Jurassic Sharks: Senzacechtivý "dokument" plný AI slopu

V předposlední červencový den jsem vás v rámci zatím posledního příspěvku do rubriky Dokumentární novinky informoval o třech nejnovějších vzdělávacích televizních pořadech s paleontologickou tématikou. Dva z nich, Evolution s Chrisem Packhamem, výtečným nástupcem Davida Attenborougha, a Eons: Life and Death on Pangea, natočeného studovanými paleontology a geology z YouTube kanálu PBS Eons, se řadí k těm nejlepším paleomédiím nejméně za celý poslední rok. Ovšem ten třetí paleodokument, o kterém jsem vás informoval, a to sice Jurassic Sharks, který měl premiéru na komerčním americkém kanálu Discovery Channel v rámci letošního Shark Week, se k dobrým paleomédiím rozhodně neřadí. A je třeba hovořit o tom, proč. K napsání tohoto příspěvku mne inspirovala série 34 tweetů uživatele Palaeoncryptozoologist Briton, který v ní právě 30. července poukázal na neskutečné množství chyb a AI slopu vzniklého z ukradených děl paleoartistů, jimiž je tento rádoby "dokument" přecpán. 

Jurassic Sharks je takovým předběžným pohledem na to, s čím se zřejmě v příštích letech budou seriózní zájemci o prehistorii a evoluci života setkávat čím dál častěji. Generativní umělá inteligence, produkující neskutečné ohavnosti za cenu obrovských uhlíkových emisí (do roku 2035 má být spojena s emisemi 18,21 milionů až 245,94 milionů tun uhlíku!), se totiž rychle dostává do komerční filmové a televizní tvorby, a jak globální paleokomunitu přesvědčila nedávná nepříjemnost z DinoConu ve Velké Británii - kde Tim Haines, producent Putování s dinosaury a nové Surviving Earth, odhalil svou tech bro tvář a zabil se tak v očích nemála fanoušků jeho děl - i někteří výrobci dokumentárních a vzdělávacích pořadů s paleontologickou tématikou chtějí tuto technologii využívat pro rekonstrukce pravěké zvířeny. Přitom globální paleokomunita, tedy hlavní publikum těchto pořadů, je vůči generativní AI obrovsky nepřátelská, a to naprosto oprávněně. Tato mrchožravá technologie krade bez souhlasu, bez zaplacení a bez uvádění zdrojů výtvarná díla paleoumělců, mísí je s dalším nakradeným materiálem a produkuje (nejen) anatomicky nepřesný a přímo antiestetický odpad. Ohrožuje zaměstnání lidí, kteří se rozhodli dát vše - svou píli, svůj čas, celou svou kariéru - do vědecké kresby, do paleoartu a wildlife artu, do zprostředkovávání krás přírodního světa ostatním lidem. Ohrožuje také zaměstnání CGI animátorů. Generativní AI absolutně není totéž, co CGI animace. Počítačová rekonstrukce pravěkého tvora je něčím, do čeho jde velké množství práce. Vždyť si vzpomeňme na to, jak na to šli tvůrci Putování s dinosaury či Prehistorického parku; nejprve byl při konzultaci s předními paleontology zabývajícími se určitou skupinou fosilních živočichů vyroben co nejpřesnější model (soška, chcete-li), ten byl pak oskenován a vložen do počítače, kde jej animátoři - opět při konzultaci s odborníky - rozpohybovali a zasadili do reálného prostředí. Má-li někdo pocit, že AI slop může nahradit takovou poctivou práci, pak toho asi za život moc nepochytil - a je mi ho upřímně líto.

Od Discovery Channel se nedá v posledních patnácti letech očekávat cokoliv převratného, ba naopak. Shark Week, který býval před pětadvaceti lety kolekcí dobře natočených dokumentů o žralocích, je dnes bezduchou značkou - léto co léto se opakujícím komerčním, senzacechtivým, rádoby akčním týdnem plným nekvalitních pořadů, které sotva napomáhají oddémonizovat Čelistmi nespravedlivě vilifikované paryby. Ovšem s filmem Jurassic Sharks šel Shark Week opravdu na dno. Palaeoncryptozoologist Briton ho v prvním ze svých čtyřiatřiceti tweetů označil takto: "Pohled do budoucnosti, v níž umělá inteligence, zjednodušené vyprávění a zapojení mluvících hlav pro 'důvěryhodnost' způsobí, že vědecká popularizace naprosto ztratí důvěryhodnost." K nedávnému žvatlání Tima Hainese na DinoConu uvedl toto: "Říká se, že na DinoConu nám uctívač generativní AI vyslal zprávu. Že umělá inteligence je 'mnohem lepší z hlediska vědecké přesnosti a jednodušší než CGI', protože 'k ní můžete neustále přidávat podněty'. Jurassic Sharks, kteří v jeho pohledu na svět představují paleo 'dokument' nové generace, dokazují, že se mýlí." 

