Mezi Obrázky týdne často míří paleoart s krásnými krajinami, s neptačími dinosaury pod zapadajícím slunkem nebo mraky zdobenou oblohou, a tak jsem se tentokrát rozhodl tuto rubriku malinko ozvláštnit něčím alternativnějším. S tímto výtečným dílem jsem se seznámil přes jeden discordový paleoserver, a jsem za to vážně rád. Jde o dílo od Marcel nebo též lu333ci, kteří mají na svém kontě nemálo skvělého paleoartu! Tak teď... je libo malá koupel v bahně?
Popisek k obrázku: Samice teropodního dinosaura druhu Dilophosaurus wetherilli si užívá bahenní koupel v lesích, z nichž jednoho dne bude jihozápad severoamerického kontinentu. Relaxuje se zavřenýma očima, vůbec se nehýbe, a nechává usychající bahno pohltit odumírající kůži v takřka kterékoli části jejího těla. Vůbec jí nevadí, že jím procházejí stonky rostlin, a že má nyní záda ozdobena dvěma květinkami. Zvíře žije v momentu. V lese je ticho, neozývají se z něj hlasy žádných zvířat, snad se už dokonce smráká, a noční zvířena, kterou dilophosauři loví, teprve hodlá opustit své brlohy. Poté, co bahenní koupel skončí, si možná dilophosauří samice zajde zalovit, a kdo ví, třeba ukořistí nějakého toho scutellosaura či laquintasauře podobného ptakopánvého býložravce. Dilophosaurus wetherilli byl popsán v roce 1940 na základě fosilních pozůstatků pocházejících ze spodnojurského souvrství Kayenta v americké Arizoně. Šlo o až 400 kilogramů vážícího, 7 metrů dlouhého neotheropoda, nejblíže příbuzného dilophosauridovi druhu Dracovenator regenti ze spodní jury Jihoafrické republiky, vybaveného dvěma výraznými hřebeny na lebce, které mohly být za života větší, než v jaké podobě se zachovaly (jejich kompletní vzhled není znám); za to pak mohl keratin, který tvoří třeba také nosorožčí rohy, kostice kytovců nebo naše nehty a vlasy. Ve své době byl Dilophosaurus největším zvířetem pozdější Severní Ameriky; šlo o vrcholového predátora jeho ekosystému. Tato scéna se odehrává v Arizoně před 192 miliony let.
Podle mě je to výtečná malba. Snad do ní nepatří jen ty květinky; krytosemenné rostliny, které kvetou, se totiž ve fosilním záznamu objevují až ve spodní křídě. Jak ale na účtu autorstva uvedla uživatelka I'm Q nebo též pajamasinllamas, třeba tento obrázek pochází z Jurského parku nebo podobného místa v současném světě, ve kterém kvetoucí rostliny koexistují s jurskými dinosaury. Nebojte se zapojit představivost!
V příštích dnech sem na blog zamíří další úryvek ze Springwatch 2025, tentokrát z jeho deváté epizody. V neděli určitě čekejte 8. část projektu Kniha týdne, chystám pro vás recenzi knížky, která se zase zabývá nějakým jiným tématem, než ty předchozí. Také bych rád pokračoval v psaní kapitoly Chupacabry se vrací z Nových Lovců kryptidů. A už pomalu pracuji na dokumentárních novinkách, které by měly vyjít s koncem srpna!
Užijte si příští dny, a zkuste třeba taky bahenní koupel, jako náš Dilophosaurus!
seem like elephant in the rainforest of Sumatra that "Dilophosaurus wetherilli enjoys a mud bath in the forests" ..... interesting
OdpovědětVymazatIt's possible that an elephant having a mud bath was their inspiration for this paleoart! :)
Vymazat