středa 31. března 2010

Pravěcí kytovci-část 2/2

V minulém díle jste viděli primitivní kytovce, v této části se ovšem už dozvíte o těch vyvinutých!
Jméno:Basilosaurus cetoides,
délka:až 25 metrů,
výskyt:celosvětové rozšíření před 40 miliony let.
Ve starším eocénu se na Zemi objevily první kytovci, kteří tak opravdu vypadali. Byli dost vyvinutí, a mezi ně patří např.Basilosaurus cetoides. Jméno Basilosaurus však znamená "král plazů", ovšem, dnes víme, že je to opravdu savec. Původní název však musí být zachován, takže toto jméno ho zatím neopustilo... Basilosauři byli masožravci, a živily se tehdejší zvěřinou:rybami a dalšími mořskými zvířaty či Moeritherii, která žila v jeho době. Později tento druh však vyhynul. Jednou z jeho častých kořistí se také stávali menší Dorudoni...

 Jméno:Eurhinodelphis bossi,
délka:2 metry (maximálně),
výskyt:celosvětové rozšíření před 15 miliony let.
Tento rod z čeledi sviňuchovitých kytovců dorůstal délky 2 metry. Na první pohled Vám možná připomene jurské Ichtyosaury-avšak, je to savec. Žil především v severních oceánech miocénu. Jeho dlouhé čelisti byli vpředu bezzubé, ale v zadu byli rozprostřeny řady malých špičatých zoubků. Byl to masožravec, a zadní zoubky mu dávali tu sílu, přidržet si kořist. Lovil menší rybky, ale také je jeden z těch, co vyhynuli brzy. V té době se už začali formovat podoby dnešních kytovců...
Seriál skončil, ale nebojte! Chystám další projekt o zkamenělinách a vývoji slonů!
Vysvětlivky:písmena zbarvená rudě červeně označují důležitý pojem nebo věc...

úterý 30. března 2010

Stethacathus



Jméno:  Stethacanthus,
potrava: masožravý,
období života:Devon až Karbon.
Popisek:
Tento veliký masožravý žralok dosahoval až dvou metrů délky. Lovil většinou ryby, které plavali v okolí lagun, kde tento živočich mohl lehce přežívat v období Karbonu. Je znám také z knihy "Ztracený svět" od prof.Josefa Augusty. Ploutev tohoto žraloka vypadala dost podivuhodně... Škoda, že tento tvor vyhynul tak brzy. Patří k největším symbolům Devonu, kdy se na Zemi vyvinul, protože v téže době se objevily na světě první žraloci...




Příště se možná ocitneme už v druhohorách, a to v období Triasu!

pondělí 29. března 2010

Obrana u ankylosauridů

Obrana u stegosauridů, Obrana u sauropodů a Obrana u triceratopsidů... To všechno jsou díly ze série Obrana u dinosaurů, a já Vám tentokrát přináším další díly. Tentokrát jsem se rozhodl pro fascinující Ankylosaury!!!

Ankylosauři žili na naší Zemi v období Křídy, a je z nich hodně známých druhů. Mezi ty nejproslavenější patří např.: Ankylosaurus, Euplocephalus nebo Saichania. Jak se tito dinosauři bránily??? Jedna zkamenělina ocasu Ankylosaura ukázala, že jedinec narazil do něčeho hodně tvrdého, a to v obou dvou stranách... Vědci si myslí, že se bránil... Na jedince zřejmě útočil predátor, případně Tarbosaurus. Jestli-že by se dravec přiblížil k Ankylosaurovi, mohl by však býložravec zaútočit kyjem na konci ocasu. Kanadští vědci se pokoušeli zrekontruovat boj mezi oběma obry... Vypadá to, že dravec měl zřejmě při souboji zlomenou nohu... Do čeho však Ankylosaurus přesně uhodil, to vědci stále nevědí. Takto se někteří bránili, ale co silná kůže??? Pokud někteří dravci útočili na Ankylosaury, a Ankylosauři se již nemohli bránit ocasem, samostatně je ubránila tvrdá a dutá kůže. Byla téměř neprorazitelná. Takže: kdyby Tarbosaurus útočil, a býložravec se už nemohl bránit ocasem, vyšlo by to tvrdou kůží...

Na obrázku je souboj mezi giganty Tarbosaurem a Ankylosaurem.

Zatím nevím, o jakých dalších dinosaurech a jejich obranách bych psal, ale něco nového chystám: projekt o dinosauřích rekordech v běhu.

neděle 28. března 2010

Kapitán Johnson-část 5.-Nechtěně chycen do pasti

V minulém díle Kapitán Johnson a Zambo našli zapomenutý ráj, a to těch zvířat, které byli na území Jižní Ameriky objeveny. Navíc se oba dva podívali do nádherné scenerie boje Saltasaura s Aucasaurem. Saltasaur prohrál, ale kapitán už běžel za Mathewem, aby mu vše oznámil...




Takže pokračování příště! Ještě bych rád upozornil, že chystám tyto nové komiksy:
Mladý pozorovatel,
Za novým domovem,
Indiánský život v táboře...

sobota 27. března 2010

Raptoří útes-část 6.

Obsah minulého dílu:
Smečka došla až k pralesu, kde se rozdělila, a šla hledat nové teritorium. Při cestě potkali i Saurolopha, ale ulovit ho by bylo zdržení a ztráta času. Zlomenému Drápovi se však podařilo nalézt útes, který tu zbyl po dávném moři... Na něm se naše smečka usídlila, dokud neuslyšela křik druhé smečky Velociraptorů. Co když přijdou znovu o své teritorium? Jaký bude boj se smečkou, která představuje hrozbu?

RAPTOŘÍ ÚTES-ČÁST ŠESTÁ-BOJ S CIZÍ SMEČKOU:
Zlomený Dráp a Mrzout se rozběhli podívat se, jak asi daleko je další smečka... Když ale Mrzout vyšel z lesa, uslyšel znovu řev. Oba Velociraptoři se rychle obrátili, a utíkali zpět na útes. Při cestě však jeden Velociraptor skočil na Mrzouta, a položil mu svůj dráp na krk! Mrzout se nemohl hýbat-byl velmi blízko smrti! Teď stojí život Mrzouta v rukou Zlomeného Drápa. Ten rychle a mrštně skočil na cizího Velociraptora, a rychle ho srazil k zemi. Pro oba naše hrdiny teď platí už jen jedna možnost:útěk! Oba se vydali zpáteční cestou, a však netušili, že cestičky vyšlapané dinosaury tu jsou dvě. Dali se tou špatnou, a zamířili až k poušti. Zlomený Driáp náhle stanul před lesem. Tady nikdy smečka nebyla, to musí být špatná cesta! Zloemný Dráp zařval co nejsilněji, aby ho jeho smečka slyšela. Oba hrdinové však byli najednou obklopeni čtyřmi cizími Velociraptory, a neměli šanci na útěk... Smrt pro ně přišla již brzy. Avšak, stalo se nečekané!!! Ze zadu na nepřátele skočili zbývající členové naší smečky. Ovšem, zase ti z té druhé se vrhli po nich, a jelikož byli ve smečce jen tři samci, a dvě samice, bylo rychle hotovo. Bílé Pírko se utkal z jedním ze silných cizích Velociraptorů. Podařilo se mu ho skolit, ale Zlomený Dráp měl mezitím větší trable! Boj by byl smrtelný, nebýt stáda Oviraptorů, kteří se proháněli krajem. Byli honěni Virosaury, také jednimi z menších Raptorů, a tak oddělili dvě smečky Velociraptorů tak, že boj už nebyl dokonán. Naše smečka se rychlým úprkem dostala zpět k útesu, a schovala se za kameny. Strach z cizí smečky a bolest od ran trápila nejvíce Mrzouta. To on je ten nejslabší ze smečky, to po něm cizí Velociraptoři půjdou... Co připraví následující ráno??? 

Popisek k obrázku:Zlomený Dráp zařval co nejsilněji, aby ho jeho smečka sylšela...

