Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 3.

Třetí kolo velké ledno-únorové soutěže už znovu začíná. Ale nejdříve rozpis všech bodů: Deinonych má 9 bodů, Vendac také 9 bodů, Forusrakos 10 bodů a Blogoguanlog minulé kolo nepsal takže 5 bodů (pokud si chceš alespoň pár bodů připsat, napiš si o prémirovou otázku.). Otázky jsou zde:

Otázka č. 1:

V jakém geologickém období se na Zemi objevili první brachiosaurovití?

Otázka č. 2:

Řekněte jméno jediného dinosaura který byl nalezen v Antarktidě a příklady dinosaurů, kteří tam pravděpodobně žili s ním.

Otázka č. 3:

Jaký druh zvířete je opeřený Dave (z provnincie Lianoning v Číně)?

Otázka č. 4:

Až jaké délky dosahoval Deinocheirus a co jeho jméno v češtině znamená?

Otázka č. 5:

Co to byla za zvířata tzv. synapsidní (byla to zvířata která žila v Permu až Triasu)?

Znovu odpovídejte do komentářů, Blogoguanlog si případně může poprosit o Prémiovou otázku, která by mu přidala dva body.

Pravěká zoo-Za úsvitu mořských plazů-3.

Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, najdete ji v rubrice Příběhy na vyprávění .

Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-ZA ÚSVITU MOŘSKÝCH PLAZŮ-část 3/5:

Hned druhý den ráno jsem si časně vstal, oblékl jsem si tričko a vestu a nasadil jsem si klobouk. Všichni ještě nebyli vzbuzení takže příprava na potápění musela proběhnout až později. Zatímco v táboře se vařil čaj a křupaly suchary, já jsem našel odlehlou rovinku vedoucí někam k jezeru. Uslyšel jsem tam zvuk. Něco se nedaleko mně šlestlo a několik asi tři metry dlouhých tvorů vyhupkali před jezero. "Tohleto zvíře jsem chtěl vždycky vidět. Tohle je Coelophysis, jeden z prvních severoamerických dinosaurů, kteří se na Zemi kdy objevili. V této době jsou už ohrožení a já bych je rád přivedl... To ale není možné jelikož teď jdeme po Nothosaurovi, ale doufám, že se sem pro ně ještě vrátím.". V Pravěké Zoo měl Chaarles plné ruce práce. Začal mít obavy o některé z tvorů, které jsem přivezl za své první mise. "Orodromeům se dole pod sadem dobře daří, tedy dařilo, do té chvíle, než se stala jedna věc...". Charles si nevšiml, že jablka, která jim někdy dá jako odměnu mají "červy". "Včera si jeden můj pomocník všiml, že některá jablka jsou i nahnilá." řekl Charles. Naštěstí doufejme, že problémy řídký Orodromeý trus nebude pro něj problém uklidit.

V moři je těžké Nothosaury najít ale pokud přijdete ke sladkovodnímu jezeru, nebude to žádný problém. "Připraveni!" řekl jsem. Potopil jsem se ve skafandru do jezera a začal jsem pátrat. "Tam na břehu jich několik bylo, doufám, že budou i tady..." řekl jsem ve vodě. Nějací Nothosauři plavali daleko proti mně a pode mnou se nemotorně kolébalo velké tělo. "Shoniosaurus!" překvapivě jsem vyhrkl. Shoniosaurus lovil malé ryby, belemnity a amonity na dně a sbíral nějaká mrtvá těla uhynulých živočichů. Jeho snad osm metrů dlouhé tělo bylo pár metrů pode mnou a obrovská tlama se proti měn náhle otočila. "Uff!" lekl jsem se. Naštěstí mně Shoniosaurus nechal být... Cítil jsem, že je největší čas chytit si Nothosaura...

Chytí Jack Nothosaura nebo ne? To se dozvíte příště...

Zoo Tycoon: Dinosaur Digs a Marine Mania

Zoo Tycoon je budovatelsko-strategická hra ve které si stejně jako ve Wildlife parku hráč vytváří svoji zoo. Tato původní hra s sebou přinesla pouze suchozemská zvířata a méně živočichů, kteří byli schopni plavat ve vodě delší dobu... Závisí pouze na penězích a návštěvnosti aby si zoo dobře vydělala. Proto vždy dbejte na to, jaká zvířata jsou oiblíbená u lidí. Pokud se Vám bude dobře dařit, budete zvířatům vytvářet jejich ideální životní prostředí (půdu, vodní plochy, vodopády, ledovce, rostliny, kamení apod.), můžete získat i ocenění a medaile...

Dinosaur Digs je druhým pokračováním této skvělé hry a přinesla mnohé novinky... Zejména to, že místo současných zvířat se zde objevili pouze dinosauři a jiná pravěká zvířata (např.mamut). Další novinky se objevili mezi ošetřovately-objevili se tu už vrtulníky kromě malých uspávacích pušek z minulého dílu... Stejně jako současná zvířata i tady ale dinosauři potřebují dlouhou výchovu. Masožravcům je ideální dávat raději plot s elektiřnou a i některým větším a nebezpečným býložravcům. Ve hře se tu objevil už jeden z prvních a zároveň velmi dobře známých cheatů pro název ohrady: Cretaceous Corral...

Marine Mania je něco jako třetím pokračováním první hry... V této hře mají hráči možnost chovat vodní živočichy, jako například plejtvákovce nebo kosatky v akváriích. Hra se celkem podobá původní hře a stala se velmi oblíbenou. Hráčům se zvláště začaly líbit výběhy pro vodní živočichy a zvláště podobnost s Wildlifem parkem: že živočichové jsou vidět i pod vodou.

