Máme pátek patnáctého září, a je čas na další Obrázek týdne! Čas od času mě napadá napsat na jeho úvod něco víc, ale tentokrát toho na mysli moc nemám, protože je páteční večer, a já si chci, kruci, pustit film, ale nejdřív musím napsat tenhle příspěvek, protože jinak na něj zapomenu, a to by byla katastrofa! Celý vesmír by explodoval. A protože na mě existence této podivné reality, kterou spolu kolektivně obýváme, tolik záleží, dal jsem si tentokrát extra práci s hledáním nějakého pěkného paleoartu. Našel jsem toto dílo od Synapsidgirl/The Internet Was A Mistake. Co na něj říkáte?
Popisek k obrázku: Tři mammaliaformové druhu Castorocauda lutrasimilis dřímají na podestýlce z měkkých kapradin ve své společné noře. Jedná se o semiakvatické, savcům blízce příbuzné tvory, kteří žijí podobně, jako pozdější vydry. Prostředí, které je jim domovem, je vlhké, a střídají se v něm roční období. Castorocaudy jsou aktivní po celý rok, ale v létě, kdy je přes den venku horko, více spí. Do prostorné nory na ně proniká sluneční světlo, a ozařuje jejich hedvábnou, krátkou srst. Ta je doslova nepromokavá, stejně jako u vyder, a až se tato tři zvířata probudí a protáhnou, zamíří do vody. V nedaleké řece budou nejspíše pátrat po rybách, jež jsou schopna chytat pomocí modifikovaných, dozadu zahnutých zubů; s podobně tvarovanými zuby se setkáme i u primitivních kytovců z epochy eocénu. S délkou přes 40 centimetrů a hmotností až 800 gramů je Castorocauda lutrasimilis největším známým jurským mammaliaformem. Patřila do čeledi Docodontidae, zahrnující také rody Docofossor, jenž se podobal dnešním zlatokrtům, a Agilocodon, rejsku podobného "savce" žijícího na stromech. Všichni tito docodontidi žili v juře. Scéna se odehrává na území Vnitřního Mongolska před 164 miliony let.
Přiznejte to, tentokrát jsem vám opravdu našel novou pracovní plochu, že ano? Toto je podle mě jeden z nejlepších obrázků spících pravěkých savců...
A když je řeč o pravěkých savcích, určitě vám neuniklo, že na začátku srpna byl popsán Parucetus colossus, dost možná jeden z největších savců, kteří kdy žili! A ano, jednalo se o kytovce, konkrétně basilosaurida. Možná o něm napíši článek, ale jak jste si možná všimli, v poslední době tak trochu nestíhám (ono psát každý den nový příspěvek taky není vždycky zábava), takže nemohu nic slíbit.
Rozhodně však můžete v blízké době očekávat druhý díl série o dopadech změny klimatu na vybrané a ohrožené živočišné druhy. A také jsem pro vás vybral další klip z letošního Springwatch... Blogorgonopsid stále žije!
Žádné komentáře:
Okomentovat