úterý 22. února 2011

Lesní lovec-část 5.

Minulá část:
Allosaurus vyšel z hlubokého lesa kde na kapradinové pláni našel Stegosaura. Hledal nějakou potravu ale nenašel ji. Rozhodl se proto zaútočit na Stegosaura. Postavil se před něho a začal řvát...

LESNÍ LOVEC-ČÁST PÁTÁ-BOJ S OBRNĚNÝM ZVÍŘETEM:
Stegosaurus hned zareagoval a začal mávat ocasem. Jeho pláty se začaly červenat krvinkami. Allosaurus se pokusil ho z takové blízkosti kousnout Stegosaura do hlavy ale nepodařilo se to. Stegosaurus začal řvát a jeho ocas jen tak tak minul tělo Allosaura. Allosaurus se rozběhl kamsi dozadu a chvíli se neukázal. Poté ale znovu vyrazil a přes to, že pláty Stegosaura byly červené, kousl ho do nich. Pláty však nebyly měkké jak se zdály a klimbaly. Byly hodně tvrdé a navíc ocas strašně bičoval. Allosaurus pustil Stegosaurův plát. Uslyšel nějaký pískot, ten ho vyrušil. Cosi se mihlo dole v kapradí. Byl to nějaký savec. Allosaurus na něj přebral pozornost a Stegosaurus jej zasáhl do ocasu. To ovšem nic nebylo, protože ocas byl nejhojivější část těla. Allosaurus bolestí zařval ale věděl že z toho nic nebude. Stegosaurus se přiblížil ještě... Trefil Allosaura do tlamy odkud vytryskla velká spousta krve. Teď by za to nestálo znovu útočit... Allosaurus se začal stahovat kamsi jinam. Nebylo mu nijak dobře. Cítil se, jako kdyby všechny zuby neměl. Na tlamě měl velikou rýhu. U dinosaurů však byla obličejová zranění něco obyčejného. Zřejmě tam měl mít rýhu, ovšem určitě by se uzdravil... Stegosaurus zmizel také kamsi jinam... Jakmile se úplně rozednilo, zjistil, že je znovu na pláni...

Popisek k obrázku: Stegosaurus zasáhl Allosaura...
Chcete věědět, co bude dál? Čtěte další pokračování...

pondělí 21. února 2011

Další antarktický dinosaurus

Nedávno přišla veliká zpráva, dalo by se říci dokonce že až obrovská bomba! V roce 1990 byl objeven jediný antarktický dinosaurus Cryolophosaurus elliotti, nyní však již není sám... Neávno totiž přišla zpráva o nalezení antarktického ornitopoda. Nebyl samozřejmě jediný. Zatím jsme jen mohli spekulovat, jací živočichové žili v Antarktidě kromě Cryolophosaura. U fosilie neznámého ornithopoda, který se podobal např.Fabrosaurovi, byly nalezeny ještě další kosti, jako třeba neznámý sauropod. Ornithopod byl bipední (dvounohý, chodil po dvou nohách) dinosaurus. Kromě sauropoda a ornitopoda tu byl objeven ptakopánvého dinosaura. Může být tedy Ledová země nakonec rájem pro paleontology?

Nikdy bych se o této zprávě asi nedověděl nebýt stránky www.deinonych.blog.cz, www.prehistoricworld.blog.cz a také díky odborné stránce www.dinosaurus.bloguje.cz .

neděle 20. února 2011

Síť házející australský pavouk

Austrálie je nádherným místem, kde se objasňují záhady a žije tu velká škála živočichů, například pavouci. Síť, kterou utká hodí na svou kořist. Pokud by se k němu přiblížila lidská ruka, je možné, že by síť také hodil... Toto vlákno má na svém konci malou slizkou kuličku, která se na oběti zachytí. Rozhodně to není ale nic příjemného... Na vdzuchu se vlákno drží necelé dvě hodiny. Pokud kořist unikne, a do sítě se nechytí jiná, musí pavouk síť sežrat a počkat, než se mu vytvoří nová. Na člověka si ovšem tito pavouci moc netroufnou, loví totiž menší kořist, jako jsou motýli a další malí živočichové...

Pokud se vám tento článek líbil, nezapomeňte jej ohodnotit a komentovat...

sobota 19. února 2011

Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 5.

Vítejte v posledním kole velké ledno-únorové soutěže! Ale před otázkami nejdříve rozpis bodů: Deinonych vlastní 19 bodů, Forusrakos má 20 bodů a Vendac má 19 bodů! Prehistoricworld má 10 bodů (vyžádej si Prémiovou otázku na haasvojt@volny.cz). Zde je posledních pět otázek této soutěže:

Otázka č.1:
Řekněte, co znamená česky "Dinofelis" a "Homotherium".

Otázka č.2:
Do jaké čeledi patřil Megalosaurus?

Otázka č.3:
Ve kterém geologickém období žil trilobit Ptychoparia striata?

Otázka č.4:
Jak dlouhé kly měl Anancus arverensis?

Otázka č.5:
Co znamená česky "Eurhinosaurus" a kde byl nalezen (poslední otázka soutěže je vyjímečná, jsou za ni dva body)?

Prehistoricworld: nezapomeň napsat na e-mail pro prémiovou otázku. V iném doufám, že pro Vás všechny budou diplomy hotovy co nejdříve...

pátek 18. února 2011

Obrázek týdne 18.2.2011

Jak už jistě moc dobře víte, již tři týdny sem přidávám obrázky od malíře pravěku Todda Marshalla. Nyní jsou to samí pterosauři. Jak se Vám bude líbit tento?

Popisek k dnešnímu obrázku: Na pláži před 100 miliony lety hledá Gnathosaurus ostatky živočichů, kteří zde zemřeli. Každopádně není jediný, s ním jsou zde i Deinonychové...

Jestli se Vám dnešní obrázek líbil, komentujte prosím...

čtvrtek 17. února 2011

Pravěká zoo-Za úsvitu mořských plazů-4. b

Pokud Vám nějak unikla minulá část mého seriálu, najdete ji zde: Příběhy na vyprávění .
Dnes přináším další část!!!

PRAVĚKÁ ZOO-ZA ÚSVITU MOŘSKÝCH PLAZŮ-část 4/5:
Pomalu se schylovalo ke konci naší výpravy a já se rozhodl Nothosaura přivést zpět do jednadvacátého století. Oblékl jsem si neoprén, skafandr a masku a po zádech jsem se převalil do vody. Pod vodou plavala spousta Nothosaurů a já se pokusil se k jednomu z nich přiblížit. Pode mnou se znovu pohnul černý stín Shoniosaura a Nothosaura odehnal... Nevěděl jsem teď, co mám dělat... Mezitím však v Pravěké Zoo Charles bojoval s velmi nezvyklými problémy, prvními problémy s býložravým Moeritheriem. "Moeritherium jsme dali do tohoto výběhu s větším jezírkem protože v něm roste vodní tráva ale jak se ukázalo, tato zvířata chtějí žrát také něco jiného: například listí." řekl Charles. Bohužel si však neuvědomil, že Moeritherium potřebuje více než jen listí. Mezitím jsem však já v pravěké Severní Americe znovu hledal Nothosaura hluboko pod vodou. "Táhle jsou!". Proti mně plavali dva Nothosauři. Připravil jsem pod vodou speciální portál obalený zelenou karimatkou. Bohužel jsem musel jako návnadu použít sebe samého. Jen tak tak jsem uniknul Nothosaurovým čelistem...

Za prvním proplaval hned druhý. "Doufám, že se dostanou správně rovnou do svého výběhu a ne do pozorovacího kotce.". Pak jsem portál zavřel a vyplul jsem na hladinu. Bohužel však má mise ještě neskončila. Teď jsem se ovšem potřeboval brátit na pláž k moři, kde ležely v krabicích další předměty. Celou cestu lesem mně však něco pronásledovalo. Přímo za mnou se v křoví objevila hubená noha. Rychle jsem vyběhl z lesa a až na pláži uviděl, co se vlastně stalo. Za mnou vyběhli tři Coelophysisiové. "Zdá se, že tito živočichové jsou tu mnohem hojnější než jsem si myslel." řekl jsem. Pár věcí jsem s sebou vzal do druhého tábora. Odhodlal jsem se zachránit Tanystrophea za každou cenu...

Jack si mimo jiné však z pravěku přiveze něco, co chtít příliš nebude... To sledujte příště...

středa 16. února 2011

Setkání s monstry

Když se lidé dostali do světa podivuhodných živočichů...

Setkání s monstry (orig.eng.Monsters we met) je britská dokumentární trilogie z roku 2003 která ukzauje na období doby ledové, tedy do doby, kdy se lidé setkali s velkými živočichy z dříve nedobyvatelných zemí... První část trilogie ukazuje jak to vypadalo, když evropané přešli do Severní Ameriky, druhý díl o Australských živočiších a poslední část se odehrává na Novém Zélandě. Původně dokument běžel na televizi BBC a v roce 2004 běžel také na Animal Planet. V anglickém originále se stal vypravěčem Ian Holm. Zatímco na BBC běžel seriál jako Monsters we met, na Animal Planet jako Land of Lost monsters. Tento dokument zatím myslím nevyšel v české republice na DVD, na nějaké televizní stanici však určitě běžel. Všechny obrázky jsou z www.bbc.co.uk/sn/prehistoric_life .  

úterý 15. února 2011

Lesní lovec-část 4.

Minulá část:
Allosaurus se ztratil v temném lese v noci a ještě k tomu v dešti. Zjistil, že tato oblast není přístupněná velkým tvorům, mezi těmi většími se tu vyskytovali Dilophosauři. Potom však Allosaurus vystoupil ke kapradinovým houštinám a stál proti něčemu, co přerušovalo monotónost lesa...

LESNÍ LOVEC-ČÁST ČTVRTÁ-KAPRADINOVÁ HOUŠTINA:
Proti Allosaurovi stál jeden velký obrněný obr, který ukusoval kousky kapradin-Stegosaurus. Obrovské býložravé monstrum mávalo ocasem se čtyřmi bodci ale Allosaurus si jich nevšímal. Ve chvíli, kdy vylezl z lesa, ucítil se lépe. Nebyl už v menším prostoru mezi stromy, které rostly blézko u sebe a tak se mezi nimi sotva šlo hýbat. Nyní byl tam, kde bylo lépe. V houštině se něco objevilo. Vylétla z ní vážka a pak starý známý Ornitholestes, tenokrát samice. Allosaurus po ní chtěl vyrazit ale neměl na to nyní sílu, cesta černým lesem ho unavila. Zatímco Stegosaurus si razil cestu kapradinami, začala se tu ozývat velká škála zvuků. Podivné skřehotání anebo řev velkých sauropodů zavedl Allosaura trochu víc na jih. Pršet už přestalo a pomalu se začaalo rozednívat. Allosaurus si v raních červáncích razil cestu houštinou a nasával vzduch. Cítil, že se pomalu dostává k nějakým pláním. Otevřená planina odsud totiž daleko nebyla, co ale vyrušilo Allosaura bylo na obloze. Nad stromy přelétl ohromný Pterosaurus s desetimetrovým rozpětím a tvářil se jako kdyby šel po kořisti. Na jednu stranu by ho mohl Pterosaurus k té kořisti zavézt, ale na druhou stranu by mu ji uloupil. Pterosaurus pak zmizel v červené obloze. Začalo se oteplovat. Teplota už dosahovala asi patnácti stupňů Celsia. Vysílený alosaur však potřeboval žrát. Nejedl už dlouhou dobu a tak se podíval na Stegosaura, který si razil cestu porostem. Postavil se před něho a začal na něj řvát...

Popisek k obrázku: Allosaurus se postavil před Stegosaura a začal na něj řvát...
V příští části se stanete svědky běžného sporu obrněného býložravce a velkého masožravce, těšte se...

pondělí 14. února 2011

Šavlozubci-podivuhodné šelmy

Nedávno jsem se rozhodl napsat také už něco o pravěkých savcích a tak mně napadlo napsat něco o šavlozubcích...

Všechny kočkovité šelmy nemají přesně to, co šavlozubí tygři. Šavlozubci měli více jak 20 centimetrů dlouhé špičáky. Šavlozubý tygr, správně tedy šavlozubá kočkovitá šelma se možná podobal více lvu než tygru a všechna tahle zvířata patřila do čeledi Machairodontidae. Nejdokonaleji byl stvárněn šavlozubý tygr rodu Smilodon v Putování s pravěkými zvířaty BBC.

MÍSTA, NA KTERÝCH BYLI ROZŠÍŘENI:

Největší známý šavlozubý tygr Smilodon populator byl nalezen na území dnešního Paraquaye. Mnoho šavlozubých tygrů bylo zároveň nalezeno v Rancho La Brea v Kalifornii. V Severní Americe byl nejrozšířenější a nejvíce nalezený druh Smilodon fatalis. V Evropě a na Jávských ostrovech žili Macharodonti, nejrůznější druhy tohoto rozšířeného rodu.

JAK LOVILI?

