Dilema Chrise Packhama: Natáčet dokumentární filmy nebo jít za ochranu planety do vězení?

Před měsícem se na britském zpravodajském webu The Guardian objevil rozhovor s moderátorem přírodovědných dokumentů a environmentálním aktivistou Chrisem Packhamem, kterého jistě dobře znáte třeba z Nefalšované přírodní podívané (The Really Wild Show), Tajemství naší živoucí planety (Secrets of Our Living Planet) či z dokumentárního filmu Znovuobjevení tyranosaura (The Real T-Rex). Dlouhodobé tváři živě vysílaného Springwatch vyšel letos v létě na BBC epický pětidílný cyklus Země (Earth), další nový produkt renesance paleontologicky orientovaných dokumentů. A zítra, 20. září, mu na britském televiznímu kanálu Channel 4 vyjde další dokument, nazvaný Chris Packham: Is It Time To Break The Law?. Pokud Chrise Packhama, mnohými označovaného za "druhého Davida Attenborougha", znáte, pak víte, že je - stejně jako jeho nevlastní dcera Megan McCubbin, též vystupující ve Springwatch - v posledních čtyřech letech spjat s hnutím Extinction Rebellion (česky Rebelie proti vyhynutí). Letos v dubnu prohlásil, že "každý zbývající člověk, kterému na planetě záleží, by se měl přidat k Extinction Rebellion." Podle mě je skvělé, že "druhý David Attenborough" je bývalým punk rockerem, který byl v mládí přítomen na Rock Against Racism, a který v mainstreamu - pořád tolik orientovaném politicky doprava - hovoří čím dál častěji o nutnosti zachránit naši planetu. V posledním roce Chris projevil také sympatii k hnutí Just Stop Oil, které asi nezasvěcení znají hlavně díky jedné akci členů, jež Slunečnice Van Gogha postříkali rajčatovou omáčkou (což se mi osobně hrozně líbilo, a komu ostatně ne?). Zkrátka náš oblíbený dokumentární průvodce se svými sympatiemi a podporou radikálnějších environmentálních hnutí netají, a tak není divu, že dostal od Channel 4 šanci natočit o environmentálním aktivismu celý hodinový snímek. Ale natáčení dokumentárních filmů není to jediné, o čem Chris Packham přemýšlí; v již zmíněném rozhovoru pro The Guardian z minulého měsíce naznačil, že je možná připraven jít dál - mohlo by ho to však stát jeho kariéru.

Britský přírodovědec, moderátor dokumentárních filmů a environmentální aktivista Chris Packham na demonstraci ve Westminsteru 4. září 2023. Obrázek z webu Independent

Jeho dilema je takové: má dál natáčet dokumentární filmy a povzbuzovat společnost ke klimatickému a environmentálnímu aktivismu, nebo riskovat zatčení, jít do vězení a o svou kariéru přijít? V rozhovoru prohlásil následující: "Kdybych šel do vězení, okamžitě bych ztratil svůj veřejný hlas. Také bych ztratil část své mysli, ne-li celou, protože to prostředí není vhodné pro někoho, jako jsem já. Vždycky jsem měl z vězení strach." Přiznejme si jednu věc - nikdo z nás nepovažuje vězení za něco humánního. Dokud budou existovat vězení, nebudeme skutečně svobodnými lidmi. Navíc ještě kriminalizace klimatických a environmentálních aktivistů je častější, než kriminalizace neonacistů a dalších ultrapravicových teroristů; psychopatičtí policisté se rádi vybíjejí na levicových aktivistech, neboť za každou cenu chrání status quo před těmi, jež požadují změnu. Chris je mužem na autistickém spektru, a já sám si ani nedokážu představit, jak by se asi ve vězeňském prostředí cítil - ale podle toho, co o jeho vnímání světa vím z několika dokumentů o autismu, jež natočil, usuzuji, že by to pro něj musel být naprosto dehumanizační zážitek. Doplnil se však: "Je tedy jít do vězení správná věc? Jsou lidé, kteří by tvrdili, že by to byl velký krok, vyslalo by to zprávu, jako celá ta věc s Mandelou. Nesrovnávám se s Mandelou, ale víte, jak to myslím. Symbolicky mohou být takové věci velmi silné. Je to však to nejlepší využití Chrise Packhama, nebo má přijít s jinými nápaditými způsoby, jak udržet zprávu ve veřejné doméně?" A k možnému zatčení v budoucnu prohlásil: "Neříkám, že se to v určitém okamžiku nemusí stát." 

V mnoha rozhovorech a na mnoha svých přednáškách (je také externalistou na Lincolnské univerzitě) hovořil Chris o zklamání ze své generace, a přiznal, že jeho generace - dnes šedesátníci - tu naši v podstatě tak trochu podvedli. Kolik lidí si šlo za svým, aniž by brali ohled na životní prostředí? A vůbec, kolik pankáčů ze 70. let se proměnilo ze sociálně uvědomělých na hamižné, prachy shrabující sraby? Nepřipomínejme si radši, proboha, Johnnyho Rottena ze Sex Pistols, z něhož je dnes krajní pravičák sympatizující s ultrapravicovou britskou politickou stranou UKIP. Jeden šedesátník z mainstreamu - člověk, který cítí potřebu něco dělat - je ale právě Chris. Dále v rozhovoru pro The Guardian: "Musím být aktivnější. Je mi 62 let, dochází mi čas, musím se pokusit zmírnit část groteskní viny, kterou v sobě nosím za to, že naše generace nezačala s prací dostatečně brzy. Nemohu si pomoci, ale cítím určitou míru osobní odpovědnosti." Ze světa rozhodně není lepší místo, ba naopak. Druhů ubývá, vzácné ekosystémy mizí, a mnozí očekávají, že poroste nerovnost mezi lidmi. 

Dokumenty, jako je Chrisův nový film, mohou pomoci zvednout ty z vás, jež byli dosud apatičtí, ze židle. Je na čase přestat chovat respekt k pochybným lídrům, kteří jen slibují a nic nedělají. Zavrhněme ochránce statu quo, kteří ho brání za každou cenu jen proto, že zrovna pro ně fungoval dobře - dost dobře, aby si namastili kapsy (tomu se říká konzervatismus, i když já dnes raději používám termín hajzlismus). Při sledování zítra uvedeného filmu se snad někteří britští diváci rozhodnou, zda je na čase začít riskovat, být zatčen při poklidném protestu za klimatickou spravedlnost, nebo se dál nechat otupovat hlasy, jež lživě prosazují své "žádná krize biodiverzity neprobíhá", "vědě nevěřte" a "všechno je to komunismus, tak se toho neúčastněte."

Pokud hodlá v budoucnu riskovat zatčení za ochranu planety vysokoprofilový dokumentární moderátor, proč bychom se zatčení měli bát my? Nejde nám o budoucnost světa, v němž žijeme?