Paleo AI slop z "dokumentu" Jurassic Sharks. Umělou inteligencí vygenerovaný Edestus, který měl nejspíše děsit, ale ve skutečnosti působí neskutečně nerealisticky. Zdroj: Palaeoncryptozoologist Briton

Generativní umělá inteligence nerozumí anatomii zvířat, jež vyhynula před miliony let. Jak by také mohla? Skuteční vědci, kteří se fosiliemi těchto živočichů zabývají, a paleoumělci, jež s nimi spolupracují, jsou jedinými, kdo ji má dobře prostudovanou. Film Jurassic Sharks dokazuje, že rekonstrukce prehistorické zvířeny prostě nikdy nesmí být generativní umělé inteligenci přenechána. Jedním z pravěkých žraloků, jež v "dokumentu" vystupují, je Stethacanthus, paryba z vyhynulého řádu Symmoriiformes, která se po naší planetě proháněla od pozdního devonu do pozdního karbonu. Jeho pozoruhodná, kartáči na vlasy podobná hřbetní ploutev byla umělou inteligencí zcela změněna na jakousi sekyrkovitou čepel. Xenacanthus, sladkovodní žralok z karbonu a permu, je ve filmu zobrazen tu s hřbetním trnem, tam bez něj. Umělá inteligence se asi nedokázala rozhodnout, jestli jím byl nebo nebyl vybaven - jenže mezi fosilními pozůstatky této paryby se prostě nachází. Další hrůzou jsou čelisti žraloka pozdně karbonského rodu Edestus, kterým můžete vyjádřit svůj obdiv na již výše uvedeném na screenshotu té příšernosti. V některých záběrech, kdy Edestus zavírá čelisti, mu z nich stále trčí zuby; v jiných záběrech má tlamu také zavřenou, a žádné zuby mu z ní nelezou. Tady se umělá inteligence vážně nedokázala rozhodnout, jestli tedy Edestus plaval se zuby venku neustále nebo zda se mu úplně ztratily v tlamě. Ale to není vše. Jak to kdysi řekl J. Jonah Jameson, "here's the real blockbuster!" Rekonstrukce žraloka rodu Edestus byla umělou inteligencí a tvůrci Jurassic Sharks ukradena od Aarona Johna Gregoryho. Je to plagiát. Učebnicový příklad neetického využití generativní AI.

Rekonstrukce žraloka rodu Edestus od paleoumělce Aarona Johna Gregoryho. Generativní AI ji pro hlavní propagační obrázek k Jurassic Sharks ukradla a obarvila. Zdroj: Cotton Crustacean

Generativní AI si dále ukradla také designy jistého dinosaura s názvem Tyrannosaurus rex a jistého mořského plaza nazvaného Mosasaurus z franšízy Jurský park. Tato "doplňková zvěř" nemá ve filmu příliš velkou roli, ale pro milovníky paleomédií a vážné zájemce je nechutnost těch pokřivených jurskoparkovských modelů nepochybně odsouzeníhodná. Jasný příklad toho, jak generativní AI vede ke smrti kreativity. Nemluvě o tom, že jurskoparkovské designy vážně neodpovídají současným vědeckým poznatkům, a v "naučném" televizním pořadu nemají ale vůbec co dělat! Dále se ve filmu objevuje jakýsi blíže neidentifikovaný "texaský superžralok", který byl umělou inteligencí zobrazen jako nepřirozená smíchanina žraloka bílého s jurským hybodem. Vliv nakradených obrázků žraloků bílých se však projevuje u řady paryb, které AI pro "dokument" vygenerovala. A u pravěké zvířeny to rozhodně nekončí. Pro rádoby dramatickou scénu, kdy z písčité pláže před fiktivním útokem pravěkého žraloka utíkají lidé, vygenerovala AI... no, to byste neuhodli... lidi! Z triček jim při útěku trčí zvláštní klackovité struktury, které - pokud alespoň bazálně rozumím anatomii druhu Homo sapiens, kdyžtak mě opravte - se u nás nevyvinuly, místo očí mají jakési zvláštní kyklopovské "pásky", hlavy jim rostou z ramen, při útěku jim mizí končetiny atp. Tak tohle je ta budoucnost Hollywoodu, kterou podporuje milovník absolutního kina Martin Scorsese? Dojemné, jaké krásy ta nová technologie produkuje. Da Vinci by záviděl.

Z předchozích nepříliš kvalitních paleodokumentů, jejichž tvůrci nebyli o ničem moc informováni - Animal Armageddon, Monsters Resurrected, Clash of the Dinosaurs atakdále - se náhle stávají mistrovská díla... ne, dobře, to opravdu přeháním, a omlouvám se za to. Jenže ani ony neklesly tak hluboko, jako tento bezduchý AI slop; jako tahle příšernost, která si v podobném duchu hraje na "naučný", "vzdělávací" a "dokumentární" pořad, ale má ještě milionkrát nižší produkční hodnotu. Pokud je tohle budoucnost paleomédií, jakou si přeje třeba Tim Haines, pak díky, nechci. Jakou hodnotu má film jako Jurassic Sharks pro popularizaci paleontologie? Nulovou. Je to odpad. 

Generativní AI je ve všech ohledech škodlivá. Jurassic Sharks je toho důkazem. Je to "dokument" na nic. Budou-li v budoucnu vznikat podobné pořady, pak to pro nás znamená jedno - víme, kteří tvůrci a které značky si nezaslouží naše peníze a naši podporu. Takhle nepoctivě se zkrátka dokumentární pořady netočí.