Šavlozubé kočkovité šelmy byly vybaveny velkými a mohutnými předními končetinami, zadní byly uzpůsobeny k rychlému běhu. Podobně jako gepard nemohly šavlozubé šelmy běžet příliš dlouho. Dlouhými špičáky nemohly kousnout do tvrdého masa a ani s nimi nevedly souboje. I když byly křehké, velmi dobře prokously krční tepnu a zabily zvíře.

BUDOUCÍ ŠAVLOZUBÉ ŠELMY?

U některých druhů živočichů jako například u leoparda by se za několik milionů let mohly vyvinout zuby podobně velké, jakými byly vybaveny šavlozubé kočky. Tím pádem by mohl vzniknout nový druh šavlozubého tygra. Jestli ovšem na Zemi lidé v té době ještě budou, aby je mohli zkoumat.

Pokud se Vám tento článek líbil, komentujte prosím...

neděle 13. února 2011

Lesní lovec-část 3.

Minulá část:
Allosaurus na pláni zůstal a našel zde nějakou mršinu. Avšak patřila již Dilophosaurům. Jednoho se podařilo Allosaurovi odehnat ale za dalším útíkal až do lesa. K večeru, kdy se setmělo a začalo pršet zjistil, že tuto oblast nezná a že nebude domovem také velkých zvířat...

LESNÍ LOVEC-ČÁST TŘETÍ-NOC V TEMNÉM LESE:
Allosaurus zkusil nasát vzduch ale momentálně cítil jen vzduch deště. Ve vodě se hýbala spousta ryb a řeka tekla daleko do černa. Kromě šumění vody a rybího šplouchání se kolem řeky neobjevovaly žádné zvuky. Potom přelezl po Allosaurově noze nevelký savec, dlouhý sotva deset centimetrů a utekl do jamky v zemi. Allosaurus se vydal na severní světovou stranu, odkud si myslel, že přišel. Vedla tam právě řeka ale už v dešti tu nebylo dost vidět, natožto v dešti v noci. Potom uslyšel kvíkání a řev masožravce. Přes kmeny řeky přeběhli dva Dilophosauři. Jeden z nich byl ten, kterého pronásledoval. Dilophosauři v této oblasti pravděpodobně žili a lovili tu kořist. Allosaurus začal být hladový. Chvíli pozoroval Dilophosaury a pak po nich dokonce zkusil vyrazit. Marně... Tyhlety rychlé potvůrky mu uběhly znovu do nekonečné tmy. Trvalo dlouho, než Allosaurus uviděl zase zelený svit očí v temně. Jeden Dilophosaurus ho potají pozoroval a uprchl do kapradí. Allosaurus se vydal za ním. Ovšem opatrně. Měl mohutné tlamy a mezi padlými kmeny by se mohl zranit. Zato Dilophosaurus měl lehké končetiny a utíkal rychlostí asi padesát kilometrů za hodinu. Teď se Allosaurus odčista ztratil. Lehl si do spadlého kapradí a usnul. Druhý den ho probudil hluk strhávání větví stromů... Vydal se kupředu za tím podivným zvukem. Moc dobře věděl, že ho něco pozoruje. Tentokrát si jej však nevšiml... Pak vylezl z lesa a...

Popisek k obrázku: Před kmeny stromů přešli řeku Dilophosauři.

V tomto příběhu se ještě hodně objeví, ale pokud si nechete něco nechat ujít, musíte si příští část přečíst!

sobota 12. února 2011

Velká ledno-únorová soutěž: Kolo 4.

Čtvtrté kolo této soutěže by pro mnohé z Vás mohlo být již rozhodujícím. Stále však soutěž nekončí!  Rozpis bodů: Deinonych má 14 bodů stejně jako Vendac, Forusrakos vede s 15ti body a Blogoguanlog má stále jen 5 bodů... Dnešní otázky by se měly týkat jak jsem sliboval dinosauří anatomie a také systematických zařazení dinosaurů.

Otázka č. 1:
Řekněte, co v českém překladu znamenají slova theropodní a ornithopodní dinosaurus.

Otázka č. 2:
Do které čeledě patřil Cedarosaurus?

Otázka č. 3:
Jak dlouhé měl zuby největší suchozemský masožravec, Spinosaurus?

Otázka č. 4:
Tyrannosaurus Rex se pohyboval rychlostí...

Otázka č. 5:
Která zvířata jsou tzv. diapsidní? (Nápověda: někteří z nich žijí od doby dinosaurů dodnes.)

Pokud se Vám komentář vyhodnotí jako spam, nepište jej znovu, stačí maximálně na to upozornit, abych dostal vědění o tom, že byl komentář vyhodnocen jako spam...

pátek 11. února 2011

Obrázek týdne 11.2.2011

Jak velmi jistě víte, už je to třetí týden, kdy sem dávám obrázek od Todda Marshalla na kterém jsou ptakoještěři... A ještě jich bude...

Popisek k dnešnímu obrázku: Mnoho obrů padlo stejně, jako tento, který bude okousán rybami. Stojí jen za malou připomínku...

Také bych chtěl upozornit na to, že plány na novou ribriku již budou do týdne dokončené!

čtvrtek 10. února 2011

Lesní lovec-část 2.

Minulá část:
Ornitholestes hledal potravu pod stádem Diplodoků, bohužel zde nic nenašel. Vydal se tedy do lesa kde potravu hledal dál ale sežral ho Allosaurus. Ten pak na pláni prohlížel Diplodoky, jestli není někdo z nich nemocný, zraněný nebo starý. Bohužel se mu také nic nepodařilo. Na pláni však zůstal...

LESNÍ LOVEC-ČÁST DRUHÁ-DRAVCI Z DÁVNÝCH DOB:
Začalo se pomalu stmívat a na obloze se objevily mraky. Allosaurus něco zavětřil a něco uviděl. Ve vysokém houští se hnulo něco podivného. Allosaurus se do houští šel podívat ale nějak to přestalo. Poté znovu něco ucítil: byla to mršina. Na pláni ležela mršina mladého Diplodoka a Allosaurus začal žrát. Po chvíli ale znovu uslyšel něco podobného co před tím. Na mršinu skočil nevelký tvor. Podle jeho vzhledu to byl Dilophosaurus. Oproti Allosaurovi byl docela malý-jen šest metrů. Začal na Allosaura syčet a skočil na něho. Allosaurus ho tlamou schodil z těla a prokousl mu břicho. To se už ale objevil další Dilophosaurus a z mršiny ukradl neokousanou kost. Allosaurus ho též uviděl a rozběhl se za ním. Dilophosauři žili už mnoho milionů let ale narozdíl od doby, kdy byli vrcholovými predátory, dnes byli už jen malí mrchožrouti. I když jejich šestimetrová délka byla na zvíře takového druhu veliká, jiní masožravci je brali za malé. Allosaurus se za ním rozběhl kamsi zpátky do lesa. Dilophosaurus opatrně proběhl křovím a Allosaurus ihned za ním. Horší to bylo s vodou. Dilophosaurus měl teď výhodu: byl menší a proto mohl rychleji plavat. Allosaurus se jen jaksi hrnul jezerem a nijak moc rychle. Dilophosaurus v těch chvílích už opouštěl jezírko a vydal se do houštin. Allosaurus se za ním dostal až za několik minut. Až po dlouhé chvíli stopování zjistil, že se vlastně ztratil. Byl to černý les a navíc už se pořádně setmělo a začalo pršet. Allosaurus tuto oblast neznal...

Popisek k obrázku: Podle vzhledu zvířete to byl šestimetrový Dilophosaurus.
Chcete-li vědět, jak to bylo dál, čtěte další část!

středa 9. února 2011

Xuanhosaurus

Xuanhanosaurus ("šuanský ještěr") byl theropodní dinosaurus žijící na území dnešní Číny a žil ve střední až spodní Juře, před 157-152 miliony lety. Někteří vědci mají za to, že Xuanhanosaurus vypadal podobně jako Megalosaurus, čeleď je zatím nejistá. Možná, že zvíře se často pohybovalo po čtyřech nohou a tak by byl Xuanhanosaurus jedním z mála masožravých dinosaurů, kteří chodili často po čtyřech. Jako každý theropod však chodil jako pták tedy byl bipední (chodil pod dvou). Byl docela malý, asi 5 nebo 6 metrů a vážil asi 250 kg. Přesto měl vyvinuté drápy na předních končetinách a silné čelisti. Xuanhanosaura popsal Zhiming Dong v roce 1984.
Jeho popis najdete například v knize "Dinosauři a život v pravěku" (podle mé informace malé knížce A5, strana 66).

Příště Shuuvuia!

úterý 8. února 2011

Lesní lovec-část 1.

Další příběh ze seriálu Pradávný život bude mít devět částí. Jak už jsem Vám prozradil, bude se odehrávat v období Jury. Více už se v příběhu dočete...

