Pro některé druhy zvířat, rostlin nebo hub vymýšlejí vědci zodpovědní za jejich formální popisy vskutku velmi zajímavá jména, která se mohou vrýt do povědomí té nejširší veřejnosti. Někteří živočichové nesou názvy odkazující na postavy z legend a mýtů různých kultur, ať už je to rohatý dinosaurus Lokiceratops, miocénní primát Sivapithecus či teropodní dinosaurus Siats; jiní jsou lehce zapamatovatelní díky krátkosti svých jmen, kupříkladu troodontid Mei nebo v současnosti žijící netopýr druhu Ia io; další taxony byly pojmenovány třeba po jazykových výrazech a vyjádřeních, třeba plž Crikey steveirwini. Zejména dobře se zástupcům široké veřejnosti pamatují vědecké názvy, které mají spojeny se slovy používanými v běžném jazyce, a díky tomu se časem může z nově popsaného madagaskarského scinka stát nová herpetologická superhvězda. Včera, v pondělí 23. února 2026, vyšel ve vědeckém časopise Megataxa popis nového šupinatého plaza z čeledi Scincidae, na kterém pracoval tým herpetologů vedený francouzským odborníkem na plazy Aurélienem Mirallesem z Université des Antilles. Byl pojmenován Zig zag. A to je jméno, díky kterému asi nezůstane zapomenut v neopodstatněném propadlišti scinků, jako Plestiodon skiltonianus. Doktor Miralles se snaží o to, aby se na scinky nezapomínalo; ostatně už začátkem února i populárními a zpravodajskými médii kolovaly zprávy o jiném druhu, který se svými kolegy popsal, a který svým druhovým názvem Voeltzkowia shaihulud odkazuje na obřího písečného červa Šaj-Hulúd z Duny (Dune), a jiný druh stejného rodu zase nese název Voeltzkowia mobydick. Ale Zig zag je něčím trochu jiným. Předně proto, že tu jde o nový rod, a pokud by se náhodou někdy ukázalo, že není monotypický (tedy že má více než jeden druh), už nikdy nebude zopakováno ono kouzlo, které se autorům poštěstilo výběrem jeho druhového přízviska. Autoři sami ve svém článku uvádějí, že mysleli na slovní hříčku ve spojení se sinusoidálními stopami, které za sebou tento scink zanechává v písku. Parádní je, že český ekvivalent, který se třeba za pár let objeví na webu BioLib.cz, bude cik cak. Rodové jméno cik, druhové jméno cak. Z tohohle plaza bude miláček populizátorů herpetologie. No, možná. Co je ale tento nově zavedený druh zač? Pojďme se s ním trochu blíže seznámit.
Typový exemplář a paratypy cik caka, nově popsaného madagaskarského scinka druhu Zig zag. Obrázek z článku Auréliena Mirallese a jeho kolegů, pro odkaz viz níže
Zig zag byl popsán na základě šestnácti exemplářů odchycených v březnu a říjnu 2023 na dvou písečných lokalitách, vzdálených jedna od druhé 55 kilometrů, v okolí Mahajangské pánve západně od řeky Betsiboka na severozápadě ostrova Madagaskar. Tyto exempláře byly eutanizovány za užitím intracoelomické injekce, zafixováni v 90% etanolu a prezervováni v 70% etanolu. Typový exemplář byl třikrát oskenován v mikropočítačové tomografii, čímž se autoři studie dostali ke kosternímu materiálu pro morfologickou část studie. Provedli také analýzu sekvence DNA nového druhu a za pomocí osmačtyřiceti vzorků 17 druhů madagaskarských zástupců podčeledi Scincinae provedli fylogenomickou analýzu, načež pomocí IQTree sestavili maximální pravděpodobností fylogenetiky. Nejbližším žijícím příbuzným scinka druhu Zig zag má být podle výsledků studie Paracontias minimus, droboučký, kriticky ohrožený druh (jeden ze čtrnácti v rodu Paracontias), vyskytující se endemicky na severu Madagaskaru. Posledního společného předka sdílel Zig s rodem Paracontias na konci eocénu, před 36 miliony let. Štítky na hlavě nově popsaného druhu jsou do značné míry podobné štítkům na hlavách scinků rodu Paracontias. Vnější morfologické zkoumání odchycených exemplářů poukázalo na kombinaci znaků, kterými se Zig zag odlišuje od všech jiných madagaskarských scinků. Jeho pánevní pletenec i oblast lopatek vykazují větší regresi, než jakýkoli další hrabavý scink z ostrova. Má velice krátký pánevní pletenec. Co se týče ramenního pletence, ten zcela postrádá klavikule, tedy kosti spojující kost hrudní s lopatkou. Mikropočítačová tomografie dále dokázala naprostou absenci rudimentů předních i zadních končetin u tohoto scinka. Je to pravý beznohý ještěr; "pravěji beznohý", než zástupci některých skupin hadů, kteří dosud nepřišli o rudimenty zadních končetin (jak je obecně známo, mezi takové hady patří krajtovití nebo hroznýšovití). Hlavových šupin má Zig zag docela málo, byť jsou větší; toto je pro madagaskarské hrabavé scinky typické. Zástupci populací z obou lokalit se od sebe trochu odlišují, a to i velikostí. Co se tělesné délky týče, typový exemplář, jehož pohlaví nebylo zjištěno, měří od nozder po kloaku 7,6 centimetru, přičemž mu k délce přidává ocásek dalších 5,2 centimetru. V polovině těla má jeho trup šířku 3,3 milimetry. Je to velice tenký, až "hubený" plaz. Při pohledu shora má zaoblený čenich. Po osmi měsících v prezervativu byl dvojího zbarvení; jeho záda jsou slabě krémová, a jeho boky a bříško jsou zbarveny hnědě. Všechny studované exempláře mají na spodní části - a občas i na stranách - ocasu nepravidelné bílé skvrnky.
Prostředí, ve kterém Zig zag žije - na těchto místech byly odchyceny některé z exemplářů, na základě nichž byl druh popsán. Fotografie z článku Auréliena Mirallese a jeho kolegů, pro odkaz viz níže
Autoři studie odhadli, že by se tento scink měl vyskytovat na území o 80 až 120 kilometrech čtverečních. Je závislý na písečných habitatech; jak už bylo uvedeno, je to hrabavý druh, a preferuje místa s tzv. bílým pískem. Jeho habitat je značně fragmentovaný, a ubývá jak na kvalitě, tak na rozsahu, čemuž rozhodně nepomohly lesní požáry v roce 2022, zodpovědné za destrukci 8000 hektarů porostů v Národním parku Baie de Baly, který je "cik cakovi" domovem. Z toho důvodu pro něj doktor Miralles a jeho kolegové navrhují statut ohroženého taxonu na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. Pokud by neobvyklý název tohoto druhu plaza pomohl alespoň trochu co nejširší veřejnost upozornit na environmentální problémy na Madagaskaru, zvláště pak na jeho severozápadě, a na ohrožení tamní herpetofauny, pak by to bylo jedině dobře.
Zdroje informací pro tento článek:
Paracontias minimus (Wikipedia)
Paracontias (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat