pondělí 31. října 2011

Údolí Tyrannosaura Rexe

Tyrannosaurus Rex-Dravec, nebo mrchožrout? Minulost vydává nové svědectví...





Údolí Tyrannosaura Rexe (v anglickém originále Valley of T-Rex, Valley of the T-Rex nebo T-Rex's Valley) je americký dokument, poprvé vysílaný v roce 2001 na kanále Discovery Channel a Discovery World. Slavný palentolog Jack Horner v něm představuje svoji verzi Tyrannosaura: že to možná nebyl dravec, jak se vědci domnívali, ale že šlo o mrchožrouta. Představuje T-Rexe jako tvora přirovnávajícího se k hyenám a supům a pak tedy i možnost, že se ke vzdechlině dostane až jako druhý... Bohužel se kromě hlasu Stephana Kembleho a prezentování Jacka Hornera s nikým jiným mluvícím nesetkáte, což vyvolalo vědecké diskuze. Český distributorský text je také trochu vyvolávající: T-Rex nebyl největším predátorem, i když mezi ně patřil, a možnost dravce si nemohla vymyslet veřejnost... Dokument vyšel v dubnu tohoto roku a i přes menší chybičky bych jej vřele doporučil! CGI Animace je na dobré úrovni a část animací pochází z dokumentu Toulky dinosaurů Amerikou... Opravdu doporučuji!

neděle 30. října 2011

Savci II. (2/3) Savcozubí plazi

Je tu další část druhé série Savců. Jak se vyvíjeli po typických savcovitýchz plazech?

Ve své době

Savcozubí se na Zemi objevili v Triasu, což je první období druhohor, druhého z hlavních částí historie planety Země, ohledně odborníků páté. Byli na Zemi jako méně vyvinutí už ze začátku Triasu, když se první dinosauři teprve vyvíjeli. To bylo ale ještě dávno předtím, než se z nich měli vyvinout ti dokonalejší...

Savcozubí

Aby mohli savcovití plazi žvýkat potravu, vyvinul se jim zvláštní kloub a toto také umožnilo vývoj stoliček. To taky způsobilo, že se maličká kostička patrně oddělila, takže savcozubí ji nepotřebovali. Vyskytovali se hlavně na jižní polokouli-nicméně v Triasu se díky spojitosti kontinentů rázem na Pangaeu mohli dostat kamkoliv.

Postupný vývoj

Jak již bylo psáno, savcozubí se vyvíjeli podle vývoje jejich čelistí. Jako první se na Zemi objevili primitivní savcozubí savcovití plazi. Dají se mezi ně počítat třeba různí lystrosauři nebo placeriaridi. Později se na Zemi začali vyskytovat typičtí savcozubí, kterým dnes říkáme cynodonti. Sice, že byli menší, mohli žvýkat a neměli už daleko k vývoji prvních savců na Zemi...

Příklady

Kanneyemeria; délka 2 metry; váha 180 kilogramů; typ: býložravec (typický primitvní savcozubec)
Cynognathus; délka 2 metry; váha 20 kilogramů; typ: masožravec (typický vyvinutý savcozubec).

Příště tu budou už první druhohorní savci!

Doufám, že se Vám líbila i tato část... Prosím, komentujte!

sobota 29. října 2011

Hmyz a jeho předci-část 5.-Vážky

Další část mého dlouhobobě ustálého projektu je tady, minule to byl vývoj hmyzu, teď se vrátíme k jednotným skupinám...

HMYZ A JEHO PŘEDCI-ČÁST 5.-VÁŽKY:
Vážky se vyvinuly už na začátku dob hmyzu a byly jedněmi z vůbec prvních létajících stvoření na této planetě... Většinou šlo o docela malá zvířata (dnešní vážky jsou opravdu malé, průměr rozpětí je asi 7 cm, ustanoveno podle různých dnešních druhů). Fosilní vážky se od těch dnešních prakticky neliší, takže to znamená, že tento druh hmyzu se takřka nezměnil a lze jej přirovnat k tzv."žraločí vývojové cestě". Podobně jako většina druhů hmyzu i vážky zažily nejslavnější dny v Karbonu, kdy byla v atmosféře na Zemi taková spousta kyslíku, že hmyz rychle rostl. Fosilní exempláře typu Meganeury mají rozpětí okolo 80 centimetrů, někteří jedinci mohli mít ale rozpětí i jeden metr a byli velcí jako orli. V současné době se vytvářejí různé experimenty ohledně dostatku rostlin, uzavřené plochy a zvýšení kyslíku, kdy se vážka vyvine do podoby těch dávno vyhynulých. Oproti ssvým slavným dnům v Karbonu se pak i vážky zmenšily. Po těch karbonských jsou uznávanými fosiliemi těchto tvorů většinou jurské. Vývoj hmyzu, jako vážek, je však naprosto unikátní. Kdyby se nikdy nevyvinuly, nedošlo by možná nikdy k době létajících živočichů, nebo by se nezvýšila jejich invaze. Kdyby neexistovaly, neměli bychom ani potuchy o pterosaurech, korosaurech a jiných...

Zajímavost: Pokud už se dají oživit velké vážky v laboratořích, určitě mít jedno nebudou... Meganeura měla totiž na zadečku zvláštní útvary a ty žádné dnešní vážky nemají. Navíc mají ale všechny vážky velké oči a tak mají na hmyz perfektní zrak...

Ohledně obřích vážek v současných laboratořích ještě budu psát. Doufám, že i tato část se Vám líbila...

pátek 28. října 2011

Blog polárních medvědů-28.10.2011

Poslední říjnová část mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: -4°C
Gillam, Manitoba: -4°C
Winnipeg, Manitoba: -1°C
Arvait, Nunavut: -2°C.
V arktické Kanadě už opravdu začíná zima... Medvědí sezóna se stále rozšiřuje a nejisté krůčky ledních medvědů po Hudsonově zátoce se stávají téměř jistými. Konec října znamená v okolí Churchillu jednu hlavní věc: pozorovat lední medvědy bude stále lehčí. Na začátku tohoto týdne se už do tundry, která je mírně zasněžená, vydalo první pozorovací hasičské auto. Bývalá pověst Churchillu jako letní město už neplatí... Teď je na většině míst sníh. Lední medvědy je o to lehčí sledovat. Pro příznivce polárních lišek už začínají mláďata opouštět matky. I Arviatskáá divočina jakoby byla po létě k nepoznání. Arktičtí vlci jsou zde pozorváni stále více. V Churchillu se v Medvědí sezóně začíná opět pátrat po známém ledním medvědovi-Dancerovi, který je tak slavný, že se dokonce dostal na titulní stranu jednoho časopisu!

Arktická Kanada, jak sami vidíte, dokáže opravdu překvapit... Takže, jak nás asi překvapí příště? To snad zase za týden...

čtvrtek 27. října 2011

Podivuhodná divočina západu Spojených států

Skandinávie a Hokkaidó. Tak to jsou části, které jste si už možná přečetli... Já tu teď mám další, trošku delší dobu připravovaný díl Podivuhodné divočiny, doufám, že pro Vás bude tak dobrý, jako předchozí...

