Počínaje prosincem 2010 píši každoročně na Blogorgonopsid článek týkající se počasí v zimě a na Vánoce. Ačkoli jsou to články docela obecné a neponořující se do hloubky tématu, myslím si, že mohou být přínosné. Pokaždé se v nich zabývám i problémy souvisejícími se změnami v zimním počasí, zejména problémy změny klimatu. Tyto články jsou prostě taková jednohubka, bez kterých si zimní program Blogorgonopsida nelze představit. Najděme nyní společně odpovědi na tyto otázky: Bude letos na Vánoce sníh? A jak bude vypadat zima 2023/2024? Bude dost sněhu, nebo se budeme akorát rochnit (ti z nás, kteří to rádi dělají) v blátě? Přesnost vám samozřejmě zaručit nemůžu!
Napadne zítra, na Štědrý den, sníh?
S největší pravděpodobností ne. Letošní rok se nese ve znamení návratu jevu El Niño, který má čtyřiapadesátiprocentní pravděpodobnost, že bude "historicky silný" (tedy zesílený vůči většině předchozích). Už v létě se očekávalo, že bude bobtnat, a že výrazně ovlivní zimu v našich zeměpisných šířkách. Trvat bude až do dubna nebo dokonce června 2024, kdy by měl skončit zase neutrální. Světová meteorologická organizace do ledna 2024 počítá s nadprůměrnými teplotami na severní polokouli, a tedy i v Evropě. Sněhu se letos na Vánoce a po zbytek zimy dočkáme jen po málu. Objeví se maximálně na horách. Ulice Prahy, Českých Budějovic, Plzně, Brna, Olomouce, Ostravy a dalších významnějších měst tak asi nepokryje. Jinými slovy, zítra vás čeká blátivá oslava. Sněžného anděla si letos na Štědrý den neuděláte, natožpak sněhuláka. Zítřejší den bude vypadat jako většina dnů v listopadu. V Praze má být zítra přes den okolo 7 až 9°C, ve večerních hodinách bude zřejmě pršet. Podobné počasí se udrží po celou dobu svátků, a teprve s koncem roku za teplot opět kolem 7°C vyleze zpoza mraků sluníčko. Ladovské Vánoce zkrátka letos nebudou, což vás ale jistě nepřekvapuje - Vánoce bývají v posledních alespoň patnácti letech v ČR většinou teplé. Kuriózní je, že celý název v současnosti probíhající jižní oscilace je El Niño de Jésus, česky Ježíšek. Ale Ježíšek vám letos na Vánoce ani náhodou sníh nepřinese. Budete ho bojkotovat?
Bude kvůli El Niñu letos v zimě méně sněhu? Bude letošní zima jen prodloužením podzimu?
Nebude to nic moc. Už letošní podzim byl nadprůměrně teplý, a podle evropského programu Copernicus byl říjen 2023 čtvrtým nejteplejším v historii měření. Teploty byly více než 1,5°C nad průměrem ve srovnání s pre-industrálním obdobím, tzn. zhruba před polovinou 19. století. A to je rozhodně výrazná změna! Dá se očekávat, že dosti teplé budou i zimní měsíce, právě i kvůli stávajícímu El Niñu. Významný podíl má však samozřejmě na změně podoby tohoto ročního období, dříve asociovaného se sněhem, změna klimatu, jež má z velké části antropogenní přičinění. Na vině je těžba a využívání fosilních paliv, a celý fosilní kapitalismus jako takový. Štve vás, že letos v zimě bude málo sněhu? Zaútočte na kapitalismus, ten může za měnící se podmínky na naší planetě! Kvůli teplejšímu podzimu se prodloužila vegetační sezóna, a možná jste si všimli, že listy stromů se letos začaly zbarvovat doruda, dohněda a dozlata trochu později, než obvykle. Na webu iRozhlas se před časem objevil rozhovor s meteorologem Michalem Žákem, kterého asi znáte z České televize, a prohlásil, že ačkoliv je předpověď pro střední Evropu těžká, nejspíše nás čeká vlhčí zima s menším množstvím sněhu.
Rok 2023 je nejteplejším rokem v historii měření!
Copernicus nás již informoval, že rok 2023 je vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Po dva dny v listopadu byla denní globální průměrná teplota o 2°C vyšší, než před začátkem průmyslové éry. Desetiměsíční průměr od ledna do října 2023 byl o 0,1°C vyšší než desetiměsíční průměr za stejné období v roce 2016. Od ledna do listopadu 2023 byla průměrná globální teplota 15,1°C, a vůči pre-industriálnímu období tedy vzrostla o 1,46°C. Nejen říjen, ale i září, srpen a červenec byly letos globálně teplejší, než kdy dříve. Ano, El Niño začalo letos kolem 8. července (tento jev se mimochodem opakuje každých dva až sedm roků), a samozřejmě globální teploty ovlivnilo, ale trend oteplování zkrátka nikdo zpochybnit nemůže. Je to jako z nějakého katastrofického filmu. Dostali jsme se do období, kdy naše realita odpovídá svou vážností těm nejhorším historickým predikcím. A tato situace je mnohem vážnější, než jen "letos na Štědrý den nebude sníh, bů bů bů!". Celý planetární systém se nám mění před očima. Za našich životů může svět kvůli současné změně klimatu zchudnout, přijít o svou biodiverzitu, očekává se další nárůst extrémního počasí... Nechali jsme se vykořisťovat, prodávat, abychom nevyhladověli, a přitom jsme pomáhali lidem zodpovědným za desítky a desítky procent emisí skleníkových plynů akumulovat zisky z naší práce! Místo toho, abychom se snažili prosadit systémovou změnu, zbaběle se podřizujeme hierarchickému systému, jenž je podstatou vykořisťování přírody - neboť jak to psal Murray Bookchin, vykořisťování přírody člověkem vzešlo z vykořisťování člověka člověkem. Alternativy jsou, a je jen na nás, zda si je zvolíme včas na to, aby ještě něco šlo zachránit.
Letošní zima bude asi spíš blátivá než zasněžená. Zdroj fotografie: Jean's Garden
Extrémy roku 2023
Rok 2023 bude navždy spojen s obrovským množstvím požárů, povodní a dalších přírodních katastrof, jež signalizují naše postupné vkročení do jiného, méně bezpečného světa (a kdo ví, jaká odpověď na tyto měnící se podmínky nás čeká v současné době, kdy jsou na vzestupu největší nepřátelé lidské svobody - fašismus a ultrakonzervatismus, tedy politické ideologie, které rozhodně i světu přírody nikdy nic dobrého nepřinesly). V Severní Americe letos řádilo nemalé množství rozsáhlých požárů - na Havaji, v Louisianě, v Novém Mexiku, Arizoně, Oregonu... V květnu se Alberta stala požáry nejvíce zasaženou provincií Kanady, a po téměř měsíc v ní trval stav nouze. Britská Kolumbie zaznamenala v květnu a červnu výrazný úbytek dešťových srážek oproti předchozím rokům, a narostl tak počet požárů - 60 % z nich bylo vyvoláno blesky, zbytek lidskou aktivitou. Do 15. července bylo v provincii zaznamenáno neuvěřitelných 377 lesních požárů. Divoké požáry zasáhly také indigenní obyvatelstvo v provincii Manitoba; tamní domorodci v komunitách St. Theresa Point First Nation a Pauingassi First Nation se s ničivými požáry potýkali v červnu. Nové Skotsko si letos zažilo nejvíce lesních požárů za celou svou historii, přičemž 97 % z nich bylo započato lidskou aktivitou. Kanada letos prošla největšími a nejrozsáhlejšími požáry vůbec. V červenci došlo k velkým záplavám ve Vermontu a v New Yorku. Kalifornie si letos zažila tropickou bouři, jež jsou však na jejím území velmi vzácné. Teploty oceánské vody letos také dosáhly rekordů, a jak je známo, čím teplejší je oceánská voda, tím větší je pravděpodobnost vzniku silnějších hurikánů. Jeden takový se zrodil v prosinci v Atlantiku, a zasáhl východní pobřeží Spojených států amerických. Středomořská cyklóna Daniel zasáhla země jižní Evropy a severní Afriky, a stala se vůbec nejhorší mediteránní cyklónou v moderní historii; způsobila škody o 20 milionech amerických dolarů. Obrovsky zredukovala dešťové srážky. Některé části evropských zemí jako jsou Španělsko, Francie, Itálie, Bosna a Hercegovina a Řecko zažily denní teploty kolem 40°C; na Sicílii byly letos v létě naměřena teplota 46,3°C. První týden června roku 2023 byl nejteplejším týdnem za celou historii klimatických a meteorologických měření! V květnu cyklóna Mocha zabila minimálně 145 lidí v Myanmaru, a ovlivnila životy více než 800 000 dalších! Rok 2023 je zkrátka rokem extrémů. Většina čísel uvedených v tomto odstavci byla převzata z webu Germanwatch, kde můžete najít více informací.
