Obrův chodník. Břehy hrabství Antrim v Severním Irsku jsou proslulé díky snad nejpozoruhodnějšímu geologickému úkazu celého ostrova. Řeč je o Obrově chodníku, anglicky Giant's Causeway, shluku sloupů starých 50 až 60 milionů let, jež vznikaly v obrovském údolí vyplněném postupně chladnoucí a praskající lávou. Liz Bonnin se vydává Obrův chodník prozkoumat, a setkává se s doktorkou Kirstin Lemon z Geological Survey of Northern Ireland. Ta s ní nejprve sdílí informaci o tajuplném osmihranném sloupku, kterému se říká Keystone (Obrův chodník by je vlastně měl mít dva, druhý se nazývá Wishing Chair). Většina sloupků útvaru je šestihranných až sedmihranných, ale nedostatek není ani těch čtyřhranných a pětihranných. Poté následuje výklad o vzniku Obrova chodníku. Před 60 miliony roky byl pozdější sever Irska územím s aktivními vulkány, které chrlily lávu. Ta zaplavovala krajinu, ne však kontinuálně, takže se v ní v důsledku větrnné eroze a zvětrávání této lávy tvořila říční údolí. Čas od času bylo území opět pokryto lávou, ta vychladla, zerodovala, říční údolí se dále tvořila, a čím byla hlubší, tím déle lávě po každém výlevu trvalo, než zchladla. A právě to mělo za následek vznik této polygonální formace. Docházelo ke kontrakci chladnoucí lávy, v údolí pak vznikaly praskliny, jež mají na povrchu zhruba 180° úhel; proto všechny ty hexagony a další polygony. Obdobné praskliny vznikají třeba i ve vysušených bahnitých loužích; je to tvar, který je v přírodě vlastně docela běžný. Jednotlivé sloupky pak v průběhu tisíců a milionů let "rostly", erodovány na povrchu, a tak vznikla kupa nestejně velkých sloupů, jeden vedle druhého, které pak byly v irské mytologii spojeny s hrdinou Fionnem mac Cumhaillem, jenž navzdory přesvědčení nezasvěcených nebyl obrem, jeho milenka však ano; Fionn si ji do Irska přivedl z Británie právě po Obrově chodníku. Liz má legendu o Fionnu mac Cumhaillovi ráda. Lidé byli tímto geologickým úkazem fascinováni po stovky a stovky roků. Od 18. století je Obrův chodník frekventně navštěvován turisty. Malířka Susanna Drury z Dublinu proslula díky své ilustraci Obrova chodníku, pojmenované A View of the Giant's Causeway: East Prospect, z roku 1768. Tehdy však o vzniku tohoto geologického útvaru nikdo nic nevěděl; vždyť geologie byla tehdy v ani ne stoletých plenkách Nielse Stensena. Na západě Skotska se nacházejí podobné geologické útvary, nevypadají však tak dramaticky, jako Obrův chodník (výše zmíněný mýtus o spojení Irska se Skotskem zřejmě nikdy nebyl založen na pravdě). Doktorka Lemon zmiňuje, že další sloupkovité úkazy tohoto typu lze najít i jinde ve světě. A vždy jsou hráči v mnohem delším příběhu. Obrův chodník je nositelem stop po otevírání Atlantického oceánu; severní Atlantik se začal tvořit asi před 85 miliony let, a dnes roste asi podobným tempem, jako nehty na našich končetinách. Na závěr se Liz doktorky Lemon ptá, co se stane, až se severní Atlantik někdy v daleké budoucnosti - kdy už lidský druh rozhodně nebude existovat - začne uzavírat. Irsko prý bude ještě dál na severu, než je dnes. Za 1,8 miliardy let se přesunulo z jižní polokoule do oblasti 55. rovnoběžky. Jeho putování na sever však rozhodně neskončilo.
Klip z první epizody, Země (Land), dokumentární trilogie Irsko: 1,8 miliardy let dlouhý příběh (The Island: 1.8 Billion Years in the Making) od britské BBC a irské RTÉ, která se premiérově vysílala na podzim 2022.
Žádné komentáře:
Okomentovat