Cutleria byl permský plaz, který se o své jméno dělí ještě s rodem hnědých řas. Každý paleontolog si však při zaznamenání jejího jména vybaví tohoto živočicha... Cutleria žila před 295 až 290 či 289 miliony lety, tedy na samém začátku poslední geologické periody prvohor, Permu. Byl to plaz z řádu pelykosaurů, stejně jako v té době žijící Edaphosaurus, Ctenorhachis nebo Dimetrodon. Cutleria byla blízkým příbuzným Dimetrodona, nepyšnila se ale jeho hrozitánskou zádovou plachtou. Přesto však nejspíše stejně jako Dimetrodon byla studenokrevná. Končetiny byly vytočeny směrem od těla, tak jako u dnešních plazů. Byla vybavena silnými drápy. Hlavu měla protáhlou, s typickým Dimetrodoním zjevem. Oči naháněly hrůzu. Se zavřenou tlamou vypadala, jako by se zlověstně usmívala, ostatně též jako Dimetrodon. Na krátké vzdálenosti dokázala utíkat značně rychle... Přes své příbuzenství s Dimetrodonem byla ještě blíže příbuzná Haptodovi a Ophiacodonovi, kterým se více podobala... Cutleria byla masožravá. Její zuby byly uzpůsobeny k pozření jakéhokoliv typu kořisti. Nebyla příliš velká, měřila jen kolem jednoho metru na délku, její kořist byla tedy ještě menší... Cutleria byla pojmenována podle formace Cutler v Coloradu, kde byla nalezena roku 1965. Tehdy ji dvojice paleontologů Lewis a Vaughn pojmenovali. Z hlediska nalezených fosilií však o Cutlerii nemůžeme říci nic víc. Pozůstatků se našlo tak málo, že nelze učinit žádné další závěry o životě tohoto pelykosaura. Bylo to až v 90. letech, kdy se alespoň zjistilo, díky práci paleontologa obratlovců Michela Laurina, známého svou prací v Mezinárodní společnosti fylogenetické nomenklatury, že patřila do čeledi Sphenacodontidae (která zahrnuje už zmíněného Dimetrodona)...
Popis tohoto obdivuhodného, ale velmi málo prozkoumaného živočicha naleznete na anglické Wikipedii nebo na webu Reptile Evolution.
Příště Gephyrostegus!
1 komentář:
Krásný popis, zajímavý plaz..
Okomentovat