Západ Spojených států. Začíná léto. Malí nelétaví ptáčci začínají pobíhat po neúrodné oranžové pustině. Ohlašují tak nové období. Náš tým natáčel dlouhých devět měsíců po Novém Mexiku, Utahu a Nevadě aby pořídil obdivuhodné záběry ze světa divočiny, který se skrývá na západě Spojených států... Západ Spojených států je místem pro opravdu unikátní zástupce živočišné a mnohdy i rostlinné říše. Po skalách se začátkem léta pohybují velmi výrazní tvorové, jsou to kamzíci běláci. Protože jsou v létě neustále oblečeni do bílé srsti, v oranžových kaňonech to jsou velice váznační tvorové... Na severu Nového Mexika se ale objevuje opravdu vzácně. Dosahuje až 1,5 metru na výšku a samci i samice jsou si velice podobní. Rohy dlouhé 27 centimetrů mají také oba. Kamzík bělák výborně šplhá po kluzkých skalách a jeho výjimečná srst se hodí většinou v zimě, v době, kdy se ve výškách objevují sněhová pole. Jeho potravu tvoří vše zelené, co zde roste... Tady v Novém Mexiku žijí také koně Appaloosa, kteří mají původní domovinu ve Španělsku a v Severní Americe jsou vyšlechtěni. Tady, v USA jsou Appaloosy uznávány, narozdíl od své původní domoviny v Evropě... Nové Mexiko velká část oranžové pouště nepokrývá. Zato Utah je hotovým pouštním rájem, až na některé hraniční výjimky. V národním parku Arches se vyskytují zvláštní "vchody", vytvořené pouze přírodou. Kdysi zde žili Indiáni z Velkých plání. Dnes se po takových místech pohybují američtí zající a kukačky kohoutí. Tito ptáci málokdy létají, ale mohou se pochlubit svou 32 kilometrovou rychlostí. Střed Utahu je ale také přirozeným prostředím pro amerického lva, není však myšlen vyhynulý druh, ale ten současný, puma. Jde o téměř ohrožený druh který se bezmála dožívá osmi až deseti let. Je známo 24 jejích poddruhů. Matka mláďata kojí 3 měsíce, ale asi po 5ti či 6ti týdnech už mohou žrát i maso. I když se to nezdá, pumy patří dokonce mezi menší kočkovité šelmy... Utah je také domovem pro kojoty, což jsou psovití predátoři. Poštolka pestrá je zase jednadvaceticentimetrový sokolovitý dravec... Největší část pouště na západu Spojených států tvoří Nevada. Je jen málo míst, kde najdete rozsáhlou zelenou zemi. Pouštní podnebí je ideálním domovem pro pouštní želvy a chřestýše. V této neúrodné poušti se ale i rostliny drží vcelku dobře, borovice osinatá je přizpůsobena tvrdým podmínkám. Sever Nevady obývají také vidlorozi, přežvýkavci sdružující se do stád. Jde o velice plachá zvířata, které potkal osud takový, jako bizony. Dnes žije v Americe asi jen 380 000 vidlorohů, přitom je však nesmyslně řazen mezi málo dotčené druhy. Samci vidlorohů mají až 60 kilogramů a dlouzí jsou až 140 cenimetrů, není tedy divu, že si na nich kovbojové v 19.století pochutnávali...


A co nakonec? Hodně živočichů, nejen těch, kteří žijí na západě Spojených států, je hrožených. Chraňme tedy přírodu, jelikož když budeme pokračovat v tom, jak dnes Zemi škodíme, určitě se vyhynutí nevyhneme ani my! Západ Spojených států je však stále domovem unikátní fauny, která mnohdy nežije i nikde jinde na světě... A my doufejme, že to tak vydrží navěky...

Líbila se Vám už třetí část mého "dokumentu" Podivuhodná divočina? Zda-li ano, komentujte. Napříště už mám vybráno, ale už nepůjde o jen takovou část o unikátní divočině s jedním dílem...

středa 26. října 2011

Pravěké safari I.4.

Třetí část první série Pravěkého safari Vás už minula... Minule jste opět všichni zadali své odpovědi... A dnes je jen na Vás, aby jste v Pravěkém safari pokračovali... Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Rychle jsi se dostal na pláně a vidíš stádo Anchisaurů-je možné, že je honí predátor...
A: Schováš se na nejbližším místě,
B: Riskneš to a podíváš se doprostřed stáda,
C: Zůstaneš ohromeně stát.

Betaraptor
Na pobřeží leží velká okousaná želva a vzadu jako by jsi viděl nějakého dinosaura...
A: Pomalu se k němu přiblížíš,
B: Zůstaneš stát,
C: Nasedneš do Jeepu a co nerychleji odjedeš.

Oceanpraveku
Vidíš, jak místy probíhá zpanikařené stádo Protoceratopsů, za posledním jedincem se ozývá řev dravce...
A: Vyběhneš a podíváš se na to,
B: Zůstaneš ve stanu,
C: Někam se schováš.

Mojeznamkyavatar
Udělal jsi dobře... Nyní, ve skrytu kapradin už pro Suchomima neexistuješ... Ale že to byl děs...
A: Zůstaneš za kapradím a pozorně si Suchomima prohlédneš,
B: Vydáš se dál po řece, nehledě na něj,
C: Vrátíš se do tábora, na obloze jsou první červánky.

Alfaraptor
Vypadá to, že jsi narazil na snůšku vajec, kousek dál vidíš matku Sthrutiomima...
A: Zůstaneš u vajec,
B: Vrátíš se a budeš ji pozorovat,
C: Ještě se k ní přiblížíš.

Dinosaurss
Opravdu pečlivě jsi zdokumentoval mládě Diplodoka, tohle se hned tak někomu nepodaří. Lesem se takové školky pohybují, a ty víš, že malí Diplodokové se můžou stát kořistí pro tvůj cíl...
A: Zůstaneš ještě u mláděte, přece jenom ho víc prozkoumáš,
B: Vydáš se na cestu za Ornitholestem,
C: Půjdeš hledat vhodné místo pro tábor.

Vašek
Křik pominul. Dostal jsi se však k velkému jezeru a tady není bezpečno...
A: Vrátíš se do tábora,
B: Tady zůstaneš,
C: Sedneš si a budeš se dívat do vody, třeba něco uvidíš.

Antroz T6
Možná, že jsi opravdu Meganeurit zahlédl. Vážka ale zmizela někde v onom zeleném moři stromů...
A: Slezeš ze stromu a vydáš se za ní,
B: Zůstaneš tady, počkáš do tmy,
C: Zkusíš ji dalekohledem ještě najít.

Siamotyran
Schoval jsi se mezi kořeny velkého stromu, ale slyšíš, jak Saurophaganax venku funí...
A: Zůstaneš v úkrytu,
B: Hodíš co nejdál kámen, co když ho odlákáš?
C: Zkusíš najít druhý východ.

Snad si všichni vyberete dobrou odpověď... A Pravěké safari pro Vás půjde dál... Chtěl bych jen ale připomenout, že můžete ztratit i život, takže vybírejte rozvážně!

úterý 25. října 2011

Fukuiraptor

Fukuiraptor ("lupiš z Fakui") je čtyřmetrová tetanura z Japonska z období Křídy, před asi 100 miliony let. Tento "zloděj" dostal tak trochu špatné jméno, jelikož na začátku nálezů jeho fosilií bylo myšleno, že jde o raptora a že dráp na zadní končetině to potvrzuje. Pozdější výzkumy ale ukázaly, že dráp vlastně připadá na přední končetinu. Jméno mu dali Azuma Currie v roce 2000. Nicméně to neoddělává nic na tom, že drápy byly velké a silné-dokonce to je jeden z nejcharakterističtějších znaků tohoto teropoda. K počátečním nejastnostem přispěly i čelisti, které se v kostech podobají čelistem maniraptorů. Dnes jsou navíc pod jméno Fukuiraptor přiřazovány i rody Kitadanisaurus a Katsuyamasaurus...
Jeho popis najdeme třeba "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště Huaxiagnathus!

pondělí 24. října 2011

Yingshanosaurus

Yingshanosaurus ("ještěr z Yingshangu") je trochu nepravděpodobný název pro pravděpodobné nomen dubium nalezené v Číně. Pojmenován je tak pětimetrový stegosaurid, tařka úplná kostra byla v osmdesátých letech minulého století byla nalezena v pánci Sachuan. O jediném nalezeném jedinci rodu tohopublikováno velmi málo a tak se zdá pro vědce velice nepravděpodobné, že by existence takového tvora byla vysvětlena dokonale. Měl křídlovité ramenní trny, o nichž už o pokročilejších druhů (Stegosaurus, Hesperosaurus atd.) nevíme. Zdá se tedy, že Yingshanosaurus byl primitvním stegosauridem. V roce 1984 mu dal jméno Zhou a zvíře se živilo spásáním nízké vegetace...
Jeho popis najdete třeba v "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště Fukuiraptor!

neděle 23. října 2011

Hmyz a jeho předci-část 4.-Vývoj hmyzu

Tento projekt jsem od 27.října 2010 naprosto vyloučil z mého obsahu... Málem bych na něj zapoměl, kdybych včera omylem nepřeklikl ve vyhledávači mého blogu na slovo hmyz. Nyní snad tento projekt dostane novou náplň a uvidíte jej zde častěji...

HMYZ A JEHO PŘEDCI-ČÁST 4.-VÝVOJ HMYZU:
Bezobratlí živočichové byli vlastně prvními živočichy v historii Země. Nebyl to ale nikdy hmyz... Před 420 miliony lety na suchou zemi vystoupili úplně první hmyzáci. Byli mezi nimi především štíři (můžeme mezi ně počítat i obří škorpińy, ti však byli potomky kyjonožců a ne předků hmyzu). Později se na Zemi dostal i první létající hmyz v podobě vážek. To bylo ještě dávno před prvními obratlovci na souši. Protože se začala na Zemi tvořit větší zeleň, začala se také vytvářet invaze hmyzu. V Karbonu tak na Zemi žilo asi 25% druhů hmyzu, ostatních pětasedmdesát tvořila ostatní fauna. Po svých slavných dnech v Karbonu se ale hmyz zmenšil... Významnou úlohu v historii hmyzu zahrál ale také Trias, tedy první období druhohor. Objevily se nové druhy vážek, štírů včetně bičovců a mnoha jiných. I pavouci se začali postupně měnit. V období Křídy, jakmile se začaly vytvářet kvetoucí rostliny, invaze hmyzu se zvětšila minimálně o 85%. Především mezi nimi byli blanokřídlí, tedy vosy a včely, ale i mravenci, motýli, mouchy... Hmyz se stále rozrůstal... V této době mnoho bezobratlích z této třídy nebylo od těch dnešních už nijak odlišných. Například pavouci se od doby Křídy takřka vůbec nezměnili, stejně tak motýli a mnoho dalších... Za období třetihor se některý hmyz ještě zdokonalil...

Zajímavost: Během evoluce se lišajoví motýli, ale i jiné druhy nočních, specializovaly na hledání potravy v květech. Dnes patří k nejběžnějšímu hmyzu...

Líbila se Vám další část mého projektu? Jestli-že ano, komentujte!

sobota 22. října 2011

Savci II. (1/3) První kroky

Ano, já vím, že v mém cyklu jste se měli dozvědět o plazech, ovšem, rozhodl jsem se, že udělám něco jako "druhou řadu" tohoto dokumentu, která je tady... Výhradně pro vývoj savců.

První kroky savců

První savci se na Zemi objevili takřka souměrně s dinosaury, jejich předci však žili už mnohem dříve. Před 65 miliony lety se pouští Nemegt v Mongolsku prodírají malinká zvířátka-jsou to už o něco vyvinutější savci. Ti, co žili souběžně s prvními dinosaury jsou z Triasu. Ale v době ještě dřívější se na Zemi vyskytovali savcozubí. Ti patřili mezi savcovité plazy, o kterých se domníváme, že jsou možná prvními opravdu dokladnými předky savců...

Savcovití plazi

První savccovití plazi se začali na Zemi vyskytovat před asi 290 miliony lety na začátku Permu... Byli to různí živočichové, na začátku především s plachtou na zádech... Jednnou z opravdu "savčích" skupin jsou také gorgonopsianti, kteří se savcům podobali už docela výrazně. Zároveň ale také plazům! Jméno savcovití plazi je totiž výstižné: I když měli znaky savců, stále to byli plazi, kteří kladou vejce (mezi dnešními savci kladou vejce už pouze ptakořitní), možná ani neměli srst a podobně...

Postupný vývoj

Savcovití plazi možná byli přímými předky savců, ale typy gorgonopsidů, pareisauridů a mnoha jiných vůbec nebyli předky prvních savců. Vyvinuli se z noch savcozubí savcovití plazi, kterými se budeme zabývat příště...

Příklady

Edaphosaurus; délka 3 metry; váha 200 kilogramů; typ: býložravec (typický pelycosaur),
Dimetrodon; délka 3 metry; váha 200 kilogramů; typ: masožravec (typický pelycosaur),
Titanosuchus; délka 2,5 metru; váha 170 kilogramů; typ: masožravec (typický therapsid),
Lycaenops; délka 1 metr; váha 60 kilogramů; typ: masožravec (typický therapsid, gorgonopsid),
Inostrancevia; délka 3 metry; váha 180 kilogramů; typ: masožravec (typický therapsid, gorgonopsid).

Příště se podíváme na savcozubé savcovité plazy, kteří byli jedněmi z těch posledních!

Doufám, že se Vám to líbilo... Pokud ano, komentujte!

pátek 21. října 2011

Blog polárních medvědů-21.10.2011

Předposlední říjnová část mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 2°C
Gillam, Manitoba: 3°C
Winnipeg, Manitoba: 0°C!
Arviat, Nunavut: 1°C.
Poslední doba přinesla v subarktidě opět spoustu nového. Lední medvědi už dělají první kroky po zamrznuté Hudsonské zátoce a mohou se pomalu těšit na tuleně a mrože. Výše na severu pak budou lední medvědi moci napadat hordy mrožích mláďat. V okolí Churchillu se medvědi samozřejmě pohybují neustále a dochází k prvním velkým výzvám: některým matkám se v důsledku nedostatku potravy netvoří mléko. Malá mláďata ledních medvědů jsou tedy v nebezpečí. V okolí Churchillu zanedlouho, na sněhové pokrývce začnou jezdit hasičské vozy s experty na lední medvědy. Ve Winnipegu se pohybují teploty kolem bodu mrazu, narozdíl od teplotních průměrů začátku tohoto týdne. Teplota se snížila až o 15°C! Zima se už opravdu vrací a sněhová pokrývka s ní přijde i do nejjižnějších oblastí Manitoby!

