Obrázek týdne 31. 5. 2013

Dnešním dnem končí měsíc květen a zítřek nám přinese již první červnový den. A při tom všem se vedle nás budou rvát dva čínští opeřenci, jejichž výzkum provozoval zesnulý paleontolog Larry Martin...

Popis dnešního obrázku: Dva Caudipteryxové svádějí boj o potravu (v tomto případě vyobrazenou jako miniaturní ještěrku) v lesích prehistorické Číny, za geologické periody Křída. Jedinec nalevo je pravděpodobně ještě mladý a zjevně dost hladový...

V blízké době chystám další novou soutěž, pravděpodobně se bude jednat o soutěž povídkovou a bude se odehrávat v prostředí, nazvané "Site B". Více neprozradím, ale s koncem Pravěkého safari ještě přijde můj další příběh.

Pravěké safari II.-37.

Minule neodpověděl Siamotyran, jinak ale všichni ano. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Chvíli potom, co jsi se rozhodl zůstat na místě, objevil se zraněný Mononykus a pak zase rychle zmizel. Začíná se stmívat, ptakoještěři na obloze zneklidněli a lesem se něco potuluje. Země se třese...

Megaraptor

Zahnal jsi Aliorama... V poslední chvíli. Zmizel v mlze a tvůj společníkem je opět rád...

A: Popíšeš Aliorama (což Ti otevře volné možnosti),

B: Oddychneš si,

C: Vrátíš se rychle pryč.

Mosasaurus

Allosaurova noha dopadla jen kousek od tebe a pak sklapl čelisti. Nikoliv po tobě, ale na výhružku Stegosaurovi. Býložravec jej ale zahnal. Allosaurus si utrhl Saurophaganaxovu přední končetinu a míří zase k tobě...

Alfaraptor

Dinosauroidi jsou velice spokojení. Tvé jídlo si vzali, ale tvému kamarádovi se to vůbec nelíbí. Pak se ozvalo dunění a dinosauroidi s křikem utíkají. Chtějí Vás vzít s sebou, ale nejde to. Paleontolog zmizel a ty jsi tu zůstal sám - vlastně ani nevíš, kam ti "plazí lidé" utíkali. Co uděláš?

Dinosaurss

Nikde nic nebezpečného, až o půlnoci jste zjistili, že Vám nějaké zvíře sežralo všechny zásoby masa. Ráno se až dovídáš, že celému týmu zbývají poslední dvě konzervy s hrachem. Normálně by se musela expedice urychlit, ale teď už je vše jedno. Co dál?

Vašek

Corythosauři se jen napili a poté zmizeli v lese. Quetzalkoatly a Nyctosaury také něco vyděsilo - byl to řev Albertosauří alfa samice. Potuluje se tu celá smečka a právě přišla k jezeru. Tak deset metrů od tábora...

SuperL

Nic se nedělo a tudíž tě tvůj společník nevzbudil. Poté, co jsi tak učinil sám v asi čtyři hodiny odpoledne, zjišťuješ, že po tvém společníkovi tu není ani stopa. A jsi v šoku, když na skalce u jezera uvidíš velkou rudou skvrnu od krve. Kus od místa se těsně před vodou nachází dvojice žraločích zubů, zabodnutá v něčem tvrdém...

Siamotyran

Megistotherium tě ucítilo. A jde přímo po tobě. Opatrné pozorování se bohužel nezdařilo a predátor rychle vybíhá. Máš před sebou řeku, tam je tábor a tam mezi těmi stromy by ses možná mohl skrýt. Kolem tebe jsou hustá křoviska...

Pravěké safari je pomalu u konce, stejně, jako u Monster ze severní Austrálie, i tady nás budou čekat již jen tři kola. Ale do toho příštího si prosím jakékoliv přežití v prehistorii zařiďte sami, neb požádejte rezervačního agenta...

Projekt - Geologická období Země IV.-Silur

NÁZEV OBDOBÍ: SILUR

ČASOVÉ ROZMEZÍ: Před 443 až 416 miliony lety.

INFORMACE:

KONTINENTY: Za silurského údobí existovaly nad mořem vynořeny ještě mnohé staré štíty, včetně částí toho indického a tíž i čínského. Gondwana se po nějaké době znovu rozpohybovala. Florida se ještě v této době rozléhala téměř na samém jihu, z jižní Číny existovalo jen několik ostrovů a Sibiř se pohybovala dále na sever.

PODNEBÍ: Podobně, jako v předchozích časech, i za Siluru byla souš naší planety velice horkou pouští. To ale neznamená, že by už nebyla pro živočichy neobyvatelnou! I za horkého podnebí začali první živočichové osidlovat souš.

ŽIVOČICHOVÉ: Již výše bylo uvedeno, že souš začali poprvé osidlovat první bezobratlí živočichové. Obvykle nedosahovali přílišných velikostí, ale horku se rychle přizpůsobovali. Na konci Ordoviku nicméně došlo k velkému vymírání druhů a tak se vyvíjelo mnoho nových. Pod vodou stále žili mnozí měkkýši, hlavonožci (včetně obrovských ortokonů), trilobiti a také obratlovci - bezčelistnatci. V horninách Siluru paleontologové nalezli také fosilie obřích mořských škorpionů.

CEPHALASPIS: Tento bezčelistnatec se objevil až na samém konci Siluru. Stejně, jako jeho příbuzní, i on pouze nasával řasy přes otvory v lebce, ale čelistmi vybaven nebyl. Hlava Cephalaspise byla poměrně těžká, velká a tvrdá. Známy jsou čtyři druhy.

PTERYGOTUS: Zvláště obávaným obyvatelem silurských moří byl obří členovec Pterygotus, dosahoval totiž délky přes tři metry. Bylo nalezeno ohromujících 18 druhů, existence tří z nich je ale paleontology mnohdy zpochybňována. Ocas byl mohutný a možná zvířeti pomáhal k rychlejšímu plavání.

DALMANITES: Trilobit ze skupiny Phacopida. Byl dlouhý 4-7 centimetrů. Známo je pět druhů...

ROSTLINY: Za období Siluru se dále rozvíjelo ohromné množství druhů řas. Na druhou stranu se ale vyvíjely i zcela nové rostliny, které byly předurčeny k tomu, aby ihned ovládly souši. Byly to první cévnaté rostliny. Ty rostly směrem nahoru, vstříc slunci, aby získaly živiny.