LESNÍ LOVEC-ČÁST PRVNÍ-OTEVŘENÁ PLÁŇ:
Před 150 miliony v období Jury se dinosauři rozmohli po celém světě a narostli do nejrůznějších rozměrů-malých i velkých. V Severní Americe zvláště žili někteří giganti a jejich přežití bylo dlouhé. Bylo zrovna dopoledne když se na území dnešního Colorada usadilo stádo Diplodoků na otevřené pláni. Začali se pást na kapradinách a začali produkovat podivuhodné zvuky. Pod nimi hledal potravu malý Ornitholestes. Tito obři se pásli a za den mohli sníst až tisíc sedmset kilogramů listí. Malý Ornitholestes za chvíli zjistil, že pod obry žádnou mršinu nebo vejce nenajde a tak odešel do lesa. U jezera kde byla mělká půda našel velkou stopu, asi takovou, jako byl on sám velký. Z lesní pustiny plné kapradí že by se do něj nedalo ani nahlédnout se ozval řev. Vyhrnul se z něj obrovský masožravec, který Ornitholesta chytil a spolkl ho. Byl to Allosaurus. Tato potrava pro něj byla ale relativně malá, taková zvířata totiž potřebovala velkou potravu.

Jeho červené růžky nad očima se zaleskly ve slunečním světle když odcházel od jezera. Allosaurus začal nasávat vzduch a i přes čistý a deštivý vzduch tropického lesa ucítil pach velkých zvířat. Došel k pláni a skryl se v malých cykasech a kapradinách na rozhraní lesa a pláně. Diplodokové se pomalu hrnuli na jih, takže od Allosaura. Ten pomalu prostoupil na pláň a prohlížel některé nemocné nebo staré kusy. Jediným možným úlovkem by byla samice která se pomalu dostávala na východ místo na jih, kam pomalu směřovala další zvířata. Neváhal a vyrazil. Za chvíli se ale ukázalo, že Allosaurus nebude mít proti samici Diplodoka žádnou šanci, byla až moc zdravá na to aby se dokázala neohrabaně hýbat. A zalezla zpět do stáda. Allosaurus sklamaně procházel vedle stáda Diplodoků a prohlížel si je. Bohužel už nenašel jiný kus, který by mohl ulovit. Na pláni ale zůstal...

Chcete vědět, co se stalo poté? Tak si zanedlouho přečtěte další část...

pondělí 7. února 2011

Žralok modravý, kladivoun obrovský a žralok obrovský

Jen tak při včerejším brouzdání po encyklopedii mně napadlo, že bych mohl napsat o nějakých parybách. Tento článek je o třech parybách...

Žralok modravý:
Žralok modravý je až 3,8 metru dlouhá paryba žijící převážně v tropických ale také mírných vodách celého světa. Žralok modravý má pověst lidožrouta ale pravda je v tom, že rybářům, na které jakoby "zaútočí" pouze proplouvá do sítí, aby se zmocnil chycených ryb. Žraloci modraví loví ve skupinách a přemůžou i velryby a další velké tvory. Je ocelově modrý a štíhlý a je vybaven dlouhými prsními ploutvemi zahnutými k lepšímu chytání ryb.
Latinský název: Prionace glauca.

Kladivoun obecný:
Existuje deset druhů kladivounů a kladivoun obecný je schopen útočit na člověka, což je také jeho nejčastější možnost proti potápěčům a rybářským člunům. Je dlouhý kolem 4 metrů. Vědci si myslí, že podivuhodný útvar na hlavě slouží k hledání potravy i když jeho účel ještě nebyl vyzkoumán. Žije v teplých vodách celého světa a u pobřeží plave na hladině, lze ho tedy zahlédnout.
Latinský název: Sphyrna zygaena.

Žralok obrovský:
Asi největší ryba, která žije v současnosti se výhradně zajímá o plankton. Je jím žralok obrovský. Může měřit i 18 metrů a vážit 20 tun. Klade největší vejce na světě, tedy vejce dlouhá 30 centimetrů. Žije v tropických mořích celého světa. Vzdálenost špičky ocasní ploutve je 2,5 metru, do jeho tlamy by se vešel napříč i potápěč.
Latinský název: Rhinocodon typus.

Pokud se Vám tento článek o třech parybách líbil, komentujte prosím...

neděle 6. února 2011

Fregatky

Tento článek se hodně specializuje na Fregatku vznešenou (Fregata magnificens), pouze upozornění.

Piráti, kteří kdysi sužovaly lodě existují dodnes, stejně však i vzdušní piráti. A tím nemyslíme člověka. Jsou to fregatky. Mezi ně patří i fregetka vznešená (Fregata magnificens). Jelikož byly fregatky zbaveny olejové části peří, je pro ně těžké lovit ryby sami. Ale fregatky se specializovaly na "okrádání". Mohou ve skupinových náletech přepadnout jakéhokoliv ptáka, který letí nad vodou. Jejich strategie je v tom, že však neloupí u pobřeží, ale tam, kde jiní ptáci pro ryby musí letět daleko a pak se vrátit. Fregatky toho umí využít a uloupit jim potravu, i když byly zaznamenány případy, kde to dotyčný pták vydržel a rybu si do hnízda donesl. Samci fregatek jsou vybaveni velkou nafukovací koulí. Pokud chce jeden samec, aby tomu druhému splaskla, stačí jedna dobře mířená rána a je to. Fregatky žijí na stromech anebo keřích kde si také staví hnízda. Někteří samci mají rozpětí křídel až 1,8 metru a váží až 114 kilogramů!

Na tento článek bych si nikdy nedovolil nebýt dokumentárního cyklu Úžasná planeta který byl včera vysílán na TV PUBLIC. Jestli se Vám článek líbil, komentujte...

sobota 5. února 2011

Antarktida-neznámý a přesto tak krásný světadíl

Tento článek bych nikdy nenapsal nebýt italského dokumentu Antarktida, který včera běžel na ČT 2 v 15:15.

Antarktida je jediný kontinent, na kterém nežijí lidé, zatím byl tedy domovem jen pro výzkumníky a vědce a možná nanejvýš reportéry. Jestli na něj jednou lidé běžně přestoupí se neví. S Antarktidou bývají často spojování lední medvědi, polární lišky a další tvorové včetně různých ptáků. Pak si ale lidé pletou Antarktidu s Arktidou, porotože fauna kterou často pokládají jako Antarktickou je vlastně Kanadská a ta zde nežije. Mezi ptáky se zde vyskytují tučňáci, jejrozšířenějším je zde tučňák císařský a mezi létajícími ptáky chaluhy. Jako savci zde žijí pouze tuleni a hlavně obrovské velryby. Je totiž málo tvorů, kteří na Antarktidě žijí. Přizbůsobit se chladnému podnebí není lehké, ale v létě to zde vypadá podstatně jinak. Půda je černá a led taje. Pokud vejdete na nějaký útes či skálu a podíváte se do okolí, budete si myslet, jako kdyby ledovce a skály byly docela blízko ale doopravdy jsou třeba 20 km daleko. Vědci, kteří zde žijí, si museli také zvyknout na syrový vzduch Antarktidy. Vědci žijí v teplých velkých stanech, každý má svou postel a vedle ní svá zavazadla, svou pokrývku a topí se tu pouze v kamnech. Jako dopravní prostředky tu používají skůtry, ve vzduchu vrtulníky ale několikrát bylo použito i letadlo, které přistálo na více jak 10 m tlustém ledu (viz. It.dok. Antarktida). Kromě stanů však v jejich sídlišti jsou také různé budovy, a to zejména nemocnice, která je v každé expedici životně důležitá. Vědci měří živočichy a skály, na Antarktidu se vydávají dokonce i paleontologové.


Jestli se Vám tento článek o Antarktidě a o tom, jak vědci žijí a co dělají na tomto kontinentu líbil, komentujte...

pátek 4. února 2011

Obrázek týdne 4.2.2011

Jak už jste minule uhádli, nyní sem dávám obrázky od Todda Marshalla a to nejen pterosaurů. Tedy je jeden z dalších nádherných...

Popisek k dnešnímu obrázku: Takto nějak vypaadalo pravěké Německo před 160 miliony let, kdy u pobřeží moře létala dvojice Dorygnathů a ryby zde lovil Rhamphorynchus. Je těžké uvěřit, že taková nádherná scenerie je už dávno pryč... Odnesl ji čas...

Ještě bych chtěl připomenout, že obrázky od jednotlivých malířů chci brzy zveřejnit všechny do jednoho článku a založit tak novou rubriku.

čtvrtek 3. února 2011

Teorie přechodu raptorů do Ameriky

Tento článek se schyluje jak k dávné teorii, tak i k té dnešní. Jelikož je těchto teorií mnoho, nemohl jsem vybrat těchto asi třicet, ale maximálně jednu či dvě.

