovat nějaký živočich. Kameraman neustále volá, a dunění zesiluje. Nakonec ho cítíš krátce za sebou. Náhle tvor zařval - stojí jen kousek od tebe. Je jisté, že se jedná o Albertosaura!
A: Zůstaneš v poloze, v jaké jsi, a ani se nehneš,
B: Vyběhneš a poběžíš za kameramanem,
C: Odplazíš se.

SuperL
Postavit si tábor zde byl dobrý nápad. Teď stojí u vodopádu dva stany, množství vybavení a jiné věci. Každopádně, ti tvorové dole vypadají lákavě a tvůj kamarád, který se konečně uklidnil, už za nimi sestoupil...
A: Budeš ho následovat,
B: Pohlídáš tábor,
C: Dokud o tom neví, vrátíš se do mlhy.

Siamotyran
Zbytku štábu se vstávat moc nechtělo, ale nakonec se to podařilo. Kameraman Ti nabízí, aby jsi se s ním vydal za tím tvorem...
A: Půjdete k šelestění,
B: Zůstanete zde, ani se nehnete,
C: Vyšplháte na stromy.

Jen bych chtěl dodat, že dva z Vás již, jak vidíte, narazil na svůj cíl, protože se ale jedná o soutěžící, hledající dva typy živočichů, je jasné, proč k tomu nálezu došlo tak brzy. Další Pravěké safari napíši příští týden, ostatně, jako je tomu vždycky...

neděle 13. ledna 2013

Nejpodivnější dinosauři

Odhalení pravdy o nejbizarnějších tvorech, kteří kdy žili, ve světle nové vědy...


01: Nástup dokumentu na scénu


02: Pár dvou Kentrosaurů na pláních


03: Vybuchující sopka označující zánik dinosaurů


04: Pohled na lebku Dracorexe


05: Král všech dinosaurů, Tyrannosaurus Rex

Nejpodivnější dinosauři (Weirdest Dinosaurs) je americký dokument z produkce National Geographic Wild Channel, poprvé vysílaný v roce 2009. V tomto díle jsou nám přiblíženy různé druhy dinosaurů, kteří se jeví jako jedni z nejpodivnějších. Na scéně se zde objevují například Dracorex, Spinosaurus, Kentrosaurus, Triceratops, Parasaurolophus, Amargasaurus a několik dalších. V Česku byl vysílán poprvé v roce 2011 v českém dabingu na Nat Geo Wild. Na DVD tu ale bohužel zatím nevyšel. Co se týče mého osobního posouzení, dokument je velice zajímavý. Počítačové modely dinosaurů jsou velmi dobře vytvořeny (poznáte tu, že záběry byly mimoto použity ještě i v dokumentu Dinománie). Bohužel jsem jej prozatím viděl pouze v angličtině, jak je dostupný na YouTube. Nicméně, popisy dinosaurů, záběry na ně, počítačové rekonstrukce i komentáře vědeckých odborníků jsou zajímavé a pěkné a proto bych na dokument doporučil podívat...

sobota 12. ledna 2013

Jihoamerický medvěd - Býložravec, či zabiják?

Teprve dnes ráno jsem se rozhodl, že bych se mohl trošičku vrátit k současné přírodě, jelikož kromě Života v divočině zde již dlouho nějaký článek o daném tématu nebyl. K napsání tohoto článku však přispěl především jeden dokument, vše uvedu dole pod publikací...

Medvěd brýlatý je jediným jihoamerickým medvědem, který ji v současnosti obývá. Tohoto tvora z peruánských And zná většina dětí jako postavičku knížek Medvídek Pennington. V knize má tento hlavní hrdina, jenž se dostane k dětem, rád marmeládu, ale poté především listí a ovoce. Ohledně přírodovědců, pravdivý bod. Medvědi brýlatí byli celou dobu pokládáni jen za býložravce, živící se listím, ovocem, maximálně nějakým hmyzem. Metr osmdesát dlouhý živočich, není nebezpečný pro člověka, ani pro jeho dobytek. Nicméně později učinili průvodci v Peru a Bolívii neuvěřitelný nález; postupně důkazů přibývalo čímdál více. Medvěd brýlatý v podstatě nemá konkurenci, co se týče jeho potravy. Ani člověka. Největším dravcem, kterého se zde lidé mohou obávat, je puma americká, obývající oba dva americké světadíly. Přestože v Jižní Americe jsou její populace velmi nestálé, loví zde dobytek. To je obecně známo u každého farmáře. Problémem však je, že i ve vysokách horách přírodovědci narazili na dobytek, který byl poškrábaný, především ale na krku. V tak velkých výškách pumy obecně nežijí. Jediným kandidátem se stal medvěd brýlatý, neškodný býložravec. Farmáři říkali, že jedině on může za těmito útoky stát, fakt, že byl ale dobytek poraněn především v krční části, vylučuje jeho útok, naopak mluví o zvyku lovu kočkovitých šelem, v tomto případě, opět puma. Víme, že například medvěd grizzly útočí na losa tím, že ho skolí spíše už předními končetinami a nepoužije tolik svých čelistí, naopak lvi, kteří loví pakoně, vždy jdou po krku, takže to byla zcela jistě puma. Později ale narazili průzkumníci na medvěda, který držel něco podivného mezi tlapami. Když se přiblížili, uviděli ho, jak nese vzdechlinu krávy. To je nevyloučitelný důkaz, že medvědi brýlatí jedí i maso! Avšak, nepotvrzuje to hypotézu o tom, že je loví... Někteří lidé však spíše myslí, že se medvědi brýlatí adaptovali v různých částech And na určitý zdroj potravy, a to, že sice někteří žerou maso, ale většina stále zůstává u svých oblibených listů, ovoce, malinkého hmyzu...


Ka napsání tohoto článku mě především motivovaly tyto podklady: Dokument BBC ze série Svět přírody (Natural World) s názvem Medvědi brýlatí - Stíny lesa (najdete ho na Ulož.to) a kniha Miniknížka - Savci. Snad se Vám líbil...

pátek 11. ledna 2013

Obrázek týdne 11. 1. 2012

Další Obrázek týdne je tu, opět od slavného malíře prehistorie, především pak pravěkých savců, Mauricia Antóna. Toto dílo též považuji za velice, velice zdařilé...

Popisek k tomuto obrázku: Dva Amphicyoni se perou o zbytky nějakého již neidentifikovatelného zvířete, před 15 milióny lety v Evropě, buď se stalo jejich kořistí, nebo našli mršinu. V pozadí se pohybují ještě nějací další pravěcí savci, možná jsou to předci nosorožců, v pravém horním rohu je snad nějaký primitivní velbloud...

Od Mauricia Antóna se tu dočkáte ještě hory dalších obrázků, rozhodl jsem se mu věnovat. Mimoto Vám ještě prozradím, že dnes přispěji i na JPSite, takže pokud budete mít nějaký zájem dozvědět se o rozdílech postav v knihách a filmech, můžete si článek přečíst...

čtvrtek 10. ledna 2013

Pravěké safari II.-14.

Minule odpovědělo téměř všichni, kromě Alfaraptora, kterému to nyní doporučuji, protože se blíží nebezpečí. Dole přišla nová zásilka, takže si nezapomeňte něco z toho koupit... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Řev se ozývá zdaleka, a stále slábne, takže tvor, který ho vydává, je určitě na nějaké cestě...
A: Poběžíš stále za zvukem,
B: Zůstaneš stát a porozhlédneš se po krajině,
C: Vrátíš se k mrtvole Protoceratopse.

Megaraptor
Věda se sice může mýlit, ale tentokráte snad měla pravdu. V dálce sleduješ ohromný, stoupající útvar, tvořený pískem. Je to dost daleko, přijde to sem tak za dva dny. Expedice se bude muset urychlit. Nicméně, stopy Aliorama, pod tvýma nohama...
A: Půjdeš po stopách kupředu,
B: Budeš spoléhat na to, že by se sem dravec mohl vrátit,
C: Vrátíš se do tábora.

Mosasaurus
V noci jít po stopách nebezpečného predátora je opravdu riskantní. Teď jsi v lese. Všude je tma. A z houštiny, asi tři metry naproti tobě, slyšíš vrčení...
A: Okamžitě se vydáš zpátky do tábora,
B: Skočíš do houštiny a chytíš tohoto tvora,
C: Opatrně se k tomu přiblížíš.

Nony
Gratluji, popsal jsi Triceratopse! Jak už víš, za odměnu si můžeš vybrat jeden z těchto dvou předmětů:
1. Uspávací pistole (uspí jakéhokoliv dinosaura do deseti minut)
2. Policejní revolver (v případě nebezpečí můžeš zváře zabít).
Nyní můžeš pokračovat...
A: Půjdeš hledat T-Rexe do lesa,
B: Půjdeš hledat T-Rexe na planiny,
C: Někde si tu postavíš tábor a uložíš se k spánku.

Alfaraptor
Jelikož jsi neodpověděl, podívej se do minulého kola, a odpověz jak vybraným písmenem, tak i celou možností (větu můžeš klidně zkopírovat)...

Dinosaurss
To byl určitě dobrý nápad. Stopy tě zavádějí až k nějakému asfaltovému jezírku. Za chvilku zjistíš, že je jich tu ale mnohem víc. Zdaleka vidíš mamuta, jenž se snaží dostat pryč, a kolem něj je skupina šelem. Bohužel ne kočkovitých, ale psovitých...
A: Opatrně se tam přiblížíš,
B: Poběžíš tam,
C: Budeš pokračovat po stopách.

Vašek
Máš štěstí, tvé volání o pomoc uslyšel kameraman. Volá na tebe, že ihned přijde, ale náhle z dálky slyšíš dunění...
A: Zůstaneš stát, ani se nehneš,
B: Poběžíš k volání kameramana,
C: Schováš se v kapradí.

SuperL
Jste právě nad vodopádem. Únik z té hrozné mlhy se Vám tedy podařil. Když se díváš dolů, je tam spousta žlutých zvířat...
A: Sestoupíš dolů,
B: Zůstaneš nahoře a nafilmuješ je,
C: Postavíte si tu hned tábor.

Siamotyran
Zase Dryopithecus. Ten se ale najednou něčeho lekl, okolo tábora se něco pohybuje. Zatím o tom víš jenom ty...
A: Vzbudíš zbytek týmu,
B: Půjdeš k tomu tvorovi,
C: Raději si postavíš stan a usneš, třeba to je jenom nějaká noční můra...

Je jen na Vás, co si zase vyberete. Někteří z Vás jsou už blízko cíli, jiní bohužel promeškali naprosto vše. Nyní slibovaný obchod: Kamerový systém (nastavíte si ho k táboru a bude natáčet vše, co se pohne), Zvukový alarm (každý živočich, který sem přijde, bude zaregistrován a vy budete vzbuzeni alarmem) anebo Vodní pistole (můžete ji využít ve vodě, střílí až do dvaceti metrů). Vybírejte s rozvahou. Další safari příští týden!

středa 9. ledna 2013

Mé obrázky VIII.

Jak jsem sliboval, brzy po uveřejnění těch minulých jsou tu i další obrázky z mé tvorby, opět se jedná o různorodé fotografie, dalo by se dokonce říci, že z ostrovů, které já vlastním. Na některých jsem s prostředím a postavení dinosaurů a osob musel hodně pracovat, proto doufám, že se Vám alespoň některé z nich budou líbit. Samozřejmě si ale rád přečtu různou kritiku. Všechny dnes uvedené fotografie jsou již zcela barevné, a černobílé a rozmazané sem pravděpodobně už dávat nebudu...


Poslední šance

Jeden z lovců se rozhodl prozkoumat další území, zatímco jeho společníci naháněli dinosaury, brzy se však přesvědčil, že se rozhodně nejednalo o dobrý nápad. Napadl ho Megaraptor. Ačkoliv to vypadá velmi nebezpečně, hned za motorkou je batoh s puškou, která se teď bude náramně hodit...


Ošetření

John Guar přijel k výběhu nemocného Pachyrhinosaura, jenž má pravděpodobně otravu krve. Při fotografování této scény jsem se trochu inspiroval scénou z Jurského Parku s Triceratopsem, ale, jak vidíte, ne zase úplně, spíše by se dalo říci, že tomu tak snad i není...


Odchyt Stegosaura a Dryosaura

Na této fotografii se znovu odehrává lov na dinosaury, a zatímco jeden z lovců chce nahnat mládě Stegosaura k elektrickému plotu, druhý lovec, vybavený puškou, se zase snaží uspat Dryosaura, jemuž uteklo stádo a sám vyskočil na lovecký džíp. Další ze scén, při které mě trochu inspiroval lov InGenu ve Ztraceném světě: Jurském parku...


Únik z laboratoře - nemožný

Na této fotografii z genetické laboratoře můžete za dřevěným plotem spatřit nebezpečného Proceratosaura, kterého zde vědci naklonovali, zavřeli a právě jej podrobují výzkumu. Zvířeti se to určitě nelíbí, bohužel, dokud tři modrá světla svítí, znamená to, že elektřina stále funguje a probořit ploty s tím, že by mohl hned nato i zemřít, nestojí za to...

Doufám, že se Vám i čtyři další fotografie líbily. Další čtveřici uvedu brzy, zřejmě zase příští týden, jen Vám prozradím, že první fotografii mám již nachystanou, a liší se od těch dosud uvedených tím, že se neodehrává ve dne...

úterý 8. ledna 2013

Cryolophosauří život 17/30

Minulá část:
Cryolophosaurus dorazil na pobřeží, území Antarktidy, které ještě nikdy v životě neviděl. Zjistil, že, i když v okolí nežijí žádní dinosauři, které by mohl lovit, potravy je tu opravdová hojnost. Našel mrtvolu ryby, kterou vyplavilo moře. Dále však narazil na asi nejprapodivnější tvory, které kdy viděl, Tanystrophey. Z útesu později také pozoroval obřího Shoniosaura. Jelikož tu ale nebyla žádná konkurence, rozhodl se, že toto bude jeho první stálé teritorium...

Cryolophosauří život 17/30:
Týdny pomalu běžely a proměnily se už i v měsíce. Cryolophosaurus dostatečně prozkoumal celé pobřeží, na kterém žil. Každý den měl takový dostatek potravy, že by dočista mohl i zapomenout lovení. Jako obvykle, i jednoho dne se probudil ve vlhkém písku a ihned uviděl první potravu - další vyplavenou, mrtvou rybu. Měla sice velký kousanec v hlavě, zřejmě způsobený čelistmi Tanystrophea, ale i tak jí sežral. Když pokračoval směrem po pobřeží, moře sem vyplavilo malinkého amonita. Tělo tohoto živočicha je sice chráněno schránkou, ale samec jí hbitě rozsekl svými čelistmi a pak už jen pozřel rozklapnutého tvorečka. Z dálky se ozvalo houkání. Velmi dobře jej znal - Tanystropheus. Vydal se směrem za zvukem. Zde narazil na šedivou, skalní plošinu, na které se vyhřívala skupinka těchto plazů, ačkoliv slunce skoro nesvítilo a nad mořem byla jen hustá mlha. Opodál skupinky běhal malý, sotva padesáticentimetrový Tanystropehus. Bylo to mládě, které se muselo vylíhnout někdy v této sezóně, na začátku jara a moc vzrostlé ještě nebylo. Muselo trávit veškerý čas ve vodě, tady na souši ho jinak nic dobrého nemělo čekat. Cryolophosaurus si ho jen rychle prohlédl a ihned nato našel první slabinu, a to sice poraněnou nožku. Dále si všiml moře, u kterého zrovna působil odliv. To znamená, že zvíře nemůže uniknout, a kdyby ano, bylo by moc pomalé...


Cryolophosaurus v mžiku vystartoval a kousl Tanytrophea do krku. Všude se rozletěla krev a maličkýn tvoreček byl okamžitě v jeho tlamě a dravec ho spolkl. U dospělých Tanytropehů to nevyvolalo žádnou reakci, někteří se jen pomaloučku odsunuli do vody, ale nevšímali si tohoto hrůzného incidentu. Cryolophosaurus se vrátil na místo, kde obyčejně přespával, nyní mu tu však něco nesedělo. Jakoby ho do krku něco bodlo. Nijak to nebolelo, ale rychle se otřásl a před očima uviděl malého komára. Jakmile však sklonil hlavu dolů, uviděl krvavou stopu, táhnoucí se směrem za malý výběžek lesa na pláži. Samec krev očichal a v hlavě se mu rozsvítilo - pravděpodobně se muselo jednat o nějakého zraněného Massospondyla, který zamířil na pobřeží. Ihned se vydal po stopě. Jediným problémem, který samec nevyřešil, bylo to, že zvíře přeci muselo něco poranit. A ze svých vlastních vzpomínek by asi určitě vylovil název zvířete, Coelurosaurus, a zjistil by, že jejich smečky, jsou velmi nebezpečné i pro něj samotného...

Pokračování opět za týden... Pokud se Vám sedmnáctá část mého příběhu líbila, komentujte...

pondělí 7. ledna 2013

Diplomy za Soutěž Dinosauři 2012

A je to tu! Diplomy za Soutěž Dinosauři 2012! Celkem se zúčastnili tři soutěžící, ačkoliv jsem si myslel, že Vás bude alespoň ještě o jednoho více... Jdeme tedy rovnou na diplomy:


Jak je tomu obvykle i u jiných vědomostních soutěží na tomto blogu, i tentokráte získal nejvíce bodů Deinonych! Měl jsi všechny odpovědi správně, plus ještě správně odpovězený bonus, takže jsi získal 21 bodů...


Na druhém místě skončil Dinosaurss s celkem 19 body! Špatně jsi odpověděl pouze na dvě otázky: bezčelistnatci se totiž objevili už v Ordoviku, a ne Siluru, a nově objeveným druhem z Argentiny byl Bicentanaria. Odpověděl jsi ale dobře na bonusovou otázku, takže Ti tento bod přibyl k dobru...


A na třetím místě, s bronzovou medailí, skončil Megaraptor! Ty jsi bohužel nevěděl dvě odpovědi a zmýlil jsi se v otázce, týkající se Bojophlebia prokopi, nejednalo se o jurskou přesličku, ale o jepici. Správně jsi však zodpověděl bonus, takže bod se Ti připsal k dobru a výsledkem je krásných 18 bodů...

Tak, a až na konci tohoto, zcela nového roku, na Vás bude čekat Soutěž Dinosauři 2013. Zda-li v ní bude něco navíc, to zatím nevím, a kdybych věděl, neprozradil bych Vám to. Ale ti, kteří se chtěli původně také zúčastnit, ať nezoufají, chystám totiž další, novou soutěž s názvem "Jak dobře znáte Jurský Park?", která bude mít dvě kola a tím pádem dvakrát víc otázek, než tato soutěž...

neděle 6. ledna 2013

Apidium



Jméno: Apidium
Výskyt: Egypt, Pákistán a Indie
Potrava: Ovoce a listí
Popis:
Tento drobný, 25 až 30 centimetrů dlouhý primát byl jedním z vůbec prvních opic, které byly aktivní ve dne. Nejvíce jeho zkamenělin bylo nalezeno ve Faj-jumu, ve státě Egypt. Apidium bylo přímo adaptováno pro život na stromech v tropických džunglích severní Afriky a Asie, kde se tyto rozsáhlé zelené porosty běžně vyskytovaly. Obývaly také zatopené oblasti s mangrovníky. Samci Apidií byly mnohem větší než samice. Tito primáti žili ve větších sociálních skupinách, tak, jako dnešní opice, narozdíl od jejich předků. Nálezy živočicha pocházejí z vrstech starých přibližně 35-30 miliónů let, což se datuje jako pozdní Eocén. Apidia se živila nejvíce listím a ovocem, ale jednalo se o všežravce, takže nějakými drobnými měkkýši určitě primát nepohrdl...



Příště se dozvíte o dalším tvorovi z druhého dílu Putování s pravěkými zvířaty!!!

Nejčtenější