Začátek konce éry fosilních paliv: Optimistický výstup z COP28, ale nutný už před třiceti lety

Vysoce medializované 28. Konferenci OSN o změně klimatu v Dubaji jsem již tuto neděli věnoval jeden příspěvek, ve kterém jsem se ostřeji vymezil proti prázdným slovům pochybných lídrů, jež se této události zúčastnili. Ačkoliv se za těch několik dnů můj názor na COP28 nezměnil, a až do konce jsem dění na konferenci sledoval s kritickým okem, mohu přiznat jedno: uznávám, že k něčemu přinejmenším povrchnímu dospěla. Zástupci takřka dvou stovek zemí světa se totiž nakonec v Dubaji shodli na tom, že je třeba začít směřovat ke konci éry fosilních paliv. Středeční dohoda, kterou předsedkyně Evropské komise Ursula von Leyden označila za "dobrou zprávu pro celý svět", vyzývá smluvní strany ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030. Kromě toho se smluvní strany dohodly také na postupném vyřazení energie z uhlí a na postupném zrušení dotací na fosilní paliva. Je rozhodně dobře, že zástupci takřka dvou stovek smluvních stran chápou, že fosilní průmysl je pro naši planetu skutečné zlo. Dovolím si však tvrdit, že něco takového si měli světoví lídři uvědomit už před třiceti lety. Muselo to skutečně trvat tak dlouho? Copak alternativy neexistovaly už tehdy? Jistě, před třiceti roky se globální změna klimatu v politice příliš neřešila. Věnovali ji pozornost někteří progresivní politici, ale jinak se o ní hovořilo spíše ve vědeckých kruzích. Naivně bych teď mohl uvést, že právě už tehdy měli politici jednat, ale vím, jak to chodí, a o co bastardům usilujícím o moc jde. Dnes globální klimatickou krizi řeší i politici pravicoví, a dění v Dubaji komentoval pro Českou televizi třeba současný ministr životního prostředí Hladík, který patří mezi... křesťanské demokraty? No hleďme je, soudruhy, že by se konečně probudili ze svého starověkého dřímání? Na druhou stranu, když si uvědomíte, že lidi jako současný ministr životního prostředí nejsou kvůli svým náboženským pohádkám pochopit ani genderovou diverzitu... no, můžeme být rádi, že vůbec diskurz o globální klimatické změně přijali. Odmítat fakta o stavu environmentu by dnes mohl jen zatvrzelý hlupák s IQ pod 20. Odmítat fakta o genderové diverzitě pak zřejmě zatvrzelý hlupák s IQ pod 50, ale dobrá, oni SPOLUpachatelé se do spektra nejbazálnější hmyzí inteligence vejdou. Asi. 

Prezident COP28 Sultan Al Jaber (počeštěně Sultan Džábir) tleská dohodě dvou set smluvních stran o počátku konce období fosilních paliv. Zdroj fotografie: France24

Dalším přínosem COP28 je dohoda o fungování fondu ztrát, škod a ujednáních o financování, a to hned v první den konference. Za dva týdny, co probíhala, byl tento fond naplněn více než 700 miliony amerických dolarů. Středem celé konference bylo také jednání o klimatických financích, a šest zemí se zavázalo k novému financování Fondu zeleného klimatu (Green Climate Fund); ten má už přes 12,8 miliardy amerických dolarů od 31 států. A samozřejmě středeční rozhodnutí má také význam, a má nakonec vést k omezení a snad i úplnému konci fosilního průmyslu, který pumpuje do atmosféry naší planety skleníkové plyny. Ale jakkoliv pozitivně tyto kroky mohou působit - a některé skutečně jsou - cítím na jazyku hořkou pachuť jedovatých peněz a ještě jedovatější přetvářky a lží. Kolik lídrů po učinění oné dohody usedlo do sedadla svého luxusního soukromého letadla, a atmosféru naší planety tak nechala ještě trochu zhustit? Nezapomeňme, jak se ke klimatické krizi vyjadřoval před dvěma roky v Edinburghu tehdejší britský premiér Boris Johnson, jen aby hned sedl na své soukromé letadlo a odletěl jím do Londýna. Spousta lídrů jsou pokrytci. Můžou se dohodnout třeba na doslovném snězení trojice nejbohatších mužů světa, ale provedou jej? Nejspíše ne. Chtějí, aby se skutečně směřovalo k ukončení fosilního průmyslu? Zřejmě ano, ale kdy k tomu dojde? Kolik desítek let to podle nich zase má trvat? I když jednoho dne fosilní průmysl zcela zmizí a bude nahrazen obnovitelnou energií, bude to znamenat lepší svět? Nebude, dokud bude existovat kapitalismus, který z podstaty vytváří hierarchii, nerovnost, vykořisťuje pracující, a zezelenat si může, jak chce, ale lidé stále nebudou svobodní, a životnímu prostředí také nebude lépe. Ideální by bylo, kdyby si o svém environmentu nezávisle fungující komunity v alterglobalizovaném světě rozhodovaly samy. Zelený kapitalismus není řešením. Sociálně ekologický libertariánský socialismus ano.

Fosilní průmysl - skončí vůbec někdy? Začala skutečně éra jeho konce, nebo jsou to jen další prázdná slova lidí hájících dnešní zájmy, a ne ty zítřejší? Zdroj fotografie: Reuters

Že je to ode mne tvrzení příliš ideologické? Tvrdím, že nikoli. Vždyť loňský report Statistical Review of World Energy poukázal na to, že rekordní nárůst alternativních energií nikterak nezpůsobil spád fosilního průmyslu. Svět totiž funguje složitěji, než jak si mohou někteří myslet; fosilní paliva se nedají jen tak nahradit zelenou obnovitelnou energií. Nedá se jen tak říci, že budeme směřovat ke konci fosilního průmyslu a postupně ho nahrazovat něčím lepším, udržitelnějším, zelenějším. Problém, se kterým se potýkáme, je hluboce systémový. Nejtrapnější na zeleném kapitalismu, který se v různých mírně odlišných formách zaštiťuje pod pojmem udržitelný rozvoj, je to, že vlastně vůbec neposkytuje řešení environmentální a klimatické krize. Fosilní průmysl pomohl kapitalismu vyrůst, a nakonec ho možná i zničí, ale kapitalismus se nezachrání tím, že ho od sebe odstrčí a úplně se přeorientuje na něco jiného. Chceme-li učinit skutečnou změnu, pak musíme problém vytrhnout i s jeho kořenem. A to znamená přestat lenošit u přihlouplého entertainmentu, vyjít ven a participovat v procesech, jež povedou ke změně. 

Můj nedělní článek o COP28 naleznete zde. Dočtete se v něm mj. o iniciativě Boycott COP28 a o demonstracích v Bruselu i v Dubaji, na nichž stovky až tisíce lidí vyjádřily svůj nesouhlas s planými sliby a nicotnou rétorikou lídrů přítomných na konferenci.