Raptoři, snad nejpopulárnější Spielbergovi stvárnenci v Jurském parku, miniaturní Velociraptoři v Putování s dinosaury Speciál a mnoho dalších... Tito snad nejproslulejší dinosauři hned po T-Rexovi se vyvinuli asi ve střední části geologického období Křídy. Je těžké usoudit, kde začali ale víme dobře, kde jejich cesta pravěpodobně skončila. První teorie zní tak, že raptoři přešli z Asie do Ameriky, do té četné země, Beringovým průlivem kde v té době byl pevninský most. Mohli však také přejít z Evropy, jelikož Atlantský oceán v té době byl něco jako velké vnitrozemní jezero, i když se však už rozrůstal. Jedna z velkých teorií, patřící k této, tvrdí o proslulém Velociraptorovi, který pravděpodobně přešel Berinovým průlivem a pevninským mostem do Ameriky. Tam se mohl vyvinout ve většího Deinonycha. Něco podobného potvrzuje i kniha Roberta T. Bakkera Červený raptor. Jihoamerickým raptorům, jako je Utahraptor nebo dokonce Megaraptor by však trvalo podstatně hůře, aby se vyvinuli z malých Velociraptorůků (Utahraptor žžil i v Severní Americe ale známé i příkldy z Brazílie). Poté by ani nemusela být teorie pravdivá...

Druhá teorie, dříve méně uznávaná, tvrdí, že se raptoři v Americe mohli vyvinout i z menších jurtských dravců, jako byl např. Ornitholestes a další kandidáti. To by však znamenalo něco jako "izolovaný ústup" raptorů a znamenalo by to, že se velcí raptoři museli určitě vyvinout z těch menších. Někteří, jako Pyroraptor, tedy evropští raptoři, byli možná ještě otrochu starší. Pokud by tedy raptoři přešli způsobem první teorie, byla by pravdivější.

Existuje ještě mnoho takových teorií. Jestli-že se Vám článek líbil, prosím komentujte, a napište také, v jakou teorii vyvinutí, případně přechodu raptorů Ameriky věříte...

středa 2. února 2011

Rapetosaurus

Rapetosaurus byl Madagaskarský sauropodní dinosaurus, který žil v době před 105-93,4 miliony lety ale možná, že žil i déle. Byl jedním z rodiny titanosaurů. Rapetosaurus se vyskytoval pouze na území dnešního Madagaskaru kde byl také objeven, ovšem v době, kdy on sám na Zemi žil se mohl potulovat i na území Afriky a Asie. Šlo o středně velkého až malého sauropoda s délkou 12-17 metrů a váhou něco kolem 15 tun. Na Madagaskaru byla objevena převážně velká skupina masožravců takže měl Rapetosaurus i svého přirozeného nepřítele. Samice po nakladení vajec 4-5 týdnů nemusela hledat potravu a pravděpodobně střežila obezřetně své hnízdo, někteří paleontologové také soudí, že Rapetosauři si stavěli hnízda ve skupinách podobně jako třeba Maiasaury. To by znamenalo, že část matek by mohla odejít a jiná hlídat.
Rapetosaurus je velmi vzácný ve knihách, ale najdeme ho například v "Svet pravěku" (A field guide to dinosaurs, jako Svět dinosaurů přeloženo volně z angličtiny).

Příště Xuanhanosaurus!

úterý 1. února 2011

Chirostenotes

Chirostenotes ("štíhlá ruka") byl pravděpodobně jediným doposud objeveným oviraptoridem, které se vyskytoval pouze na území dnešní Severní Ameriky. Šlo o téměř 3 metry dlouhého potravního specialistu který měl opravdu dlouhou sestavovací evoluci. Původně se v roce 1924 našla přední končetina rodu Chirostenotes, niha z roku 1932 Macrophalangia a v roce 1936 čelist Caenagnathus. Poté však dostal své původní jméno, které mu dal Gilmore. Všechny kosti totiž patřily jednomu živočichovi! Vypadá to, že Chirostenotes byl poměrně hodně opeření. Jeho dlouhý ocas byl po stranách velmi hojně opeřený, pravděpodobně byl také velmi barevný. Na předních končetinách se zřejmě také vyskytovala spousta peří. Existjí dva druhy: Ch.sternbergi a Ch.pergacills. Byl objeven v Albertě, což je v Kanadě.
Jeho popis najdete třeba v knize "Dinosauři průvodce 270 rody".

Příště sauropod Rapetosaurus! 

Nejčtenější