V roce 2017 byl bahníku australskému (Neoceratodus forsteri) pojmenovanému Methuselah a žijícímu ve Steinhartově akváriu v San Franciscu neoficiálně udělen titul nejstarší akvarijní ryby na světě. Předpokládalo se tehdy, že 120 centimetrů dlouhá sladkovodní ryba ze země u protinožců byla stará asi 84 let. Její přesný věk nebyl znám, nicméně do rozsáhlé sbírky sanfranciského akvária byl tento exemplář umístěn už ve 30. letech minulého století. Nyní, na konci září 2023, zaplavily internet zprávy o nových zjištěních týkajících se Methuselahina věku. Podle výsledků nového výzkumu je jí asi 92 let, i když je docela možné, že už překročila i stovku, a je jí až 101 roků, což je a dlouho zřejmě ještě bude pro jakoukoli sladkovodní rybu chovanou v akváriu opravdový rekord. Před nějakými devadesáti roky spolu s ní do Steinhartova akvária dorazilo dalších 231 ryb z Austrálie a Fidži, a Methuselah - pojmenovaná po mýtické figuře z bible, která se dožila více než devíti set roků - dokázala přežít každou z nich. Tento konkrétní bahník je unikátem, protože stoletý zástupce jeho druhu zřejmě není k nalezení v žádném jiném akváriu či jiné zoologické instituci na světě. Je však možné, že jeden další zástupce stejného druhu Methuselah překonal co do počtu let; loni vyšel ve Frontiers of Environmental Science článek Benjamina Waynea a jeho kolegů, kteří určili věk bohužel již zesnulého bahníka australského známého jako Granddad ("Děda"), jenž žil v Sheddově akváriu v Chicagu. Ten se podle jejich analýzy narodil v 70. letech 19. století v řece Burnett, a dožil se úctyhodných 109 let; značnou část z nich také strávil v zajetí. Granddad je ale již po smrti, a tak Methuselah přebírá onen vzácný titul nejdéle žijící ryby v zajetí, a možná si jej ještě alespoň jedno desetiletí udrží. V tomto článku jí sice dávám zájmeno "ona", neberte mne však za slovo - Methuselah je pořád stejně tajemná, jako před několika lety, kdy její věk nebyl vůbec znám. Ani její pohlaví totiž zatím nebylo určeno! Nicméně pracovníci akvária pro tohoto bahníka používají zájmena she/her, neboť dle jejího chování a vzhledu (zakalené oči, částečně šedě zbarvené šupiny) usuzují, že jde zřejmě o samici, byť to neví určitě. Kdo ví, třeba se z ní nakonec ještě vyklube samec - nebylo by to poprvé, co by svět překvapila.
Methuselah ve Steinhartově akváriu. Fotografie z Taipei Times
Dlouhověký bahník australský je jedním z šesti druhů rodu Neoceratodus, jediného přežívajícího rodu čeledi bahníkovitých (Neoceratodontidae). Příbuzný Mioceratodus, který měl přinejmenším čtyři dosud popsané druhy, vyhynul v miocénu. Bahník australský je rybou ohroženou; k nalezení je pouze v systémech řek Mary a Burnett, i když za poslední století se z těchto konkrétních toků sám přemístil i dále do řek Coomera, Stanley, Albert a Brisbane. Většinou žije v malých skupinách mezi vodními makrofyty v hloubce 3 až 10 metrů, a preferuje teplotu 15 až 25°C, i když je schopen vydržet i v chladnější vodě. Rozmnožuje se od července do prosince. Od roku 1914 je přísně zakázáno bahníky australské chytat. Rybolov však pro ně není hlavní hrozbou - tou jsou přehrady a jezy, jež zabírají 26 % plochy říčních systémů Mary a Burnett. Změny v jejich přirozeném prostředí a rovněž tak fakt, že tyto ryby pohlavně dospívají v poměrně dosti vysokém věku, z nich činí velice zranitelná zvířata.
Námětem pro napsání tohoto článku byl pro mne tweet paleontologa Scotta D. Sampsona, v němž odkázal na článek o Methuselah vydaný 24. září v The Guardian. Další informace o tomto bahníkovi jsem převzal také z webu Smithsonian Magazine.
Žádné komentáře:
Okomentovat