Vědecký název: Nanahughmilleria norvegica,
Místo nálezu: Norsko,
Velikost: celková délka 10 cm.
Mezi eurypteridy neboli kyjonožce z čeledi Adelophtalmidae, kteří se na naší planetě vyskytovali od pozdního ordoviku před 455 miliony let po střední perm před 283 miliony let, patřila řada velikostně rozdílných druhů, z nichž někteří byli s pouhými 4 centimetry délky opravdu drobci, a jiní dosahovali délky až 32 centimetrů. Ze všech sedmi druhů (včetně těch s otazníčkem) rodu Nanahughmilleria byla N. norvegica s 10 centimetry délky tím největším (velikostní porovnání s třemi dalšími druhy a lidskou rukou na obrázku níže). Tento rod adelophtalmidů žil od nejspodnějšího siluru (od epochy llandover) do stupně eifel ve středním devonu, tedy před nějakými 435 až 388 miliony roky. Fosilie jeho zástupců jsou známy z USA, Velké Británie a Ruska, ale také z Norska, a právě druh N. norvegica byl tím prvním, jenž byl popsán. Učinil tak norský paleontolog a geolog Johan Aschehoug Kiær, mimochodem zodpovědný za výstavu paleontologické sbírky Paleontologického muzea v Tøyenu v Oslu, v roce 1911, kdy ho zařadil do rodu Eurypterus. Rod Nanahughmilleria ("drobná Hughmilleria") byl zaveden až v roce 1961 Erikem Normanem Kjellesvig-Waeringem. Fosilní pozůstatky tohoto bezobratlého, které se Kiærovi dostaly do rukou, pocházejí z norského distriktu Ringerike, a datují se do pozdního wenlocku, druhé epochy siluru, a jsou staré 430,5 až 427,4 milionu let (tento druh vydržel očividně po dobu 3,1 milionu let). Na každém podomeru (segmentu) končetiny z pátého páru měl tento druh dva ostny. Nanahughmilleria norvegica sdílela svou domovinu s větším eurypteridem druhu Mixopterus kiaeri a s chasmataspididem druhu Kiaeria limuloides.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Žádné komentáře:
Okomentovat