Keporkaci v irských vodách. Fotograf divoké přírody Dan Lettice natočil při březích irského města Cork keporkaka (Megaptera novaeangliae), a to jak z vody, která je tomuto patnáctimetrového gigantovi domovem, tak ze vzduchu pomocí dronu. Zachytil jej při lovu ryb z rodu šprotů (Sprattus), které - podobně jako další kořist - keporkaci loví pomocí tzv. bubble-netting, kdy velryba vytváří válec z bublin, uvnitř něhož jsou ryby polapeny. Takový válec může mít až třicet metrů, a keporkak s jeho tvorbou začíná pod vybraným rybím hejnem. Obvykle takto keporkaci loví ve skupinách, ale tento konkrétní jedinec zkusil bubble-netting sám, což je opravdu docela vzácnost. Protože Dan pořídil také fotografii ocasní ploutve této velryby, mohla být identifikována; Irish Whale and Dolphin Group, organizace věnující se ochraně kytovců v irských vodách od konce roku 1990, ji už zná. Zvíře po 30 dnů zůstalo na území plochou odpovídající londýnskému stadionu Wembley Stadium, a to kvůli dostatku potravy. Nejedná se o rezidenta irských či britských vod; podobně jako další keporkaci, i tato velryba zkrátka jen cestovala odkudsi z Karibského moře až do severního Atlantiku a Arktidy. Když naši oblíbení moderátoři přírodopisných pořadů Chris Packham a Michaela Strachan byli mladí v 80. letech, v dobách Nefalšované přírodní podívané (The Really Wild Show), a v ponížení thatcherovské Británie se živili štěrkem, byli keporkaci v okolí Británie vzácní (kvůli lovu, který byl tehdy legální), ale dnes jsou obyvateli Spojeného království a Irska vídáni čím dál častěji. Chrise zaujal další aspekt chování keporkaka, jenž Dan zachytil na film - defekace. Nástupce Davida Attenborougha se totiž sám několikrát potápěl s velrybami, a ze zkušenosti ví jedno; když se velryba začne potápět, vyloučí obsah svých střev, který vás pak celé doslova pokryje. Proč to však velryby dělají? Zbavují se odpadu ze stejného důvodu, jako ptáci, když vzlétnou? Pravda je, že tímto chováním ukončí trávení, což dává smysl. Je tu ale ještě jeden hlavní důvod. Chris a Michaela nám o něm řeknou více s pomocí možná zatím nejdokonalejšího modelu, který se zatím ve Watches objevil. Zbavit se obsahu svých střev v povrchových vodách je mnohem příjemnější, než zkusit to za vysokého tlaku v obrovských hloubkách, do nichž se keporkaci běžně potápějí (a ve kterých loví třeba krakatice!). Pozdní část procesu trávení a defekaci tedy keporkaci provádějí v povrchových vodách z dobrého důvodu. Jejich výkaly obsahují dusík, fosfor, železo a další živiny a minerály z hlubinných vod, a tím významně podporují život v povrchových vodách oceánu. Exkrement velkého kytovce, jako je keporkak, obsahuje 50 000krát více železa, než okolní voda! Díky tomu se daří fytoplanktonu, zooplanktonu a větším organismům, jako jsou samozřejmě ryby. Často se stává, že se kytovec mezi nakrmením a defekací přesune o stovky nebo tisíce kilometrů, a živiny z hlubinných vod v určité části světa pak přenese do povrchových vod v jiné části světa; Danův keporkak, který se naposledy mohl nakrmit ve vodách Dominikánské republiky, tímto způsobem obohatil život v povrchových vodách na jih od Irska. Jak Chris vždycky říká, kvůli tomuto platí obyvatelé Spojeného království licenční poplatky - aby zjistili, že na keporkačím trusu je založen celý ekosystém.
Klip z desáté epizody pořadu Springwatch 2023 od BBC Studios Natural History Unit, vysílaného živě v květnu a červnu na stanici BBC Two.
Žádné komentáře:
Okomentovat