Začíná březen, třetí měsíc roku, a zima se oficiálně blíží svému konci. Venku je docela teplo, a člověk vážně začíná myslet na moře, pláže, písek, na horké slunko... Blogorgonopsidova logika! Ne, popravdě, zařazení tohoto krásného díla do obrázkové rubriky nemohu zdůvodnit venkovním počasím. Zkrátka mne zaujalo, a já jsem si řekl, že ho s vámi budu sdílet. Tento obraz je dílem paleoumělce Shunovachrono, zaměřeného na rekonstrukce prehistorických obratlovců - ať už z prvohor, druhohor či kenozoika. Jaký je váš názor na tento výjev?
Popisek k obrázku: Malé stádečko jihoamerických kopytníků Macrauchenia patachonica z vymizelé skupiny Litopterna se pohybuje po písečné pláži na tichomořském pobřeží dnešního Chile. Tři dospělá zvířata se drží na souši, jedno z nich si dokonce na rozehřátém písku hoví, zatímco v jeho bezprostřední blízkosti vesele poskakuje nejmladší člen skupiny, sotva rok staré mládě. Výlet na pláž je pro něj úplnou novotou; nikdy nepoznalo nic jiného, než pampy a lesy vnitrozemí. Možná, že se po čase odváží skočit i do slané vody, a třeba ji ochutnat - poznávání světa všemi smysly totiž patří k vyrůstání každého mláděte, včetně těch macraucheniích. Dva dospělci již do moře vstoupili, a nechávají si slanou vodou vydesinfikovat drobné ranky od kotníků dolů, ke kterým jistě došli při prchání před různorodými masožravými vačnatci či gigantickými nelétavými děsoptáky, s nimiž jsou nuceni sdílet svou domovinu. Macrauchenia je kopytníkem, který nikdy nepřestane fascinovat. Tento až tři metry dlouhý a tunu vážící býložravec stavěný jako velbloud, ale s pohyblivým tapířím chobůtkem a končetinami nosorožce, byl největším zástupcem litoptern - skupiny, která se vyvinula za desítky a desítky milionů let izolace jihoamerického kontinentu. Poněvadž M. patachonica vyhynula teprve před 12 000 lety, mohli se s ní zřejmě i potkat i nejpůvodnější obyvatelé Jižní Ameriky. Její fosilní pozůstatky nalezl 9. února 1834 Charles Darwin nedaleko argentinského přístavu Puerto San Julián. Původně je považoval za fosilie mastodonta. Tato scéna se odehrává v místech, z nichž bude jednou chilské souvrství Bahía Inglesa, na konci pliocénu, před 2,5 miliony let.
Musím přiznat, že mě ve středu velmi zklamala jedna věc - že tato státní soudržnost, v níž jsme nuceni existovat, nemá dosud legalizovány rovné sňatky pro všechny. Je to obrovsky nespravedlivé rozhodnutí. A je vážně zajímavé, jak se tady všelijací SPOLUpachatelé před volbami v roce 2021 (ne že bych ve volby věřil mimochodem, zastupitelská demokracie je lež) oháněli tím, že Česko patří na západ... a přesto skutečné západní hodnoty ti bastardi vynesení do pozic moci rozhodně nezastávají. 🤨 Nebojte se však, manželství pro všechny se tu jednou dočkáme - jen to zkrátka nebude za současné vlády plné nadutých ignorantů.
Co vás na mém blogu čeká v dalších dnech? Mám pro vás připravený další klip z Winterwatch 2024, a také pro vás chystám článek o keporkacích. Proč? Dozvíte se brzy! 🙂
Přeji vám pokud možno hezký víkend, ačkoliv máme důvod, proč být ze středečního rozhodnutí politických blbů (tedy těch, kteří byli proti rovnému manželství) naštvaní.
2 komentáře:
Ještě poznámka ke středečnímu zamítnutí rovných sňatků, jež zmiňuji v závěru příspěvku... Kampaň Jsme fér, za kterou stojí mj. Amnesty a Prague Pride, pokračuje. Kdyžtak se taky nějak zapojte! :) Nakonec to vyjde.
To je nádhera. Slunce, teplo, moře, u kterého jsem teda ještě nebyla, ale věřím, že někdy moře uvidím. Už se na letní dny opravdu těším. :)
V neděli jsem slyšela ve zprávách, že se bude v úterý jednat. Že by konečně... Nechápu, jak jsem mohla být tak naivní. Současná vláda na tohle podle mě nepřistoupí nikdy. Je to nespravedlivé. Přála bych všem, aby měli stejná práva. Věřím, že se jednou dočkají.
Okomentovat