sobota 2. března 2024

Poprvé vyfotografováno páření keporkaků - obě velryby byli samci

Sexuální diverzita je jedním ze základních projevů života na naší planetě. Jedinci různých i stejných pohlaví se dávají dohromady za různorodými účely, od pouhého potěšení a kvůli prohloubení sociálních vazeb přes rozmnožování po výchovu svého či adoptovaného potomstva. Homosexualita, bisexualita, asexualita a heterosexualita jsou pozorovány u bezpočtu živočišných druhů, a přírodovědci jim již nějakou dobu - zvláště od té doby, co sexuální diverzita ve druhé polovině minulého století přestala být tabu - věnují náležitou pozornost. To je asi fakt známý každému, a pro nikoho není překvapivý. Na seznam druhů, u nichž bylo pozorováno homosexuální chování, patří například labuť černá (Cygnus atratus), tučňák oslí (Pygoscelis papua), kachna divoká (Anas platyrhynchos), vlk africký (Canis lupaster), bizon americký (Bison bison), kaloň australský (Pteropus poliocephalus), žirafy (Giraffa sp.), šimpanz bonobo (Pan paniscus), orangutani (Pongo sp.) či lidé (Homo sapiens) a mnozí další. Nově bylo homosexuální chování pozorováno i u jednoho z největších tvorů naší planety - u velkého kytovce, jehož páření bylo poprvé fotograficky zdokumentováno teprve nedávno. 

Řeč je o keporkakovi (Megaptera novaeangliae), gigantickém kosticovci s kosmopolitním rozšířením, vyskytujícím se ve vodách o různé teplotě a známým pro své obrovské prsní ploutve, jež mu také vysloužily vědecký rodový název Megaptera ("obrovské křídlo"). Tento obvykle 14 až 15 metrů, ale výjimečně i 17 metrů dlouhý, až 40 tun vážící kytovec z čeledi plejtvákovitých (Balaenopteridae), který se na naší planetě vyskytuje už přes 7 milionů let, patří mezi vůbec nejznámější zvířecí obyvatele světového oceánu. V dokumentárních filmech zaměřených na mořskou faunu obvykle keporkaci vystupují, a často používané záběry těchto velryb vyskakujících nad vodní hladinu jsou zkrátka klasikou. Keporkaci jsou známí také pro tzv. bubble-netting, což je anglické označení pro způsob, jakým loví svou potravu v podobě sleďů (Clupea sp.) či makrel obecných (Scomber scombrus) a dalších ryb (kromě toho však konzumují třeba i kril a další plankton). Skupina velryb při lovu ze svých výdechových fontán tlačí vzduch, čímž vytváří válec velkých bublin, jež pak naháněné hejno ryb donutí vyplavat k hladině, a tak je keporkaci začnou hromadně nabírat do svých obrovských tlam. O rozmnožování keporkaků je toho pořád známo velmi málo. Ví se, že doba těhotenství je u těchto savců dlouhá jedenáct a půl měsíce, a že porod mláděte v jednom případě trval čtyři minuty. Pohlavní dospělosti tyto velryby dosahují ve věku 5 až 10 roků, načež je může čekat nějakých čtyřicet let dalšího života. Také je známo, že samci keporkaků jsou dosti promiskuinní a páří se s různými samicemi a samci. První obzervace keporkačího sexu však byla učiněna teprve v roce 2022, a věnuje se jí článek doktorky Stephanie H. Stack z neziskové organizace Pacific Whale Foundation a jejích kolegů, který vyšel 27. února tohoto roku ve vědeckém časopise Marine Mammal Science.

Keporkačí samci se mají rádi. Fotografie spoluautorů studie, Lylea Krannichfelda a Brandi Romano, z webu The Guardian

19. ledna 2022 se dvěma spoluautorům studie, Lyleu Krannichfeldovi a Brandi Romano, podařilo pod vodní hladinou nedaleko Havajských ostrovů vyfotografovat sex dvou samců keporkaků. Jednalo se o jednu z mála příležitostí, kdy se lidským výzkumníkům dostalo uvidět keporkačí penis, dlouhý u severněji se vyskytujících zvířat 97 až 188 centimetrů (u jižněji se vyskytujících keporkaků dosahuje délky 124 až 249 centimetrů). V havajských vodách došlo k pozorování keporkačího penisu jen pětkrát, započítáme-li tedy i pozorování z ledna 2022. Vytlačení samčího rozmnožovacího orgánu je u těchto velryb poměrně dosti vzácné; v roce 2002 vyšel článek doktoru Adamu Packovi, který vypozoroval, že pouze na 13 z 630 jím získaných videozáznamů se nacházel vytlačený keporkačí penis, a ve čtyřech z těchto třinácti případů mířil v erekci k jinému samci. Ve všech oněch případech však byla v okolí také samice, a roztoužení samci si asi "poměřovali pinďoury" při soutěži o spáření s ní. Po většinu času keporkačí samci své genitálie jen tak neukazují, neboť by narušily hydrodynamiku jejich těl, a mají je tedy zapouzdřeny v genitální štěrbině. Samotný sexuální akt nebyl u keporkaků do ledna 2022 nikdy vyfotografován nebo natočen. Pářící se samci, které Krannichfeld a Romano vyfotografovali, se nacházeli asi dva kilometry od kráteru Molokini poblíž havajského ostrova Maui. Pářili se spolu přibližně 30 minut, a to těsně pod hladinou. Jeden samec přidržoval druhého za prsními ploutvemi pomocí svých obřích ploutví, a několikrát za sebou pronikl svým penisem do genitální štěrbiny partnera. Každá penetrace trvala asi 2 minuty. V okolí se přitom nenacházeli žádní další keporkaci; čas spolu trávili jen tito dva samci.

Pářící se samci keporkaků. Fotografie Lylea Krannichfelda a Brandi Romano přiložená jako třetí z pěti obrázkových doplňků článku z Marine Mammal Science, pro odkaz viz níže

Autoři studie pro jistotu určili pohlaví obou velryb také na základě jejich ocasních ploutví; každý keporkak má ocasní ploutev jinou. Fotografie ocasních ploutví obou jedinců byly umístěny do databáze Happywhale.com. Ukázalo se, že samec, do jehož genitální štěrbiny byl vkládán penis jeho partnera, byl neziskové organizaci Pacific Whale Foundation znám již od roku 2020. Jeho partner byl pak konečně stejnou organizací identifikován v roce 2023. Oba keporkaci byli dospělci, dlouzí přes deset metrů, ačkoliv jejich přesné rozměry nejsou známy (změřit velrybu ostatně není tak lehký úkol, není-li například vyplavena na pláži). Je rozhodně velice zajímavé, že sex keporkaků byl poprvé fotograficky zdokumentován v případě, kdy se spolu pářili dva samci. Stephanie H. Stack pro The Guardian prohlásila: "Tento objev zpochybňuje naše předpojaté představy o chování keporkaků. Ačkoli jsme již dávno poznali složité sociální struktury těchto neuvěřitelných tvorů, být poprvé svědkem kopulace dvou velrybích samců je jedinečná a pozoruhodná událost." Stack a její kolegové v závěru studie uvádějí, že kopulace mezi dvěma samci a penetrace genitální štěrbiny nebo řitního otvoru penisem mohou souviset buď se sociálním spojenectvím obou velryb anebo mohou být případně vyjádřením dominance jednoho keporkaka nad druhým. Velryba, jejíž genitální štěrbina byla penetrována, měla zranění na spodní čelisti. Toto zranění ji mohlo pomalu zabíjet, a zvíře se stalo lákadlem pro kožní parazity. Nyní je otázkou, zda druhý samec zformoval s tím zraněným svazek třeba proto, že mu chtěl v posledních týdnech života pomáhat, anebo proto, že nad ním chtěl dominovat. Důvody však mohou být i jiné, a zranění jednoho zvířete v tom nemusí hrát žádnou roli. Jejich kopulace mohla být výsledkem pouhé sexuální atrakce. Antropomorfizovat chování těchto živočichů bychom asi neměli, a přesnou odpověď stejně nikdy znát nebudeme. Vyvstávají však velmi zajímavé otázky o diverzitě sexuálního chování keporkaků a o jejich vzájemných vztazích.

Dalšími kytovci, u nichž byla sexuální setkání mezi dvěma zástupci stejného pohlaví pozorována, jsou například kosatky (Orcinus orca), velryba grónská (Balaena mysticetus) nebo delfínovec amazonský (Inia geoffrensis). Výzkumy, jež se páření kytovců stejného pohlaví věnovaly, došly k závěrům, že dalšími důvody pro páření samců se samci a samic se samicemi jsou také redukce sociálního napětí či učení se a pravidelné praktikování reprodukčního chování s nereprodukčními cíly. Minulý rok vyšel článek Jacksona R. Hama z University of Lethbridge a jeho kolegů ve vědeckém časopise Sex in Cetaceans, jehož závěrem bylo, že stejnopohlavní sex u kytovců souvisí s agonismem (konfliktem mezi jedinci) a již zmíněnou dominancí.

Zdroje informací pro tento článek:
Humpback whale (Wikipedia)

4 komentáře:

Dracovenator03 řekl(a)...

Tohle je nesmírně zajímavé. :) Jsem rád, že se homosexualita, potažmo jiné sexuální orientace, víc studují u jiných živočichů a naše znalosti různých sexuálních praktik u spousty druhů rostou. Článek 10/10.

Kuzuri řekl(a)...

Díky za hodnocení. :) A souhlasím, je to velice zajímavé téma a mě osobně teda dost bere. :) V 5000. článku publikovaném 3. února jsem zmiňoval kanadského biologa Bruce Bagemihla a jeho publikaci Biological Exuberance: Animal Homosexuality and Natural Diversity z roku 1999, v níž uváděl, že homosexualita byla pozorována u asi 450 druhů. Od té doby počet živočichů, u nichž bylo stejnopohlavní sexuální chování pozorováno, stoupl na více než 1500 druhů, jak v článku z roku 2019 uvádí Julia D. Monk z University of California Berkeley a její kolegové. Více pozorování vede k prohloubení znalostí různorodosti sexuálního chování u spousty druhů, a to je klíčové k lepšímu chápání života jako takového.

Mimochodem, asi před čtyřmi lety jsem uvažoval o napsání článku o homosexualitě nebo bisexualitě u obojživelníků. Možná se k tomu dostanu. :)

Nikola řekl(a)...

Opravdu zajímavé čtení. 🙂
Hezkou neděli.

Kuzuri řekl(a)...

Díky. :) Taky přeju hezký den.

Okomentovat

Nejčtenější