Sibiřský permafrost čas od času vydá mumii některého z velkých savců posledních dob ledových. V prosinci 2017 jsem vás na tomto blogu informoval o tehdy dva roky starém nálezu mumifikovaných mláďat jeskynního lva; se začátkem prosince 2019 se zde objevil článek o 18 000 let starém zmrzlém štěněti; v září 2020 jsem psal zase o mumii jeskynního medvěda z ostrova Ryakhovsky. A v úvodu do zatím posledního příspěvku z rubriky Obrázky týdne jsem již zmínil poslední velký permafrostový objev poskytující okénko do pleistocénu Sibiře. Na seznam mumifikovaných poslů mrazivých časů z doby desítek tisíc let zpět se nyní dostává mládě dýkozubce druhu Homotherium latidens.
14. listopadu 2024 vydal vědecký časopis Scientific Reports článek Alexeje V. Lopatina z Bossiakova paleontologického institutu Ruské akademie věd a jeho kolegů, kteří v něm společně popsali poměrně velké dýkozubčí kotě, jež bylo v roce 2020 nalezeno v distriktu Abbysky v Republice Sacha (neboli Jakutsku) na Dálném východě. Konkrétně pochází z lokality Badyarikhskoe, kde byly nalezeny a nasbírány četné mamutí fosilie (konkrétně v tamním yedomském sprašopůdním horizontu). Jde o první případ nálezu mumifikovaných ostatků homotheria, kočkovité šelmy z podčeledi Machairodontinae a tribu Machairodontini, jež byla v dospělosti vybavena 11 až 12 centimetrů dlouhými špičáky. Vědcům, kteří exemplář studovali, se tak poprvé v historii dostalo zkoumat srst, tvar čenichu a jeho vnějšek (tzv. nasální planum) nebo též ušní boltec dýkozubce. Dostalo se jim také prostudovat přední tlapy homotheriího kotěte, a získali důležité údaje o vývoji těchto kočkovitých šelem v době nepříliš dlouho po porodu.
Mumifikovaná koťata: mládě dýkozubce druhu Homotherium latidens (A) a jeskynního lva druhu Panthera leo (B). Obrázek z článku Lopatina a jeho kolegů (pro odkaz viz níže)
Autoři studie srovnali nalezené dýkozubčí kotě s mumifikovaným jeskynním lvíčetem (Panthera leo) uloženým ve sbírkách Zoologického muzea Moskevské univerzity. Na základě stavu mléčných špičáků homotheria odhadli, že patří do stejné věkové kategorie, jako lvíče; mělo tedy zemřít zhruba ve věku okolo tří týdnů. Lebku měl malý dýkozubec o 10 % delší, než lvíče (byť se zachovala poněkud deformovaná). Také objem mozkovny byl u homotheria větší. Drápy na tlapkách mají obě mláďata tvarovány stejně; jsou silně zatočené a bočně zploštělé. Obě přední končetiny dýkozubčího mláděte se zachovaly ve velmi dobrém stavu, levá končetina obsahuje kompletní kosti až do úrovně lokte, v oblasti zápěstí se nachází drobná trhlinka v měkké tkáni. Krk homotheria je dvakrát tak silný, jako krk lvíčete, a pochopitelně též delší. Ušní boltec má tvar polokruhovitého oblouku, a za obrys hlavy je prodloužen jen mírně; u lvíčete je zadní část ušního boltce výrazně delší, sahá dále za temeno. Je škoda, že malý dýkozubec postrádá řasy - úplně se rozložily a nezachoval se z nich jediný milimetr. Jinak je ale jeho hlava ve výtečném stavu. Dále se exemplář může chlubit šesti páry pěkně zachovalých žeber, i když by jich celkově měl mít dvanáct párů. Mnoho kostí a obratlů, včetně dalších žeber, zatím nebylo z té chlupaté zmrzlé kuličky vyseparováno, je však možné, že v příštích letech provedou někteří vědci ještě podrobnější pitvu.
Rekonstrukce kotěte dýkozubce druhu Homotherium latidens od paleoartisty Gaela Casase
Mumifikované mládě homotheria je nějakých 36 000 let staré. Poskytuje opravdu unikátní vhled do pozdního pleistocénu Sibiře. Těžko říci, proč zahynulo. Zmrzlo snad? Vzala ho velká voda nebo ho zabil nějaký predátor, třeba jeskynní hyena, ale pak jeho mrtvolku v takřka neporušené formě ponechal přírodním vlivům? Pošlo hlady, třeba proto, že jeho matka neměla dost energie k vytváření mléka? Nebo jej zkrátka opustila, neboť nebyla zkušená, a tento drobek byl jejím prvním potomkem, který se neměl dožít dospělosti? Spekulovat můžeme donekonečna, a právě to je tak fascinující. Kromě všeho výše uvedeného je však nález tohoto mláděte důležitý ještě z jednoho pragmatického důvodu; rozšiřuje totiž areál rozšíření dýkozubce druhu Homotherium latidens dál na ruský Dálný východ. Jistě, Homotherium latidens žilo po celé Eurasii a ve značné části Severní Ameriky, ale v Republice Sacha jeho pozůstatky nikdy dříve nalezeny nebyly. Jde navíc o první nález homotheria z pozdního pleistocénu celého asijského kontinentu! Je známo, že Homotherium latidens vyhynulo asi před 12 000 roky v Severní Americe, nyní to však vypadá, že minimálně ještě před těmi 36 000 roky se nějak drželo při životě i na Sibiři.
Zdroje informací pro tento článek:
Mummy of a juvenile sabre-toothed cat Homotherium latidens from the Upper Pleistocene of Siberia (Scientific Reports)
Homotherium (Wikipedia)
Žádné komentáře:
Okomentovat