Minulá část:
Ráno se samec Cryolophosaura doslova vyšplhal na útes a za nádherného počasí spatřil v průzračně modré a čisté vodě Methryorynchy, kteří lovili ryby. O něco později však uslyšel velmi známé zvuky. Na pláž se pro tuto dobu vydalo stádo Lufengosaurů. Cryolophosaurus je chtěl chytit a zabít, ale Lufengosauři začali utíkat do lesa. Tady se však zachytili o větve a dravec je pak sežral. Na večer ještě vítězoslavně zařval nad svým územím...
Cryolophosauří život 20/30:
Toho večera se samec vydal zpátky do brlohu, kde chtěl znovu přečkat noc. Moře bylo chvíli klidné, ale potom sebou vlny začaly házet ze strany na stranu, až se strhla strašlivá bouře. Mohla za to asi bouřka, která se z povzdálí přenášela a nebe blesky ubíjelo do moře velkými ranami. Z velkého strachu vylezla z vody skupina Tanystropheů a zamířili přímo ke Cryolophosaurově pelechu. Dravec byl sice nažraný, ale využil situace, a chytil jednoho dospělce za krk. Mrtvolu si chtěl původně zahrabat do písku a vrátit se k ní později, až bude znovu hladov. Ohlušující hromy vyrušily skupinku Eudimorphodonů, kteří ihned vyletěli z lesa směrem k bouřícímu moři a zastavili na útesu. Cryolophosaurovi ale bouře nedělala problémy. Lehl si, a jediné, co mu vadilo, byl hluk, který vydávala zvířata z lesa, a on při tom všem nemohl usnout. Když se mu to o asi hodinu později podařilo, náhle ucítil velkou ránu do hlavy a pak do celého těla. Otevřel oči. Vlna se v tu chvíli vrátila zpět do moře. Když dravec vstal, zjsitil, že jeho pelech je úplně rozebraný. Trochu se oklepal a zamířil více k lesu. Jen chvíli na to ale uslyšel další hrom a spatřil padající strom, který kompletně zavalil zbytek pelechu...
Všude byl zmatek. Z lesa si to proti němu hnala rozdělená stáda Lufengosaurů, vyděšených k smrti. Potom se k pláži vydali i ti nejhrozivější dravci - Coelurosauři. To byl ale jen začátek toho všeho. Z dálky se z moře vynořila obří supervlna, jež byla poháněna směrem k pláži. Žádný živočich jí prozatím nevnímal. Až, když se skutečně přiblížila, začali Lufengosauři houkat na všechny strany, Coelurosauři vyděšeni prchali zpět do lesa, mezi padající stromy, a Cryolophosaurus jen hrozivě řval. V každém zvířeti teď byl ohromný strach. Samec začal utíkat do lesa, ale vlna byla již blízko...
Pokračování opět příští týden... Pokud se Vám už dvácátá část mého příběhu líbila, komentujte...
1 komentář:
Napínavé, hodně napínavé...
Okomentovat