Tentokrát jsem se rozhodl udělat v rámci Obrázků týdne zase menší změnu. Dnešní obrázek tedy není malbou prehistorického živočicha, ba ani malbou současného, ale fotografií. A jaká fotografie to je! Pokud to nevíte, tak v posledních dnech byly postupně hlášeny výsledky prestižní soutěže Wildlife Photographer of the Year. V kategorii Behavior: Invertebrates (Chování: Bezobratlí) zvítězilo dílo skvělého francouzského fotografa Franka Deschandola, nazvané "A tale of two wasps" (příběh dvou vos). Řeknu Vám, viděl už jsem spoustu nádherných fotografií bezobratlých, ale tato se opravdu řadí k těm nejlepším. Zapomeňte na vše, co se právě děje kolem Vás, a ponořte se jejím prostřednictvím do této konkrétní scény, odehrávající se ve světě úplně jiného měřítka...
Popisek k obrázku: Dva zcela odlišní zástupci řádu blanokřídlých míří zpět do svých komůrek s vajíčky. Tyto dvě vosy jsou sousedkami, a navzájem si nijak nekonkurují. Menší vosička patří do čeledi zlatěnkovitých (Chrysididae), a neměří víc než jeden a půl centimetru na délku. Samice zlatěnek kladou hnízda do komůrek ostatních druhů samotářských včel a vos, jejich larva pak sežere hostitele. Komůrku mnohem větší kutilky písečné (Ammophila sabulosa) však dobýt nedokázala, neboť je vchod do ní uzavřen pískem a malými kamínky. Až 2,8 centimetru dlouhá kutilka předtím nakladla vajíčko k ulovené housence, jež bude sloužit larvě po vylíhnutí jako zásoba potravy. Fotografie je dokonale zaměřena na oči obou hmyzích letců, jež jsou pochopitelně složené a umožňují svým nositelům dobrý zrak. Většina blanokřídlých je obecně závislá na zraku a fotografické paměti k navigaci prostorem. Frank Deschandol pořídil tuto úžasnou fotografii pomocí fotoaparátu Canon EOS 5D Mark II se stomilimetrovým objektivem.
Já měl tu čest natočit na si na videokameru kutilku - ke kterým není zrovna jednoduché se přiblížit, poněvadž jsou docela plaché - táhnoucí si do své komůrky housenku letos v srpnu. Minulý rok jsem zase jednu samičku natáčel při vyhrabavání komůrky poblíž mého domova. Musím říct, že tento hmyz mám hrozně moc rád, ale stejně tak velice zajímavé jsou zlatěnky!
Ani nevíte, jak moc jsem chtěl již několik dnů opravit malou chybku, které jsem se na svém blogu dopustil minulý týden, ačkoliv jsem si jí v době psaní článku o chystaných dokumentech o přírodě nebyl vědom. Teprve v pátek minulý týden totiž na Self-Isolating Bird Club potvrdili Chris Packham a Megan McCubbin, že letošní série Autumnwatch se bude výrazně lišit od všech předchozích ještě v jednom ohledu; bude mít 8 dílů vysílaných v průběhu dvou týdnů, tudíž Autumnwatch 2020 bude dvakrát delší než všechny předchozí. Zapomeňte tedy na můj původní odhad, podle něhož měla mít letošní série jen čtyři díly. Založil jsem jej nicméně na všech předchozích řadách.
Zítra se můžete těšit na třetí část příběhu Cryptid Hunters Dark...
Žádné komentáře:
Okomentovat