Poračování příště!!!!

pátek 26. března 2010

Obrázek týdne 26.3.2010

Série obrázků Mesosoic earth běží dál, a já pro změnu přinesu ještě ty starší!

Popisek k obrázku:Dilophosaurus hledá potravu ve vlhkém lesíku, a ukrývá se v křoví...

Příští týden přinesu další obrázek od Mesosoic earth, kde budou taky Dilophosauři!

čtvrtek 25. března 2010

Armagedon-zvířecí říše

Jaké kdy byli na Zemi katastrofy?


Tento dokument doporučuji shlédnout... Dozvíte se o všech katastrofách, které kdy postihli naší planetu Zemi. V posledním dílu se také dozvíte, co by asi bylo, kdyby do naší Země narazil meteorit podobné velikosti, jako ten, co zahubil dinosaury...

středa 24. března 2010

Dunkleosteus


Jméno: Dunkleosteus,
Potrava: Masožravec,
Kdy žil: Období Devonu.
Popisek:
Tato veliká ryba žila v období Devonu téměř na celém světě, a lovila zvěř od malých obojživelníků až po Ortokony. Její špičáky byli uspůsobené k tomu, aby Dunkleosteus mohl lovit jedním skousnutím kořisti. Stal se příčinou vymření Ortokonů... Koncem Devonu však tento kolos ze světa zmizel doslova...






Příští zvíře očekávejte až příští týden!

úterý 23. března 2010

Vzájemné boje dinosaurů-řada 2.-(3/3)-Diplodoci

Minule jsme sledovali boje Iguanodontů, dnes se dozvíme něco o bojích Diplodokovitých. Bohužel, jde o poslední díl naší série o vzájemných bojích pravěkých ještěrů...

Diplodokovití, čeleď sauropodů z období Jury, byla jedna z dlouhokrkých dinosaurů. Jejich boje nás dnes zaměstnají... Před 155 miliony let žil na území Severní Ameriky přes 25 metrů dlouhý Diplodokus. Nebyla to samotářská zvířata: žila ve velkých skupinách kolem 20 kusů. Ale jaké byli u nich vzájemné souboje??? S touto otázkou si ze začátku spousta vědců lámala hlavu. Dnes však víme, že pokud spolu dva Diplodoci, tak se např. přetlačovali svými boky ze strany na stranu... Jejich těla byla těmto nárazům přispůsobená-a aby toho dokonce nebylo málo: Své hlavy mohli diplodokovití použít samozřejmě také jako žirafy. Když potom byla jejich žebra přispůsobená ranám jejich těl, tak proč by nemohla být přispůsobená i menším ranám, a to od jejich hlav? Proč ne? Takto bojovali Diplodoci... Je škoda, že tato čeleď později vyhynula...

Obrázek nahoře: Po boji poražený Diplodokus odchází z místa souboje...
Dole: Vítěz přebírá vedení stáda...
Série vzájemných bojů dinosaurů končí, ale vy se můžete těšit na pokračování série Obrana u dinosaurů! Buzdou to totiž boje Ankylosaurů s dravci!

pondělí 22. března 2010

Nový Dromeosaur z lokality Bayan Mandah

V Bayan Mandahu ve Vnitřním Mongolsku se našel nový druh dinosaura-Linheraptor exquisitus. Je to theropodní dinosaur, a patří do čeledi Dromaeosauridae. Nález je téměř kompletní, a patří mezi pět popsaných dromeosaurů ze souvství Djadochta. Zvíře bylo dlouhé téměř 180 centimetrů, přičemž to byl blízce příbuzný dromeosaura Velociraptora. Na nálezu tohoto nového tvora se také podílel vědec jménem Xu Xing...

Více informací zde: www.theropoda.blog.cz .
Obrázek je z též stránky... Snad se Vám můj kratší popisek líbil...

neděle 21. března 2010

Raptoří útes-část 5.

V minulém díle:
Smečka se dostala až ke kaňonu, kde by měl zemřít Tarbosaurus. Avšak, Bílé Pírko do kaňonu nevstoupil, byl zaujmut bojem Oviraptora s Protoceratopsem... Protoceratopsí samice chgránila svojí snůžku, a také se jí to podařilo. Bílé Pírko potom zavolal ostatní členy, a také se do syta najedli. Ale vytlačeni z teritoria musí putovat dál... Co na ně chystá následující hodina?

RAPTOŘÍ ÚTES-ČÁST PÁTÁ-NOVÉ TERITORIUM

Smečka dorazila až k lesíku... Toto místo bylo poměrně dál od kaňonu, a tak se vydali na průzkum... Zlomený Dráp rozdělil smečku na dvě skupinky takto: Zlomený Dráp a Vylomený Zub půjdou středem lesa, zatímco Bílé Pírko, Mrzout a Fialová Noha půjdou po pravé straně... Skupinka Bílého Pírka šla lesem již chvíly, když to najednou uslyšeli podivný zvuk! Zněl, jakokdyby někdo volal o pomoc... Mrzout by se rád podíval, ale Bílé Pírko ho pobídl, aby šel za nimi. Totéž slyšel i Zlomený Dráp a Vylomený Zub. Vylomený Zub stála kousek od rokle, z které se volání ozývalo, a tak se podíval. A co vidí?! V rokli stál jeden starý samec Saurolopha, který se údajně asi ztratil s pouště. Tito hadrosauridní dinosauři většinou putují pouští, ale toto je jedna z výjimek. Vylomený Zub by ráda zaútočila na slabého hadrosaurida, ale Zlomená Dráp ji povolal zpět. Kdyby ovšem před dvěmi hodinami neměli mrtvého Oviraptora, určitě by jí lov nechtěl kazit. Skupinka Bílého Pírka postupovala o něco pomaleji. Mrzout konečně zahlédl jezírko. Při prvním pokusu o napití mu však Bílé Pírko vysvětlil, jakou cenu může mít nové teritorium. Náhle všichni tři uslyšeli volání Velociraptora. Byl to Zlomený Dráp! Bílé Pírko se se svou skupinkou rozběhl za skřekem... Zlomená Dráp s Vylomeným Zubem našli toto teritorium-útes, který tu zbyl po dávném moři. Ale když se usídlili, z pouště se ozval skřek dalších Velociraptorů! Co když je to také jedna ze silnějších smeček než je ta naše?!

Popisek k obrázku:V rokli stál jeden starý samec Saurolopha, který se údajně ztaratil s pouště...
Pokračování příště!!!

pátek 19. března 2010

Obrázek týdne 19.3.2010

A prodnešek ještě jeden článek, a to obrázek týdne-samozřejmě od Mesosoic earth!
Tak tady je: Není nádherný?

Popisek k obrázku:Deinonychus se vrhá na jednoho ze stáda Tenontosaurů (pokračování na motivy minulého obrázku).

Příští týden samozřejmě další obrázek od Mesosoic earth!

Pravěcí kytovci-část 1/2

Přináším zbrusu nový dvojdílný seriál o vývoji kytovců-každý díl=2 zvířata! Tak si to užijte!
Jméno:Pakicetus attocki,
dékla:190 cm,
výskyt:v Pákistánu, před 52 miliony lety.
Tento předek dnešních kytovců se nepodobá žádnému dnes žijícímu tvorovi... Pakicetus měl velkou a působivou řadu zubů-byl to tedy dravec... Patří mezi jedny z nejlépe dochovalých zkamenělin z Pákistánu. Ušní struktury mohou naznačit, že byl přizbůsoben naslouchání pod vodou... Avšak, nemohl vydržet ve vysoké hloubce, jeho uši by tento tlak pravděpodobně nevydrželi. V jiném se však podobá kopytníkům a jeho kostra byla přizbůsobená spíše pohybu na souši než ve vodě...
Jméno:Rodhocetus balochistatensis,
délka: 280 cm,
výskyt:moře jižní Asie, před 45 miliony lety.
Před 45 milony lety se objevily mnohem vyvinutější předci velryb, jací jen mohli... Třeba Rodhocetus měl klouby svých končetin stejného typu, jako mají sudokopytníci. Rodhocetus byl už mnohem více přizbůsobený životu ve vodě než na souši, ale na souši bylo stále lépe... Je jedním z blízkých příbuzných druhu Ambulocetus. Znak sudokopytníků však u Rodhoceta vymizel, jak se stále více přizbůsoboval životu ve vodě... Potom se z něho vyvinuli první kytovci...
Takže v příští části první kytovci!
Vysvětlivky: písmena zbarvená fialově znamenají důležitý pojem či věc...

