Emausaurus

Emausaurus byl ptakopánvý dinosaurus z řádu Thyreophora, který žil v období spodní jury stupně toark před přibližně 182 až 174 miliony let. Jeho pozůstatky byly v roce 1963 nalezeny Wernerem Wollinem v hlínové jámě poblíž městečka Grimmen na severovýchodě Německa a následně získány geologem Wernerem Ernstem. Na jeho počest dal pak v roce 1990 Haumut Haubold zvířeti druhové jméno E. ernsti. První slabika samotného rodového názvu zvířete, jehož autorem je pochopitelně též Haubold, je vlastně akronymem Ernst-Möritz-Arndt-Universität Greifswald, až roku 2018 přejmenované jednoduše na Universität Greifsfald, jež je čtvrtou nejstarší univerzitou na území Německa. Město Greinsfald se nachází nedaleko Grimmenu, proto tedy rodový název dinosaura na místní univerzitu odkazuje. Klasifikace emausaura je poměrně složitá. Dříve byl považován za sesterský taxon podřádu Stegosauria, dle Normanovy studie provedené a publikované v roce 2020 je však spolu s rody Scutellosaurus a Scelidosaurus blíže podřádu Ankylosauria. Celkově se tento dinosaurus podobal již výše zmíněným tyreoforům z jurského období; byl to opancéřovaný býložravec, ale na rozdíl od scelidosaura neměl tak silně opancéřovanou lebku. Jeho zuby se podobaly těm scelidosauřím. Hlava se mu vzadu rozšiřovala a naopak se zužovala směrem k čenichu. Před masožravými dinosaury byl Emausaurus chráněn tvrdými destičkami s kostěnými cvoky, jež pokrývaly jeho záda a částečně i boky. Nejvyšší trny mu z páteře vybíhaly v bederní oblasti. Byl to kvadrupední dinosaurus, většinu času trávil na všech čtyřech končetinách, jež byly velmi silné a široké, čímž rozkládaly jeho tělesnou hmotnost. Dospělý Emausaurus mohl vážit až 240 kilogramů, přičemž zřejmě dosahoval délky 3 až 4 metrů. Wollinem nalezený holotyp a zároveň jediný exemplář tohoto druhu, tvořený ostatky žeber, kostěnných cvoků a plátů s fragmentem spodní čelisti, pravou částí lebky, ocasními obratly a několika dalšími pozůstatky, byl téměř určitě mladým, nedorostlým jedincem. Předtím, než zemřel, dosáhl délky dvou metrů a výšky 60 centimetrů. Jeho hmotnost se pohybovala okolo 60 až 90 kilogramů. Výše uvedené údaje o rozměrech dospělého emausaura jsou pouze odhadem, Haubold je nicméně založil na tělesných proporcích juvenilního exempláře, přičemž údaje porovnal s dalšími ranými tyreofory. Emausaurus spásal nízko rostoucí vegetaci, svými nůžkovitými čelistmi uždiboval lístky kapradin, mladých palem a různých dalších rostlin, a polykal je, aniž by je žvýkal. I když chodil po čtyřech, mohl se občas teoreticky na velmi krátkou dobu zvednout pouze na zadní, neboť měl podle všeho přední končetiny kratší. Souvrství Ciechocinek, rozkládající se od Německa přes Polsko po Litvu, na jehož území byl Emausaurus objeven, bylo před přibližně 180 miliony let domovem také dvou druhů sauropodů ze skupiny Gravisauria a středně velkých teropodních dinosaurů - zvláště ti představovali pro emausaura potenciální nebezpečí. Jinak šlo zřejmě o přímořskou oblast, a většina ostatních živočichů, jež byli ve vrstvách Ciechocineku nalezeni, se řadili k mořské fauně; byli to amoniti, ryby nebo případně crocodylomorfové. Pobřeží bylo porostlé blahočety a jim příbuznými rostlinami, a právě v těchto lesích Emausaurus žil.

Popis tohoto dinosaura můžete najít v knihách "Speciální průvodce - Dinosauři" od Gerrieho McCalla nebo "Dinosauři - Průvodce 270 rody" od Dougala Dixona.

Příště Quaesitosaurus!