Zvířecí aktivita v ČR před zimou a v zimě
Ačkoliv přílet havranů byl podle mě letos v normě - viděl jsem je poprvé okolo 10. října, když jsem se procházel na kraji Prahy, krátce poté, co jsem si hrál s housenkou na chodníku poblíž jistého parčíku - aktivita jiných zvířat možná zase tak v "normě" nebyla. Protože byl letošní podzim tolik teplý, a protože zažíváme i dosti teplý prosinec - byť v prvních týdnech měsíce byla celá ČR doslova zasypána sněhem - lze v tuto část roku potkat zvířata, která byste běžně nepotkali. Mám v plánu napsat do konce roku příspěvek o mém recentním setkání s mlokem skvrnitým kdesi v hloubi střední Evropy, na lokalitě na tato zvířata bohaté, kam jsem však tento měsíc nezamířil specificky za nimi - a přesto jsem jednu z těch žlutočerných potvůrek našel! Mám dost fotografií, a doufám, že budu mít čas na to, abych je s vámi sdílel. Bylo opravdu zvláštní sledovat pomalu se pohybujícího mloka, jak se z lesní cestičky přesunul do škvíry mezi borovicovými klacky, vyplněné jehličím i zbytkem sněhu! Letos to však nebylo poprvé, co jsem mloka skvrnitého potkal v prosinci. Stalo se tak i loni, v prosinci 2022. S oteplením po roztání sněhu tito nádherní obojživelníci vylézají ze svých jamek v podzemí, a prozkoumávají venkovní svět. Až se ochladí, zase zalezou. Před desítkami let by však jejich aktivita v prosinci byla záležitostí naprosto netypickou! Kvůli změně klimatu se však tyto věci dějí, a pokud sledujete Watches od BBC, víte moc dobře, že třeba v Británii kladou skokani vajíčka už na začátku ledna. Ektotermní obratlovci bývají dosti aktivní i v měsících, kdy dříve v našich mírných podmínkách aktivní býti nemohli.
Havran polní. Fotografie Jiřího Bohdala z webu Naturfoto
Snad pro vás tento příspěvek byl přínosný, z velké části ostatně sestával z faktů o klimatu a o extrémních jevech, jež tento rok pro nemálo lidí definovali. Zítra ode mne můžete očekávat přání ke Štědrému dni, dále plánuji také příspěvek do rubriky věnované dokumentárním pořadům.
Neberme měnící se přírodní podmínky na lehkou váhu. Klima se ještě dá zachránit, ale je třeba opravdu dobrých řešení; je třeba přistupovat kriticky k ekonomickému systému, v němž existujeme, a je na čase začít se všichni vzájemně akceptovat na základě našich identit, abychom kolektivně mohli přinést změnu k lepšímu!
Žádné komentáře:
Okomentovat