čtvrtek 18. března 2010

Vzájemné boje dinosaurů-řada 2.-(2/3) Iguanodonti

V minulém díle jsme sledovali boje Tyrannosaurů, v této části se dozvíte něco o bojích Iguanodonů... Snad se dozvíte alespoň trochu informací o bojích těchto druhů...
Čeleď Iguanodontů je jednou z podivuhodných... My se zaměříme ale jen k jejim vzájemným bojům... Jak ukázali zkameněliny, tato čeleď měla silnou lebku, a tak, když třeba samci bojovali o vedení stáda, se dokázali bouchat do různých částí těla... Pokud někdy protivník neustoupil, byl nepřítel schopen svého soka i zabít... O tom svědčí třeba dlouhé drápy na palcích na předních končetinách... Ještě je jedno jisté: když jeden druhého porazil už jen tak, že ho zabil, nechal jeho mrtvé tělo jednomu osudu, a to jakémukoliv! Protože byla tato zvířata společenská, mohli se takové boje odehrávat mnohokrát. Jde o opravdu zajímavé tvory... Takže: představte si, že jeden Iguandon napadne druhého... Narážejí se silnými lebkami do těl, a když jeden neustoupí, druhý se pokusí o risk-dá mu ránu ostrým palcem např. do krku. Nepřítel vykrvácí, a je po bitce... Čeleď Iguanodontů ale nakonec vyhynula...
Nahoře: vítězící samec přebírá stádo...
Dole: samec své stádo vede do nového teritoria...
Příště poslední díl, a v tom něco o bojích diplodoků!

úterý 16. března 2010

Pravěká zoo-vznik portálu

Jak jsem slíbil, začíná nový seriál, úplně odlišný od prehistorických příběhů z mé edice Pradávný svět. Tento seriál má stálý název a nebudu ho měnit... Snad si to užijete...
Námět k tomuto seriálu jsem získal díky webu: www.pravekysvet.blog.cz !
Jmenuji se Jack Sectict, a povím Vám, jak to všechno začalo:
Jednoho deštivého dne jsem konečně dorazil domů z výpravy do Austrálie, kde jsem našel téměř celou fosilii jedné Laellynosaury... "Ať už jsem doma!" říkal jsem si sám pro sebe... Kvůli silniční zácpě jsem dojel domů o tři čtvrtě hodiny později. Jak mile jsem však otevřel dveře od domu, byl tu dopis, který mi sem dveřmi hodil můj nejlepší přítel a zároveň věděc John Guar... Prý něco objevil! Navlékl jsem si pláštěnku, a dojel autem až k němu domů. Vešli jsme do laboratoře... Stál tu jeden velmi podivný vynález... John měl v ruce nějakou tyčku, a když jí postavil na zem, a roztočil, objevil se před námi velmi podivný, zelenomodrý, portál... Najednou se v něm ale objevily nějaké hlavy, nejdřív jakokdyby hlava Raptora, ale měnila se velmi rychle v jiné druhy, a dokonce potom i v lidské hlavy, třeba ve hlavu Rudolfa II. a dále... "Mám nápad!" zvolal jsem. "Zadej místo, a čas, a tím pádem se možná dostaneme zpět do minulosti... Přístroj se jmenoval Teleportační portál...
Druhý den jsme se začali připravovat na výpravu do pravěku... Už odpradávna je mým oblíbeným dinosaurem Huayangasaurus z Číny, a tak jsme plánovali návrat v čase do této doby... Tedy: Do svrchní Jury, aby jsme odchytli tohoto dinosaura... Ale nejdříve jsme museli postavit park... Nakoupily jsme vše potřebné, a umístili park na jednom ostrůvku v Anglii. "V zadu je pohoří, a tady moře..." řekl mi John, a proto jsme vybrali právě toto místo... Dělníci začali s výstavbou první klece, a to pro Huayangasaura... "Udělejte to dost pevné, nebo nám Hayangasaurus uteče!" zavaroval naposledy John... Potom nastala ta velká chvíle: Má noha vstoupila do portálu... Ucítil jsem lehkou hlínu, ale neváhal jsem, a vešel do portálu, a za mnou i John... Viděli jsme tu nádhernou krajinu...
Příště: V Číně ve svrchní Juře!

pondělí 15. března 2010

Býložravý savci z pravěku-část druhá

V druhé části seriálu o býložravých pravěcích savcích uvidíte hlavně nosorožce nebo jejich příbuzné!!! Samozřejmě ale i další savci budou hrát v tomto díle hlavní roli!

Jméno:Indricotherium transocalorium,
výška: kolem 6ti metrů,
výskyt: Eurasie před 29 miliony lety.

Jméno: Coelodonta antiquitatis,
výška: kolem 170 centimetrů,
výskyt: Eurasie před 200 tisíci lety.

Jméno:Elasmotherium sibiricum,
výskyt: Sibiř,
výška: možná 180 centimetrů.


Jméno: Megaceros giganteus,
výška: 2 metry,
výskyt: Evropa a západní Asie před 500 tisíci lety.

Jméno:Miotragoceros ponnnoniae,
výška: 1 metr,
výskyt:západní Evropa před možná 10 miliony lety.

Příště: Druhy pravěkých koní!
Ještě bych rád upozornil, že od příštího týdne by měl začít dvoudílný seriál o vývoji kytovců!

pátek 12. března 2010

Obrázek týdne 12.3.2010

Přináším další obrázky! Vypadá to, že jsou i od Mesosoic earth, ale kreslil je už jiný malíř než ten předchozí! Podívejte se na to:

Popisek k dnešnímu obrázku:Deinonychové čekají, kdy se místem prožene stádo Tenontosaurů...
Pokračování obrázku vyjde příští týden, nemůžu to ale říct s jistotou!

čtvrtek 11. března 2010

Býložraví savci z pravěku-část první

Začíná nový projekt. Tentokrát bude patřit k dalším z mých seriálů, ale nebude o dinosaurech ani o zvířatech před nimi. Po dinosaurech hráli na Zemi hlavní roli savci, a já pro Vás mám připravených několik částí s pravěkými savci-výhradně býložravými! Začínáme!!!

Jméno: Astrapotherium magnum,
výška: kolem 114 centimetrů,
výskyt: pouze Argentina před asi 18 miliony lety.

Jméno: Uintatherium robustum,
výška: asi 150 centimetrů,
výskyt: v Severní Americe před 50 miliony lety.

Jméno:Megacerops coloradensis,
výška: asi 250 centimetrů,
výskyt: Severní Amerika před 37 miliony let.


Jméno:Arsinoitherium zitteli,
výška: kolem 180 centimetrů,
výskyt: Egypt před 36 miliony let.

Jméno: Toxodon platensis,
výška: asi 150 centimetrů,
výskyt: Jižní Amerika před asi 3 miliony lety.

První část končí, ale druhá vyjde přibližně příští týden, takže proč zoufat!

středa 10. března 2010

Vzájemné boje dinosaurů-řada 2.-(1/3)Tyranosauři

Začíná druhá řada seriálu o vzájemných dinosauřích bojích! Skládá se ze tří dílů, v nichž se dozvíme o bojích Tyranosaurů, Iguanodontů a Diplodokovitých!

