Téměř před měsícem, 4. srpna 2023, vyšel ve vědeckém časopise Scientific Reports popis prvního známého zástupce čeledi Dicraeosauridae z území Indie, zpracovaný Sunilem Bajpaiem z Indian Institute of Technology Roorkee a jeho kolegy. Učinili tak na základě částečně zachovalých krčních obratlů, krčního kondylu, pravých prezygapofýz (výběžků na lebečních částech obratlů), neúplného nervového obloku, části páteře, žebra a neúplných ocasních obratlů, nalezených poblíž vesnice Jethwai v indickém státu Radžastán. Typový a zároveň jediný nalezený exemplář je střednějurského stáří; horniny Jaisalmerského souvrství, z nichž pochází, se datují do stupně bath (před asi 168 až 165 miliony let). Kromě toho, že jde o prvního indického dicraeosaurida, je tento živočich také nejstarším dosud známým zástupcem nadčeledi Diplodocoidea (a nepříliš překvapivě i jediným dosud popsaným diplodocoidem z Indie). Bajpai a jeho kolegové se rozhodli dát mu jméno Tharosaurus indicus, jež v překladu do češtiny znamená "indický ještěr z Tharu." Rodové jméno odkazuje na Thárskou poušť, osmnáctou největší poušť světa a rozlehlé vyprahlé území, v níž se Jeisalmerské souvrství nachází. Výše uvedené pozůstatky, tvořící holotyp RWR-241A-K, byly rozptýleny na ploše o pětadvaceti čtverečních metrech. Tharosaurus má řadu výjimečných znaků, kterými se liší od všech ostatních dicraeosauridů; například ventrální kýl ve střední až zadní části středu krčních obratlů. Přední krční kondyl má poněkud drsný, podobně jako Kaatedocus. Nalezené krční obratle jsou zřejmě obratlem šestým a osmým, k čemuž Bajpai a jeho kolegové došli porovnáním těchto kostí s obratly již zmíněného kaatedoca, amargasaura, dicraeosaura a několika dalších zástupců čeledi. Dá se říci, že Tharosaurus byl jedním z prvních divergujících dicraeosauridů, a jeho objev přispívá našemu porozumění diverzity sauropodů v Indii - která byla ve střední juře součástí Gondwany - a také tehdejšímu rozrůznění kladu Neosauropoda, zahrnujícího jak diplodocoidy, tak skupinu Macronaria (camarasauři a titanosauři). Dosud se pořádně neví, jak, kdy a kde k radiaci neosauropodů vlastně došlo, ale předpokládá se, že k této "evoluční události" muselo dojít skutečně v rané či střední juře na území dnešní Asie nebo Severní Ameriky, kde se vyskytovalo nemálo jejich předchůdců. Šíření neosauropodů pak jistě částečně bránilo moře Tethys. Donedávna se předpokládalo, že východoasijští jurští dinosauři byli zkrátka endemity oné části světa, a že epikontinentální moře od zbytku Laurasie izolovalo střední a jižní Asii, včetně indického subkontinentu. Výzkum některých neosauropodů (články z let 2018 a 2023) však tuto hypotézu poněkud zpochybňuje, takže to vypadá, že přece jen docházelo k jistým faunálním výměnám v rámci celé Laurasie. Co se gondwanských neosauropodů týče, vyvstává nyní objevem tharosaura zajímavá otázka: odkud jsou? Z Indie nebo z Jižní Ameriky, odkud byli známi argentinští dicraeosauridé z rané křídy? Fylogenetickou analýzou Bajpai a jeho spolupracovníci zjistili, že rod Tharosaurus se nacházel právě mezi argentinskými sauropody rodů Bajadasaurus a Pilmatueia ze spodní křídy.
Tharosaurus indicus v porovnání s dospělým člověkem. Obrázek z webu Deccan Herald
Dalšími rody dicraeosauridů jsou kromě těch zmíněných třeba ještě Suuwassea, Lingwulong, Amargatitanis, Brachytrachelopan a Amargasaurus. Vesměs se jedná o dinosaury z pozdní jury až rané křídy.
Zdroj informací pro tento příspěvek:
Žádné komentáře:
Okomentovat