COOKSONIA: Cooksonia byla jednou z prvních cévnatých rostlin. Na výšku moc nedosahovala, jenom pár centimetrů. Její stonek se několikrát větvil a zjevně se rozmnožovala výtrusy. Její objev se datuje někdy do středního Siluru. Rodové jméno nese po Isabel Cooksonové, paleontoložce.

BARAGWANATHIA: Tato cévnatá rostlina se objevila v pozdním Siluru. Nejstarší fosilie se datují až do doby před 427 miliony let. Baragwanathia, podobně, jako Cooksonia, dorůstala pouhých pár centimetrů, maximálně jednoho až dvou. Zkameněliny se našly v několika částích světa, včetně Austrálie...

Tím končí článek o údobí silurském. Na příští část, která bude pojednávat o čtvrtém geologickém období paleozoika - Devonu, se podívejte na www.mojeznamkyavatar.blog.cz .

Monstra ze severní Austrálie 7/10

Minulá část:

Australovenator se nezdráhal zaútočit. Nejprve šel po Laellynasaurách, ale brzy změnil cíl svého útoku na Muttaburrasaury. Při zběsilém útěku dvou typů zdejších býložravců přišla z lesa posila - ten druhý Australovenator. Oba predátoři zahnali zděšené stádo mezi Wintonotitany. Jeden ze sauropodů však složil krutého predátora. Ten první odkulhal se zraněnou nohou k lesu. Ale spatřil další cíl...

Monstra ze severní Austrálie 7/10:

Anhanguera o ničem nevěděl. Prostě jen pil vodu z jezera, občas vztyčil hlavu a pokoušel se svým voláním přimět ostatní jedince svého druhu, kteří poletovali na obloze, aby si s ním jaksi "popovídali". Teď neměl hlad. A žízeň už téměř také uhasil. Velký predátor, schovávající se mezi listy kapradí pod mohutným podokarpem, neměl tolik času. Útok si ale trošičku naplánoval, jen pro jednu situaci. Tichý klid okolo jezera najednou vyrušila mohutná rána. Podokarp padl hlučně na zem a jeho větve se roztríštily o kameny. Australovenator vyběhl. Ptakoještěr ani nestačil zareagovat. Dravcovy čelisti se už chystaly sevřít pterosaurovu hlavu, když v tom ptakoještěr v šoku posunul levým křídlem několik kamenů k Australovenatorově noze. Teropod upadl, sekl však lehce drápem na přední končetině Anhangueru do zad. Ptakoještěr se sklonil bolestí. Křídlo, který zabránil dravci v pochodu, bylo mezi kameny uvězněno. Teropod se již zvedal s dravým syčením a neukojitelným hladem. Pterosaur se snažně pokoušel vyprostit tenkou blánu křídla zpod kamenů. Nakonec se to povedlo! Anhanguera těžce vzlétl a zuby nepřítele skončily jen pár milimetrů za jednou ze zadních končetin. Australovenator, bez úspěchu, zamířil zpět do lesa. Jeho zabijácký pohled prozrazoval, že toto nebylo naposledy...

Odpoledne krásně vysvitlo sluníčko. Po teropodovi při pobřeží jezera ani stopy. Stádo Muttaburrasaurů se vrátilo k podokarpům na kterých se páslo. Mezi nimi opět poskakovaly Laellynasaury, chtivé získat i ten nejmenší kousek padlého plodu či listu gigantického stromu. Z vod jezera na jeho samý sever, mezi skaliska, kam obvykle usedali Aussiedracové, vylezl podivný černý tvor. Posel dávnověku. Ale náš Anhanguera příliš dobře neskončil. Poté, co se usadil ve své jeskyni, byl naprosto vyčerpán. Rána, kterou mu způsobil Australovenator při děsivé bitvě, zahnisala. Následující týdny pro našeho pterosaura budou rozhodující. Stejně, jako pro býložravé dinosaury. Australovenator není jediným masožravým postrachem živočichů v severní Austrálii...

Pokud se Vám sedmá část líbila, komentujte. Další masožravci na sebe nenechají dlouho čekat. Vyjdou za měsíce, budou chytří a vyzbrojeni smrtonosnou zbraní. Ale i černý tvor, žijící v jezeře, bude dosti nebezpečný. A Australovenator ještě neřekl své poslední slovo. S hladem totiž narůstá jeho agresivita...

Obrázek týdne 24. 5. 2013

Chvíli před napsáním tohoto článku jsem našel překrásný obrázek s dinosaury, pro mě symbolizuje scénu s Brachiosaury a Parasaurolophy u jezera v Jurském parku. Také zde vyobrazení tvorové nežili ve stejném časovém úseku...

Popisek k Obrázku týdne: Brachiosaurus, Parasaurolophus a Styracosaaurus obývají krásnou jezerní oblast na místě, kde se znovu povedlo stvořit dinosaury...

Podobných obrázků je ale na internetu celá kupa a tak se můžete těšit i na další, které si sem pro příště vyberu...

Pravěké safari II.-36.

Minule zase neodpověděl Megaraptor, tím pádem ho bude znovu čekat riziková situace... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Krajinou jsi se potuloval asi dvě hodiny. Teď se začíná znovu stmívat. Dostal jsi se k okraji velkého pralesa. Vypadá to tu velice lákavě. Co uděláš?

Megaraptor

Dlouho jsi nezareagoval a Alioramus se mezitím vrátil. Ze tmy se vynořil jeho čenich a dravec tě jím skolil přímo do mlaskavého bahna. Tvůj společník se ho snaží odehnat, ale Alioramus jde přímo po tobě. Jeho tlama se sklání tak necelý metr nad tvým obličejem...

A: Hodíš po něm plynový granát,

B: Vezmeš klacek a praštíš ho jím mezi zuby,

C: Vezmeš klacek, zvedneš se a utečeš.

Mosasaurus

Je to Allosaurus fragillis! Další jurský predátor na scéně. Saurophaganax se s ním utkal v hrozivém souboji, ze kterého ale nakonec živý nevyšel. Zahynul kus od tebe. Allosaurus jej pojídá. To sem žene Stegosaury, které pach krve vyrušil z odpoledního odpočinku a útočí na Allosaura. Ten ustupuje a jeho tlama se tě takřka dotýká. Tohle je vážně nebezpečné!

Alfaraptor

Zdá se, že Ti chtějí ukázat svou potravu. Žerou malinkaté myšky, nějaké prehistorické savce. Jednu Ti taky nabízejí. Je to dost nechutné. Alan se drží stranou a zdá se, že by radši utekl. Přemlouvá tě, že už toho bylo dost...

Dinosaurss

Nosorožce výstřel z pistole velice vyděsil a býložravec se znovu klidil stranou. Začíná se smrákat, noc bude jistě deštivá...

Vašek

Troodona rána do hlavy kamenem asi zabila. Bohužel, ale stejně jsi zachránil svého kameramana. Ten Ti teď vyslovuje své cenné díky. V těchto chvílích přišla k jezeru další skupinka dinosaurů. Corythosauři...

SuperL

Hynerpeton si nakonec k ránu doošetřil zraněnou končetinu a vrhl se do vody. Tvůj společník se vrací od skal, kam v noci šel spát, jelikož ho hluk budil. A ty jsi zase hrozně unavený. Co uděláš dál?

Siamotyran

Megistotherium tě ucítilo. A jde přímo po tobě. Opatrné pozorování se bohužel nezdařilo a predátor rychle vybíhá. Máš před sebou řeku, tam je tábor a tam mezi těmi stromy by ses možná mohl skrýt. Kolem tebe jsou hustá křoviska...

Také jsem už vymyslel novou soutěž, která se bude týkat paleontologie. Doufám, že se do ní přihlásíte...

Monstra ze severní Austrálie 6/10

Minulá část:

Na léto sem, jako obvykle, přišlo stádo Wintonotitanů. Ukázal se také další zázrak léta. Z vajec se vyklubala první mláďata Muttaburrasaurů za tenhle rok. Dospělci svým potomkům přinášeli potravu až do pelechu. Anhangueřího samce v lese mezitím vyděsilo šustění. Dravci se znovu blížili. Opět s útokem a znovu k jezeru...

Monstra ze severní Austrálie 6/10:

Australovenator si s ničím nedělal potíže. Okamžitě poté, co vyběhl z pralesa, chňapl tlamou se zuby ostrými jako břitva po stádečko Laellynasaur. Ale nebyl úspěšný. Přesto pokračoval v běhu. Malinkatí ornitopodi, nepřesahující délky jednoho a půl metru, začali varovat zvířata ve svém okolí. Australovenator si to ale zamířil mezi nesprávné tvory. Přiběhl ke trojici velkých samic Muttaburrasaurů. Nebyly schopné běhu, ale jejich houkání bylo pro jejich uši odporné. Samec Wintonotitana se také vydal vpřed, když spatřil mládě jeho druhu, schovávající se mezi kapradinami nebezpečně blízko predátora. Dravý teropod se ale nedal zastrašit. Zamířil si to mezi slabší jedince Muttaburrasaurů. Ti se ihned vydali na zběsilý útěk. Australovenator mezi ně skočil a málem už chytil krk jednoho z nich do tlamy, ale býložravec byl prostě mrštnější. Predátor nahnal pár jedinců výše, zpátky k lesu. Přitom ho ale vyrušily prchající Laellynasaury a tak se vrhl po nich. Stádo býložravců se znovu shluklo a chtělo vytvořit ochrannou hradbu, avšak Australovenator se brzy vrátil. S ním zleva přišla posila - jeho smrtonosný bratr. Muttaburrasauři se dali na bezhlavý úprk, naráželi o sebe a padali...

Dravci je zahnali mezi rozzuřené Wintonotitany. Ale to predátoři dělat neměli. Pár dvou obřích sauropodů se vztyčil na zadní a pády končetinami o zem způsobovaly skutečné zemětřesení, alespoň v okruhu pár metrů. Ve zmatku se jeden ze dvou býložravců zlověstně napřímil a zalehl předními končetinami tělo menšího Australovenatora. Ten pouze hrůzou a úděsem zařval a pak naposledy vydechl. Druhý dravec byl o něco úspěšnější a zaškrtil v chaosu mldáě Muttaburrasaura. Se svým úlovkem v rychlosti odkulhal do lesa. Býložravci se nevzdali bez boje a asi mu zranili nohu, nebo tak něco. Ale dravci úlovek denního živočicha nestačil, potřeboval něco víc. Anhanguera si sedl k jezeru a napil se. A byl tak blízko, že stačilo pár skoků, a má ho. Jako potravu...

Pokud se Vám šestá část líbila, komentujte. Souboj s hrozivým dravcem ještě stále nekončí. V několika příštích částech se však ukáže, že Australovenator není jediným druhem masožravce na území jezera. Číhá tu jiné nebezpečí...

Pravěké safari II.-35.

Dobrodružství mezi prehistorickými zvířaty pro všechny pokračuje, tentokrát bohužel tři neodpověděli, ale nevadí... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Velocirapto vyskočil, ale ty jsi ho praštil větví přes hlavu. Na zemi padla kapka krve a jeho chocholka na hlavě je taky trošičku zčervenalá. Po útěku je vidět, že se už útočit neodváží. Ostatní mezitím sežrali tvé maso, na které jsi je nalákal a zmizeli v dálce poušti. Určitě běželi někam do lesů. Co se rozhodneš teď udělat?

Megaraptor

Granát sedl. Alioramus jej zkousl v tlamě a pořádně to s ním otřeslo. Naštěstí ho brzy vyplivl, takže nějaká zranění mít snad nebude. Zmizel ve tmě. Mezitím přibíhá tvůj společník...

A: Půjdete za Alioramem,

B: Necháš svého společníka na místě a půjdeš za Alioramem,

C: Zůstaneš tady a trochu si oddechneš po téhle kritické situaci.

Mosasaurus

Měl jsi štěstí, jen tak tak ses skryl mezi křovisky. Saurophaganax je velice rozzuřený a něco ho táhne k pláním. Tam se rýsuje obrys velkého dravce. Možná je to jiný Saurophaganax, ale třeba je to i něco jiného. Co teď uděláš?

Alfaraptor

Alan přišel blíže, ale moc se mu k dinosauroidům nechce. Ti tě mezitím volají k něčemu velmi neobvyklému. Rozhodl jsem se Ti nyní dát volné možnosti, protože dinosauroid není tvůj přímý cíl, ovšem jdeš jen za navázáním kontaktu s nimi...

Dinosaurss

Nosorožec si nějak potřebuje vybít svou zlost. Bohužel. Jediná možnost jsi teď ty. Stojíš totiž v krajině plné zeleně a nikde není nic jiného. Nosorožec se rozběhl a... Teď je jen na tobě, co uděláš dál...

Vašek

Jediné, co jsi měl po ruce, byla Lindstradtova vzduchová puška. Jakmile jsi doběhl do tábora, spatřil jsi Troodona, tahajícího kameramana za tričko...

SuperL

V noci tě probudilo hrozné houkání. Hynerpetoni se do sebe vší silou pustili. Opodál stojí mladá samička, o kterou bojují. Nakonec větší samec menšího zahnal a ten si lehl těsně vedle tebe. Zjevně mu tvá přítomnost nevadí, léčí si teď poraněnou končetinu. Co chceš udělat dále?

Siamotyran

Noc byla klidná a teď je už ráno. Vody řeky brázdí krokodýl. Opodál, u řeky postává Hyainailouros. Vypadá velice zajímavě, asi vyplašil stádečko prakoníků, kteří proběhli mezi Vašimi stany a zmizeli v temnotě lesa...

Tento týden bych sem rád dal ještě jedno Pravěké safari, proto doufám, že odpovíte úplně všichni...

Obrázek týdne 17. 5. 2013

Tentokrát se vrátíme do časů australské megafauny společně s obrázkem, který zobrazuje rozličné druhy vyhynulé zvěře...

Popisek k dnešnímu obrázku: Na obrázku je australská megafauna, jejíž mnozí zástupci vyhynuli teprve velice nedávno (a některý i vinou člověka). Na obrázku vidíte Diprotodony, ptáka Moa, Thylacolea, Megalanii, obřího klokana Sthenuruse a ze současně žijících zvířat kakadu růžového a také teprve v minulém století vymřelého vakolvka tasmánského...

A to je vše. Ale pro tento týden to vše asi ještě nebylo...

Pravěké safari II.-34.

Minule neodpověděl Megaraptor. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Raptor jde stále po tobě. Je dost možné, že se rozhoduje mezi skokem nebo přímým útokem ze země. Kolem tebe je spousta suchých větví a kamenů...

Megaraptor

Podívej se do minulého kola, ale odpověď napiš sem...

Mosasaurus

Saurophaganax se konečně vrátil k mrtvole dinosaura a hoduje dál. Ty jsi kousek opodál, sedíš za kapradinami a pozoruješ ho. Potom se ale z dálky ozve řev, Saurophaganax vstane a vyrazí směrem k tobě...

Alfaraptor

Alan přišel blíže, ale moc se mu k dinosauroidům nechce. Ti tě mezitím volají k něčemu velmi neobvyklému. Rozhodl jsem se Ti nyní dát volné možnosti, protože dinosauroid není tvůj přímý cíl, ovšem jdeš jen za navázáním kontaktu s nimi...

Dinosaurss

Nosorožec si nějak potřebuje vybít svou zlost. Bohužel. Jediná možnost jsi teď ty. Stojíš totiž v krajině plné zeleně a nikde není nic jiného. Nosorožec se rozběhl a... Teď je jen na tobě, co uděláš dál...

Vašek

Teď už není vidět nic. Pouze krvavá lázeň. Okolní voda, kam Deinosuchus býložravce zatáhl, celá zčervenala. Právě v tuto chvíli ale uslyšíš hrozný řev kameramana, jdoucí od tábora...

SuperL

Byla to dlouhá cesta - teď je osm hodin večer. Tvůj společník s neklidným svědomím zalehl do spacího pytle, ale zaradoval se poté, co jsi se k němu vrátil. Hynerpetoni už vylézají z vody a začínají se svolávat. V noci tu budou pravděpodobně k vidění bitky...

Siamotyran

Deinotheria se přiblížila k Vašemu táboru a Platybelodoni zase přešli řeku nazpět a zmizeli v lese. U stromu stojí Herpestes. Začíná se smrákat, brzy bude noc...

Opět je jen na Vás, jak bude Vaše cesta pokračovat. Za chvilku už bude u konce...

Elasmosaurus

Jméno: Elasmosaurus

Potrava: Ryby

Období: 85-65 MYA

Typ: Plesiosaur.

Popis:

Elasmosaurus byl jedním z největších mořských plazů, kteří kdy žili. Elasmosaurus, což znamená destičkový ještěr, byl dlouhý 14 až 15 metrů, jeho krk zaujímal celkově 71 obratlů, co znamená, že byl doslova dlouhý jako polovina plesiosaurova těla. Trup živočicha se skládal z 28 obratlů a ocas potom ještě z dalších 21. Zato jeho hlava byla nesmírně malá, pouhých 60 centimetrů. Zuby v čelistech měl však velice ostré a dlouhé. Díky ohebnému krku byl vlastně uzpůsobený pro lov ryb. Stačilo, když do hejna bleskurychle strčil krk a několik rybek polapil. Elasmosaurus musel při kladení vajec opustit vodní prostředí a mláďata se, podobně jako je tomu dnes u želv, vylíhla právě na souši. Nakonec ale i tento skvěle adaptovaný živočich nepřežil kruté vymírání dinosaurů a jiných organizmů z druhohor...

Obří želvy, velcí draví mořští ještěři i podivní ptáci z vod pozdní doby křídové už brzy!!!

Monstra ze severní Austrálie 5/10

Minulá část:

Dvojice Australovenatorů napadla v lese samici rodu Muttaburrasaurus. Rozpárala ji přímo před zraky jedinců jejího druhu, kteří strachy opustili místo. Naštěstí to všechno nebylo tak zlé, jak to původně vypadalo. Ještě téhož dne se samec Anhanguery posadil u jezera, jenže ho něco vyplašilo. Něco hodně, hodně velkého...

Monstra ze severní Austrálie 5/10:

Wintonotitani - obří sauropodi z úspěšné titanosauří skupiny, padesát stop dlouzí. Předek ohromného stáda vykročil k řece, pomalu sklonil hlavu a pil. Ostatní udělali totéž. Pro Muttaburrasaury i jiné býložravce mají tito obři jakousi výhodu. Jsou totiž nesmírně těžcí. Až se vylíhnou mláďata našich býložravců, povedou je především k nohám gigantických sauropodů, kde byla mláďata mohla být "snad" v bezpečí. A obyčejně příchod těchto dinosaurů neznámým způsobem souvisí s líhnutím. V lesním podrostu se už z vajec vyklubala malinká mláďátka ornitopoda rodu Laellynasaura. Tito malí tvorečkové občas žijí v symbióze s Muttaburrasaury. Samice Laellynasaury popohnala svá mláďata a ta poprvé uviděla skutečné denní světlo, nepřekrývané spojenými větvemi všemožných stromů džungle. Také malí Muttaburrasauři se začali líhnout. Naše samice vše jen pozorovala opodál, jako strážkyně stáda. Jedna matka už přišla ke svému hnízdu, ze které hlavu vystrčili dva malí Muttaburrasaurové. Hned jim z tlamy vyplivla měkčí zeleň, se kterou si však mláďata s nemotornými čelistmi ještě musela nejdříve pohrát. Samec Anhanguery popíjel z vody drobné říčky, vedoucí pralesem...

Při prozkoumávání pralesa se dostal dál, než by si kdo myslel a předvídal, a byl nucen přistát mezi všelijak poházenými větvemi stromů. Naštěstí rychlé přistání přežil, ale riskoval klidně i život. Podrostem se najednou něco prohnalo. Něco velkého. Samec zpozorněl. Když se chvíli nedělo nic dalšího, zase poklidně popíjel. Potom zašelestily modravě zelené kapradiny za ním a pterosaur vyděšeně vzlétl. V momentu zmizel uprostřed našedlé oblohy. Dva Australovenatoři zase chystali útok. Pomalu obešli říčku a dostali se po delší túře až k jezeru. Několik samic Muttaburrasaurů vyvádělo svá mláďata. Laellynasaury se pásly mezi hodujícími obry, sauropody i iguanodontidy. A pak jeden Australovenator vyběhl...

Pokud se Vám pátá část líbila, komentujte. V příštích částech se vše ukáže být trochu jinak. Jak to nicméně bude s oběma Australovenatory? A kdo se stane jejich kořistí tentokrát?

Obří krokodýl z Filipín

K napsání tohoto článku mě inspiroval velice zajímavý dokument, Lov na obřího krokodýla z kanálu Nat Geo Wild, jenž pochází z roku 2012 a shlédl jsem ho 8. května od 16:00, kdy na této stanici také běžel... O obřích krokodýlech v současnosti existuje spousta zmínek. Některé expedice se snažily chytit rekordně velké jedince krokodýla nilského ve středu Afriky. Bohužel se vrátily s prázdnou. To ale neplatí ve směru krokodýlů mořských. Do roku 2012 byl největším krokodýlem mořským a zároveň největším krokodýlem na planetě jedinec, dlouhý 5,5 metru. Byl odchován v zajetí a díky spoustě stravy dorostl takové velikosti. Ale v zajetí vždy nežijí jen ti největší... V jedné domorodé vesničce na největším ostrově Filipín, na Mindanau, se jednoho dne místní rybář vydal večer na rybolov. Jedna z obyvatelek v noci uslyšela silné šplouchnutí. Druhého dne pak zjistila, že muž je nezvěstný. Tato jistá tragédie nemusela říci nic výjimečného, ale přišlo ještě něco. Jeden z obyvatel vesničky jednoho dne v šest hodin večer, už za tmy, vezl na loďce dvě školačky při návratu ze školy domů. Člun najednou převrátil krokodýl a jednu školačku sežral. Svědek dokonce viděl její hlavu nechutně viset v krokodýlových čelistech. Sám mě dokonce strach, že obyvatelé vesnice mu tuto příhodu neuvěří a zabijí jej za to, že školačku sám zavraždil. To se ale nestalo, protože světová média se o to vše začala okamžitě zajímat. Po nastražení pastí v řece byl velký krokodýl skutečně odchycen. Ačkoliv už na pohled vypadal nesmírně obrovsky, svědek říkal, že za útokem stál ještě větší tvor. Vypumpování krokodýlova žaludku prokázalo, že tento dravec skutečně obyvatele nenapadl. Nenašel se totiž žádný keratin, v podobě lidských vlasů a nehtů, které krokodýl nedokáže ztrávit. Je možné, že je už vyvrhl dříve, vzhledem k době útoku a době odchytu krokodýla se to však zdá příliš nepravděpodobné. Obří krokodýl byl pojmenován Lolong a byl převezen do speciální rezervace ve středu ostrova. Expert na světové rekordy krokodýlů sem přijel, změřil jej a zjistil něco naprosto překvapivého. Lolong měřil celých 6 metrů a 17 centimetrů. To je 20 stop! A byl o skoro metr delší, než do té doby největší objevený krokodýl na světě. Vážil neuvěřitelných 1040 kilogramů, přitom samice krokodýla mořského mají maximálně 160 kilogramů! Dosavadní rekord měl přes 500 kilogramů a to byl ještě odchován v zajetí. Hlava Lolonga i s krkem byla dlouhý jako polovina lidského těla! Tento krokodýl žil od narození ve volné přírodě a byl takhle velký... O něco později jeden zaměstnanec v rezarvaci spatřil Lolonga s ještě větším krokodýlem, který byl velký jako most, na kterém člověk stál - celých 12 metrů. To je pro srovnání velikost pravěkého afrického krokodýla rodu Sarcosuchus. Lolong a druhý, ještě větší jedinec, prý lovili společně. Také odborník na krokodýly, který Lolonga změřil, říká, že zvíře musí mít takovou velikost pouze v genech. A to samozřejmě nasvědčuje, že i Lolongovi sourozenci musí být obrovští. Prozatím se ještě větší krokodýlové hledají...

Pojmenování: Lolong

Délka: 6 metrů a 17 centimetrů (20 stop)

Typ: Krokodýl mořský

Váha: 1040 kilogramů

Stav: Do své smrti největší krokodýl na světě (dosud největší objevený živoucí krokodýl vůbec)

Místo: Mindanao, Filipíny.

Lolong bohužel zemřel 10. února 2013, tato smrt je samozřejmě velice zdrcující. Stále však drží svůj dosavadní rekord, a jak už jsem uvedl nahoře, další obři se stále hledají. Je jasné, že ve stejné oblasti určitě žijí...

Obrázek týdne 10. 5. 2013

Pro tento týden mezi nás opět vtrhne masivný jurský predátor Allosaurus a jeho potencionální mega-kořist...

Popis k obrázku: Allosaurus zaútočil na dvojici Brachiosaurů v období svrchní Jury před 150 miliony lety. Tomuto území se jednou bude říkat Morissonské souvrství, ale teď je to otevřená krajina. Dravci jsou velice nebezpeční, ale zda-li tento alosaur býložravce dostane, těžko říct...

Podle mě je to velice vydařený obrázek, své komentáře ohledně něj můžete psát dolů pod článek...

Pravěké safari II.-33.

V minulém kole jsme mohli vidět Nonyho smrt a všichni ostatní odpověděli. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych

Ještě, že máš své maso. Velociraptory jsi skutečně odlákal, popravdě ale ne všechny. Jeden na tebe neustále dotírá. Maso teď u sebe zrovna nemáš...

Megaraptor

Granát sedl. Alioramus jej zkousl v tlamě a pořádně to s ním otřeslo. Naštěstí ho brzy vyplivl, takže nějaká zranění mít snad nebude. Zmizel ve tmě. Mezitím přibíhá tvůj společník...

A: Půjdete za Alioramem,

B: Necháš svého společníka na místě a půjdeš za Alioramem,

C: Zůstaneš tady a trochu si oddechneš po téhle kritické situaci.

Mosasaurus

Gratuluji, popsal jsi Saurophaganaxe! Za popis svého cíle si teď máš právo vybrat jeden z dvou bonusových předmětů:

1. Závěsné lano (Nemusí se ani zavazovat, prostě hák zapneš na lano)

2. Termovize (živý tvor se rovná červené skvrně na termovizi, díky které jej uvidíš).

Nyní můžeš pokračovat (volné možnosti máš od příštího kola)...

A: Slezeš teď ze stromu a opatrně půjdeš za Saurophaganaxem,

B: Slezeš ze stromu a oddechneš si pod ním,

C: Slezeš ze stromu a vrátíš se na pláně.

Alfaraptor

Když to Alan viděl, velice se vyděsil. Nechce jít moc blíže a raději zůstal vzadu...

A: Popíšeš dinosauroida (to Ti otevře volné možnosti),

B: Přemluvíš Alana, aby se k tobě přidal,

C: Pomalu odejdeš.

Dinosaurss

Dějí se tu velmi zajímavé věci. Mamuti jsou v klidu, v dálce se trávou plíží tvé Homotherium a ulovilo hříbě. Nosorožci přestali bojovat a poražený se s podivným zájmem blíží k tobě...

Vašek

Deinosuchus skutečně Parasaurolopha ulovil. Je to odstrašující podívaná, naštěstí zvíře brzy stáhl do vody. Přidávají se i další jedinci. Tým je nadšený, až jen tohle v National Geographic uvidí...

SuperL

Gratuluji, popis Ottoie dokončen! Za to si můžeš vybrat jeden ze dvou předmětů:

1. Síťová pistole (kdyby na tebe na souši něco útočilo, chytneš to do sítě)

2. Radiovysílač (pokud jej umístíš na nějakého živočicha, anténou jej poté vypátráš a tak ho budeš moci průběžně pozorovat).

Nyní můžeš pokračovat (volné možnosti máš od příště)...

A: Vrátíš se urychleně k jezeru a tvému společníkovi,

B: Dojdeš jen k vodopádu a tam si odpočineš,

C: Půjdeš dál v husté mlze (nezapomeň na omezenou kapacitu kyslíku v tvé masce!).

Siamotyran

V táboře tě s radostí uvítali a řekli Ti, že o tebe už měli strach. Teď je příjemné teplo, ale taky se brzy setmí. Řeku překročila skupina Deinotherií a Platybelodoni se blíží k lesu...

Příští safari zase za týden. Když teď ale má většina z Vás volné možnosti, nezapomeňte se nad vším zamyslet. Teď už to záleží jen čistě na Vás, já jen doplňuji děj...

Monstra ze severní Austrálie 4/10

Minulá část:

Samec pterosaura rodu Anhanguera sledoval zápasy svých druhů o samice, ke kterým se ale nepřipojil a raději lovil ryby, stejně, jako skupinka Aussiedraců. Za pochmurného odpoledního počasí našla samice Muttaburrasaura krev na lesní cestičce, kolem které bylo k vidění množství stop. Začalo se ukazovat, že nebzpečí opravdu přichází...

Monstra ze severní Austrálie 4/10:

Samice okamžitě udělala pár kroků zpět a výhrůžně zatroubila. Přišla k ní jiná, ještě poněkud starší samice a podívala se na krvavé stopy. Také velice zneklidnila, ale narozdíl od naší samice, tato pokračovala. Jakmile prošla mezi hustým porostem kapradin, spatřila něco naprosto strašného. Nejen, že tu bylo krve ještě více, než na začátku cesty, ale po zemi se také povalovala těla mrtvých Laellynasaur, drobných australských ornitopodů, avšak s utrženou hlavou. Byly tu také kusy vyvrženého masa, které dravci jaksi nechutnaly. Samice silně zatroubila a v jejích očích se zjevil strach. Chtěla odejít, ale v tu chvíli se už její troubení stalo osudným faktorem. Pohlédla na pravou stranu a uviděla blížího se teropoda. Byl to ten Australovenator, který byl už známý svými předešlými útoky. V rychlosti se podívala také na levo, když zjistila, že se jí cosi zabodlo do oblasti zad. Byl to druhý Australovenator. Muttaburrasaurus se ze všech možných sil zvedl a s útočícími dravci odběhl zpět k jezeru. Tady začalo celé stádo býložravců výhružně potrubovat a dalo se na útěk. První dravec mezitím oběť kousl do krku a druhý jí předními spáry roztrhal bok. Poté jí predátoři děsivě sežrali přímo u jezera. Konečně byli nasyceni a vrátili se zpět do džungle...