Popisy k obrázkům: 1.obrázek: Sloni ve svém výběhu, 2.obrázek: Pandy a bílí leopardi, 3.obrázek: Stegosauři a Allosauři, 4.obrázek: Allosauři ve svém výběhu s jeskyní, 5.obrázel: Delfíni v akváriu.

Dále existuje také Ultimate Collection a Zoo Tycoon 2. O další hře se dozvíte příště...

Obrázek týdne 28.1.2011

Nedávno mně napadlo ukázat zde nějaké obrázky pterosaurů... Nyní Vám tedy ukážu nekolik obrázků, pravděpodobně od stejného autora. Tady je první:

Popisek k dnešnímu obrázku: Jeden Eudimorphodon sedí na stromě a pozoruje okolí před 215 miliony lety v Severní Americe. Nad řekou létají dva ptakoještěři druhu Peteinosaurus, u břehu jsou krokodýlové Fytosauři a na stromě nahoře je jakýsi pravěký chameleon nebo něco podobného...

Jestli se Vám tento obrázek líbil, komentujte prosím...

Nebeští zabijáci-část 7.

Minulá část:

Ornithocheirus usednul na útes v své domovské Brazílii. Nebyl tu sám, byli tu i Tapejarové. Ornithocheirus si ulovil rybu ale jeden agresivní a vyhublý tapejar na něho zaútočil. Útočil an něj stále opakovaně ale nakonec skončil v gejzíru horké vody... Letěl asi dva dny, až se před ním začala lemovat černá poušť...

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST SEDMÁ-ZPÁTKY DOMA:

Ornithocheirus radostně zařval. Sedl na obrovský úísečný útes... Černá poušť byla daleko za ním a pod útesem byl písčitý průsek a spousta stromů. Za chvíli kolem Ornithocheira začali přistávat ostatní Ornithocheirové. Byli to další, kteří uletěli stejnou nebo podobnou cestu jako on. Kromě jich se na obloze objevili i o něco menší Pteranodonti. Jejich křik se nesl krajem a den rychle ubíhal. Ornithocheirus se probudil ve své jeskyňce už brzy ráno. Nyní Ornithocheirové lovili ve skupině. Ostatní letěli dolů do průseku. Byla tam nějaká zvířata. Ornithoicheirové lovili nějaké malé myšky ale nevěděli, že je někdo pozoruje. Byli to nějací miniaturní raptoři, zřejmě nějací předchůdci Troodonů. Daleko v černé poušti se procházelo stádo Gondwanatitanů. Najezení Ornithocheiři se vraceli zpět když je napadlo hejno Pteranodontů. Klovali do nich a dost agresivně se k nim chovali. Ornithocheirové padali dolů a lámaly se jim páteře a křídla. Náš Ornithocheirus uletěl k černé poušti a sedl na útes, na který sedl včera, když přiletěl. Pteranodonti ho ale také honili a on neměl dost času si odpočinout. Pteranodonti však nepočítali s tím, že začne pršet. Zatím co se Ornithocheirus skryl ve skalní "ruině", Pteraodonti letěli v dešti a jejich blána neměla šanci takovou zátěž udržet. Jeden Pteranodont měl dokonce na blánách plno vody, protože nemával křídly, jako ostatní... Ornithocheirus unikl dešti i Pteranodonům jen tak tak. Ráno druhý den zalétl zpěět na skálu. Přiletěli další Ornithocheirové... To byl konec jeho cesty. Věděl, že nyní už jeho život poběží tak, jako vždycky, ale za sedm měsíců bude znovu muset odletět do Evropy. Žil čtyřicet šest let, než zemřel na nemoc...

Popisek k obrázku: Ornithocheirus unikl dešti i Pteranodontům jen tak tak...

Dotazník o příběhu:

Místo odehrání: Evropa (Řecko), Atlantský oceán, Mexiko, Brazílie.

Hlavní hrdina: Samec Ornithocheira.

Překlad jména do angličtiny: Sky Killers.

Příběh se odehrál před 120 miliony lety...

Příští příběh se odehraje v období Jury ale více Vám o něm zatím řict nemůžu...

Wildlife park: Wild creatures

Wildlife park je strategicko-budovatelská hra podobná například sérii her Zoo Tycoon. Také dosáhla mnoha dílů a je velmi oblíbená. Tento článek se zabývá dvěma hrami z této edice: Wildlife park a Wild Creautures. Pokud jde o grafiku hry, tak je velmi dobrá a přesvědčující... Není ale zrovna snadné vybudovat si svůj "park života", protože je velmi náročný chov některých zvířat, je těžké je kontrolovat, pokud je jich hodně. Původní hra je k Zoo Tycoon velice specializovaná a v hráčském světě a milovníků přírody byla zcela novinkou. Dnes je tato hra uznávaaným terčem budování výběhů zvířat a jejich chovu. Každé zvíře má však své požadavky, na to nezapomeňte...

Wild Creatures je něco jako druhou součástí hry, velmi dobře k zakoupení v tzv. Zlaté edici Wildlife park. Kromě chovu současných živočichů hra vynikla i chovem prehistorických zvířat, která se však musejí vytvořit pomocí těch současných... Objevili se zde: Zebra Kwaga, Vakovlk tasmánský, Velociraptor, Archaeopteryx, Mamuthus primigenius, Yetti a Basilosaurus. Byly však vytvořeny ještě další pokračování s větší rozmanitostí pravěkých druhů...

