Pavoučí odysea. Iolo Williams vypráví příběh o osminohém hrdinovi, který svou odvahou na neuvěřitelně nebezpečné cestě překoná kteréhokoli protagonistu starořeckých bájů. Tento odvážlivec žije v postindustriálním Plymouthu, a je jeho endemitem - nevyskytuje se tedy nikde jinde na Zemi. Řeč je o drobném, jen asi 2,5 milimetru dlouhém pavoučkovi Nothopantes horridus z čeledi plachetnatkovitých (Linyphiidae). Byl objeven roku 1995, ale naživo byl vyfotografován teprve v roce 2016, a toto je jeho televizní debut. V zimě se tito kriticky ohrožení pavouci páří, ukryti v temnotě úzkých skalních štěrbin. Náš samčí hrdina má pedipalpy plné spermatu, a chce se ho zbavit. Ačkoliv je na začátku své cesty přivítán chvostokoky, které běžně loví, tentokrát svačinu odloží. Čeká ho nesmírně dlouhá cesta o délce několika stop či desítek centimetrů. Pro tak drobného živočicha je to hotová odysea. Nemá zajištěno, že cesta skončí dobře. Míří totiž za mnohem větší samicí, a jak je dobře známo, pavoučí samice samce často zabíjejí - někdy před pářením, někdy hned po něm. Vyschlá tělíčka jejích předchozích nápadníků mu připomínají, jak nebezpečný jeho cíl vlastně je. Ne všechna zde však zanechala ona. Zcela náhle se na scéně objevuje další plymouthský endemit, žlaznatka tyčinkatá (Centetostoma bacilliferum). Tento též velice vzácný pavoukovec s rozpětím končetin až 2 centimetry je o dost větší, a pro našeho samce představuje velké nebezpečí. Tito nezaměnitelní sekáči jsou vybaveni podivnými "tyčinkami", jež jim vylézají z hlavohrudi (odtud anglický název "hedhehog harvestman" neboli "ježčí sekáč"). Pavouci druhu Nothopanthes horridus jsou jejich obvyklou kořistí. Další hrozbou jsou pro našeho cestovatele dravé stonožky, které jsou i v zimním období aktivní. Ta, kterou potká, je naštěstí více zaujata vajíčky slimáka, a tak ho nechává jít. Nakonec se náš hrdina skutečně dostává do doupěte samice a přistává na její pavučině. Přichází chvíle obrovské nejistoty. Obrovská samice vyráží ven ze svého úkrytu, připravena zabíjet. Samec se ji snaží zaujmout rytmickým tancem, ale hned od začátku je jasné, že majitelka pavučiny není zaujata. Zabije ho? Skončí tento samec svou dlouhou cestu jako kaše, jež bude vysáta kanibalistickou samicí? Nebo ho samice nechá být, aniž by se ho dotkla, a bude si ho vydržovat živého do chvíle, kdy jí skutečně k něčemu bude? Jedno je jisté - žádná romantika tyto dva bezobratlé predátory nečeká.
Klip ze čtvrté epizody pořadu Winterwatch 2024 od BBC Studios Natural History Unit, která se vysílala v pátek 19. ledna na televizní stanici BBC Two.
7 komentářů:
Zajímavé - i když nejsem příznivcem pavouků. Ale jestli je osud toho pavouka takový, stojí mu to za to? Já být na jeho místě, tak za tou samicí nejdu. 🙂
Se svým názorem na pavouky se tu radši taj, protože já je miluju a kde je vidím, hned je chytám a nechávám si je lézt po rukou! :D Jsou to jedni z nejkrásnějších tvorů naší planety.
Co se týká tvé otázky, je to jenom film. ;) Přírodopisné dokumenty jsou velmi zajímavé a já je mám moc rád, ale tohle je prostě příběh sestříhaný z výtečných záběrů (stejně jako příběhy zvířat ve valné většině těchto dokumentů). Další věc je, že bychom neměli antropomorfizovat zvířata (což právě Watches nebo spousta jiných přírodopisných pořadů dělají, neboť jsou určeny pro široké spektrum diváctva). Pavouk cítí stimulaci v pedipalpech přeplněných pohlavními buňkami, tak jde dělat to, k čemu se cítí být vedený.
Malinkatí se mnou taky nic nedělají. Ale jako hodně malá jsem viděla obrovského pavouka - byl přímo na zdi, blízko mě - byl tak velký... a ty tlusté nohy... Nikdy bych jim neublížila, ale těch velkých se od té doby bojím i když vím, že ti chudačci se možná bojí víc nás, než my jich.
To byla asi Tegenaria, že? Pokoutník... Pokud se nemýlím, tak jsou to největší pavouci střední Evropy s rozpětím končetin až 7,5 centimetru.
Tady fotka:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/001_Tegenaria_domestica.JPG/2560px-001_Tegenaria_domestica.JPG
Právě tyhle miluju nejvíc. :D Čím větší pavouk je, tím je pro mě lepší.
Jo, to bude on. Jeden můj známý měl sklípkana, toho jsem měla na ruce. Jak si tak lezl, bála jsem se, aby nespadnul - to by asi dobře nedopadlo. Takže jsem musela strach překonat.
Jo, to by se mohl zranit. Kdyby spadl z výšky, mohlo by mu to poškodit třeba končetinu.
To ano. Já mám radši ty malinké - čím menší, tím lepší. :D Tenhle byl mazlíček asi takový, jako náš Argo, což chápu. Každý má jako domácího mazlíčka něco jiného - někdo psy, jiní pavouky. :)
Okomentovat