Tyrannosauři, čeleď silných dinosaurů od velikosti délky 5 do 15 metrů. Určitě i u nich se někdy odehrál nějaký vzájemný boj. U tyranosaurovitých většinou nalézáme rány na lebkách, jde o stopy zubů stejného druhu. Možná byli tyranosaurovití kanibalové, ale určitě také bojovali o potravu... Pokud nějaký Tyranosaurus ulovil potravu, a jeden z jeho druhu uviděl, co ulovil, a měl hlad, mohl se vydat na soboj na život i na smrt. Většinou v bojích vítězili ti silnější, ale mnohdy i samci. Přestože samice někdy byly větší, kořist z hlediska kolem 80% nosily mláďatům, a potom je tedy i bránily. Takže:Představte si, že tyranosauru Albertosaurovi se podařilo získat nějakou potravu (např.Orodromea), a nese ji svým mláďatům. Za to druhý Albertosaurus vidí vše z povzdálí, a útočí na samici, která kořist ulovila pro mláďata. Boje většinou trvaly dlouho, ale útočník mohl vyhrát. I tyranosaurovití však vyhynuli...

Obrázek nahoře: Tyrannosaurus vidí samici, a vrhá se k útoku...
Obrázek dole: Samec škrtí samici, která pravděpodobně prohraje...

V příštím díle se dozvíte o bojích Iguanodonů!

úterý 9. března 2010

Raptoří útes-část 4.

Obsah minulého dílu:
Smečka vyrazila ze svého teritoria, a dostala se až ke špinavé tůňce, kde z lesa vyšli Therizinosauři... Ti se začali pást na keřích, a vše by bylo v klidu, kdyby se neobjevil Tarbosaurus... Chtěl zabít samici Therizinosaura, ale samec ji zuřivě bránil. Nakonec roztrhal Tarbosaurovi čelisti svými dlouhými drápy! Pro smečku byla šance najít si novou potravu, ale Tarbosaurus zmizel. Možná šel však do kaňonu...

RAPTOŘÍ ÚTES-ČÁST ČTVRTÁ-BOJ DVOU MENŠÍCH DINOSAURŮ:
Smečka se už dostala na samý kraj kaňonu, a opravdu byla překvapena z velikých stop... Samozřejmě, že patřily jejich vyhlédnutému Tarbosaurovi. Vydali se po nich do kaňonu, ale Bílé Pírko zpozorněl na boj dvou menších dinosaurů. U hnízda vajec stála samice Protoceratopse, a chránila vejce před jedním Oviraptorem. Ten ale stále nepolovoval... Útočil velmi rychle, a tak samice Protoceratopse neměla nejmenší šanci uchránit snůžku. Bílé Pírko už nedbal na to, kde je jeho smečka, byl zaujmut bojem dvou menších dinosaurů, který z nich se asi stane kořistí smečky. Oviraptor zapískal... Samice se v tu ránu lekla, a Oviraptor přiběhl k hnízdišti. Protoceratops se rozběhl, aby protivníka zastrašil! Ale Oviraptor jen vstal, a utekl o kousek dál. Když se on také tak silně rozběhl, Protceratops se vylekal, takže na vejce sedl Oviraptor. Oviraptoři však nejsou zloději vajec-tenhle byl tak hladoví, že musel zvolit tuto možnost. Ale samice to zkusila ještě naposledy, a jak se tak Oviraptor hleděl vajec, jak je sežere, spadl na zem kvůli silné ráně lebkou Protoceratopse... Zraněný, vyčerpaný, Oviraptor se ještě zvedl a odkulhal. Bílé Pírko rychle začal řvát, aby ho smečka slyšela. Naštěstí nikdo nebyl moc daleko, a tak se přece jenom kořist vyplatila... Ale na naší smečku čeká ještě jedno nebezpěčí, než se povídka stane pravdou...

Popisek k obrázku:Samice Protoceratopse odběhla, a v tu ránu na snůžku sedl Oviraptor...

Ještě jedna věc:Omlouvám se, jestli jsem nadával Mojeznamkymu, ale vím, že nejsem sprostý, a že asi ne. Přestlo chci aby Mojeznamky přijmul mou omluvu, i když jsem mu třeba nic neudělal...

Pokračování příště----.

Nejčtenější