čtvrtek 21. srpna 2025

Seznamte se s australským oligocénním kytovcem druhu Janjucetus dullardi!

Vyzkouším vás, stupnice známky A-F, v sázce je vaše pověst na zbytek života. Co je zač Janjucetus? Možná jste odpověděli: "Pravěký kytovec." To je na F, vůbec to nestačí. Možná jste odpověděli: "Vyhynulý rod kytovců z paleogénu." Na to éčko to bude, ale pořád nic moc. Správně by vaše odpověď měla být: "Jedná se o vyhynulý rod kytovců z již v současnosti žádným druhem nezastoupené čeledi Mammalodontidae, který se vyskytoval v pozdním oligocénu v místech, z nichž se stala Austrálie." Pokud se mezi vámi našel někdo, koho napadlo něco podobného, gratuluji, zkoušku máte za sebou! Rod Janjucetus je znám od roku 2006, kdy byl popsán jeho typový druh J. hunderi paleontologem Erichem M. G. Fitzgeraldem na základě fosilií ze svrchnooligocénních mořských sedimentů v Jan Juc, předměstí města Torquay v australském státě Victoria. Na počest místa nálezu dostal své rodové jméno, druhovým pak ctí surfaře, který ho koncem 90. let minulého století objevil na pobřeží. Fosilie byla uložena do Paleontologické sbírky v Melbourne, která patří organizaci Museums Victoria, a nachází se v ní dodnes. V roce 2019 vydala ložiska Jan Juc Marl dalšího janjuceta. Nalezl a vypreparoval ho školní ředitel Ross Dullard, a v srpnu onoho roku jej daroval organizaci Museums Victoria. Jak se ukázalo, nešlo o stejný druh mammalodontida, jako před řádkou let. Ve článku vydaném 12. srpna 2025 v Zoological Journal of the Linnean Society jej popsal doktorand Ruairidh J Duncan z Monash University a Museums Victoria se svými kolegy, včetně Ericha M. G. Fitzgeralda. Společně se rozhodli pojmenovat jej na Dullardovu počest. Zvíře bylo popsáno na základě lebky a sedmi izolovaných zubů patřících zřejmě nedospělému jedinci, majících stáří 26,06 až 24,67 milionů let. Byl to typický mammalodontid, ani ne dva metry dlouhý, se silně osvalenou tlamou vybavenou trojúhelníkovými zuby, ale nejspíše žijící podobně, jako dnešní kosticovci. Šlo o plně vodní zvíře, nebyl to žádný raný kytovec, který by vylézal na souš; na to už bylo v pozdním oligocénu trošku pozdě. S jinými kosticovci byli mammalodontidi do určité míry příbuzensky spjati, ostatně patří do malořádu Mysticeti, a podle profesora Johna Longa z Flinders Univeristy tento nově popsaný druh janjuceta může pomoci objasnit, jak se masožraví kytovci vybavení zuby v průběhu milionů let vyvinuli v planktivorní giganty prosévající svou potravu skrze keratinové výrůstky (kostice jsou tvořeny stejným materiálem, který tvoří naše nehty nebo vlasy).

Tři zástupci mammalodontida druhu Janjucetus dullardi, dva v popředí a jeden blíže levému hornímu rohu, loví ryby. Obrázek Ruairidha J Duncana z webu Sci.News

Tři ze čtyř zatím známých druhů mammalodontidů jsou známy na základě fosilií ze Surf Coast, z blízkosti předměstí Jan Juc, ve Victorii; kromě J. dullardi a J. hunderi jde ještě o druh Mammalodon colliveri, popsaný už v roce 1939. Čtvrtý známý mammalodontid není Australanem, nýbrž Aotearoáncem, a jde o druh M. hakataramea ze svrchnooligocénního souvrství Kokoamu Greensland na Jižním ostrově Nového Zélandu. Všechna tato zvířata jsou známa z doby před 27 až 23 miliony let. Vypadá to, že v onom období byl vývoj kytovců zvláště zajímavý. Jižními mořemi se tehdy proháněli i zástupci rodů Awamokoa, Tohoraonepu, Matapanui nebo Mauicetus, všichni známí z fosilií právě ze souvrství Kokoamu Greensland. Ve stejné době proplouvali severními vodami třeba "protodelfíni" rodu Kentriodon (známí z Japonska, evropských zemí a severoamerického kontinentu), patřící do nadčeledi Delphinoidea, nebo "primitivní kosticovci" aneb eomycetidi druhu Yamatocetus canaliculatus (tento druh je opět znám z fosilií odkrytých v Japonsku). Jaké by to asi bylo, potápět se tehdy v moři? Třeba právě v místech pozdějšího Surf Coast? Byl by to vlastně dobrý nápad? V rozhovoru pro zpravodajský web The Guardian pronesl Erich M. G. Fitzgerald následující: "Tohle byla opravdu nebezpečná velryba, se kterou bych se osobně do vody nechtěl dostat." Přece jenom to byl zubatý chňapač, že?

Zdroje informací pro tento článek:
Janjucetus (Wikipedia)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější