Na seznamu žijících druhů shazovaných do jednoho velkého linnéovského a parafyletického pytle s názvem Reptilia přibývají neustále nové, včetně dříve neidentifikovaných druhů hadů. Před jedenácti dny, 3. října 2025, vyšel ve vědeckém periodiku ZooKeys popis nového zástupce čeledi užovkovitých (Colubridae) a podčeledi vodních užovek (Natricinae), mezi které patří i dva druhy přirozeně se vyskytující v České republice - užovka obojková (Natrix natrix) a její sestřenka užovka podplamatá (N. tessellata). Tento had ovšem nepochází ze střední Evropy, nýbrž z jihočínské provincie Jün-nan. Jako v případě řady dalších nově popsaných druhů, i jeho zástupci byli donedávna zaměňováni za exempláře již dlouho známého druhu. Konkrétně zde hovoříme o nové specii rodu Hebius, který nyní zahrnuje 49 vodních užovek z asijského kontinentu. Popsal jej doktor Shuo Liu z Kchun-mingského zoologického institutu v rámci Čínské akademie věd, spolu s kolegy ze Sečuánské univerzity, německé Společnosti jihovýchodoasijské herpetologie a dalších institucí a organizací. Novému druhu padlo jméno Hebius shantianfangi, ctící Šana Tchien-fanga, významného čínského umělce, jehož představení pingšu, energeticky vyprávěné příběhy, od poloviny 90. let až do jeho úmrtí v roce 2018 prostřednictvím televizní stanice CCTV sledovaly v Číně snad stovky milionů lidí. Anglickým obecným jménem tohoto hada má být "Shan’s keelback" (slovo "keelback" označuje řadu asijských natricinů rodů Fowlea, Rhabdophis i Hebius). Jak již bylo zmíněno, jedinci tohoto druhu bývali dříve identifikováni jako zástupci jiného druhu, a to sice H. boulengeri, od kterého se však H. shantianfangi liší mj. přítomností bílého proužku směřujícího od zadní části oka směrem k bázi hlavy, kde se spojuje s užším dorztolaterálním bílým proužkem na každém boku, a dále přítomností jen jedné preokulární ("předoční") šupiny a tří postokulárů ("zaočních šupin"). Všechny exempláře, které doktor Liu a jeho kolegové studovali, jsou také vybaveni menším počtem zubů, než užovky druhu H. boulengeri. Za života je H. shantianfangi rudohnědý, s již zmíněným úzkým bílým proužkem na každém z boků, ohraničeným přerušovanými černými proužky. Ocas je při pohledu seshora černý, zespodu je šedobílý. Jednotliví studovaní jedinci byli délek 50 až 61 centimetrů. Druh je zatím znám pouze z prefektury Xishuangbanna, v jejíž tropické přírodní rezervaci se mimochodem natáčel třetí díl dokumentárního cyklu Nespoutaná Čína s Nigelem Marvenem (Untamed China with Nigel Marven) z roku 2011.
Typový exemplář nově popsaný Hebius shantianfangi (A) v porovnání s příbuzným druhem H. boulengeri (B). Obrázek z níže odkazovaného článku Liu a kolegů
Tým pracoval se čtyřmi odchycenými exempláři tohoto druhu, nasbíranými mezi lety 2019 a 2023, posléze usmrcenými a uchovanými v 75% etanolu v Zoologickém muzeu Kchun-mingského zoologického institutu. Typovým exemplářem byla dospělá samice, paratypy pak byly další dvě dospělé samice a k tomu ještě dospělý samec. Kromě morfologické studie byla samozřejmě učiněna také genetická studie; podle jejích výsledků činí genetická divergence mezi druhy H. shantianfangi a H. boulengeri 6,6 %. Genomická DNA byla získána z játrové tkáně všech čtyř exemplářů. Co se ekologie tohoto druhu týče, vypadá to, že jde o noční zvíře; všichni čtyři exempláře byli odchyceni na nočních terénních průzkumech na březích potoků. Svou domovinu sdílejí se skokanovitou žábou Amolops vitreus, létavkovitou žábou Polypedates impresus, s chřestýšovcem druhu Trimeresurus lanna či se šnekožroutem druhu Pareas berdmorei. Budoucí studie snad o ekologii H. shantianfangi přinesou více informací. Kdyby však nic jiného, tropická jižní Čína se zase může pochlubit dalším hadím druhem.
Zdroje informací pro tento článek:
Hebius (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat