neděle 23. srpna 2026

Doteky přírody | Kniha týdne

Přináším 36. část projektu Kniha týdne, v rámci něhož vás každou neděli seznamuji s publikací, kterou jsem četl v uplynulých dnech, a kterou podle mého úsudku stojí za to si přečíst! Tentokrát se jedná o knihu jednoho z nejznámějších českých filmařů přírody, nepřekvapivě tedy věnovanou fauně a flóře střední Evropy. Od českých popularizátorů přírody či nauk o ní jsem již do projektu Kniha týdne zahrnul publikace Vždyť jsou to jen zvířata od Zdeňka Veselovského, Zvířata celého světa: Hadi od Jiřího Felixe, Jak vznikl člověk: Sága rodu Homo od Vratislava Mazáka, Zvířata celého světa: Poloopice a opice od Luďka Dobroruky a Výlet do třetihor od Zdeňka Veselovského. Žádná z nich se ovšem české přírodě nevěnovala, toto je tedy pro projekt Kniha týdne opravdu novinka.

Doteky přírody je kniha českého režiséra, scénáristy, publicisty a televizního redaktora Václava Chaloupka, známého především coby autora večerníčků o zvířatech (Tuláček z roku 1997, Méďové z roku 2001, Vydrýsek z roku 2002 a další), vydaná Edicí ČT, nakladatelstvím České televize, v roce 2017. Jedná se o velkého naučného průvodce českou přírodou, od bledulí po světlíky, od čolků horských a obecných po užovky stromové, od kosů černých po skřivany polní a od hořců jarních po kaliny vonné, jejichž popisy (a popisy mnoha dalších rostlinných a zvířecích druhů) jsou doplněny o autorovy mnohé zkušenosti nabyté během desítek let práce s českou přírodou nejen při natáčení televizních pořadů. Na 368 stranách seznamuje autor čtenářstvo s širokou paletou fauny a flóry, za kterou nemusíte jezdit zrovna daleko, a o kterých je dobré alespoň něco málo vědět. Kniha je plná fotografií, které pocházejí z archivů nejen Václava Chaloupka, ale také Taťány Typltové, ukrajinsko-české fotografky přírody, profesionální portrétové fotografky a bývalé zaměstnankyně plzeňské zoo. Jejich mistrovské fotografie jsou nedílnou součástí velkého naučného potenciálu této publikace, a zaručují, že se čtenářstvo skutečně naučí poznávat jednotlivé popisované druhy; výhodou jsou pak tyto kvalitní fotografie zvláště pro ty, kteří mají zájem učit se prostřednictvím této knihy o českých rostlinách. Doteky přírody jsou opravdu krásnou knihou, a mohu ji doporučit každému, od milovníků přírody po laické zájemce, od dětí po seniory, od studentů po mnohaleté profesionály jakéhokoli oboru. Garantuji vám, že vás o téměř každém vyobrazeném druhu naučí něco, co jste netušili. Jedná se o jednu ze 21 knih Václava Chaloupka; dalšími jsou například Africká abeceda (2019), Chvilky v přírodě (2025), Méďové a jejich kamarádi z lesa (2002) či Tuláček liška (1998). Fotografie Taťány Typltové doplňují také již zmíněnou knihu Africká abeceda.

Přední obálka knihy Doteky přírody, vydané nakladatelstvím České televize (Edice ČT) v roce 2017. Zdroj: Knihy - Heureka

Pokud, stejně jako já, žijete v České republice, pak máte jistě ke středoevropské přírodě nějaký vztah. V Evropě se nacházejí země, ve kterých je zelených lesů a květnatých luk podstatně méně, než u nás. Island byl kdysi z 25 až 40 % pokryt lesy, dnes se však dřeviny vyskytují jen na 1,5 % jeho plochy. Spojené království je jen z 13 až 13,5 % pokryto lesy, v průběhu století přišlo o naprostou většinu přirozeně se vyskytujících květnatých luk a ztratilo veškeré velké savčí predátory, medvědy počínaje a vlky konče. Česká republika je na tom oproti těmto zemím lépe; lesy, byť z naprosté většiny hospodářské, pokrývají 33,7 % plochy této země. I naše hlavní město Praha zrovna netrpí nedostatkem zelených prostorů; ostatně se v ní můžeme setkat s celou plejádou živočichů, jež si většina lidí asociuje spíše s venkovem. Česká příroda je pestrá, a každému má co nabídnout. Od teplé Pálavy po hustě zalesněnou Šumavu, nabízí obrovské množství míst k průzkumu a k budování osobního vztahu s přírodním světem, ať už vás zajímají rostliny, ptáci, plazi, obojživelníci, savci, ryby, houby či krásy neživé přírody. Každý z nás by tento vztah s přírodním světem, kterého je náš druh ostatně jen pouhou součástí, aniž by stál nad nebo pod jakoukoli jeho další složkou, měl mít vybudován. K čemu člověk nemá vztah, co nemá rád, to nechce chránit. V naší zemi to vidíme u jistých mocných lidí a u těch, kteří je reprezentují v parlamentu; jak jsou znecitlivělí, jak pro ně přírodní svět vůbec nic neznamená. Ano, dívám se i na současné Ministerstvo životního prostředí ovládnuté neuvěřitelnými paky, kterým nikdy o zdraví české přírody nešlo a ani nepůjde. Fajn věc, kterou jsem si uvědomil už v dětství, ale je, že každý může být amatérským přírodopiscem; každý si může z prozkoumávání přírodního světa, na zahradě i v lese, u rybníka i v horách, učinit životní styl. A myslím si, že publikace, kterou jsem se vám rozhodl představit v této části Knihy týdne, v tom může každému pomoci. Základem je totiž vědět, znát. Zároveň jde také o knihu, která vás může inspirovat v navštívení určitých míst a vyhledání určitých zástupců české flóry a fauny - a tím tedy váš vztah k české přírodě posílit.

Doteky přírody se mi dostaly do rukou před nepříliš dlouhou dobou, a okamžitě mě zaujaly. Je to výtečně zpracovaná kniha plná barevných fotografií nedozírné kvality, z nichž některé si opravdu zaslouží být zarámovány a vystavovány, nejlépe v nějakých dobrých muzejních expozicích nebo zkrátka v jakýchkoli dobrých vzdělávacích prostorech (prostou učebnu přírodopisu na základní škole by jistě ozvláštnily tak moc, že by se polovina žactva rozhodla vydat v životě přírodovědným směrem). Představuje fantastický prostředek k učení se o české přírodě. Když jsem si ji v uplynulém týdnu pročítal, nutila mě přemýšlet o tom, jak by obyvatelé této malé země benefitovali z nějaké české obdoby Springwatch; jak by veškerý obsah této knihy mohl posloužit jako krásný odrazový můstek pro zprostředkování české přírody širokému publiku na televizních obrazovkách. Autor knihy, Václav Chaloupek, samozřejmě mnohé pro budování vztahu českého televizního publika k přírodě již učinil, zvláště prostřednictvím výše jmenovaných večerníčků; kromě nich natočil také dokumentární pořady Kdo chce s vlky žíti (2003), Kouzlo Afriky (2005) a Minuta z přírody (2006), přičemž na poslední jmenovaný jsem se díval na ČT jako malý. Velkou silou Doteků přírody je právě jeho vypravování o různých zážitcích, které s českými rostlinami, houbami a živočichy měl. V tom je kniha inspirativní; zájemci mohou mít při čtení textu opravdu pocit, že takové zážitky mohou sami nasbírat. Zkrátka nemohu tuto knihu vynachválit. A vzhledem k tomu, že ji vydala Edice ČT, budu se opičit po Chrisu Packhamovi, a sdělím vám, že právě pro takové věci, jako je tato kniha, se platí koncesionářské poplatky. Samozřejmě naše veřejnoprávní média jsou pod sprostým útokem, mají být zestátněna (pokud mi zase někdo "chytrý" bude chtít namlouvat, že veřejnoprávní rovná se státní, a že se s ČT prý nic moc neděje, pak ať se stydí, že žije pod kamenem), takže publikace této kvality asi do budoucna nemůžeme moc očekávat - a to je všechno vina těch nezodpovědných a hloupých, kvůli kterým je nyní v této zemi taková vláda, jaká v ní je.

Kniha není přímo rozdělena na jednotlivé části, byť v podstatě prezentuje průsek celým rokem, od začátku jara (a prvních kvetoucích rostlin, jejichž květy tehdy můžeme vidět) po konec zimy následujícího roku. Každému druhu rostliny, živočicha nebo případně houby je věnována dvoustrana; jednu stranu většinou tvoří velká fotografie popisovaného druhu, doplněná o nejzákladnější informace o něm, a druhá strana je pak zčásti tvořena autorovým vyprávěním o tomto druhu. Pro příklad; na straně 142 se nacházejí základní informace o zrzohlávce rudozobé (Netta rufina) - zařazení do čeledi, údaje o velikosti, prostředí, potravě, výskytu (páry, hejna), hnízdění a počtu mláďat, na straně 143 pak pan Chaloupek píše například o výskytu tohoto druhu kachny v Evropě a o svém zážitku se zrzohlávkami a dalšími vodními ptáky v jižních Čechách. Většina popisovaných druhů je prezentována na dvou nebo třech fotografiích. Některé druhy (například kuňka obecná a kuňka žlutobřichá na stranách 126 a 127) jsou prezentovány společně; zájemci si mohou porovnat jejich fotografie a naučit se je tak rozeznávat. Občas se mezi popisky druhů objevuje také dvoustrana věnovaná nějakému jinému jevu, příkladem jsou Parohy na stranách 22 a 23, Výlov rybníka na stranách 245 a 255 či Krmelec na stranách 314 a 315. Na straně 5 se nachází autorův úvod do díla, nazvaný Nesplněné přání, strany 364 až 367 pak patří rejstříku a seznamu odborné literatury, kterou pan Chaloupek při sestavování této knihy použil.

Modří samci skokana ostronosého (Rana arvalis), chlubící se tímto nápadným zbarvením jen pár dnů na jaře; blíže se s tímto druhem seznámíte na stranách 28 a 29. Zdroj: Synnatschke Photography

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější