Iolo Williams vyráží za zvířaty do jedné z nejpozoruhodnějších částí Walesu - do Kambrických hor. Tyto odlehlé výšiny tvoří velšské srdce a páteř, a protože většina tohoto území je nedotčená, čekají ho pěší výpravy do lesů, k potokům a jezerům za mnohdy těžko vyhledatelnou zvířenou. Úspěšné pokusy o setkání budou nicméně opravdu výjimečné.
1: Titulek dokumentu
2: Velšský přírodovědec, dokumentární veterán a průvodce pořadu Iolo Williams při hledání orlovců říčních (Pandion haliaetus) u přehrady Claerwen
3: Nesytka březová (Synanthedon scoliaeformis) usazená na Iolově ruce
4: Iolo, vybavený jako vždy pevnou nepromokavou bundou a dalekohledem, u jedné z kambrických řek, jež stále slouží táhnoucím, avšak ubývajícím lososům obecným (Salmo salar)
Poslední divočina Walesu s Iolem Williamsem (The Last Wilderness of Wales with Iolo Williams) je čtyřdílný dokumentární cyklus společnosti Aden Productions, uvedený poprvé na britské televizní stanici BBC One v srpnu 2020. Známý a oblíbený moderátor televizních pořadů o přírodě, bývalý pracovník RSPB a velšská ikona přírodopisných dokumentů Iolo Williams se v něm vydává do oblasti Kambrických hor (Cambrian Mountains) ve středním Walesu, aby se setkal s vybranými druhy zvířat, která v nich žijí. V rámci každé ze čtyř devětadvacetiminutových epizod se vydává za jedním až třemi druhy, přičemž projíždí křížem krážem výjimečnou a přinejmenším zdánlivě nedotknutelnou "divočinou" této oblasti. Někteří z živočichů, které hodlá divákům představit, však v posledních desetiletích zaznamenali na území Walesu velké populační úbytky. Své dobrodružství začíná v odlehlém údolí kdesi ve středu Kambrických hor, a jeho cílem je kuna lesní - lasicovitá šelma, která dle jeho slov tak patnáct let před započetím natáčení tohoto pořadu v podstatě nebyla ve Walesu přítomna. V zemi totiž byla reintrodukována ze Skotska. V zahradě muže jménem Simon, který se do Walesu přestěhoval z Francie, si Iolo postaví úkryt, a stráví jednu noc neúspěšným čekáním na kunu, načež se přesune na jiné území, kde se kromě setkání s tímto mustelidem dočká i hodující lišky obecné. Iolovým dalším cílem v 1. epizodě je orlovec říční, za kterým zamíří k přehradě Claerwen, vybudované v 50. letech minulého století. Při hledání těchto ptáků se dočká také blízkého setkání s ptáčetem sýkory modřinky, prahnoucím po nektaru fialových náprstníků. Ve 2. epizodě se Iolo vydává nejprve za kukačkami na jednu z nejlepších lokalit v Kambrických horách, kde lze tyto ptáky na jaře spatřit - do údolí Marteg, kde mu pár rad k jejich hledání předá revírnice Sylvia. Dalšími cíly našeho průvodce jsou ve 2. epizodě setkání s veverkou obecnou poblíž farmy kdesi v centru Kambrických hor a s kulíkem zlatým, jehož počty ve Walesu klesly za poslední tři desetiletí o příšerných 90 %, v masivu Pumlumon. Třetí epizoda začíná Iolovou červencovou výpravou za jestřáby lesními v jednom z jehličnatých porostů na kraji pohoří. Při nálezu hnízda pak s diváky sdílí mnohé ze svých poznatků z terénu, jak se vlastně k těmto ptákům přiblížit, aniž by byli příliš vyrušeni; diváci se také dozví, jak hnízdo jestřábů nalézt podle zaschlého trusu na listech keřů okolo stromu. Dále Iolo míří k nejvyšší velšské přehradě Craig Goch za kolihami velkými, které jako pracovník RSPB v 80. letech velmi často vídal právě na onom území. Dnes je jich však ve Walesu podstatně méně. Jeho hledání je úspěšné; setká se s třemi ptáky. Na závěr 3. epizody se náš průvodce vypravuje za nesytkami březovými, motýly z čeledi nesytkovitých, kteří byli nějakou dobu ve Walesu považováni za lokálně vymřelé. Samce těchto motýlů k sobě přiláká pomocí feromonů na papírcích přenášených v plně uzavíratelných plastových sáčcích. Závěrečný, 4. díl Poslední divočiny Walesu patří výpravě za orly skalními, nejprve v okolí středověkého opatství Strata Florida, a úspěšněji v údolí poblíž města Tregaron, kde si Iolo užije pohledu na tohoto majestátního ptáka, jak v přítomnosti havranů obírá mršinu ovce. Závěrečných pár minut 4. epizody patří lososům obecným, kterých je v "kambrické divočině" také podstatně méně, než kdy dříve. Producentem a režisérem Poslední divočiny Walesu je Osian Griffiths, který s Iolem dlouhodobě spolupracuje; natočili spolu například Iolo's Brecon Beacons (2016) či Iolo's Pembrokeshire (2021). Kredit producenta seriálu patří Johnu Gwynovi, též Iolově dlouhodobému spolupracovníkovi (Iolo's Great Welsh Parks, Iolo: A Wild Life, Iolo's Wild Anglesey). Kameramanem dokumentu byl Graham Horder (Wales: A Wild Country, Iolo's Snowdonia), a všechny epizody sestříhala Jane Murrell (Rivers with Griff Rhys Jones). Zvukařem při natáčení v terénu byl Dafydd Baines. Poslední divočina Walesu je výsledkem dlouholeté spolupráce Iola se společností Aden Productions; společně vytvářejí minisérie o půlhodinových dílech, pojednávající o velšské přírodě, pro BBC již více než patnáct let (Aden stojí také za asi nejznámějším Iolovým počinem, trilogií Wild Wales z roku 2010, kterou v ČR před desetiletím často reprízoval kanál Viasat Nature). Rozhodně vám tuto sérii mohu doporučit. Poslední divočina Walesu je skvělým vhledem do krajiny a zvířeny Kambrických hor, jež vás může inspirovat vyrazit ven a po vzoru Iola číhat v lesích po setmění na kuny a lišky nebo chodit po horách při hledání dravců. Mnoho druhů, za nimiž Iolo míří, je samozřejmě k nalezení i ve střední Evropě. Kromě inspirace vám však cyklus poskytne i spoustu informací, například o stavu počtů některých hledaných zvířat na území Walesu. Seriál zatím nebyl nadabován do češtiny a dosud jste neměli možnost jej spatřit na televizních obrazovkách, je nicméně ke zhlédnutí na internetu.
1 komentář:
Sakra, tohle vypadá super :D na žádnej dokument jsem nekouk asi deset let, kámo
Okomentovat