Ještě téhož dne se samec Anhanguery posadil na malé plošince u jezera, spolkl rybu, kterou voda vyplavila a připravoval se na odpočinek. Byl znaven po dlouhé cestě. Ztratil se totiž při návratu do jeskyně nad lesem a až teď našel konečně místo, které důvěryhodně znal. Jeho odpočinek však neměl příliš dlouhého trvání a pterosaur si našel přílišně riskantní místo. Stromy vzadu začaly pomalu, ale v množství padat. Ptakoještěr velmi zneklidněl. Z lesa vyšel ohromný tvor. A nebyl sám. Velké stádo Wintonotitanů, obřích jížních sauropodů s hlukem dorazilo k cíli...

Pokud se Vám čtvrtá část příběhu líbila, komentujte. Nebezpečí v podobě Australovenatorů však stále nekončí. Nejprve se ale podíváme, jak to bude vypadat s Muttaburrasauří snůškou...

Projekt - Geologická období Země II.-Kambrium

Uvádím druhou část projektu (ač mou teprve první), jenž nese jméno Geologická období Země a kromě mě na něm spolupracuje také blog www.mojeznamkyavatar.blog.cz .

NÁZEV OBDOBÍ: Kambrium

ČASOVÉ ROZMEZÍ: Před 542-488 miliony lety

Informace:

KONTINENTY: V geologickém období Kambrium byly kontinenty rozděleny na menší celky, kupříkladu Laurentie, Baltika, Sibiř a také Gondwana (východní a západní). O Severní Americe víme, že v té době nad mořem vyčníval kanadský štít.

PODNEBÍ: V této bylo na Zemi velice pusto a na souši panovalo velké sucho. Život tady samozřejmě neměl možnost existovat. Nicméně ve vodě, tam byly podmínky pro život zcela ideální.

ŽIVOČICHOVÉ: V Kambriu propuknul prudký rozvoj organického světa. Vyvinuly se trilobiti, měkkýši, ramenonožci, nejstarší předkové obratlovců, první členovci a mnoho dalších. Většina těchto tvorů měla tělo pokryto tvrdou vnější kostrou. Dále se vyvíjely i organizmy, které dodnes známe, medúzy. Pro paleontology má velký význam nález burgesských břidlic, které obsahovaly zkameněliny mnohých zde uvedených pravěkých živočichů.

PARADOXIDES: Tento rod trilobita žil na naší planetě za středního Kambria. Měl 14 centimetrů na délku a byl součástí atlantské fauny, uváděné též jako avalonianské. Nejznámějšími druhy jsou P. gracilis a P. davidis.

ANOMALOCARIS: Některé fosilie tohoto tvora se našly mezi burgesskými břidlicemi. Anomalocaris patřil do skupiny anomalocaridů. Pravděpodobně to byl predátor, z hlavy mu vyčníval pár dlouhých zbraní, kterými snad nabodl kořist.

HAIKOUICHTHYS: Jedná se o jednoho z prvních kdy existujících obratlovců. Měřil asi 2,5 centimetru. Zkameněliny se našly v provincii Jun-Nan, v Číně.

ROSTLINY: Dobře zachovalé zbytky rostlin, které žily v údobí Kambria, jsou velice vzácnými. Na souši rostliny samozřejmě neexistovaly, ve vodním prostředí dominovaly zřejmě první řasy, které vytvářely kyslík pro život...

Snad se Vám druhá část projektu líbila. Příští část bude popisovat velice zajímavé období, nazvané Ordovik, a o něm si budete moci přečíst na www.mojeznamkyavatar.blog.cz.

Halisaurus

Jméno: Halisaurus

Potrava: Velké ryby, mořští ptáci, možná i mladí ptakoještěři

Období: Křída, před 85-65 miliony let.

Typ: Mosasaurid.

Popis:

Halisaurus byl 3 až 4 metry dlouhým mořským plazem z řádu mosasaurů a byl vlastně menším postrachem živočichů, žijících v křídovém moři. První fosilie tvora byly objeveny už v roce 1780, což je 50 let před objevem první dinosauří kosti! Halisaur zřejmě stál na potravním žebříčku jako potrava jiných mosasaurů. Zuby tohoto predátora byly uzpůsobeny pro rychlý zářez do kořisti, čelisti snad neměly problém ji okamžitě zabít, ale v případě, že se kořist bránila, mohly jí utržit rány, na které později vykrvácela. Tyto čelisti dokonce dokázal hodně otevřít. Díky pohonným ploutvím rychle rozrážel vodu, v čemž mu pomáhal i jeho ocas. Při lovu byl tedy velmi nebzpečný...

Příště se podíváme na další bizardní a velké tvory z pozdně křídového oceánu!!!

Tento den slaví Blogorgonopsid své čtvrté narozeniny!

Rok opět utekl jako voda, kterou hltavě vypila skupinka žíznivých Scutosaurů po náročné cestě permskou pouštní krajinou, a v tento den, 5. května 2013 slaví Blogorgonopsid své již čtvrté narozeniny! Počítám-li i tento článek, od 6. května minulého roku tu tedy přibylo dalších 346 článků (což je sice o deset méně, než v roce minulém, to ale vůbec nevadí). Dosavadní rekord návštěvnosti, který pochází ještě z doby, když fungovala tato funkce, je 371 lidí! Jsem tím nesmírně potěšen. Chtěl bych všem mým kamarádům blogerům, čtenářům tohoto blogu i jiným, kteří sem zavítali jen párkrát, byť jen na chviličku, za potěšující komentáře, inspirace, nápady, návrhy pro další články a vše jiné. Věřte, že tento blog se budu snažit udržet ještě hodně dlouho...

A náš Blogorgonopsid se vrhá po svém dortu, jenž je plný masa, krunýřů a všeho ostatního... Mí milí přátelé, děkuji Vám za podporu. Brzy se ale budete moci těšit na nějakou novou soutěž (a možná i povídkovou!), další popisky tvorů z dávnověku, informace o novinkách v oblasti paleontologie a v červnu také rád popřeji nejslavnějšímu dinosauřímu filmu všech dob k jeho narozeninám. Doufám, že tento blog tu vydrží ještě hodně dlouho a ještě jednou díky!!!

Putování s dinosaury a Jurský park na scéně

Putování s dinosaury a Jurský park - to jsou bezesporu dva nejlepší filmy (či seriály) o dinosaurech, které kdy vznikly. Tento rok se po docela dlouhé době vracejí na scénu. Co se týká dinosauřích filmů v nedávné době, minulý rok měly premiéru například snímky The Dinosaur Project a Specles: The Tarbosaurus. Tento rok se k nám však vrací i Putování s dinosaury. Nejen, že původní seriál od BBC je v momentální době vysílán každou neděli od 20:00 na kanálu Prima Zoom a že tento rok k nám v únoru zavítala i show v pražské O2 aréně. Nedávno se totiž objevil první trailer pro film Putování s dinosaury 3D (Walking With Dinosaurs: The 3D Movie), který je natočen společností 20th Century Fox, spolupracuje na něm i BBC Earth a bude mít premiéru 19. prosince 2013. Tím ale dobré zprávy nekončí... Dlouho očekávaný návrat Jurského parku do kin tento rok se stal také skutečností a ještě stále je hrán v mnohých kinech. Tím ale všechno nekončí, včera ve 20:15 uvedla televize RTL2 tento film a reprízuje jej ještě dnes v 15:40. Také německá televize ORF1 nezůstává pozadu - uvede Ztracený svět: Jurský park 9. května od 17:45 a Jurský park 3 17. května od 20:15. A jak už asi většina z diváků těchto filmů ví, příští rok má navíc premiéru Jurský park 4, ke kterému stále přibývají kupy informací...

Ornitholestes z Putování s dinosaury

Triceratops z filmu Jurský park

Zítra přijde typický článek pro 5. květen každého roku!!!

Obrázek týdne 3. 5. 2013

Následující obrázek pochází od Walter Myers z kolekce Mesosoic Earth. Podle mě je více, než jen nádherný...

Popis k obrázku: Spinosaurus putuje řekou a hledá něco k snědku za prehistorické noci v Egyptě před 100 miliony lety. A měsíc tuto noc není jen tak ledajaký...

Obrázek je z Walter Myers. Jestli se Vám také líbil, můžete o tom dát vědět...

Hexinlusaurus

Hexinlusaurus (ještěr profesora He Xin-Lu) byl menší rod býložravého ornitopodního dinosaura, který žil v Asii v období střední Jury. Zvíře bylo původně popsáno jako druh Yandusaura a He Xin-Luem a Caiem v roce 1983 pojmenováno jako Yandusaurus multidens. Jméno Hexinlusaurus dostal dinosaurus až v roce 2005 od Paula Barretta. Zkameněliny zvířete byly vykopány v terestrických pískovcích slavného čínského souvrství Dashampu, a to konkrétně v oblasti Shachimiao. Před svým přejmenováním z Yandusaura dostal vědeckou přezdívku "Proyandusaurus", ale jako platný název zvířete se samozřejmě neužívá. Živočich patřil do kladu Genasauria. Byl popsán především na základě nalezené lebky...

Hexinlusaurus se příliš často v knihách neobjevuje, ale jeho dokonalý popis je sestaven v The phylogeny of the ornithischian dinosaurs od kolektivu, který mimo jiné tvoří například David Norman.

Příště Wintonotitan!

Monstra ze severní Austrálie 3/10

Minulá část:

Muttaburrasauří samice začaly vytvářet hnízda pro brzy příchozí novou generaci. Většina je připravovala podél pásu pobřeží jezera, ale některé byly nuceny práci přemístit blíže k lesu. Anhangueří samec také zamířil k jezeru, ale něco jej vyděsilo. Na Muttaburrasaury zaútočil velký samec Australovenatora a po chvíli pronásledování skolil starší samici a posléze ji začal požírat. Jenže tento Australovenator nebyl jediným dravcem v okolí...

Monstra ze severní Austrálie 3/10:

Anhangueří samec se ráno probudil, vyčistil si křídla od parazitů a jako obvykle, i tentokrát zamířil přímo k jezeru. Po lese, nad kterým plachtil bez jediného mávnutí křídel, díky stoupavým vzdušným proudům, se rozléhalo hlasité dunění, které přicházelo odkudsi z jihu. Ptakoještěr si nedokázal představit, co jej vyluzuje, a také mu to nedělalo žádné starosti. Jakmile přiletěl k jezeru, všiml si něčeho velice neobvyklého. Po levé straně jezera byla k vidění skupinka Anhanguer - velice neobvyklý jev pro živočichy, kteří normálně žijí samotářsky. Samec brzy zjistil, že to není nic jen tak ledajakého. Velcí samci tady bojovaly o samice, které se na bitky dívaly z nízkých útesů a bedlivě sledovaly, který ze samců je silnější. Náš Anhanguera však o takovéto souboje nejevil žádný zájem. Proletěl nad nimi a při lovu na antarktické rybky se připojil k hejnu Aussiedraců, poněkud menších australských pterosaurů, kteří tu, narozdíl od jeho druhu, zůstávají po celý rok. Každopádně, kolem jezera vůbec nebylo bezpečno. Z mrtvoly Muttaburrasaura u lesa zbyly jen kosti a napravo od útesu leželo rozdrásané mládě Aussiedraca...

Nastalo odpoledne. I přes teplé letní počasí zůstala obloha stále šedá. Každý tvor jakoby očekával déšť, který ale vůbec nebyl v těchto dnech nutný. Naše stará Muttaburrasauří samice se vydala konečně po dlouhém hlídání hnízdící kolonie na pastvu blíže k lesu. Tady strhávala velké větve a čelistmi je potom mírně rozmělňovala. Z ničeho nic ale ucítila silný zápach. Z jakéhokoliv podobného zápachu většinou býložravcům i v dnešní době naskočí husí kůže, byl to totiž pach krve. Samice uviděla dlouhou krvavou stopu, táhnoucí se až k malé mýtince a mizela v temnotě lesa. Kolem krve bylo k vidění množství tříprstých stop dravce. Začalo být jasné, že Australovenator, který se zde včera nasytil, měl v lese ještě společnost...

Pokud se Vám třetí část příběhu líbila, komentujte. Brzy se dočkáte příchodu dalších velkých býložravců na scénu, ale zda-li to bude příště, to Vám ještě neprozradím...