Tak, co asi příště přinese arktická Kanada? To už se musíme nechat překvapit... V důsledku toho, že příští týden mám prázdniny, očekávejte delší články!

čtvrtek 20. října 2011

Pravěké safari I.-3.

Druhá část první série Pravěkého safari je za Vámi, a teď je zase na Vás, jaké odpovědi si vyberete. Minule jste napsali již všichni. Nyní Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Při tom, kdy jsi se na dinosaura díval, jsi zjistil, že rozhodně nejde o Dilophosaura, nýbrž rod Syntarsus. Tento právě odběhl...
A: Vydáš se za ním a budeš pokoušet nebezpečí,
B: Vrátíš se na pláně, kde se něco děje,
C: Vyrazíš si někam za Dilophosaurem.

Betaraptor
Cesta Jeepem probíhá klidně... Až moc!
A: Pojedeš dál,
B: Porozhlédneš se po pobřeží, třeba něco objevíš,
C: Přece jen se vydáš hledat to, co viděl kameraman.

Oceanpraveku
V novém táboře jsi přespal a ráno tě něco vzbudilo...
A: Ihned vyběhneš a podíváš se, co se stalo,
B: Raději budeš opatrný a sbalíš tábor, vydáš se pryč,
C: Zůstaneš ve stanu a vezmeš pouze dalekohled, budeš se dívat.

Mojeznamkyavatar
U řeky na tebe čeká něco opravdu nepříjemného. Jako v horrorovém filmu zatřese náhle větví Suchomimus a ty se lekneš...
A: Skočíš do řeky a uplaveš mu,
B: Nebudeš dělat žádné prudké pohyby a rozvážně a pomalinku odsud zmizíš,
C: Proč si toho všímat, když je tak daleko, třeba Ti nic neudělá? Vydáš se dál bez strachu.

Alfaraptor
Chvíli po opuštění místa se stopami teropoda jsi narazil na jezírko. Létají nad ním pterosauři a ve skrytu rostlin tě zaujalo ještě něco...
A: Půjdeš k objektu,
B: Opustíš toto místo,
C: Sedneš si a budeš se dívat na pterosaury, jak loví ryby.

Dinosaurss
Nic velkého se neděje... Náhle zpozoruješ onen objekt, co vydává rány. Stádo Diplodoků se vydalo do lesa naklást vejce, vše je v pořádku...
A: Teď se vrátíš k mláděti a můžeš se na něj více podívat,
B: Prohlédneš si dospělce putující lesem,
C: Půjdeš hledat Ornitholesta.

Vašek
Při tom, co prozkoumáváš údolí, uslyšíš nepříjemný křik...
A: Nebudeš si ho všímat,
B: Půjdeš za zdrojem toho křiku,
C: Rychle se vydáš zpátky do tábora.

Antroz T6
Zatím se tu neobjevují žádné obří vážky, až potom se něco mihne v zeleném moři stromů...
A: Počkáš si na to,
B: Skočíš ze stromu do bažiny, třeba je to nebezpečné,
C: Vezmeš dalekohled a zkusíš si to zaostřit.

Siamotyran
Sotva jsi se k Saurophaganaxovi přiblížil, rychle po tobě vyběhl...
A: Co nerychleji se pokusíš mu utéct,
B: Někde se schováš,
C: Přijdeš ještě blíže k němu...

Snad si všichni vyberete odpověď pro Vás dostačující a tak se Vám bude Pravěké safari dařit dál...

středa 19. října 2011

Hesperosaurus

Hesperosaurus ("západní ještěr") je šestimetrový stegosaurid, žijící před asi 150 miliony let. Byl nalezen ve Wyomingu v Severní Americe a spásal nízkou vegetaci. Původně byl Hesperosaurus nalezen v roce 1985 při dobývání kostry Stegosaura. Kromě končetin je kostra kompletní, v současnosti je vystavena v Denverském muzeu přírodních věd. Pancíř Hesperosaura tvoří 10 desek, je ale možné, že jich bylo 14. Desky jsou oválné a na ocase jsou obvykle 4 trny. Ty jsou však narozdíl od jiných druhů stegosauridů zaměřené více dozadu, narozdíl třeba od Yingshanosaura nebo Chungkingosaura. Jméno mu dal Carpenter, Miles a Cloward až v roce 2001. Druh H.mjosi je pojmenován podle Ronalda Mjose, který kostru nalezl a zkoumal...
Jeho popis najdete třeba v "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště zase čínský stegosaurid, Yingshanosaurus!

úterý 18. října 2011

Chialingosaurus

Chialingosaurus ("ještěr od řeky Jialing") je další menší čínský stegosaurid, pojmenovaný roku 1959 Youngem. Podle kostry měl Chialingosaurus úzkou lebku ale jde o zcela prvního významného stegosaurida nalezeného v Číně. Je středně velký, tedy asi 4 metry dlouhý. Chialingosaurus má na zádech malé desky, v oblasti krku jsou diskovité, u pánve až k ocasu se přeměnily v typické trny. Jako mnoho jiných stegosauridů, i tento se dokázal pravděpodobně vztyčit na zadní. To dokazují jeho zvětšení ocasních obratlů. Má i silné boky, takže by mu vztyčit se na zadní nemělo dělat žádné problémy. Živil se cykasovitými rostlinami a mnohdy nízkiu vegetací...
Jeho popis najdeme třeba v "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště Hesperosaurus!!!

pondělí 17. října 2011

Chungkingosaurus

Chungkingosaurus ("ještěr z Chungkingu") je jurský čínský stegosaurid, žijící asi před 160 miliony let. Podle některých vědců stojí tento dinosaurus na evoluční linii mezi Stegosaurem a Kentrosaurem, protože jeho přední končetiny zdobí dlouhé trny a jeho desky na zádech nejsou tak rozsáhlé, jako u Stegosaura (jsou mnohem úzčí). Je možné, že desky na zádech nemusely být pevně posazeny, desky na ocase mohly být ale o něco pevnější. Jméno "Chungkingosaurus" mu dali v roce 1983 Dong, Zhou a Zang. Jedním z charakteristických znaků Chungkingosaura je však horní část pažní kosti, která vypadá velmi primitivně. I sám Chungkingosaurus se takový zdá, protože na rozdíl od větších stegosauridů byl dlouhý jen asi čtyři metry. Spásal nízkou vegetaci a otvory pro nozdry na lebce jsou docela velké. Známe jen jediný druh, jímž je Ch.jiangheiensis...
Jeho popis najdeme třeba v "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště Chialingosaurus!

neděle 16. října 2011

Expedice za sněžným mužem

Je to už nějakou dobu, kdy byla v Asazské jeskyni v Rusku nalezena velká šlápota, na to i dva chlupy. Legenda o tom, že v Rusku žije Yetti začala nabývat pravdou. Začal se dokonce formovat expedice... Jejím cílem je dopadnout možná tohoto živoucího Gigantopitheca a ukázat veřejnosti, že opravdu žije. Expedice již odstartovala a dalším velkým nálezem v Rusku se stal chomáč šedé srsti, mohla by potvrdit, že tady Yetti přebývá. Rusko ji bohužel veliké a pravděpodobnost najít šedého živočicha za bílé Sibiře není nic lehkého. Kromě toho ale našli členové expedice různé polámané větve-je velice nepravděpodobné, že by je polámalo něco jiného, než živočich velikosti gorily. Přibily také svědectví některých lidí, možná viděli nějakého živočicha, který jim kradl dobytek. Některé ruské legendy ale o Yettim mluví. Poté, co byl nalézán a brán jako Himálajský lidoop se Yetti právě stává ruským...

Tento článek mi pomohly napsat zprávy, které byly vysílány v pátek na ČT1... Doufám, že se Vám líbil...


sobota 15. října 2011

Philantoba walteri-Trpasličí antilopa

Světoznámý přírodovědec Georges Cuvier kdysi, roku 1821 řekl, že nalézt zvíře větší než takové, je opravdu nepravděpodobné. Samozřejmě na tom není nic pravdy, pozdější nálezy ze světa zvířat by Georgise Cuviera rozhodně nenatchly. Avšak nynaí došlo k opravdu zvláštnímu nálezu. Jde o trpasličí antilopu, která byla pojmenována latinsky Philantoba walteri. Toto maličké zvířátko má asi jen 40 centimetrů a váží okolo 5 kilogramů. Takže jde o vělice nezvyklé zvíře. Lovci v oblasti ale o těchto antilopách už dávno věděli, dokonce je lovili pro maso! Je možné, že by tak zrovna nalezený druh ohrozili?

Za to, že jsem se o tomto objevu vůbec dozvěděl, mám vděk této zajímavé stránce: www.paleo-dna .blog.cz, udtud je i obrázek.

pátek 14. října 2011

Blog polárních medvědů-14.10.2011

Další díl mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 4°C
Gillam, Manitoba: 3°C
Winnipeg, Manitoba: 3°C
Arviat, Nunavut: 2°C.
Opět se do arktické Kanady vrátily ony nižší teploty. Nejde o nijak výraznou změnu ohledně města Churchill, ale zima se blíží. Mláďata polárních lišek už opustila doupata a chystají se na zimu. Také už začíná Medvědí sezóna, tedy sezóna, kdy Hudson Bay zamrzl a tak se medvědi již brzy budou moci vydat lovit mrože a tuleně na led. Mnoho jich nyní bylo uvězněných v okolí Churchillu. Co se týče Arviatu, pozorování polárních vlků se tu stává stále více vzácnějším. Ještě minulý rok v době srpen-září jich byylo spozorováno více než 30. Tento rok za stejnou dobu pouze 16. Co však Medvědí sezóna a mnoho jiných brzy přinese?

Co se asi v subarktidě stane příště? Doufejme, že příští pátek se to dozvíme... Prosím také o to, aby jste hlasovali v anketě na menu blogu.

čtvrtek 13. října 2011

Pravěké safari I.-2.

Začátek Pravěkého safari byl takřka bez problémů v ohledu hráčů, jen Alfaraptor včas nezadal odpověď, a tak jen přišel o čas, ale nic jiného. Teď Vaše cesta za pravěkými živočichy pokračuje...

Deinonych
Vydal jsi se za těmi dinosaury a zahlédl jsi je. Právě se na tebe dívá ne zrovna moc přátelská hlava, trochu připomínající Dilophosaura...
A: Zůstaneš stát a pozorně si dinosaura prohlédneš,
B: Vyběhneš za ním a zjistíš, zda-li z tebe má strach,
C: Rychle se vrátíš na pláně, slyšíš nějaké zvuky na nich.

Betaraptor
Porozhlédl jsi se po okolí a našel jsi pouze páchnoucí zub z tlamy nějakého teropoda. Kameraman zvíře popisoval jako draka, ale nic lromě zubu tu teď není...
A: Nasedneš na Jeep a vydáš se dál na cestu,
B: Vezmeš jen potřebné vybavení a podíváš se do hustého lesa za pláží,
C: Budeš sledovat moře, co když uvidíš Liopleurodona?

Oceanpraveku
Důkladně jsi s vědcem prozkoumal okolí kostry a kromě ničeho jsi našel v lebce té obří kostry malé vajíčko...
A: Opatrně si vajíčko vezmeš a podíváš se na něho,
B: Porozhlédneš se po dalších,
C: Postavíš si v okolí kostry tábor.

Mojeznamkyvatar
Poté, co jsi si postavil tábor tě znepokojuje ticho venku...
A: Vydáš se teď k řece za Spinosaurem,
B: Půjdeš pro větve na táborák,
C: Sedneš si do stanu a pokusíš se usnout.

Alfaraptor
Při tvém příchodu do pravěké Alberty se pod tebou rýsují stopy velkého teropoda...
A: Půjdeš po nich dál, risk je zisk,
B: Odejdeš pryč, jistota je jistota,
C: Opodál si postavíš tábor, je to ale nebezpečné místo.


Dinosaurss
Přišel jsi k mláděti a vypadá jako Diplodočí, vzápětí se zěmě třese...
A: Shováš se za keři a počkáš, až uvidíš, co se děje,
B: Začneš odtud utíkat,
C: Vklidu zůstaneš na místě a mládě si prohlédneš více.


Vašek
Potom, co jsi postavil tábor se nic neděje...
A: Se zvukařem se vydáš zpátky na místo, kde na tebe zírala hlava,
B: Zůstaneš v bezpečí a teple tábora,
C: Vezmeš vybavení odejdeš na průzkum okolí.


Antroz T6
Z bažiny jsi vytáhl Crassigirina, takže jsi ve velkém nebezpečí...
A: Nafoukneš tedy člun a najdeš břeh,
B: Obezřetně se po svých vydáš mezi zabijáckými obojživelníky dál,
C: Vylezeš na nejbližší strom a začneš s hledáním velkých vážek.

Siamotyran
Udělal jsi dobře, že jsi utekl, teď z dálky jsi zahlédl velkého a hladového teropoda... Zdá se na Saurophaganaxe...
A: Pomalu se vydáš zpátky a budeš ho sledovat,
B: Vydáš se k řece, ta přece láká dinosaury a může tam být i Supersaurus,
C: Ve strachu odsud rychle utečeš, kam tě mozek zavede.

Doufám, že si opět všichni vyberete Vám přiléhající odpověď a podaří se Vám dál...

středa 12. října 2011

Podivuhodná divočina Hokkaidó

Dokument je zpátky a tentokráte s prozkoumáváním japonské divočiny...

Je zima... Kdesi v lese, na sněhové pokrývce se pohybuje hnědý živočich... Je to medvěd hnědý! Bezmála mu pobývání v zimě v okol Asahikawy nevadí. Teď se znenadání probudil a ruší všechny obyvatele lesa... Hokkaidó je severní část ostrova Japonsko plná unikátní divočiny, která se nevyskytuje nikde jinde v Japonsku. Je to domov pro velkou část ryb, ptáků i savců. Tato severní část Japonska má však marzivé zimy a léta jsou velmi mírná. V červenci teplota nedosáhne ani stupnice k 25°C, v zimě je mimoto takřka neustále pod bodem mrazu. Avšak na jihu Hokkaidó, u města Hakodate lze každý rok spatřit hejna jeřábů japonských, jak putují po obloze dále. Japonští jeřábi mají červenou hlavu a jejich křídla více dole zdobí černé peří. Tito ptáci jsou na tom relativně dobře. Potulují se po jihu severního ostrova neustále a takřka nikdy z těchto míst nezmizí. To samozřejmě neplatí pro jiného jižního obyvatele Hokkaidó, je jím krab pavoučí. Tito živočichové, sotva z moře vyjdou, zase zajdou. Kdo ví, co je v jejich světě... Samozřejmě i vody kolem Hokkaidó bývají plné ryb a hojnosti. Mezi nejznámější ryby tady patří třeba platýsi obrovští, tresky nebo makrely. Některých z těchto ryb vyzdvihnou japonští rybáři denně i více než 20 tun, při mimořádných dnech ale i 300! Ještě více na sever se ve vodách objevují i lososi. V moři kolem Hokkaidó ale vládne jeden velikán-velký žralok bílý. Toto monstrum má mimořádně silné čelisti a i jednu kapičku krve dokáže najít asi 4,5 milionech litrů vody. Má tedy neobyčejný čich a snad každé oceánské zvíře je jeho kořistí-uloví si tuňáky, mečouny, delfíny, tuleně a spoustu jiných živočichů. Berme to ale tak, že tito živočichové jsou pro velkého žraloka bílého nepatrnou svačinkou. Teplota jeho žaludku po nasycení se vzroste ihned o 6°C, a dokáže zabít bez porlbémů člověka. Ačkoliv je "lidožravý", je možné, že si člověka koupajícího se ve vodě připomíná s ploutvonožcem. Aby do žaber neustále přicházela čistá voda, kterou by mohl dýchat, žralok bílý se proto neustále pohybuje. Dělá to z něj tak opravdu vyhlížejícího zabijáka. Nicméně v okolí Hokkaidó se objevují spíše žraloci modří, kteří jsou přece jen méně nebezpeční. I tito jsou ale někdy lovci, spíše se však do rybářských sítí zapletou kvůli rybám. Váží maximálně 250 kilogramů ale dorostou délky i 4 metrů. Je čas vrátit se zpátky do vnitrozemí. Po středních částech ostrova Hokkaidó se pohybují i žovičichové, jako je tento serau malý. Tento asi 80 centimetrů vysoký sudokopytník se živí převážně výhonky rostlin. Jeho život je ale prozkoumán opravdu málo a tak o něm vědci mnoho nevědí. Je také jisté proč-Japonské hory jsou často nepřístupné a je to jediný biotop, kde serau malý žije. Všichni živočichové žijící na Hokkaidó jsou však něčím opravdu výjimeční... Prozkoumali jsme podivuhodné části severního Japonského ostrova. Viděli medvědy hnědé budící se ze spánku, japonské jeřáby i pavoučí kraby... Viděli jsme lososy a tresky, což jsou druhy ryb, které okolí Hokkaidó sdílejí se žraloky. A serau malý bude snad jednoho dne více prozkoumán... Člověk má stále co objevovat a Hokkaidó bude ještě dlouho tím krásným živočišným rájem...



Líbil se Vám můj další "dokument" z cyklu "Podivuhodná divočina"? Jestli-že ano, komentujte, pišete, zda-li chcete další!

úterý 11. října 2011

Pravěké safari I.-1.

Minule jste si nakoupili vše potřebné a nyní je čas se vydat na cestu. Jen si stoupnout a sledovat, jak se kolem Vás mění klima, hory, vegetace a jak se vše kolem vyvíjí, včetně živočichů... A toto je jediné, co pro Vás znamená, že cesta začíná!!!

Deinonych
Vystoupil jsi na pokraji velmi hustého lesa a kolem tebe se mihli nějací dinosauři... Co teď uděláš?
A: Porozhlédneš se po kraji,
B: Postavíš tábor,
C: Vydáš se za těmi dinosaury, ale nevš, co se kdekoli skrývá...

Betaraptor
Vystoupil jsi na pobřeží za odlivu a kameraman ze štábu se něčeho vylekal... Co uděláš?
A: Uklidníš ho, není čas na neznámé prozkoumávání,
B: Raději se podíváš, co se stalo,
C: Postavíš tábor.

Oceanpraveku
V křovinaté oblasti, kde začínáš svou misi jsi teď hned nalezl nějaké kosti...
A: Poradíš se s vědcem a zkusíš to i v encyklopedii,
B: Odejdeš, mohou tu bít predátoři,
C: Prozkoumáš okolí kostry, co když tu jsou i raptoři?

Mojeznamkyavatar
Jakmile ses objevil v pravěku, zaujmula tě velká rostlina, u které by se mohli lehce najít dinosauři...
A: Necháš toho a půjdeš pátrat k řece za Spinosaurem,
B: Postavíš si u rostliny tábor,
C: Podnikneš průzkum.

Alfaraptor
Při tvém příchodu do pravěké Alberty se pod tebou rýsují stopy velkého teropoda...
A: Půjdeš po nich dál, risk je zisk,
B: Odejdeš pryč, jistota je jistota,
C: Opodál si postavíš tábor, je to ale nebezpečné místo.

Dinosaurss
Při příjezdu do pravěku se nic nedělo, ale po chvíli, když se rozhlížíš, uvidíš za keřem nějaké mládě...
A: Vydáš se k němu a prohlédneš si ho,
B: Raději se nepřřiblížíš, taková mláďata lákají predátory,
C: Prozkoumáš to v okolí padlého stromu.

Vašek
Po tvé, příjezdu do pravěké Patagonie tě zvukař upozornil na zírající hlavu vzadu na kopcích...
A: Vydáš se opatrně k objektu,
B: Zůstaneš tu, riziko je nebezpečné,
C: Odjedeš někam jinak a pak si postavíš tábor.

Antroz T6
Hned, jakmile ses objevil v Karbonské bažině, se pod tebou začalo cosi pohybovat...
A: Nafoukneš člun a vydáš se dál po něm,
B: Bez ohledu na nebezpečí se mezi živočichy vydáš dál,
C: Pokusíš si nějakého chytit a zjistit, oč jde.

Siamotyran
Nalézt Supersaura určitě nebude nic těžkého... Teď po příjezdu Ti ale problémy dělá právě dojezená a oslintaná mrtvola přesněji neidentifikovatelného ornitopoda...
A: Opustíš toto místo, pěkně rychle,
B: Pokusíš se ještě přiblížit,
C: Rozvážně se vydáš na kopec před tebou, je tam klid ideální pro tábor.

Snad se Vám první část Pravěkého safari líbila a doufám, že si vyberete dobrou možnost... A ještě připomínám, že soutěž je vyrobena díky Betaraptorovi a Alfaraptorovi...

pondělí 10. října 2011

Nový obří krokodýl z Kolumbie

V Kolumbijském uhelném dole byly zase v nedávné době vyzdviženy pozůstatky krokodýla Acherontisucha gujiraensis. Měl asi 6 metrů (možná to není zas tak "obří", ovšem jde o něco většího, než krokodýlové, které nalezneme v našem světě) a je možné, že žil v řekách podobajících se Amazonce. Acherontisuchus ale není jakožto druh nic nového, už v roce 1994 našli vědci jeho pozůstatky, v jednadvacátém století se jejich počet zvětšil. Analýzy ale potvrdily, že možná tenhle druh krokodýla obýval i pobřeží anebo žil v moři...

O nálezu jsem se dozvěděl díky této zajímavé stránce: www.paleo-dna.blog.cz, z této adresy je i obrázek. Informuji Vás ale i o tom, že jsem právě na antibiotikách, týden doma, takže nečekejte, že každý den tu budu...

neděle 9. října 2011

Zmije gabunská-Had s pěticentimetrovými jedovými zuby

Naposledy v srpnu tu byl popisek kobry královské, po dlouhé době je tu slíbená zmije gabunská!

Latinské jméno: Bitis gabonica
Rozšíření: západní, střední a jižní Afrika
Velikost: 2 metry.
Zmije gabunská je povětšinou pralesní had a jde o nejtlustějšího zástupce všech zmijí. Její oči směřují nahoru, takže se může schovat v listí a pozorovat svoji kořist zezhora. V mihotavém přítmí listí je její geometrický vzor takřka neviditelný. Tahle zmije je ale také vyzbrojena zuby až 5 centimetrů dlouhými a tak ostrými, že probodnou botu. I zmije gabunská rodí plně vyvinutá mláďata.

Příště americká korálovka pruhovaná!

pátek 7. října 2011

Blog polárních medvědů-7.10.2011

První říjnový díl mé série o arktické Kanadě...

Churchill, Manitoba: 6°C
Gillam, Manitoba: 20°C!
Winnipeg, Manitoba: 26°C!
Arviat, Nunavut: 3°C.
V subarktidě člověk nikdy neví... Sotva se objeví mínusové teploty, další týden přinese zase ty letní... Hudson Bay je takřka zamrzlý a začíná se plnit mroži, oblíbenou potravou pro lední medvědy. V Churchillu se objevuje první živočišný důkaz opravdového příchodu zimy-jsou to sobi. Své "přistýlky" na konečtinch zatím nepotřebují, protože nikde není žádný sníh, ale až napadne, tlapy ledních medvědů i těchto sobů se stanou oporou. Ať už nespadnou do mrazivé vody pod ledem, nebo se nepropadnou do sněhu. Ve Winnipegu se však nic nového nestalo, ovšem teploty s sebou přinesly vracející se léto. Na některých stanicích dokonce vědci varují před silnými bouřkami...

Uvidíme, co nám subarktida příště přinese, je ale možné, že se teploty udrží na maximu... Doufejme, že příští pátek se to dozvíme...

čtvrtek 6. října 2011

Pravěké safari-Obchod

Ještě do včerejška jste měli čas se do této hry přihlásit a nicméně přihlášení sklidilo bezvadný úspěch. I když jsem chtěl, aby byl počet zájemců omezený na 7, nakonec jsem všech 9 povolil. Všichni jste si vybrali opravdu zajímavé mise, ale jak by to už šlo v reálném životě, nejdříve se musíte "vyzbrojit". V tomto obchodu se objeví věci, z nichž některé mohou být pro výpravu nezbytné...

Batoh s výstrojí (nůž, sirky, spací pytel, ručník, klobouk a flaxa z jízdního kola)-1000 liber,
Terénní bolek (větrovka, kraťasy, terénní boty)-30 liber,
Lékárnička (obvaz, dezinfekce, teploměr, léky)-70 liber,
Výbava zoologa (klobouk, vesta, dalekohled, triko, kraťasy, terénní boty)-70 liber,
Encyklopedie-4 libry,
GPS-0,5 libry,
Vysílačka-1 libra,
Jeep (není možno koupit, pokud jako výpravu máte zadané lesy, křoviny, bažiny...)-20 000 liber,
Člun (je možno koupit pouze, pokud máte zadanou nějakou pláž, bažinu...)-200 liber,
Rogalo (pro všechny biotopy, jeho součástí je i rádiový vysílač)-200 liber,
Samostatný tábor (platí pro ty, kteří se vydali sami nebo s nějakým přítelem, jeho součástí jsou čtyři stany)-20 liber,
Tábor pro štáb (pouze pro ty, kteří se vydali se štábem, jeho součástí je devět stanů)-150 liber.

Prosím ale o to, aby sem nepsal nikdo, kdo se nezaregistroval. Ještě tu mám jednu důležitou informaci: Jeep není možno koupit, pokud máte zadány bažiny, lesy nebo křoviny, výjimkou je však Deinonych, který jako biotop zadal kombinaci lesů, plání a malých jezírek. Takže si jej může koupit...

Pokračování hry by mělo být snad příští týden, jde jen o to, aby jste všichni napsali, co kupujete...

středa 5. října 2011

Coelurus

Coelurus ("dutý ocas") je malý coelusaur z Wyomingu ve Spojených státech amerických, už v roce 1879 pojmenovaný Othnielem Marshem. Dlouho se o něm myslelo, že jde o další druh Ornitholesta, ale v roce 1986 Jacques Gauthier zjistil, že jeho přední končetiny jsou mnohem více podobné těm maniraptořím. Šlo o 2 metry dlouhého, hbitého masožravce, ale je možné, že se přiživoval i na zbytcích, které našel. Za své jméno vděčí Coelurus velké prohlubni na ocase. Měl také dolů zahnutou čelist, ostrí zahnuté zoubky a dlouhé, ale přece jenom málo silné přední končetiny. Na nich měl ale taky velmi ohebné prsty. Teropody si většinou představujeme, jako opravdu velká a děsivá zvířata, ale tenhle Coelurus je jen dokladem toho, že tomu jen tak nebylo. Známe jen jeden druh, a to Coelurus fragillis, který má tedy podbné jméno jako Allosaurus fragillis...
Jeho popis najdeme např. v knize "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona, nebo v "Dinosauři kapesní encyklopedie".

Příště Chungkingosaurus!

úterý 4. října 2011

Masiakasaurus

Masiakasaurus ("zlý ještěr") je Madagaskarský, zhruba tak 180 centimetrů dlouhý Neoceratosaurian, jeden z nejstarších Abelisauridů. Byl nalezen pouze na Madagaskaru a je zřejmé, že šlo o rybožravce. To potvrzuje jeho tlama: Jeho zuby směřují neuvěřitelně dopředu a podobají se zubům některých ptakoještěrů. Jeho krk byl také uzpůsobený k lovu ryb. Jméno mu dal Sampson, Carrano a Foster v roce 2001. Zatím je ale Masiakasaurus známý jen jako rozpadlá kostra, kterou zahrnují úlomky čelistí, zadní konečtiny a pár obratlů. Jediný druh Masikasaura, M.knoplfleri je pojmenován po Marku Knopflerovi, protože jeho hře na kytaru tým naslouchal, když večer odcházel s fosiliemi do tábora...
Jeho popis najdeme třeba v knize "Dinosauři průvodce 270 rody" od Douglase Dixona.

Příště Coelurus!

pondělí 3. října 2011

Nigel Marven a dobrodružství s nosorožci

Posledních pět druhů nosorožců skutečně zblízka...





