Walchia

Walchia je vyhynulý rod rostliny stromovitého vzrůstu, patřící do řádu Voltziales, příbuzného jehličnanům a cypřišům. Žil v obdobích karbonu a permu, před 310 až 290 miliony let, a zahrnoval celkem tři druhy; W. piniformis, W. hypnoides a W. garnettensis, ačkoliv některé starší zdroje uvádějí i mnoho dalších druhů, pravděpodobně dnes již však považovaných za zástupce tří jmenovaných. Fosilní pozůstatky těchto rostlin, ať už otisky listů v horninách nebo zkamenělé části kmenů, byly nalezeny v různých lokalitách v Evropě a Severní Americe. Walchie tvořily rozsáhlé zelené lesy na severní polokouli, většinou ve vlhkých a teplých oblastech. Při pobřeží Northumberland Strait poblíž osady Brule v kanadské provincie Nové Skotsko byl nalezen celý zkamenělý les těchto stromů, tvořený mohutnými kmeny. Otisky listů walchie pak byly nalezeny poblíž zachovalé stopní dráhy nějakého tetrapoda, dosti pravděpodobně jakéhosi velkého karbonského obojživelníka. V době, kdy walchie porůstaly Nové Skotsko, proháněl se po jejich padlých kmenech a pod nimi třeba i raný plaz Hylonomus. Další významná naleziště walchie se nacházejí například nedaleko Mansfeldu, městečka v německém Sasku-Anhaltsku nebo v Novém Mexiku. Právě tam byly objeveny pozůstatky 290 milionů let starých walchií, konkrétně tedy otisky jejich listů, ve stejných horninách jako miniaturní stopní dráhy zástupců vyhynulého hmyzího řádu Monura (ten existoval od pozdního karbonu po perm; největší zástupci měřili 30 milimetrů). Zároveň však stejné horniny obsahovaly i stopy Dimetrodona. Walchia byla rodem stromu, který zažil skutečně pozoruhodnou proměnu světa mezi karbonem a permem, a vydržel ještě nějakou dobu po nastolení nové éry, než začalo být klima sušší, a spolu s ostatními typickými karbonskými rostlinami nakonec vyhynula. Rod Walchia popsal v roce 1825 Kaspar Maria Sternberg.

Krátký popisek této rostliny můžete najít například na anglické Wikipedii.

Příště Asterotheca!