Závěrečný díl loňského paleodokumentárního seriálu Prehistorická planeta: Doba ledová (Prehistoric Planet: Ice Age), představil publiku mj. několik nepříliš dávno vyhynulých zvířecích obyvatel "osmého světadílu", pozoruhodného ostrova Madagaskar. Byla mezi nimi i obří fosa, kterou ještě před pár dny i Prehistoric Planet Fandom klasifikoval jako druh Cryptoprocta spelea. Včera ovšem britský paleontolog Darren Naish, hlavní konzultant Prehistorické planety, tweetnul pravdu o té druhově blíže nespecifikované obří fose; tým zodpovědný za seriál měl totiž exkluzivní přístup k výsledkům výzkumu, jež byly zbytku světa představeny teprve 24. srpna 2026 v článku publikovaném vědeckým časopisem Journal of Vertebrate Paleontology. Nyní tedy víme, že gigantická fosa z onoho dokumentu je nově popsaná Cryptoprocta bevatabe. Popsali ji Margaret E. Lewis ze Stockton University v New Jersey a její kolegové z USA, Irska, Madagaskaru a Dominikánské republiky. K dispozici měli osm pažních kostí dospělých fos z jeskynního systému Mitoho v Národním parku Tsimanampetsotsa na jihozápadě Madagaskaru, na dvou z nich provedli mikropočítačovou tomografii ve speciálním zařízení na Duke University, a jednu z nich identifikovali jako pažní kost nového druhu. Typový a jediný zatím známý exemplář druhu C. bevatabe, pocházející ze zaplavené části jedné z jeskyň, z hloubky dvaadvaceti metrů, je úlomkem pažní kosti z pravé přední končetiny. Odborníky na madagaskarskou faunu nebo opravdu seriózní zájemce o ní by výsledky výzkumu doktorky Lewis a jejích kolegů neměly zarazit, neboť o tehdy ještě nepopsané obří fose, dosahující větší velikosti než C. spelea, se už v roce 2021 zmiňoval Laurie R. Godfrey se svými kolegy v článku vydaném v Frontiers in Ecology and Evolution. C. bevatabe je nyní držitelem titulu největšího zástupce čeledi Eupleridae, jež je v češtině označována jako šelmy madagaskarské. Jediný současný druh fosy, C. ferox, je pochopitelně tím největším žijícím eupleridem; vyhynulá C. spelea si titul největšího známého euplerida vůbec udržovala až do letošního léta. Co se týče etymologie, druhové přízvisko nového gigantického druhu vychází ze dvou malagašských slov, "bevata" neboli "velký" či "těžký" a "be" neboli "velmi". Přeloženo, bevatabe znamená "enormní". Jak velké tedy toto zvíře bylo? Jeho hmotnost byla odhadnuta na 27,88 až 42,92 kilogramů. Pro srovnání, C. spelea vážila 17 až 20 kilogramů. Tento nový druh byl tedy opravdu obr.
Gigantická fosa z 5. epizody cyklu Prehistoric Planet: Ice Age (2025). V době vydání dokumentu na streamovací službě Apple TV ještě nebyla vědecky pojmenována. Zdroj: Prehistoric Planet Wiki - Fandom
Typový exemplář druhu Cryptoprocta bevatabe je holocénního stáří. Vypadá to, že tyto obří fosy žily na Madagaskaru před více než 8300 lety. Opravdu to tedy není dávno, co se po ostrově proháněly, a je dosti pravděpodobné, že představovaly naprostý vrchol tamního potravního řetězce. Vskutku zajímavé je, že v roce 2019 Lindsay Renee Meador a její kolegové napsali článek shrnující výzkum, který poukázal na stopy po predaci na kostech gigantických lemurů, včetně těch z rodu Megaladapis. To vážně nebyli žádní drobečci; s délkou až 1,5 metru se jednalo o největší dosud popsané poloopice. Výzkumníci měli tehdy za to, že za poškození megaladapisích kostí mohla právě fosa druhu C. spelea. Margaret E. Lewis a její kolegové ve svém novém článku uvádějí, že za ně mohla být zodpovědná spíše C. bevatabe. Masožraví savci přesahující hmotnost 21,5 kilogramů by měli preferovat kořist obdobné hmotnosti, jakou mají oni sami, a podle těch nejrezervovanějších odhadů vážil Megaladapis alespoň 46,5 kilogramu. C. spelea takové hmotnosti zřejmě nikdy nedosahovala, zato C. bevatabe ano, takže by si na tyto gigantické lemury mohla dovolit spíše ona. Autoři studie mimochodem vyvracejí možnost, že by úlomek pažní kosti C. bevatabe byl jen úlomkem pažní kosti velkého samce C. spelea. Pokud by ostatní exempláře z jeskynního systému Mitoho patřily samicím C. spelea a tento patřil samci, musel by mít kromě větší velikosti také odlišný tvar. Ve stromech se C. bevatabe měla pohybovat stejně hbitě, jako její menší příbuzné. Fosy jsou obecně obdivuhodnými lezci; při šplhání po stromech využívají svých drápů, které mohou zčásti zatáhnout, dále pružných kotníků, poloploskochodeckých chodidel a samozřejmě také svého ocasu. Jsou to šelmy adaptované k arboreálnímu životnímu stylu, ač hbité jsou i mimo stromové patro, dole na zemi. Dnešní fosy loví jak ve dne, tak i v noci. Megaladapisové byli denními lemury; jen si představte, jak hrůzu nahánějící pro některého z nich muselo být, když jej v noci, ve spánku, taková gigantická fosa překvapila a zardousila. Na současných fosách je zajímavé to, že jejich samci občas při lovu kooperují; naopak samice loví zcela samotářsky. Představte si tedy takový gang samčích potížistů tohoto obřího druhu, jak se krade temnou madagaskarskou nocí, a vyhledává spící megalemury. Takové představy ve člověku opravdu vyvolávají touhu po vlastnění jakéhosi stroje času!
Porovnání distálních částí pažních kostí fos druhů Cryptoprocta bevatabe (A), C. spelea (B) a současného C. ferox (C). Zdroj: Článek Margaret E. Lewis a jejích kolegů
Když se ona gigantická fosa loni objevila v Prehistorické planetě: Době ledové, někdo mohl být její velikostí zaražen, ale nyní, když víme, že tvůrčí tým nikterak druh C. spelea záměrně nezvětšil, si můžeme scény s ní nově cenit. Prehistorický Madagaskar vydal své další tajemství. Můžeme si být jisti tím, že to však nebylo tajemství poslední. Vědečtí odborníci začínají tomu světu patřícímu nejen obřím lemurům a přerostlým fosám teprve nyní lépe rozumět.
Zdroje informací pro tento článek:
New large species of Cryptoprocta (Carnivora, Eupleridae) and new specimens of C. Spelea from the Holocene of Tsimanampesotse National Park, southwest Madagascar (Journal of Vertebrate Paleontology)
Cryptoprocta bevatabe (Wikipedia)
Cryptoprocta spelea (Wikipedia)
Cryptoprocta (Wikipedia)
Fossa (animal) (Wikipedia)
Megaladapis (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat