V úterý 12. prosince 2023 vydal vědecký časopis Zoological Journal of the Linnean Society článek Alessandra Palciho z australské Univerzity v Adelaide a jeho kolegů, jež v něm společně popsali nový druh eocénního hada z údolí Geiseltal v Německu. V Geiseltalské sbírce (dříve Geiseltalském muzeu) jsou uloženy dva téměř úplné exempláře tohoto fosilního hada, z nichž jeden byl nalezen v roce 1964 a druhý v roce 1992. Pocházejí z území bývalého hnědouhelného dolu, nacházejícího se asi 20 kilometrů jihozápadně od města Halle v Sasku-Anhaltsku. Tamní Konservat-Lagerstätte - tak se obecně říká ložiskům, v nichž jsou uloženy výjimečně dobře zachovalé fosilie organismů - vydaly světu více než 30 000 zkamenělin, a zatím z nich bylo popsáno kolem 125 druhů. Kromě všelijakých eocénních kreodontů, hlodavců, hmyzožravců, letounů, ptáků, ještěrů, krokodýlů a želv vydalo geiseltalské lagerstätte i několik fosilií hadů, tedy obratlovců, jež jsou ve fosilním záznamu poměrně skoří, i proto, že jejich kostra je docela jemná a obvykle se toho z ní příliš mnoho nezachová. Donedávna byli popsáni jen dva geiseltalští hadi, a to Palaeopython ceciliensis a Eoconstrictor spinifer (dříve řazený k rodu Paleryx); oba popsal v roce 1927 paleontolog Ben Barnes, jenž se ve 20. letech zasloužil o rozsáhlý paleontologický průzkum geiseltalských hnědouhelných ložisek. Právě na jeho počest byl nyní pojmenován třetí geiseltalský had z eocénu, popsaný právě Palcim a jeho kolegy. Jeho celé jméno je Eoconstrictor barnesi. Jde tak o druhého eoconstrictora známého z této lokality, a třetí specii tohoto rodu celkově; prvním je E. fischeri, formálně popsaný v roce 2004 a známý z Messelského dolu, jehož vrstvy jsou také eocénního stáří. Eoconstrictor byl rod hadů z čeledi hroznýšovitých (Boidae), takže patřil do příbuzenstva dnešních anakond (Eunectes), hroznýšů (Boa) a kalabárií (Calabaria). Tito "primitivnější" hadi, jež zabíjejí svou kořist výhradně škrcením, mají funkční obě plíce, byť ta levá je trochu redukovaná (ne však příliš), nesou pozůstatek pánevního pletence, a jejich samci mají výrazně zvěštené pánevní šupiny působící skoro jako rudimenty zadních končetin. Název Eoconstrictor v překladu do češtiny znamená "raný hroznýš". Je to pojmenování více než příhodné.
Eoconstrictor barnesi útočí na malého savce ze skupiny leptictidií. Obrázek Mártona Szabó z Palciho článku (pro odkaz viz níže)
Ačkoliv velikost tohoto pradávného škrtiče není v článku Palciho a jeho kolegů zmíněna, uvádějí, že paratyp (druhý exemplář) je o 35 % menší než exemplář typový (tedy exemplář, na základě něhož druh rozlišili od ostatních a tedy formálně popsali). Poznamenávají, že levá spodní čelist (tu mají hadi na rozdíl od nás nesrostlou) nese sedmnáct důlků pro zuby, přičemž jedenáct z nich je u tohoto exempláře vyplněno. Největší ze zachovalých obratlů paratypu má středový průměr 1,08 centimetru. Větší typový exemplář má zachovalých 189 obratlů, z toho jen asi deset ocasních. Jeho největší dorzální obratel má středový průměr 1,28 centimetru. Dále Palci se svými kolegy poznamenává, že morfologicky se tento had (a jeho příbuzní eoconstrictoři) dosti liší od jiných, menších eocénních hadů Německa, jako byl Messelophis variatus. Srovnávají ho také se severoamerickým druhem Boavus occidentalis z eocénního souvrství Green River v Coloradu, Utahu a Wyomingu. E. barnesi se od něj rozhodně dosti odlišuje, už jen stavbou spodní čelisti. A přitom všichni tito hadi, jak Eoconstrictor, tak Messelophis i Boavus, patřili do čeledi hroznýšovitých. Vypadá to, že v epoše eocénu už byla tato hadí čeleď docela rozrůzněna. Nález a formální popis E. barnesi je důležitý, neboť doplňuje celkové znalosti vědců o paleoenvironmentu střední Evropy i o vývoji hroznýšovitých.
Pohled na typový exemplář E. barnesi (A), jeho lebku (B) a tři dorzální obratle zhruba ze středu jeho těla (C). Fotografie z článku Palciho a jeho kolegů (pro odkaz viz níže)
Zdroje informací pro tento článek:
A new booid snake from the Eocene (Lutetian) Konservat-Lagerstätte of Geiseltal, Germany, and a new phylogenetic analysis of Booidea (Zoological Journal of the Linnean Society)
Pro mě jakožto člověka, který má velmi rád hady, je to docela dost zajímavá novinka!
Žádné komentáře:
Okomentovat