Projekt Velociraptorinae pokračuje. V dnešní, třetí části se zaměříme na jednoho pozoruhodného zástupce této podčeledi dromaeosauridů, jenž žil na území Kanady. Pohodlně se usaďte, a hltejte fakta o boreonykovi!
Rod: Boreonykus,
Druh: B. certekorum,
Výskyt: Alberta, Kanada,
Období: pozdní křída, před 73 miliony let.
Rodový název boreonyka znamená v překladu do češtiny "severní dráp" a odkazuje na místo, v němž byly pozůstatky tohoto dinosaura nalezeny. Provincie Alberta v Kanadě možná netvoří tu nejsevernější část severoamerického světadílu, pravdou nicméně zůstává, že ze všech dosud popsaných velociraptorinů se tento rod vyskytoval nejseverněji (jen pro srovnání, Archeroraptor byl nalezen na území Montany, tedy na jih od Alberty, a je zřejmě druhým "nejsevernějším" velociraptorinem). Boreonykus byl popsán teprve v roce 2015, a to Philem Bellem a Philipem J. Curriem, jež jeho popis zhotovili na základě holotypu TMP 1989.055.0047, který byl nalezen v souvrství Wapiti ve střední Albertě. Holotyp tvořila čelní kost. Kromě toho byly nalezeny také další kosti lebky a jednotlivé zuby, z dalšího exempláře pak pochází krční obratle, z dalšího jedince zase dráp ze druhého prstu přední končetiny, a pro změnu ještě z jednoho exempláře, vedeného v záznamech jako TMP 1986.055.0184.1, zase srpovitý dráp ze zadní končetiny, charakteristický pro všechny zástupce čeledi Dromaeosauridae. Některé z uvedených pozůstatků byly odkryty s pomocí naftové společnosti Certek Heating Solutions, jež financovala vykopávky v souvrství Wapiti; odtud druhový název certekorum. V současné době byly na stejném území odkryty ostatky sedmadvaceti pachyrhinosaurů. Kromě těchto mohutných ceratopsidů se Boreonykus ve střední Albertě před třiasedmdesáti miliony roky setkával také s kachnozobými edmontosaury či svým vzdáleným dromaeosauridním bratránkem saurornitholestem. Zároveň žil v této době v Albertě i tajemný teropod Richardoestesia, o kterém se toho ví jen velice málo, a jeho taxonomické zařazení je tak trochu záhadou. Boreonykus byl statný rychlý lovec, dosahující délky až 2 metrů a byl vysoký asi jako pořádně velký pes (alespoň tak to v době objevu uváděly webové stránky Sci-News!). Je velice pravděpodobné, že byl opeřený. Peří ho zvláště během tuhé severské zimy chránilo před prochladnutím. Nejbližšími příbuznými tohoto velociraptorina byly rody z Mongolska, proto představuje Boreonykus jakýsi článek mezi asijskými a severoamerickými dromaeosauridy; předkové tohoto zvířete zjevně pocházeli z východní Asie a do Severní Ameriky se rozšířili přes pevninský most, jenž oba kontinenty spojoval. Boreonykus mohl žít ve smečkách, jež čas od času mohly ulovit třeba i mladého pachyrhinosaura, byl-li dostatečně vzdálen od stáda nebo byl-li nemocen, případně nějaký starý a též nemocný kus. Dále však samozřejmě boreonykové mohli požírat mršiny a také zřejmě hojně lovili malé savce; na ty se klidně vrhali samotářsky, asistenci svých kolegů při lovu malé kořisti nepotřebovali.
Žádné komentáře:
Okomentovat