Vasuki indicus: Největší had všech dob s až patnáctimetrovou délkou

Rok 2024 se nese v duchu objevů (nebo přesněji vydání formálních popisů) obřích hadů. V únoru byl světu představen pátý žijící druh anakondy, Eunectes akayima, který je nejblíže příbuzný anakondě velké (Eunectes murinus), nejtěžšímu hadovi planety. Nyní se na seznam hadích gigantů popsaných v tomto roce přidal další, tentokrát však pro změnu dávno vymizelý druh. 18. dubna vyšel v prestižním časopise Nature článek Debajita Datty a Sunila Bajpaiho z Indického institutu technologií v Roorkee, v němž byl popsán nejdelší had z čeledi Madtsoiidae a dost možná i největší had, jehož fosilní pozůstatky byly dosud prozkoumány. Pojmenovali jej Vasuki indicus, podle mýtického hada Vāsuki, krále zčásti lidských a zčásti hadích bytostí označovaných jako Nāga.

Z minulosti naší planety jsou známi hadi dorůstající větší velikosti, než kterýkoli z těch dnešních. Mezi současné obry se řadí s délkou kolem 5 metrů již zmíněná jihoamerická anakonda velká, zmínku si však zaslouží také krajta mřížkovaná (Python reticulatus) z jihovýchodní Asie, krajta tmavá (Python bivittatus) obývají také jihovýchodní Asii, krajta písmenková (Python sebae) z Afriky, krajta tygrovitá (Python molurus) či hroznýš královský (Boa constrictor). Mnohem větších rozůměrů dorůstali pravěcí hadi jako byl Gigantophis garstini z eocénu Egypta a Alžírska, který měl podle studie z roku 2017 na délku kolem 7 metrů. Australský Wonambi zahrnující dva druhy, z nichž ten mladší, W. naracoortensis, žil ještě v pleistocénu, také nebyl se 4 až 6 metry žádným drobečkem. Oligocénní až miocénní Yurlunggur camfieldensis, též z kontinentu u protinožců, dosahoval podobné délky; na základě jednoho obzvláště velkého obratle se předpokládá, že mohl v extrémnějších případech přesáhnout i délku 7 metrů. Gigantophis, Wonambi i Yurlunggur jsou zástupci čeledi Madtsoiidae, jež vydržela skutečně velmi dlouho - ve fosilním záznamu se její zástupci objevují na začátku svrchní křídy zhruba před stovkou milionů let, a poslední madtsoiidé mizí až s koncem poslední doby ledové. Donedávna byl po více než desetiletí za největšího hada považován zástupce docela jiné skupiny, čeledi hroznýšovitých (Boidae), do které zase patří anakondy a hroznýši. Řeč je o druhu Titanoboa cerrejonensis, který byl popsán v roce 2009 na základě fosilizovaných obratlů nalezených v severovýchodní Kolumbii. Tento gigant, který žil před 60 až 58 miliony let v epoše eocénu, dorůstal délky 12,8 metru, v extrémnějších případech možná až 14,3 metru, a vážil i více než tunu. Tento megahad, pravděpodobně specializovaný na lov ryb a nikoliv tedy predátor velké savčí kořisti, jak se dříve myslelo, byl nyní z trůnu sesazen indickým vasukim. Ten totiž mohl dorůst až patnáctimetrové délky.

Rekonstrukce obřího madtsoiida druhu Vasuki indicus a fotografie obratlů, na základě nichž jej vědci popsali. Obrázek z indického zpravodajského webu News9Live

Fosilní obratle vasukiho pocházejí ze souvrství Naredi v západoindickém svazovém státu Gudžarát. Odkryty byly v lignitovém dole Panandhro, a datují se do středního eocénu; jejich stáří se pohybuje okolo 47 milionů let. V té době, ve starším eocénu, byla dnešní Indie, putující oceánem jako samostatný ostrov (od Madagaskaru se oddělila před 88 miliony roky a s asijským kontinentem se plně spojila až před 35 miliony roky), velice teplá, s průměrnými teplotami okolo 28°C. V takovém prostředí se obřímu hadovi jistě dobře dařilo. Typový exemplář sestává z 27 obratlů, z nichž většina je dobře zachovalých, a dvaadvacet z nich se nacházelo v pre-kloakální části hadího těla (od kloaky k hlavě). Tyto obratle jsou mimořádně velké, se středovou délkou 3,75 až 6,27 centimetru a šířkou 6,24 až 11,14 centimetru. Jedenáct centimetrů široké obratle jsou zkrátka obratly dosti velkými, zvláště na hada. Celkovou délku zvířete odhadli Datta a Bajpai na 10,9 až 15,2 metru. Vyšší hodnota by se dala brát s rezervou, ale pokud Vasuki indicus skutečně dorůstal takové délky, překonal titanobou. Mohl být delší, než Tyrannosaurus rex a blížil se svou délkou samcům vorvaně (Physeter macrocephalus), největšího současného oceánského predátora. V nejzazším případě mohl svou délkou odpovídat dvěma nebo třem samicím anakondy velké. Opět je však třeba si uvědomit, že nazvat jej největšího hada všech dob (jak jsem napsal v titulku článku) může být vnímáno jako senzacechtivé. Rezervovaný přístup je samozřejmě lepší. 

Gigantophis garstini z eocénu severní Afriky zabíjí škrcením velkého krokodýla. Obrázek z Dinopedie

Datta a Bajpai se domnívají, že kořistí tak velkého hada, jako byl Vasuki indicus, se mohli stávat i různí krokodyliáni. Se čtyřiačtyřicet centimetrů širokým tělem nemusel mít problém je spolknout. Možná se živil i želvami, a mohl se setkávat také s primitivními kytovci jako byl Kutchicetus, nejmenší z eocénních předchůdců velryb. Jak vypadala jeho hlava, to se neví, neboť mimo obratle nebylo z toho zvířete již nic dalšího nalezeno. S největší pravděpodobností šlo o predátora lovícího ze zálohy; podobně jako dnešní škrtiči, i Vasuki čekal na místě po dlouhou dobu na nějakou kolem procházející kořist. Když se objevila, lapnul ji, obtočil ji smyčkami svého těla a pak je postupně utahoval. Kořist pak samozřejmě spolkl vcelku. Žil pravděpodobně v terestrickém či polovodním prostředí, nejspíše v bažinách, podobně jako dnešní anakondy nebo jako krajty tmavé. Nejspíše byl i dobrým plavcem, ostatně jako všichni hadi. Nejblíže byli vasukimu příbuzní severoafrický Gigantophis garstini a indická Madtsoia pisdurensis ze svrchnokřídového souvrství Lameta v Indii. 

Nepříbuzná krajta tmavá (Python bivittatus) původem z jihovýchodní Asie, vyfotogafovaná na Floridě, kde je invazivním druhem. Obrázek z webu WINK News

Zdroje informací prezentovaných v tomto článku:

1. Largest known madtsoiid snake from warm Eocene period of India suggests intercontinental Gondwana dispersal (Nature)

2. Fossil snake discovered in India may have been the largest ever (New Scientist)

3. Fossil of ‘largest snake to have ever existed’ found in western India (The Guardian)

4. Vasuki indicus (Wikipedia)

5. Madtsoiidae (Wikipedia)