Zejména chov prehistorických druhů byl náročný. Hráče však v době vzniku a i nyní může upoutat taková rozmanitost. Od Zoo Tycoon se Wildlife park a Wild creatures liší zejména frafikou ale také tím, že prehistorická zvířata nejsou adoptována, tak jako třeba i v Zoo Tycoon: Dinosaur digs. Zde musí hráč použít orangutana aby vytvořil Yettiho a popřípadě plameňáka, aby udělal koloběh, tedy vytvořil Archaeopteryxe a z něj Velociraptora...

Popisky k obrázkům: 1.obrázek: výběh slonů, 2.obrázek: Okapi a gorily, 3.obrázek: stádo Basilosaurů, 4.obrázek: Skupina Yettiuů a 5.obrázek: výběh Velociraptorů...

O hrách jako nejen Wildlife park ale i Zoo Tycoon nebo Zoo Empire se budete v co nejkratším čase dozvídat stále více...

Oáza Baharya-domov křídových karnivorů

Tento článek byl vymyšlen trochu narychlo ale napsán byl jak nejlépe mohl být... Napadl mně jen tak při vzpomínce na můj článek o jávských vpřímených lidech...

Na začátku 20. století objevil E.S. von Rinenbach fragmenty kostí a zuby. V oáze Baharya našel Rinenbach kosti jakéhosi velkého tvora a pojmenoval jej Carcharodontosaurus, jelikož se mu zvíře jevilo trochu jako velký bílý žralok, tedy odtud jméno "ještěr se zřaločími zuby". V 20.století byl také objeven spinosaur ale ten nebyl v oáze Baharya objeven. Před 100-90 miliony lety, kdy Carcharodontosauři žili v Egyptě, vypadalo ono území téměř stejně, jako dnes, ale na některých místech se vyskytovaly také suché lesy s tropickými rostlinami dorůstajícími výšky až 60 metrů. Během druhé světové války bylo však muzeum v Mnichově zničeno a všechny kosti, tedy i zkameněliny Carcharodontosaura se ztratily. Až v 80.letech minulého století objevila jedna expedice z Fieldova muzea v Chicagu další pozůstatky Carcharodontosaura, tentokrát lebku, která byla dlouhá více než 1,7. Šlo o druh Carcharodontosaurus saharicus. Otázkou je, s jakou velkou i malou faunou se mohl karcharodontosaur potkat...

Přitom expedice objevila i Stromeorvu lokalitu a v ní i fosilii známého sauropoda rodu Paralititan. Carcharodontosauři se tedy mohli setkávat s velkými sauropody ale také s iguanodontidy, jako třeba Ouranosaurus nigerensis. Žili tu i středně velcí predátoři jako Afrovenator a Deltadromeus. Severní část Egypta byla spíše polopoušť. Možná tam byly kaňony, ve středních částech Egypta byly i pláně s býložravci. Carcharodontosaurus svou velikostí předčil Tyrannosaura Rexe a vůbec nebyl jediný...

Chystám ještě jeden článek a to o dalším tvorovi, který ssvou velikostí překonal rekord který vytvořil v roce 1902 T-Rex.

Pravěká zoo-Za úsvitu mořských plazů-2.

Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, najdete ji zde: Příběhy na vyprávění .

Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-ZA ÚSVITU MOŘSKÝCH PLAZŮ-část 2/5:

Začal jsem si oblékat neoprén. Na záda jsem si dal jednu bombu a do mé vodní masky z ní vedla spousta trubiček. "Připraveni!". Skočil jsem do vody a plaval jsem na dno moře. Byly tam nějaké útesy. Písek se leskl spíše zeleně než žlutě, tedy jinak, než jsem očekával. Netrvalo dlouho a uslyšel jsem nějaké hučení. "Podívejte se támhle... Jsou tam Nothosauři!". Tříčlenná skupinka Nothosaurů lovila větší ryby a hnala se přímo ke mně. Rozhodl jsem se jednoho se chytit. "Musíme si zjistit, jací jsou, protože zatím o nich nic moc nevíme a musíme je přivést!". Nothosauři se dostali až k četnému korálovému útesu a já je nemohl opustit. Až se tedy ozval další hluk. Byl to něco přes 5 metrů dlouhý Combospondylus. Vytáhl jsem svůj bodec ale naneštěstí nebyl elektrický, jak jsem si myslel. "Nevypadá to s námi vůbec dobře...". Combospondylus plaval kolem mně a já neměl nejmenší šanci se z bublinkového kruhu, který vytvářel, dostat. Nothosauři mezitím zmizeli někde v díře v útesu. Zamířil jsem tam co nejrychleji za nimi a Combospondylově tlamě jsem utekl asi o půl metru...

Mezitím v Pravěké Zoo se přijela Ann podívat po dlouhé době na některé z obyvatel. Zkontrolovala mamuta se kterým vše bylo v pořádku. U vodopádu se mu dařilo ale Ann měla problémy z pravěkými obojživelníky. Majitelem takového problému byla Acantostega. Když jsem tohoto obojživelníka zachránil, nevypadalo to s ním vůbec dobře. Hrozila mu smrt a my jsme jen tak tak zachránili. Přesto Acantostega stále neměla chuť jíst. "Charles jí zkusil dát i filety které si nakoupil ale ona pořád ne a ne jíst..." řekla Ann. "Nevím, co teď budeme dělat...". V pravěké Severní Americe jsem já vyplaval na břeh a jelikož se už začalo stmívat, zamířili jsme k nějakému místu, kde by jsme mohli postavit tábor... Vlastně jsem ani nevěděl, že druhý den zjistím informace potřebné pro další misi...

Co se s Jackem stane? A co se vlastně děje s Acantostegou? Pokračování příště...

Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 2.

A je tu druhé kolo velké ledno-únorové soutěže! Účastníků opět mnoho není, ale přesto je vše dobré. Rozpis bodů: Vendac: 5 bodů, Forusrakos: také 5 bodů a Blogoguanlog má stejně jako ostatní také 5 bodů. Druhé kolo se bude týkat Vašich znalostííí zejména z období před dinosaury:

Otázka č. 1:

CO ZNAMENÁ NÁZEV EDAPHOSAURUS ČESKY?

Otázka č. 2:

VĚDCI PŘEDPOKLÁDAJÍ, ŽE OBOJŽIVELNÍCI NEBYLI PRVNÍ TVOROVÉ, KTEŘÍ VYLEZLI NA SOUŠ. KTERÁ ZVÍŘATA TO TEDY BYLA?

Otázka č. 3:

VYJMENUJTE NĚKTERÉ DRUHY PREHISTORICKÝCH MEDVĚDŮ (min.2).

Otázka č. 4:

KDY ZAČALO OBDOBÍ PERM A KDY SKONČILO?

Otázka č. 5:

KTEŘÍ ŽIVOČICHOVÉ BYLI TZV. EURYAPSIDNÍ (nápověda: měli pouze jednu spánkovou jámu.).

Hlasujte opět do komentářů a pokud by se Vám komentář vyhodnotil jako spam, nechte to býti až do doby, než Vám řeknu (komentář bude v mé administraci takže si odpovědi i tak přečtu).

Vrátí se mamuti zpět na Zemi?

Japonci se nedávno rozhodli klonovat mamuty, tedy udělat věc, kterou se snažili vědci a genetici už minulý a předminulý rok. Akira Iritani řekl, že je ke klonování mamutů třeba jen silná mamutí tkáň. Jediné, co Iritani potřebuje je tedy kousek mamutího zmrzlého masa. Proto chce Iritani vyrazit na Sibiř. Zatím všechny mamutí "zmrzliny" byly narušené geologickou vrstvou a sotva šlo u nich něco naaklonovat a zjistit o nich něco. Iritani chce mamutí části sklonovat do jednoho jedince. Zda-li bude maamut dočista zdravý se neví, ale v nedávno běžícím dokumentu na Barrandov TV Návrat dinosaurů ukázalo, že například klonovaná kočka může dobře vydržet, navíc měla tato kočka domácí už podruhé v životě mláďata. Jelikož je však mamut zvíře vyhynulé, spousta nápadů by nemusela vyjít. Pokud se mamut narodí stejně jako slon, přičemž si vědci budou muset počkat asi 600 dní, mohli by zanedlouho na Zemi žít užý 4000 let staří mamuti.

Informace jsem získal díky stránce www.novinky.cz .

Obrázek týdne 21.1.2011

Je tu další obrázek týdne. Tentokrát si stejně jako vždy myslím, že tento obrázek je nádherný, a poroto jej zde zveřejňuji:

Popisek k dnešnímu obrázku: Carnotaurus honí stádo Orodromeů před 85 miliony lety v Patagonské části Chile. Z obrázku je patrné, že pro jednoho Orodromea může za několik vteřin skonřčit život. Nad lovcem a kořistí se vznáší neurčený druh pterosaura, zřejmě však Cearadactylus.

Ještě bych rád upozornil, že nedávno mně blog www.mossyplains.blog.cz
přiměl některými obrázky, abych zde já uveřejnil své také. Na galerii mých obrázků se můžete těšit v rubrice Mé obrázky .

Quetzalkoatlus

Jméno: Quetzalkoatlus nothropi,

potrava: ryby, olihně a možná i mršiny,

doba: Křída, před 80-65 miliony lety.

Popis:

Quetzalkoatlus byl jedním z největších pterosaurů kteří kdy žili, rozpětí křídel dosahovalo až 14ti metrů a tělo bylo dlouhé něco okolo 4 metrů. Quetzalkoatlsu měl hodně dlouhý, protáhlý zobák takže mohl ponořit tlamu hlouběji do vody. Quetzalkoatlsu byl krátkoocasý ptakoještěr a dostal jméno podle aztéckého boha.Jméno "Quetzalkoatlus" totiž znamená "had s křídly". Toto zvíře bylo objeveno na území dnešního Texasu, i když Quetzalkoatlus žil i na území Jižní Ameriky a pravděpodobně v Severní Americe až po Kanadu. Quetzalkoatlus byl jedním z posledních pterosaurů na Zemi, tvorů, kteří obloze vládli po 100 milionů let...

Příště přijdou některé informace o pterosauřím letu, přehled těchto neznámějších ptakoještěrů a po té popisky pterosaurů podobné, jako v rubrice Popisy pravěkých zvířat.

Khaan

Khaan ("asijský válečník") byl až 1,2 metrru dlouhý oviraptoroid. Dříve se myslelo, že jde o příbuzného rodu Ingenia ale prý mu moc příbuzný nebyl. Stejně jako velká většina oviraptoroidů i on žil v Asii, byl objeven v Ukhaa Tolgod což je v Mongolsku. Khaan měl dlouhý krk, silné přední a trochu odlehčené zadní končetiny a měl mohutnou hlavu. Zatím byly objeveny tři téměř úplné kostry Khaana s téměř úplnou hlavou. Khaan byl pravděpodobně také velký potravní specialista. Jméno Khaan mu dal Clark a další na počest amerického paleontologa Malcoma McKenna.

Jeho popis najdete třeba v knížce "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště Chirostenotes!

Deinocheirus

Deinocheirus ("hrozná paže") byl vůbec tím největším Ornithomimimosaurem, který kdy žil. Tento úžasný tvor byl 7, ale možná i 12 metrů dlouhý a mohl výžit i tři tuny. Deinocheirus žil v Mongolsku v období Křídy, v její poslední části s názvem maastricht. Přední končetiny Deinocheira měřily něco přes 2,5 metru a byly vybaveny obrovskými drápy, takže zvíře mohlo vypadat podobně jako Therizinosaurus. Deinocheirus byl objeven v roce 1970 a ve stejném roce mu Roniewicz vymyslel jméno. Existují dva druhy Deinocheira: D.mirificus a druhý zatím nebyl pojmenován. Byl však tento tvor opravdu převážněji býložravec nebo šlo o masožravce?

Deinocheirus je v knihách velmi častý, najdete jej například v knize "Dinosauři průvodce 270 rody."

Příště Khaan!

Nebeští zabijáci-část 6.

Minulá část:

Ornithocheirus se probudil ráno v pravěkém Mexiku a uviděl stádo Gondwanatitanů, kteří zde pravděpodobně ani neměli žít. Dopoledne přistál na nížině, ale jeho klidnost přerušil trochu jiný Utahraptor než v Evropě. Také zde uviděl Gastonii. Poté se ale vydal zpět domů. Do pravěké Jižní Ameriky!

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST ŠESTÁ-OBROVSKÝ BOJ:

Ornithocheirus po pěti dnech usedl na kámen obřího útesu. Žili tu úplně jiní pterosauři, byli to Tapejarové. Jejich podivné červené znaky na hlavě ukazovaly, že šlo pouze o samce. Tu a tam někde prolétla nějaká samice která ulovila rybu. Ornithocheirus poznal svůj domov, i když tam ještě nebyl. Ornithocheirus se přiblížil k vodě aby si ulovil jednu rybu. Jeho přítomnost však upoutala jednoho velmi agresivního samce Tapejary. Tento Tapejar byl nejen agresivní ale také velmi vyhladovělý a proto útočil na každého, kdo něco ulovil. V tomto případě to byl Ornithocheirus. Vylétl po něm a zobákem ho silně klovl do přední končetiny před křídlem a zacvakl. Rychle na to odletěl. Ornithocheirus si to nenechal jen tak líbit; vylétl po něm a udělal veliký nálet. Tapejara mu ale uhnul a svůj první útok zopakoval. Ornithocheirovi by už hrozila i zlomenina ale Tapejara si musel sednout. Z letu byl unavený a navíc musel neustále kroužit. Zkusil to na jediném možném místě, u gejzíru s horkou vodou. V tu chvíli si ani neuvědomil že nad 50°C vařící voda bude na několik sekund vyvrhnuta. Ornithocheirus ssi ulovil rybu a odlétl na jiný útes. Tapejara se zrovna chystal vzlétnout když ho omyl vařící gejzír. Spláchl ho s sebou a Tapejara se doslova uvařil. Ornithocheirovo křídlo na tom ale nebylo v pořádku. Přesto se eozhodl letět dál. Už byl velmi blízko svého domova. Asi o dva dny později se pod dním začala lemovat černá poušť...

Popisek k obrázku: Tento Tapejar byl nejen agresivní ale také vyhladovělý...

Poslední část tohoto dílu tu bude již brzy. Poté poznáte další příběh!

Pravěká zoo-Za úsvitu mořských plazů-1.

Jestli Vám nějak unikla minulá část tohoto seriálu, najdete ji zde: Příběhy na vyprávění .

Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-ZA ÚSVITU MOŘSKÝCH PLAZŮ-část 1/5:

Můj sen o vytvoření parku plného prehistorických druhů zvířat se stal skutečností. Dva už docela velcí Daspletosauři, dva velcí pravěcí krokodýlové nebo devonští obojživelníci byli v té době jen někteří z obyvatel Pravěké Zoo a brzy jich ještě mělo přibýt. Zatímco já jsem plánoval další výpravu do minulosti, tým ošetřovatelů měl menší problémy... V poslední době musel Charles spojit ohrady Sarcosucha a Deinosucha do jedné aby měli oba dostatek prostoru ale nyní musel stavět ještě jeden výběh, protože krokodýlům společný výběh také mnoho nevyhovoval. Já však plánoval svou další vodní výpravu. "Toto je obrázek kostry jednoho z triaských obyvatel vod-Nothosucha. Moc rád bych ho přivedl..." řekl jsem si. Když před 210 miliony lety Nothosuchus vymizel, nebyl úplně jediný. "Můžete to položit chlapi! Tohleto je asi 2,5 metru dlouhý krk Tanystrophea, dalšího z velkých triaských mořských ještěrů... Moc rád bych přivedl jak Nothosucha, tak i jednoho či dva Tanystrophey.". Cesta mně měla zavézt do pravěké Severní Ameriky, kde oba druhy žily... Nasedli jsme s Johnem do jeepu a rozjeli jsme se směrem do portálu... Ocitli jsme se někde na pobřeží pravěkého moře...

Zastavil jsem jeep a vylezl jsem před sklo. Vzal jsem si dalekohled a díval jsem se kolem. John uviděl něco ve vodě... "Nebude to vůbec lehké, alespoň ne tak, jak jsem si myslel.". Nepřijeli jsme zrovna vhod. Zanedliuho se mělo setmít a my jsme museli vybalit tábor. Postavili jsme jej na vrcholu útesu který ležel u moře. Konečně jsem zahlédl první obyvatele pravěkého Triasského světa. "Támhle jsou nějací malí pterosauři!". Nademnou jeden proletěl. "Jsou to Peteinosauři, úžasní tvorové. Zanedlouho vymřou, ale teď stále vládnou obloze. Za velmi krátkou dobu je nahradí mnohem větší ptakoještěři, tito mají pouze 50 cm rozpětí křídel!". Než by se však setmělo, chtěl jsem Nothosaury najít...

Jack má jednu výhodu narozdíl od Peteinosaurů. Ale o tom až příště...

Nebeští zabijáci-část 5.

Minulá část:

Ornithocheirus se vydal na let přes mladý Atlantský oceán. Na své cestě se mimo jiné také musel přiživovat a setkal se se svými přemožitely-ptáky, kteří však oproti němu vypadaly jako nějaký otravný hmyz. Mohl být ohrožen Kronosaurem ale to se už vůbec nestalo. Nakonec dorazil k Mexickým břehům a uchýlil se v malé jeskyni.

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST PÁTÁ-V PRAVĚKÉM MEXIKU:

Ornithocheirus vystoupil z jeskyně ráno kdy po břehu putovalo stádo obrů. Byli to Gondwanatitani. V Mexiku sice zatím nebyli objeveni ale stádo těchto gigantů tudy šlo. A nebylo v historii rodu jediné. Ornithocheirus spolkl pár ryb ve vodě a pak vyletěl do vzduchu. Letěl poměrně krátkou dobu a přiletěl nad krásné místo. Žlutá tráva a zelené keře se pod ním lemovaly zde se pásla velká Gastonia. Ornithocheirus si jí prakticky nevšímal ale musel si odpočinout. V této nížině ale nikde nebylo ani jedno vyšší místo a několik jehličnatých stromů v údolí pro něj bylo málo. Ornithocheirus musel vše risknout: přistál na planině. Ani nevěěděl že i ten strom by byla lepší možnost. I tady totiž žili Utahraptoři. Vypadali sice úplně jinak, než v Evropě ale hrůzu dělali jejich drápy. Tento druh Utahraptora měl červenou chocholku na hlavě a jeho tělo nebylo bíločerné ale spíše lehce nažloutlé. Ornithocheirus si jich ani nevšiml. Jeden Utahraptor vyrazil! Skočil na Ornithocheira a ten vzlétl. Rychlé vzlétnutí mu ale nedalo výšky a on nebyl více než dva metry nad zemí. Utahraptor po něm chňapal a chytl jeho zadní končetinu. Ihned přiběhli další tři Utahraptoři. Ornithocheirus už ale vzlétl a uletěl. Musel si ošetřit zadní končetinu a tak si znovu sedl v nížině. Jeho vzhled tentokrát upoutal Gastonii. Navíc ji rozrušil pach krve z Ornithocheirovi končetiny. Pomalu se k němu rozběhla a začala mávat silným ocasem. Ornithocheirus opět neuspěl. Nádherná údolí pravěkého Mexika pro něj prostě nebyla uzpůsobená. Teď se musel vydat zpět do své rodné Brazílie. Netuší, že zažije jednu ze svých vůbec nejhorších chvílí svého života...

Popisek k obrázku: Žlutá tráva a zelené keře se lemovaly pod Ornithocheirusem a dole se pásla velká Gastonia.

Jestli chcete vědět, jaké chvíle zažije Ornithocheirus, čtěte příští část!

Obrázek týdne 14.1.2011

Je to již docela dávno, co začal nový rok. Tento obrázek vypadá opravdu dobře, je to jeden z nejlepších rukou malovaných obrázků, co jsem kdy viděl:

Popisek k dnešnímu obrázku: Coelophysisové loví v Severní Americe před 215 miliony lety ryby. Někteří jedinci odbíhají kamsi do hlubší části lesa, což znamená, že je tam pravděpodobně kořist.

Příště uvidíte jeden z dalších nejpěknějších obrázků, ale až příště!

Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 1.

Diplomy pro účastníky minulé soutěže Vám už ukázaly, že nyní bude na tomto blogu probíhat velká ledno-únorová soutěž! Vyhodnocení se bohužel nedočkáte, jelikož soutěž bude mít hodně kol. Kdo by se chtěl přihlásit tak ať napíše, ke přihlášení pište rovnou také odpovědi na následující otázky:

Upozornění: Počet soutěžících je neomezený, což znamená, že se může zúčastnit jakýkoliv počet zájemců.

Otázka 1:

Dinosaury dělíme na dvě velké skupiny, řekněte, jaké.

Otázka 2:

Vyjmenujte některé z katastrof, které zapříčinily vyhynutí dinosaurů, tedy ty, které se udály po pádu meteoritu.

Otázka 3:

Kdy se na Zemi objevili amoniti a kdy vymřeli?

Otázka 4:

Ve kterém geologickém období žil rod Atlascopcosaurus?

Otázka 5:

Která zvířata jsou tzv. anapsidní (Nápověda: žijí už od prvohor a jsou tu stále).

Odpovědi pište do komentářů a kdyby se vyhodnotily jako spam, nepište nic znovu, pokud Vám neřeknu. Pozor: V soutěži se opět bude soutěžit o diplomy takže víte, co můžete dostat! Nezapomeňte, že ale diplomy dostanete všichni!

Dromiceiomimus

Dromiceiomimus, tedy "Napodobitel emu" byl jeden z největších Ornithomimidů, kteří kdy žili, protože jeho délka 3,5 metru je taaké docela úchvatná. Jméno "napodobitel emu" dostal od Russela v roce 1972, Dromiceiomimuse prve popsal William A. Parks v roce 1926. Dromiceiomimus se vyjímečně vyskytoval pouze na území dnenší Kanady, kde byl také nalezen. Tvořil obrovské Kanadské společenství tvorů, keré objevil například také Lambe. Vědci tvrdí, že Dromiceiomimus byl schopen běžet 73 km/h. Za tuto rychlost mohl být vděčný zejména svým dlouhým holením, keré byly hubenější a delší než u jiných Ornithomimidů. Od rodu Dromiceiomimus jsou známy dva druhy, a to Dromiceiomimus brevitertius a Dromiceiomimus samuelli. Dromiceiomimus byl všežravý, živil se malými rostlinami nebo také různými slimáky, které na zemi našel.

Dromiceiomimuse vystavuje každá třetí kniha, najdete ho například v "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště neskutečně obrovský ornitomim Deinocheirus!

Diplomy pro účastníky novoroční soutěže

Novoroční soutěž, kterou jsem 1.ledna vyhodnotil byla u účastníků velmi úspěšná. Jelikož Vás bylo překvapivě málo, i tak jsem na diplomy nezapomněl. Jsou zde:

Toto je diplom pro Deinonycha. Na obrázku jsou Velociraptoři.

Toto je diplom pro Forusrakose. Jsou na něm Smilodonti.

Diplom pro Theropodu za Novoroční soutěž. Na obrázku je Australovenator.

Nová soutěž a to velká ledno-únorová Vás kromě běžných otázek přivede i k otázkám ohledně dinosauří anatomie!

Trailer k novému příběhu-Wallangova teorie

Nedávno jsem ve čtvrté části příběhu Nebeští zabijáci upozornil na nový příběh, který zanedlouho bude na tomto blogu běžet. Bude se jmenovat Wallangova teorie a zavede Vás na jeden z obvyklých dějů, kdy dinosauři přežijí do současnosti a jedna výprava se za nimi na pozoruhodný geologický útvar vydá. Příběh nebude moc originální, musím tedy uvézt, že nebýt komiksu Daily Gazette: První výprava do Ztraceného světa, nikdy by mně tokový námět nenapadl. Jestli-že by se mi jednou podařilo tento příběh zfilmovat, nešlo o by o díly ale pouze o jeden díl. Jaký bude průběžný příběh děje Vám však ještě neřeknu, ostatně, počkejte si nějakou tu chvíli a první část příběhu Wallangova teorie k Vám přijde!

Gasosaurus

Gasosaurus ("plynový ještěr") byl čínský karnivor, o němž se toho mnoho neví. Existuje jen jediný druh a to Gasosaurus constructus. Popsali ho Dong a Tang v roce 1985. Gasosaurus rovněž dostal jméno podle lomu Dashampu kde byl objeven a společnosti, která ho nalezla. Tato společnost totiž při hledání plynu narazila na fosilii Gasosaura a vykopala ji. Gasosaurova rekonstrukce je často založena na úplně jiných dinosaurech, vědci tvrdí, že nejčastěji je jeho podobnost srovnávána se dvěma druhy dinosaurů, a to Coelurosaurem a Megalosaurem. Gasosaurus mohl vypadat jako směsice obou druhů: jeho přední končetiny byly neobvykle malé a lehké, zatímco robustní karnosauří hlava s krátkými čelistmi čněla z tlustého krku a ten opět z hubeného těla. Je pravděpodobné, že Gasosaurus byl dlouhý něco kolem 4-6 metrů a vážil "pouhou" půl tuny.

Gasosaurus je v knihách neobvykle vzácný, jeho popis najdete například v encyklopedii (podle mé informace asi A5) "Dinosauři a život v pravěku".

Příště Dromiceiomimus!

Liliensternus

Liliensternus, jež dostal jméno pos vém objeviteli von Lilinsternovi žil na konci období Triasu a byl objeven v Německu, avšak, vědci se domnívají, že jako jeho příbuzní, mezi něžn patřil například Sintarsus žil i on v Severní Americe. Liliensternus patřil mezi ceratosauridní dinosaury a se svou pětimetrovou délkou si mohl dovolit i na větší prosauropody, jako třeba Efraasia. Existutuje mnoho druhů Liliensterna, a to L.orbitoangulatus, L.airelensis a L.liliensterni. Přední končetiny Liliensterna byly pětiprsté, jeho krk i tělo bylo štíhlé a stavěno k delšímu běhu. Možná žil u řek a i v lesích. Čtvrtý a pátý prst Liliensterna na přední končetině byly velmi zakrnělé a tak s nimi Liliensternus nemusel zrovna lehce manipulovat.

Jeho popis najdete třeba ve knížce "Dinosauři průvodce 270 rody", avšak je vystavován v každé třetí knížce.

Příště Gasosaurus!

Nebeští zabijáci-část 4.

Minulá část:

Ornithocheirus zamířil k bažiněě, ve které velmi často požíral mršiny. Kromě jeho se zde objevila i menší populace Pyroraptorů a Tarascosaurů. Zatímco Pyroraptoři to asi z půlky odnesli, Ornithocheirus se vydal zpět domů. Jeho cesta však vůbec nebude jednoduchá, protože pravěká moře a úplně jiná fauna na druhé části Země mohou být nebezpečné...

NEBEŠTÍ ZABIJÁCI-ČÁST ČTVRTÁ-CESTA PŘES OCEÁN:

Ornithocheirus vzlétl nad otevřené moře. Naposledy sklonil na tento rok hlavu a podíval se na už jen malý zelený poloostrov, který ležel od něj velkou dálku. Ornithocheirus musel vykonat strašnou cestu: přeletět atlantský oceán, který byl ještě mladý, utábořit se v pravěkém Mexiku a až po té se mohl dostat domů. Ornithocheirovi se vše honilo v jeho malém mozku ale dlouho nečekal a lapl rybu. A ta než se vzpamatovala byla rozložená v jeho žaludku a již se trávila. Dny ubíhaly a ony tři dny jeho cesty mu daly dosti zabrat. Jeho instinkt mu napověděl, aby usedl na jeden z útesů, které se pod velkým pterosaurem lemovaly. Na útesích život jakoby vzplanul. I přesto zde hnízdila létající zvířata. Byli to Ichthyornisové, malincí ptáci. Jejich zubatá tlama se vymykala ale kontrole a a začali pterosaura štípat. Vypadali u něj jako nějaký větší otravný hmyz, ale Ornithocheirus jednoho velkým zobákem odkopnula tak se k němu nadále neopovážili jít. Ornithocheirus si ulovil pár ryb a přítomnost ptáků mu přestala vadit. Byli téměř stejní jako on, ovšem, byla to zvířata mnohem lépe vyvinutá: těm dala evoluce budoucnost. Ornithocheirus po spánku vyrazil dál. Širý oceán na něho působil něco jako hypnóza. Všude pod ním byla modrá voda, až do té doby, než se objevil černý fragment deset metrů dlouhého těla. Naštěstí obrovský Kronosaurus nezaútočil na ptakoještěra, jen se nadechl a na další dvě až tři hodiny se opět nevynořil. Ornithocheirus po cestě dlouhé více jak deset dnů dorazil za zacházejícího slunce k pobřeží pravěkého Mexika. Zde se uchýlil v malé jeskyni, která jeho velikosti sotva tak vyhovovala. Čekaly ho další obtížné dny...

Popisek k obrázku: Všude pod Ornithocheirem byla jen voda, dokud se neobjevil černý fragment deset metrů dlouhého těla. Naštěstí na něj obrovský Kronosaurus nezaútočil...

Na Ornithocheira budou čekat ještě velmi těžké chvíle. Ale zda-li chcete vědět, co se stalo, čtěte příští část. Také bych chtěl upozornit, že se chystám rozjet nejnovější příběh...

Obrázek týdne 7.1.2010

První obrázek týdne v roce 2011 je tu! Tento nádherný obrázek byl nakreslen známou malířskou společností DinoRauL.

Popisek k dnešnímu a prvnímu letošnímu obrázku: Deinonychové před 115 miliony let v Severní Americe v Texasu útočí na býložravého ornithopoda rodu Tenontosaurus. Tento býložravec už ale nemá žádnou šanci.

Tento obrázek byl nakreslen minulý rok (2010). Jestli se Vám líbil, komentujte.

Divoká Evropa

Od vzniku kontinentu až po současné dny...

Divoká Evropa (orig.eng.Wild Europe) je dokument televize BBC z roku 2005 přibližující evoluci kontinentu Evropa. Jde o čtyřdílný seriál, jeho díly jsou: Vznik kontinentu, V zajetí ledu, Zkrocení divočiny a Nové milenium. První dva díly přibližují zvláště období pravěku a byly do nich použity některé scény z dokumentů Putování s dinosaury a Putování s pravěkými zvířaty. Dále v dokumentu obzvláště vystupují současná zvířata. První díl má přiblížit hostorii kontinentu od doby před 300 miliony lety, druhý díl přibližuje doby ledové, jak vypadaly v Evropě, ve třetím dílu už začíná člověk obdělávat pole, vyrábět kovová brnění a využívat přírodních zdrojů a čtvrtý díl nám přiblížil současné dny, ve kterých chce člověk přírodu vrátit zpět. Dokument vyšel naposledy 27.10.2009, ovšem, od tohoto pondělka až po čtrvtek jsme jej mohli sledovat na televizní stanici TV BARRANDOV.

Nejzajímavější kosmické události

Za dobu, kdy astronomové mohli pozorovat stále výše, jsme se dozvěděli jedny z nejfantastičtějších událostí, které se kdy staly...

200 000 METEROITŮ ZA HODINU!

17.listopadu v roce 1833 mohli obyvatelé USA pozorovat jednu z fantastických událostí, které se nikdy později neudály-smršť meteoritů. Na zem proletělo atmosférou a spadlo přes 200 000 meteoritů za hodinu a proto musela být pro prosté a chudé obyvatele tato úžasná scenerie něco podobného, jako zkázou. Dokážete si představit, jak to muselo vše vypadat?

ZATMĚNÍ SUNCE:

Včera mohli někteří lidé pozorovat zatmění slunce. Měsíc prý překryl Slunce a objevil se jen jakýsi žlutý srp, který zářil. Dnes ráno mohli tento jev asi nejlépe pozorovat obyvatelé Karlovarska protože zde měl být vidět tento úkaz jak unikátně, tak nejlépe... Zatmění Slunce vznikne pouze tehdy, kdy je Země vůči Slunci ve vhodné poloze a mezi Zemí a Sluncem je náš Měsíc. Ten dočasně zakryje Slunce a to buď zanikne (to se však stává málokdy), nebo se objeví jen jeho část.

ZATMĚNÍ V BUOUDNOSTI:

15.června roku 2011 budeme moci pozorovat zatmění Měsíce od 20.00 do 22.15 kdy bude opravdu unikátní. V roce 2015 přijde další zatmění Slunce a v roce 2026 přijde jedno z největších zatmění Slunce od pozorování v 20.století. Na vše si ale budeme ještě muset chvíli počkat...

Jestli se Vám tento článek líbil, prosím, komentujte...