Lovci kryptidů: Černá stopa (1/6)

Lovci kryptidů Pierre a Jack se vrátili z Chile, z úspěšné, avšak velice nebezpečné výpravy za monstrem z Aricy. Výprava je téměř stála život-byli obklíčeni tajemnými dinosaury i napadeni skupinou ozbrojenců, které do Chile vyslal Zhou Len. To je první velké vodítko, které naši přátelé mají. Nyní snad budou moci zjistit, kdo se jim snaží zkřížit cestu, kdo skutečně stál za vraždou Sabine Leroyové a kdo se chystá zabít i je...

LOVCI KRYPTIDŮ: ČERNÁ STOPA, ČÁST PRVNÍ:

"Mám to chápat tak, že jsme sem nepřijeli jen za kryptidy?" optal se Pierre, oděný v teplém kabátu a s kloboukem na hlavě, pohlížeje na svého přítele, oblečeného pouze v modrém tričku s krátkým rukávem, dole zasunutým pod džíny a s černými brýlemi na očích. "Minule to taky bylo tak. Čekal jsem, že po nás nějací nepřátelé půjdou, jen mne tehdy nenapadlo, že by Tě unesli," odpověděl Jack, "Zhou Len moc dobře ví, že jsme uspěli a monstrum z Aricy našli. Vždyť při rozhovoru pro noviny skoro brečel, že všichni jeho muži zemřeli. Aniž by řekl, proč je tam skutečně poslal-ne proto, aby monstrum našel, ale aby nás zneškodnil." Pak vytáhl z tašky noviny. "Tohle," ukázal na titulek na přední stránce New York Times, "si přečtou lidi po celém světě, ne jen v New Yorku. A vsadím se, že ten, koho to zajímá nejvíc, je právě onen tajemný Číňan Zhou Len. Pamatuješ přece, že Sam Weber, Estonec, měl nějakého bose v Číně? Tak to je on. Někdo, kdo Webera najal na vraždu tvé sestry a kdo se za každou cenu pokusí nás dostat." Titulek na novinách přímo bil do očí: "Lovci kryptidů na cestě do rakouských Alp. Cíl: Černá příšera." Rakouské Alpy si pro další expedici vybral Pierre. Od dětství ho zajímal tajemný netvor, žijící vysoko v Alpách. Místní mu říkají Tatzelwurm. Prý je to šelma, podobná kočce, jen s předními končetinami. Zbytek těla je hadovitý. Pierre byl přesvědčen, že Tatzelwurma najdou, když už tolikrát na svých výpravách uspěli. Jackovi však nešlo o úspěch při této expedici. Věděl moc dobře, proč ohlásil světovému tisku místo konání další výpravy. Protože se zde dlouho nezdrží... Jack měl neuvěřitelný smysl pro odhadnutí situace. Věděl, že tu na ně bude číhat další nebezpečí... Tentokrát obeznámil se vším i Pierra. Ten nemohl věřit vlastním uším, ovšem chápal, že Jackův plán, jak se všemu nebezpečnému vyhnout, je geniální... Nyní se nacházeli v malé vesničce nedaleko jednoho ze známých rakouských lyžařských center. Po obědě v malé, ale drahé restauraci, se prošli po asi dvě stě metrů široké travnaté plošině. Vesnička byla o tři sta metrů níže, stoupali tedy do hor. "Slyšel jsem, že Tatzelwurm způsobil smrt jednoho sedláka. Napadl mu prase a ten muž zahynul, tak moc se Tatzelwurma lekl," navázal po chvíli ticha konverzaci Pierre. Jacka to vytrhlo z přemýšlení. "Ano, je to tak," odvětil prostě. "Najdeme ho?" usmál se Pierre. "Mě teď, kamaráde, zajímá spíš, jak najít ty darebáky," řekl trochu vážně, až podrážděně Jack. "Tady v Rakousku? Ale prosímtě. Plán máš skvělý, ale taky bychom si měli užít výpravy, ne?" usmál se opět Pierre. Jack na to neodpověděl. Nechtěl svého přítele strašit. Po chvíli ale znovu procitl ze svých myšlenek a navrhl, že by mohli hledat stopy místní zvěře. Pierre radostí takřka vyskočil, konečně zase viděl svého kamaráda usměvavého, a ne tak zadumaného. Našli několik stop místních ovcí. "Támhle je jehličnaté údolí, možná bychom tam měli sestoupit a podívat se, zda nalezneme stopy Tatzelwurma," řekl po chvíli Jack. Sestup do lesa byl obtížný, Pierre nakonec spadl a natloukl si koleno, ale jinak se obešel bez zranění. Malým lesíkem protékal potůček. "Ideální místo pro Tatzelwurma," pomyslel si Pierre. Z potůčku se napil: byla to nádhera, voda byla tak čistá a sladká! Jack v těch chvílích pohlížel do malé skalní soutěsky. Něco se tam lesklo...

K předmětu se přibližoval se značnou opatrností. Neblížil se k němu přímo zepředu, spíše se snažil obejít jeho zorné pole. Pak na předmět zaútočil rukou, strčil ji do štěrbiny a vytáhl ho! Naštěstí ji vytáhl tak šikovně, že natáčela pouze oblohu. Ano, byla to malá kamera. Jack vytáhl kapesní nůž a přetrhal všechny drátky v kameře. Pak také rozkopl objektiv. Teď byla zničena, o což mu šlo. "Hele, co to máš? Snad to není tvoje kamera? Takhle ničit svoje věci!" vyhrkl Pierre. "Nevtipkuj. Přesně tohle jsem čekal. Jsou na nás připraveni. Vědí, kam jsme zajeli hledat Tatzelwurma. Zajímá mě, proč po nás jdou a zda s těmi zvířaty nemají nějaké úmysly. Třeba nás chtějí využít k tomu, že ta zvířata najdeme a oni je pak dostanou. Vzpomínáš přece na medvěda krátkočelého v Severozápadních teritoriích!" zamyslel se opět Jack. "Tohle není bezpečné místo," řekl po chvilce Pierre, "raději pojďme." "Dobrý nápad, kámo!" Jack po cestě do vesničky stále zkoumal kameru. Po úzké, kamenité cestě projel nějaký cyklista. Pierre včas nezareagoval a uhnul jen taktak. Cyklista německy nadával, ale Pierre mezi tím šťouchl do Jacka a tomu kamera spadla do řeky. "Hlupáku!" naštval se Jack. Utíkal z kopce k řece. "Zatím náš jediný důkaz... Je fuč!" zařval Jack a chytl se za hlavu. Normálně byl v klidu, ale toto jej naštvalo. Za minutku se ale uklidnil. Na břehu řeky se nacházela spousta mělkých stop. Vypadalo jako stopy kočičí, ale mezi nimi byla jakási tlustá čára. Nějaký živočich pochodoval pouze po předních a táhl za sebou tlustý ocas. "Máme Tatzelwurma..." zaradoval se Pierre. V černém prachu, kousek odsud, pak našli také lidskou šlápotu. "Řekl bych, že se za Tatzelwurmem někdo plížil. Musíme zjistit, kdo to byl!" zvážněl Jack...

Najdou Tatzelwurma? Podaří se jim nalézt tajemného muže, který zvíře sledoval? A jaký vlastně je Jackův plán, jak obelstít tajemné nepřátele Lovců kryptidů? Pokračování příště!