Nosorožci jsou spolu se lvy, slony, zebrami, antilopami, gazelami, žirafami a hrochy těmi vůbec nejznámějšími obyvateli afrických savan. Tato nádherná zvířata znají lidé po celém světě už od útlého dětství. V žádné z velkých zoo alespoň jeden z těchto nádherných savců nechybí. Avšak lidská chamtivost dohání mnohé z nich na pokraj vyhubení. Ve východní Asii, především v Číně a Vietnamu, mnozí lidé věří tomu, že po snězení nosorožčího rohu budou zdraví. Ovšem roh nosorožců, tvořený keratinem, stejnou látkou, která tvoří naše vlasy a nehty, vůbec zázračné účinky nemá, což už potvrdily stovky testů. Jen kvůli pytláctví založeném na mnohdy i nelegálním prodeji těchto rohů, majících cenu zlata, nosorožci vymírají... Ze severního poddruhu nosorožce bílého zbyli už pouze tři jedinci, všichni tři žijí v zajetí a jsou příliš staří na to, aby měli mladé. Bohužel je již jen otázkou času, kdy tento ojedinělý, krásný poddruh zmizí z naší planety, a to jen kvůli pronásledování lidmi... Minulý rok se v jihoafrickém Johannesburgu udála velká schůze CITES (jinak Washingtonská konvence), která rozhodla o světlejší budoucnosti luskounů, kteří začali být klasifikováni jako chráněné druhy, pokud možno po celém světě. Na setkání se mluvilo hodně i o nosorožčích rozích a budoucnosti nosorožců. Jihoafrická republika je zemí, která má snad největší populaci divokých nosorožců na světě. Na schůzi se však o jejich ochraně příliš nemluvilo. Naopak, brzy se začaly objevovat zprávy o tom, že Jihoafrická republika se chystá legalizovat obchod s nosorožčími rohy, což je něco nevídaného. Po desítkách let, kdy byl jejich prodej v zemi nelegální a za takovou činnost se chodilo do vězení, je to neuvěřitelný krok zpět... Už tak intenzivní pytláctví to rozhodně nezmírní, ba naopak, posílí. Jen v roce 2014 bylo zabito 250 bílých nosorožců. I v Namibii, země, která se ochraně přírody věnuje od svého počátku v roce 1990, byl před dvěma lety počet zabitých černých nosorožců roven číslu 162! V Namibii však není legální prodávat rohy nosorožců. V Jihoafrické republice nyní ano. Jelikož se jedná o sousední země, je možné, že čím dál více pytláků z Jihoafrické republiky bude ilegálně pronikat do Namibie, zabíjet tamní nosorožce, jejich rohy pašovat přes hranice a nakonec je prodávat ve své domovině. Je to otřesný scénář... Téměř před dvěma měsíci se stala další otřesná událost, přímo v nosorožčím sirotčinci v Thula Thula, v Jihoafrické republice. Sirotčince jako je tento dbají o nosorožce, kteří většinou přišli o rodiče nebo již v minulosti zažili útok pytláků a přečkali ho. Poskytují pro tato mnohdy psychicky poznamenaná zvířata bezpečný domov. Je přímo odporné, že v únoru 2017 dva ozbrojenci vtrhli do sirotčince v Thula Thula a před zraky veterinářů a dalších, kteří zasvětili péči o nosorožce celý svůj život, brutálně zavraždili dvě mladá zvířata. Jmenovali se Impy a Gugu. Byli staří jen 18 měsíců. V útlém věku nesmírně trpěli, když zůstali poblíž matky, kterou pytláci zabili... Tito ozbrojení zločinci tedy jednoho z nosorožců zabili, druhému uřezali roh ještě zaživa a tolik mu ublížili, že musel být utracen. Je to naprosto ohavné a nejen z pohledu ochránců přírody, ale také z pohledu každého člověka, jenž je vybaven základní potřebnou lidskou vlastností, soucitem, je to zločin. Místo, které má být pro tato zvířata bezpečné, se náhle stalo dalším z těch, kam se chamtiví pytláci a ozbrojenci odváží dostat...
O to horší pak bylo, že se krátce nato podobný případ odehrál v Evropě. Do Pařížské zoo vnikli zločinci, kterým se přes noc podařilo v jinak zavřené zoologické zahradě zůstat. Vnikli do výběhu nosorožců a jednoho z nich, samce nosorožce bílého, zavraždili. Potom mu s pomocí motorové pily odřezali větší roh. Chtěli odejmout i menší, ale byli vyrušeni a utekli. Proto když ráno ošetřovatelé vstoupili do ohrady, čekal je šokující pohled. Nosorožec byl zabit a druhý roh nebyl odebrán, z poloviny byl však už odřezán. Ostatní nosorožci nebyli zraněni, ale byli na tom psychicky velmi špatně. Když zločinci do výběhu vtrhli, zvířata to muselo vyděsit. Byla stresována i dlouho po útoku... Takovéto případy jsou odsouzeníhodné. Každý, kdo zabije zvíře, není-li jím ohrožován, je zločinec... Pytláci, zabíjející zvířata v divočině, také nosorožcům způsobují hrozná zranění. Mnohá zvířata přežijí útok, ale jsou jím hluboce poznamenána. Ale naštěstí existuje spousta lidí, kteří se ochraně těchto krásných zvířat věnují. Před třemi dny se objevila zpráva, že operace jednoho ze tří posledních malajských nosorožců sumaterských, žijících v zajetí, dopadla dobře. Zvířeti byl operován nádor. Bohužel se však zdá, že v divočině východomalajského státu Sabah na Borneu je už nosorožec sumaterský v divočině vyhynulý. Někteří však tajně přežívali v indonéské části Bornea. Minulý rok tam byla překvapivě nalezena jedna samice. Stalo se však neštěstí: po převozu na jiné stanoviště, kde by byla v bezpečí od pytláků, zahynula, zřejmě přirozenou smrtí. Byla to velká škoda... Stále však máme naději na záchranu těchto krásných zvířat. Ještě není dost pozdě na to, abychom nosorožce ztratili. Každý z Vás může pomoci. Můžete přispět charitám, které se ochraně nosorožců věnují, jako je Helping Rhinos z Velké Británie, podporovaný slavnými osobnostmi jako jsou Nigel Marven, Simong King nebo Bear Grylls. Takových společností je ve světě více. Také WWF se věnuje ochraně nosorožců. V Jihoafrické republice působí historicky první ženský oddíl bojující za záchranu nosorožců-tyto statečné bojovnice, hrdé za lásku k nosorožcům, si říkají Černé mamby (Black Mambas). Také chov nosorožců v zajetí je velmi důležitý. Například zoo v Cincinnati, USA, se stala vůbec prvním místem mimo jihovýchodní Asii, kde došlo k narození nosorožců sumaterských. Další skvělou zprávou je, že počet nosorožců jávských strmě stoupá. Před deseti lety jich zbývalo 50, podle počítání v minulém roce jich je 63. Smutné však je, že žádný z těchto nosorožců nežije v zajetí, ale v divočině. Tam sice patří, to ano, ale zároveň jsou tam v nebezpečí ze strany pytláků. I tak je úspěchem, že se je daří chránit. A pokud jde o nosorožce indického (či jak to napsal slavný autor David Quammen, boilerplate rhino), nemusíme mít tolik strachu. Pytláci je sice pronásledují, ale v Indii, a také v Nepálu, už žijí větší populace. Indická vláda podporuje ochranu těchto nosorožců, pro některé z Indů tolik posvátných. Proto například v Národním parku Kaziranga najdeme velké množství jedinců, za kterými se jezdí dívat lidé z celého světa. Ekoturismus je do budoucna jednou z největších nadějí na záchranu vzácných zvířat. Pokud budeme toužit po zahlédnutí těchto tvorů, vydáme se za nimi a část peněz, které za své expedice zaplatíme, půjde na jejich ochranu. Nezapomeňte, že i vy můžete učinit změnu!
Snad Vás tento delší článek nevyděsil... Napsal jsem jej proto, že v posledních měsících
se udála řada hrozných událostí souvisejících se zabíjením nosorožců pro rohy... Je velmi důležité, abychom nosorožce chránili, když zmizí, vymaže tím lidský druh miliony let evoluce těchto krásných zvířat příbuzných koním a tapírům... Doufám, že Vás tento článek povzbudil učinit změnu-budu velmi rád, když každý z nás bude ochráncem přírody...