Nigel Marven a dobrodružství s nosorožci (anglicky Nigel Marven's Rhino Adventure, česky je mnohem lépe známý pod akčnějším jménem Nigel Marven kontra nosorožec) je britský dokument vytvořený Nigelovou firmou Image Impact v roce 2005 pro televize Five a PBS. Nigel v dokumentu objíždí 50 000 mil po celém světě, aby spatřil všech pět posledních druhů nosorožců. Dokument je jakousi zvláštní směsicí dobrodružné výpravy a ochrany přírody. Nigel se ale k nosoržcům přibližuje neohroženě blízko (na nosorožce černé si dokonce sahá a je jim opravdu tváří v tvář nebo na jeepu ujíždí před rozzuřeným samcem nosorožce indického). Též je v něm třeba uvedeno, jak se afričtí nosoržci zachraňují (převážejí se do rezervací pomocí vrtulníků). A taky bych hodně doporučil scény, kdy tým s Nigelem nosoržce vypouštějí, musejí tak zůstat na střeše "krabice" a ani se nehnout. A navíc se Nigel setkává s různými jinými tvory, zvláště s nebezpečným hadem a ze závanu minulosti dokonce vyráží nosorožec srstnatý, jehož souboj později ve Velké Británii Nigel sleduje. Osobně bych dokument velmi doporučil, protože je opravdu plný zajímavých momentů. Na DVD vyšel teprve v září pod druhým titulem Nigel Marven a jeho příroda...

neděle 2. října 2011

Pravěké safari-Nová soutěž!

Startuji právě novou hru, vytvořenou díky Alfaraptorovi a Betaraptorovi. Půjde o soutěž také, kde si vybíráte mezi možnostmi, co uděláte. Budete mít tedy šanci vydat se na pravěké safari (k této soutěži mě inspirovali Gigantičtí ještěři a Monstra pravěkých oceánů). Nejraději bych byl, kdyby byl počet zájemců omezen na 7. Šanci přihlásit se Vám dám do středy. Doufám, že se Vám tato soutěž bude líbit, a vy se přihlásíte. Vyplňte však prosím nejdříve tyto údaje:

Hlavní informace (je nutné vyplnit):
Souřadnice (místo, čas)
Cíl (můžete si vybrat cíl, tak jako v Obřím drápu, nebo vytvořit výlet, tedy jako v Zemi obrů)
Vydáte se na pravěké safari sami, nebo s nějakým týmem? (Má výhody i nemá, když se ale vydáte sami, počítejte i s filmovým štábem).

Doufám, že se Vám soutěž bude líbit a vy se přihlásíte... Už se těším, až uvidím Vaše přihlášky. Příště se podíváte do obchodu.

sobota 1. října 2011

Podivuhodná divočina Skandinávie

Startuji nový "dokument" s názvem "Podivuhodná divočina". Budu se snažit, aby jste si mohli pomyslet, že jde o něco, jako přepsanou verzi opravdového televizního dokumentu. Další dokumenty s touto tématikou bych vytvořil později podle toho, jak oblíbený byl tento...

Jaro na Skandinávském poloostrově. Skupinka sobů se pohybuje krajinou... Musejí neustále hldat potravu a v extrémech eixstuje možnost, že zahynou. Proto je najít potravu to důležité. Pohybuje se nad nimi orel bělochvostý. Přežít na Skandinávském poloostrově není někdy zrovna lechké. Je to domov sobů, orlů, rosomáků, medvědů, tresek, kosatek, lososů, papuchalků, losů, teřtevů a pstruhů... Nicméně na samém severu Skandinávie jde o život největším mořským savčím predátorům-kosatkám. Jsou hubeny a se svou délkou kolem deseti metrů jde o nebezpečná monstra s ostrými čelistmi a uměním zabít bez problémů člověka. Proto se většina rybářů kosatek zbavuje jednoduše tím, že je zabije. Použijí harpuny, pušky i všechno ostatní na to, aby je zničili. To se děje například u města Hammerfest. Tady rybářské lodi každý rok vyloví tuny a tuny zapáchajících tresek. V mimořádných dnech jde třeba i 150 tun rybího masa! Ne vše je ale prodáno. V okolí Skandinávie se kvůli lovu tresek začaly kosatky vyskytovat méně... Proč? Kosatky se samy se svým chápáním vydávají tam, kde už vědí, že lidští nepřátelé neexistují. Nově narozená mláďata se narodí v úplně novém regionu, kde zůstanou navždy... Proto se populace kosatek žijících u Hammerfestu pomalu snižuje...

Kosatky se ale i přesto dají zachránit... Je léto a u řeky Torne loví lososy medvědi hnědí. I ti jsou často člověkem ohroženi. Tady, kde ale civilizace neexistuje, tedy tady, v divočině, se jim dařit může. Mezi jehličnatými lesy mají domov malí medvídci. Matka se k nim nevrátila... Jaký je důvod? Kdo ví, je možné, že byla i zabita. O pár hodin později se mláďata sama vydávají na průzkum a později nacházejí tělo své matky. Ve slunečním svitu se jí něco leskne v pravé přední končetině. Je to kulka... Medvědi mohou být zastřeleni i přesto, že se k lidem nepřiblíží. Medvěd hnědý, asi nejznámější zástupce medvěda na světě se proto stále více blíží k možnosti, že sám bude menším druhem. Že jedinců na celém světě bude skokem méně. Medvědi hnědí mají ve Skandinávii jako domov zvláště Finsko, kde se vyskytují v okolí řek a po hustých lesích, ale tady přece člověk nežije... Odpověď, proč se tady zabíjení medvědů tak rozšiřuje je toto... Peníze... Ty pro někoho nádherné zelené papírky a krásně se lesknoucí kovy... Ale to právě může za zabíjení nejen medvědů, ale i všech ostatních živočichů na světě! Pokud by se něco na světě mělo zrušit, šlo by o jednu hlavní věc, svět ve kterém by peníze a tím ohrožení živočichů nebylo... Jelikož lovci kožešin na medvědí kůži dostanou rychlý a dostatečný výdělek, posledlí pokračují v lovu na tyto přitom vůbec ne hlavní masožravce...

I ty lze ale zachránit, jen pro to člověk něco musí udělat... U Norského města Bodo se ráno ozývají typické zvuky... Je to zvuk mávání křídel papuchalků... Tito ptáci jsou rozšířeni po severuz Velké Británie, Islandu, některých vyšších ostrovech Arktidy i Antarktidy a občas se dají vidět dokonce i v Patagonii. Papuchalkové loví ryby, zvláště sledě. Rybáři jich tu vytáhnou denně opravdu tuny. Na nich jsou nicméně papuchalkové závislí. Jeden papuchalko náhle vzlétl ze svého letního úkrytu. Je čas, aby se vydal na cestu. Přeletí moře aby se dostal na Lofotské ostrovy. Tady má ale šanci setkat se s nebezpečným predátorem-orlem bělochvostým. Pokud tento dravec bude mít dostatek sil, zabije papuchalka ihned. Cesta těchto tvorů tak závisí na chytrosti a možnosti vyhnout se predátorům. Teď se dostali tam, kam chtěli, ale příště jejich cesta úspěšná být nemusí... Papuchalka může ohrozit i člověk. Tady, kde je mráz, by měli přežít a s trochou štěstí se živí vrátit zase do Boda. Existuje však možnost, že cesta zpátky úspěšná nebude...

A co konec? Jeden muž se kdysi vydal na cestu Norskem. Strávil úžasné chvíle s medvědy, soby i kosatkami. Podařilo se mu nafotit více než 70 fotek za jeho roční cestu. On věděl, že přírodě tím neškodí... Skandinávie musí být stále domovem tak úžasných živočichů... Doufejme, že to tak bude...

Líbil se Vám můj "dokument"? Jestli-že ano, komentujte prosím. Také napište, jestli by jste chtěli pokračování...

Nejčtenější